Jen loni bylo v Česku rozvedeno dvacet osm tisíc manželství a vydáno čtyřicet šest tisíc soudních rozhodnutí o výživném. Problém je, že v řadě případů určené alimenty nikdo neplatí. Pro osamělé rodiče to může znamenat finanční past, do které nevyhnutelně padne i dítě.
Podle ministryně sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové je skandální, aby se dítě nemohlo účastnit volnočasových aktivit nebo chodit ve školní jídelně na obědy jen proto, že rodič neplatí alimenty. Ministryně chce, aby za neplatiče hradil výživné stát – dítě tak zabezpečil – a po dlužníkovi následně pohledávku vymáhal.
Strop výživného vypláceného státem by se podle ministryně měl pohybovat mezi dvěma a třemi tisíci – což odpovídá průměrné výši alimentů. Že je to na výživu dítěte, se kterým musíte někde bydlet a které musíte také šatit, směšně málo? Česká realita všedního dne.
To bychom museli platit dluhy za každého, říká Babiš
Plán ministryně práce a sociálních věcí není žádnou novinkou – obecný závazek k zavedení zálohového výživného najdeme i v koaliční smlouvě. Rozhodující bitva však Michaelu Marksovou Tominovou teprve čeká – bude muset pro svůj návrh získat správce státní kasy, Andreje Babiše. A ten zatím sympatiemi k jejím plánům nesrší. „Toto stát řešit nemůže, to bychom museli řešit i nezaplacené faktury podnikatelům a potom se rozpočtově totálně zhroutíme,“ nechal se slyšet v České televizi.
Vcelku pádný argument. Jenže. Živnostník se chtě nechtě vystavuje riziku povolání a podnikání, musí s ním jaksi kalkulovat a počítat. Pro dítě by asi neměl být rizikem povolání prostý fakt, že přišlo na svět. Do určitého věku je zodpovědnost za uspokojování jeho základních potřeb na rodičích, a když selhávají, měl by je zastoupit stát.
Otázkou ovšem je, jak systém nastavit, aby fungoval efektivně a aby se státní peníze nevyhazovaly zbůhdarma.
Víme, jak na to?
Předně by měl stát zálohové výživné vyplácet jen rodinám, kde není zbytí – tedy těm s opravdu nízkými příjmy.
Inspiraci můžeme hledat i za hranicemi. Na Slovensku to kupříkladu funguje tak, že osamělému rodiči zaplatí dlužné alimenty stát, daný člověk by však měl po druhém rodiči dluhy na výživném dál vymáhat – a jakmile z něj něco dostane, státu peníze vrátit. Má k tomu ale někdo motivaci? Když si člověk představí, že má jednou (od státu) své jisté, těžko najde chuť a energii pracně mámit peníze z bývalého partnera – jen proto, aby sumu vrátil do státní kasy.
Pokud necháme vymáhání dluhů na státu, je zase otázka, jestli to opravdu efektivně dovede. Ministryně Marksová odhaduje výdaje na zálohové výživné na 962 milionů ročně. Předpokládá však, že většinu peněz stát získá zpět.
Jako velmi účinná metoda se v poslední době ukázalo zabavování řidičáků. Podle zpráv z Exekutorské komory tenhle prostředek na rodiče, kteří mají dluhy na alimentech, skutečně platí a obvykle je přiměje pohledávky rychle vyrovnat.
Přesto však zůstává dost neúplných rodin, které kvůli nezaplaceným alimentům třou bídu s nouzí.
Co si o tom myslíte vy? Má stát krýt dluhy na výživném? Pokud ano, za jakých podmínek? A pokud ne, proč? Kde jsou hranice osobní a kolektivní zodpovědnosti? A za co všechno vlastně může stát „ručit“? Na vaše názory, postřehy i zkušenosti se těšíme v diskuzi. Jednoho z vás jako obvykle odměníme knížkou, tak nám na sebe nezapomeňte nechat mailový kontakt.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
4. 2. 2020 23:52 | Nikol
30. 9. 2018 21:00 | Soňa
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
24. 9. 2018 23:32 | Květa Bártová
24. 9. 2018 23:27 | Alena Mocová
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
24. 9. 2018 23:20 | Květa Bártová
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
24. 9. 2018 23:08 | Zdena Zumrová
24. 9. 2018 23:08 | Zdena Zumrová
24. 9. 2018 23:08 | Zdena Zumrová
5. 2. 2018 7:53 | Věra Hřebíčková
10. 9. 2016 19:01 | Irena Kaupová
Já sama se otcem mého těžce zdravotně postiženého syna soudím o výživné již 13 let a všem je to úplně jedno, že už je částka téměř na 200 000kč.
Prostě majetek nemá, je to osoba samostatně výdělečně činá a neví se ani kde bydlí a nikdo nemá zájem ho ani hledat, to by bylo pro policii moc práce!
Mě osobně se stalo, že se nedostavil k soudu, tak bylo rozhodnuto bez něj, musela jsem již potřetí podat trestní oznámení za neplacení výživného!
Přesto že jsem jim řekla kde asi tak bydlí a u koho, stačilo aby ho jeho družka zapřela a policie mi sdělila, že ho vlastně nemají kde hledat, tak to ani dělat nebudou, protože pokud nebyl řádně seznámen s rozsudkem, nespáchal žádný trestní čin, no tak jsem podala stížnost a byla zamítnuta.
Z tohoto důvodu si myslím, že policie nedělá řádně svou práci, protože je její povinností, seznámit neplatiče s rozsudkem, nikoliv mojí jako matky, které otec neplatí výživné.
Přesto, že měl vše pod ztrátou náhrady splátek ani tak výživné nehradil a ani řádně nehradí, přesto mu každá instituce dávala další splátky a on se každému jen vysmíval. Mě všechny další soudy a právníci stály dalších 50 000kč,které mi už nikdo nevrátí. Jemu byl konečně nařízený dohled kde mu též bylo jedno kolik má platit a posílal jen to co uznal sám za vhodné a všichni opět krčí rameny, co by vlastně měli dělat, když on nic nemá, protože bytu 3+1 se zbavil aby mu exekutor nemohl nic vzít, všichni od toho dávají ruce pryč.
Co má potom dělat matka samoživitelka?
Už měl dávno být ve vězení a pracovat tam, aby ten dluh nenerostl tak vysoký!
11. 5. 2016 15:13 | Kateřina Vlasová
27. 1. 2016 10:28 | Brzáková Lenka
14. 12. 2015 23:42 | Joanna
23. 11. 2015 13:49 | rom21
9. 10. 2015 19:38 | denisz
Zobrazit všech 51 komentářů