Pokud se děti na své staré rodiče vykašlou, ti mohou jejich podporu vymáhat soudně. Případů, kdy se rodiče na soud opravdu obrátí, je ovšem velmi málo. Ne snad proto, že by se snad všechny děti o nemohoucí rodiče vzorně starali, spíš proto, že rodiče se své děti žalovat stydí. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti se jich na soudy každý rok obrátí jen pár desítek.
Víc dětí si vyživovací povinnost rozdělí
Ve chvíli, kdy dítě dosáhne zletilosti, je schopné se samostatně uživit, má práci, za kterou dostane zaplaceno, končí vyživovací povinnost rodičů vůči němu. Od této chvíle se role mění, vyživovací povinnost je na straně dětí, které se musí v mezích svých možností postarat o své rodiče.
Pochopitelně to neznamená, že jakmile začnete vydělávat, musíte svým rodičům začít platit výživné. Povinnost starat se o ně nastává tehdy, když jsou rodiče nemohoucí, respektive nemají dostatek peněz na svou obživu. Tak to říká zákon o rodině v paragrafu 87 (viz též box). Rodiči, který pomoc opravdu potřebuje – starobní či invalidní důchod má velmi nízký, nestačí mu na zajištění základních osobních potřeb – musí jeho potomek zajistit slušnou výživu.
Ovšem nepředstavujte si, že pod pojmem slušná výživa je myšlena jen strava. Je sem zahrnuto i zabezpečení odpovídajícího bydlení, oblečení, zdravotní péče včetně zajištění sociálního a kulturního vyžití.
Na druhou stranu i potřeba rodičů má své meze. Děti nejsou povinny zajistit rodičům výživu a životní úroveň, která bude stejná jako ta jejich. Zároveň nelze mluvit o potřebě rodičů, pokud budou na dítěti vyžadovat, aby jim místo víkendu stráveného na chatě zaplatil zájezd k moři.
Pokud v rodině vyrostlo více dětí, vyživovací povinnost se týká každého z nich. Nedělí se však rovným dílem. Podle zákona každé z dětí „plní vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí“. Pokud se nedokážou dohodnout, určí, jak velký rozsah vyživovací povinnosti bude každý ze sourozenců plnit, soud.
Ještě jednu věc je třeba si uvědomit. Děti jsou až druhé v řadě. Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům nastává až ve chvíli, kdy se o nemohoucího manžela nemůže postarat jeho drahá polovička (včetně polovičky, která svou hodnotu již ztratila a více drahá není: vyživovací povinnost k sobě mají i manželé po rozvodu).
Výživné nesmí být v rozporu s dobrými mravy
Zákon též říká, že „výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy“. Co si pod tím můžeme představit? Soud nemusí uznat právo na výživné takovým rodičům, kteří své dítě v době, kdy se o ně měli starat, zanedbávali, či dokonce týrali nebo zneužívali.
Také rodič, který je nezaměstnaný a aktivně si novou práci nehledá, nemůže počítat s tím, že ho jeho dítě bude živit. Soud by takovému rodiči právo na výživné nepřiznal.
Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům nekončí ani odsunutím předka do domova důchodců. Pokud si zde rodiče sami, například z důchodu, nebudou schopni zajistit slušnou péči a obživu, musí jim děti na pobyt přispívat.
Soud, který o přiznání výživného rozhoduje, sleduje především majetkové poměry dětí i rodičů, jejich příjmy i například vlastnictví nemovitostí. Zabývá se též kvalitou vztahů mezi rodiči a dětmi, například tím, jak rodiče plnili svou vyživovací povinnost k dítěti v jeho dětství.
Vyživovací povinnost mají i vnuci
Za určitých podmínek mají prarodiče vyživovací povinnost vůči svým vnoučatům a platí to i obráceně. Pokud nejsou dospělé děti schopné starat se o své rodiče, přechází vyživovací povinnost na další „příbuzné v řadě přímé“ – tedy na vnuky. Jejich pomoc však už podle zákona nemusí zaručit prarodičům slušný standard, nýbrž pouze zajistit „nutnou výživu“.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 6. 2012 15:27, Marek
Považuji za normální, pomoct ve stáří rodičům, ale nevím, jak můžou pomáhat lidé, kteří vydělají třeba jen 10000 korun, a že jich je! Vždyť ti staří rodiče mají většinou větší příjem než jejich pracující děti! Takže to bývá spíš naopak. Zase mi z toho vychází, že nejlíp se má ten, kdo nepracuje vůbec a nikdy- o něj i jeho rodiče se postará stát a ne zrovna špatně!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 6. 2012 20:33, chk
uz zase ten plat 10.000 mesicne. proc se tu kazdej ohani zrovna timhle prijmem, kterej bere naprosto marginalni cast populace?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.