Neúspěšný boj o alimenty? Víte, na co máte nárok?
Každé druhé manželství končí krachem. Celkem je u nás 560 000 neúplných rodin. Třetina jich balancuje na hraně chudoby. Plánujete rozchod s otcem či matkou svých dětí? Připravte se na krušné časy. Alimenty někdy dosahují směšných částek nebo taky nechodí vůbec.
TIP REDAKCE: Proč vás nezaměstnám
Konec nevydařeného vztahu? Může znamenat vysvobození, ale také finanční past. Situace většiny osamělých rodičů v Česku není růžová. Pokud tedy nemáte extra tučnou výplatní pásku nebo není váš bývalý partner mimořádně velkorysý – což se poštěstí málokomu. „Z důvodu nedokonalých zákonů, laxního přístupu soudů, institucí a obecně špatné vymahatelnosti práva se většina neúplných rodin potýká s řadou potíží,“ říká předsedkyně Asociace neúplných rodin Lucie Asenová. Nejpalčivějším problémem je nedostatek peněz. Třetina neúplných rodin je podle Asenové bezprostředně ohrožena chudobou. „Průměrná výše alimentů v České republice je 1 600 korun na dítě a měsíc. Český statistický úřad přitom vyčíslil náklady na dítě zhruba na 7 000 korun – i když to samozřejmě závisí na věku dítěte,“ uvádí Lucie Asenová.
Že vám šestnáct set korun měsíčně přijde k smíchu? „Samozřejmě, že je to málo. Ale byla bych ráda, kdybych pravidelně dostávala aspoň tolik. Bývalému příteli soud vyměřil za obě děti výživné celkem 4 000 korun. Dnes jsme ve fázi, kdy mi na alimentech dluží čtyřicet osm tisíc. Musím se spoléhat sama na sebe,“ líčí Kristýna Pavlovičová. Má nadprůměrný plat, takže dokáže rodinu zabezpečit sama. Většina osamělých rodičů ovšem takové štěstí nemá. Mít, nebo nemít pár tisíc navíc? V situaci, kdy se každá stovka počítá, je odpověď jednoznačná. „Ročně je podáno na 1 200 žalob ve věci nehrazení základní vyživovací povinnosti. Třicet osm procent povinných, většinou otců, alimenty nehradí vůbec,“ uvádí Lucie Asenová.
Žádná pevná pravidla neexistují
Vyživovací povinnost má ze zákona každý rodič ke všem svým dětem. Platit musíte i na dítě, se kterým se nevídáte. Dokonce i v případě, že vám s ním soud zakázal styk. Potud mluví náš právní řád jasně. Horší už je to s určováním výše alimentů. Na to v Česku totiž žádná jednoduchá rovnice neexistuje. Když se rodiče nedohodnou sami, určí výživné soud. Záleží na konkrétní situaci, a zejména na tom, jak ji konkrétní soudce posoudí. Stanovená suma by se měla odvíjet především od potřeb daného dítěte a majetkových poměrů rodiče.
| Věk dítěte | Alimenty, podíl z čistého příjmu |
|---|---|
| 0–5 let | 11–15 % |
| 6–9 let | 13–17 % |
| 10–14 let | 15–19 % |
| 15–17 let | 16–22 % |
| 18 a více let | 19–25 % |
Od loňského roku mají soudci k dispozici doporučující tabulky, které zavedla ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová – navrhovanou výši alimentů pro jednotlivé věkové kategorie dětí si můžete prohlédnout v boxu vpravo. Soudci se jimi řídit mohou, ale nemusí. Žádné dno a strop pro alimenty v Česku neexistují. Asociace na ochranu neúplných rodin tento stav kritizuje a prosazuje zákonné stanovení minimální a maximální výše výživného. S tím zase nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti. „Došlo by tím k porušení zákona o rodině, který mimo jiné říká, že dítě se má podílet na životní úrovni svých rodičů. Výživné proto musí být určováno s ohledem na specifika konkrétního případu. Aplikace tabulky nemusí být vždy vhodná,“ říká mluvčí ministerstva Tereza Palečková.
Levicové strany v parlamentu opakovaně navrhovaly, aby výživné za rodiče-neplatiče, hradil stát. Prosadit se ale tento návrh nikdy nepodařilo. „Ministerstvo na tomto návrhu kritizovalo především skutečnost, že v něm nebyla nastavena možnost státu vymáhat výživné po povinném. Obecně se domníváme, že by stát neměl být odpovědný za dluhy neplatičů výživného,“ říká mluvčí ministerstva Palečková.
Finty u soudu vás mohou přijít draho
Zdá se, že žádné legislativní změny v oblasti alimentů na obzoru nejsou. Tím důležitější je, abyste se dokázali zorientovat v současných možnostech. Zajímá vás, jak soud při určování výživného postupuje? Předně si vyžádá všechny doklady o příjmech rodiče, potvrzené zaměstnavatelem. A když váš bývalý partner či partnerka podniká? Pak musí předložit daňové přiznání. S tím se, jak známo, dají dělat divy, až nakonec „nula od nuly pojde“. Jenže tím se nemusíte nechat vy, ani soud obalamutit. Soud si může vyžádat peněžní deník a prověřit povahu výdajů. Pokud je do nich zařazen například luxusní automobil (a je tedy evidentní, že si rodič dítěte žije na vysoké noze), může je soud započítat do příjmů.
Někteří rodiče se na alimentech snaží ušetřit tím, že si oficiální příjmy srazí na minimum prací „na černo“. Ale ne vždy s tím pochodí. „Pokud rodiči, který má na dítě platit, náhle podezřele klesne příjem, může soud zjišťovat, zda se bez zásadního důvodu nevzdal výnosnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu,“ upozorňuje Lucie Asenová.
Říkáte si – budu u soudu dělat mrtvého brouka a ono to nějak dopadne? Pozor, abyste si nenaběhli. Pokud odmítnete doklady o svých příjmech předložit, bude soudce vyházet z toho, že vaše příjmy dosahují patnáctinásobku životního minima, který dnes dělá téměř 50 tisíc korun. Ze stanovené výše alimentů by se vám potom mohly protočit panenky. Rozhodně se tedy vyplatí se soudem spolupracovat.
| Alimenty podle ministerské tabulky v praxi (v Kč) | |||
|---|---|---|---|
| Věk dítěte / Čistý příjem rodiče | 10 000 Kč | 20 000 Kč | 50 000 Kč |
| 0–5 let | až 1 500 | až 3 000 | až 7 500 |
| 6–9 let | až 1 700 | až 3 400 | až 8 500 |
| 10–14 let | až 1 900 | až 3 800 | až 9 500 |
| 15–17 let | až 2 200 | až 4 400 | až 11 000 |
| 18 let a více | až 2 500 | až 5 000 | až 12 500 |
Jak se bránit, když druhý rodič neplatí?
Co je mi ale platné stanovení výše alimentů, když je ve finále druhý rodič stejně neplatí? říkáte si. Co si počít potom? Ideální samozřejmě je, když se s druhým rodičem rozumně domluvíte na nějakém splátkovém kalendáři. To se ovšem ve vypjatých „porozchodových“ vztazích vždy nedaří. Na svůj nárok byste ale rozhodně neměli rezignovat. Zákon vám nabízí přinejmenším dvě varianty postupu. Výživné můžete po bývalém partnerovi či partnerce vymáhat prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí (čili exekuci), který podáte k okresnímu soudu. Exekuce v podobných případech nejčastěji probíhá srážkami ze mzdy, prováděnými zaměstnavatelem. Když vám alimenty na účet nedorazí čtyři po sobě jdoucí měsíce, můžete na svého či svou „ex“ navíc podat trestní oznámení za zanedbání povinné výživy dítěte. Strach z vězení řadu neplatičů přiměje, aby svůj dluh začali pomalu udolávat.
Samozřejmě se ale také můžete dostat na druhou stranu barikády. Může se stát, že přijdete o práci nebo proděláte úraz a alimenty, které jste dříve platili bez mrknutí oka, se pro vás náhle stanou neúnosným zatížením. I na takovou situaci zákon pamatuje. Je třeba se neprodleně obrátit na soud a požádat o snížení výše výživného. Když prokážete změnu své životní a finanční situace, alimenty by vám měl snížit.
