Dvouletá rodičovská dovolená? Bez jeslí jen pro bohaté.

Dvouletá rodičovská dovolená s nejvyšším rodičovským příspěvkem ve výši 11 400 korun měsíčně, je pro mnoho žen jistě lákavá varianta. Problém ovšem je, že v Česku není k dispozici dost zařízení péče o děti do tří let. Pokud tedy matky nemají rodiče v důchodu, kteří se chtějí celodenně věnovat dětem, nebo dostatek peněz na chůvu, nemohou si dvouletou rodičovskou dovolit. Dítě prostě po návratu do práce nebudou mít kam dát.

Obecní jesle, které jsou v péči o děti nejkvalifikovanější a nejdostupnější pokrývají místa pro pouhé 0,5 procenta dětí ve věku do tří let. Jeslí je dnes v Česku 46. V roce 1991 to bylo 1 043. Počet jeslí se přitom dál snižuje. Struktura veřejné péče o děti tedy není připravena na rozšíření zájmu o služby ze strany rodičů, kteří se chtějí (nebo musí) vracet do práce z rodičovské dovolené po dvou letech.

Navíc podle výzkumu Sociologického ústavu AV ČR se v budoucnu chystá více mladých lidí dávat děti do jeslí a naopak méně počítají s pomocí prarodičů.

Část populace si přesto myslí, že jesle nejsou vhodným zařízením pro děti do tří let. Mají na tom vinu částečně někteří čeští psychologové a psycholožky, kteří tvrdí, že dítě má být do tří let s matkou. Zahraniční experti často tvrdí opak. Například poslední zpráva OECD, hodnotící českou ekonomiku, doporučuje na základě psychologických studií, aby děti ve věku dvou let navštěvovaly institucionální zařízení péče o děti.

Ve společnosti také převažuje představa o jeslích jako o obrovských kojeneckých ústavech, kde se dětem nikdo nevěnuje. V dnešních jeslích připadá na pět až šest dětí jedna sestra. Dále je zde pomocný personál, takže sestra se stará pouze o děti a nemusí k tomu připravovat jídlo nebo po dětech uklízet. V Evropě jsou jesle zcela běžnou a uznávanou součástí výchovného, vzdělávacího a sociálního systému, a to přesto, že mnohde nemají zdaleka takovou tradici a zkušenosti jako v Česku.

Pro podporu rodin a zaměstnanosti žen je velmi důležité, aby nabídka služeb péče o děti byla co nejširší a rodiče si tak mohli vybrat podle svých individuálních potřeb. Výběr rodičů ale není limitován pouze jejich představami, ale také ekonomickou situací. V rámci trendu Evropské unie a v souvislosti s doporučeními OECD se dá předpokládat, že rodičovská dovolená se bude i v budoucnu zkracovat. Požadavky na využívání služeb denní péče o děti proto dál porostou. I když české ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje pravidla pro alternativní zařízení péče o děti (např. vzájemnou rodičovskou výpomoc nebo např. firemní jesle či školky), nedá se předpokládat, že by tato zařízení mohla svojí kapacitou a kvalitou jesle nahradit.

Rušení jeslí je tedy do budoucna velmi neperspektivním krokem, a to nejen v souvislosti se zkracováním rodičovské dovolené, ale i vzhledem k zatím nekončícímu baby boomu a emancipací žen v pracovním prostředí. Jesle jako veřejná zařízení by měla tvořit základní a finančně dostupnou síť pokrývající poptávku všech rodičů, kteří o ně mají zájem.

Autorka je odbornice v oblasti rovných příležitostí žen a mužů z o.p.s. Gender Studies

Měly by jesle zřizovat obce, nebo soukromé subjekty? Podělte se o názor.