Likvidátor Harvardů: Na Koženého s Vostrým ještě dojde

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 2. 5. 2015 | 3 komentáře
„Nezáleží na tom, co o privatizaci říká Dušan Tříska. Je potřeba řešit, že tady stále dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Kožený s Vostrým přes svoje komplice dál nakládají s vytunelovaným majetkem,“ říká likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Zdeněk Častorál.
Likvidátor Harvardů: Na Koženého s Vostrým ještě dojde

Viktor Kožený a Boris Vostrý byli před několika lety po dlouhém procesu odsouzeni za vytunelování Harvardských fondů. Kromě desetiletého a devítiletého trestu odnětí svobody by také měli zaplatit dohromady takřka třináct miliard korun jako náhradu škody. První z nich ale žije na Bahamách, druhý zase v Belize. A přes 240 tisíc akcionářů Harvardského průmyslového holdingu má zatím smůlu. Další soudy o peníze z vytunelovaných fondů sice kromě Česka probíhají i ve Spojených státech, v Lucembursku a na Kypru, konečné rozhodnutí v nich ale také ještě nepadlo.

O privatizaci i následném tunelování jsme se na začátku letošního roku bavili s ekonomem Dušanem Třískou. Na rozhovor, ve kterém „otec kuponové privatizace“ mimo jiné řekl, že Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl, reagoval svým komentářem předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu Karel Staněk. Tomu se nelíbí, jakým způsobem probíhá likvidace společnosti, a chtěl by dosáhnout jejího rozdělení odštěpením do nové firmy. S tím ale zásadně nesouhlasí likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Zdeněk Častrorál, který vůbec zpochybňuje legitimitu současného vedení společnosti. Městský soud v Praze totiž rozhodl o neplatnosti usnesení valných hromad, na kterých bylo předsednictvo zvoleno. „Karel Staněk a další se nechali cestou plných mocí dávno zemřelých akcionářů navolit do představenstva společnosti. Jejich působnost v likvidované společnosti je v souladu se zákonem prakticky nulová.  Přesto komplikují celou situaci a podporují vyvedení majetku na Kypr,“ říká Zdeněk Častorál v našem rozhovoru.


Prof. Ing. Zdeněk Častorál, DrSc.

Zdeněk Častorál

Autor desíti odborných publikací a víc než 180 příspěvků v odborném tisku. Působí jako soudní znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady a v oboru kriminalistika. Je prezidentem České komory správců majetku a autorem 36 vynálezů, na které mu byly uděleny patenty a autorská osvědčení.

Likvidátorem Harvardského průmyslového holdingu byl jmenován v prosinci 2000. „Dával jsem postupně dohromady všechny dokumenty. Podal jsem trestní oznámení, prokazoval trestnou činnost Koženého s Vostrým, hledal, kam se ze společnosti vyváděly peníze. Analyzoval jsem obrovské množství dokumentů, absolvoval desítky soudních sporů – jenom obžalovací spis má šedesát tisíc stran,“ vysvětluje mi likvidátor ve své pražské kanceláři, obklopený desítkami šanonů a stohy dalších dokumentů. Svoji práci prý ale za sisyfovskou nepovažuje: „Jsme v podstatě jediná velká brutálně vytunelovaná společnost z éry kuponové privatizace, kde se to podařilo přes orgány činné v trestním řízení dotáhnout až odsouzení pachatelů. Přece není možné, abychom v roce 2015 tolerovali tak rozsáhlou trestnou činnost.“

Co zásadního se v posledních letech událo z hlediska akcionářů Harvardského průmyslového holdingu?

Důležitý byl rok 2012, kdy byli Viktor Kožený a Boris Vostrý pravomocně odsouzeni. Vrchní soud v Praze zároveň stanovil výši škody, kterou mají nahradit. Na základě rozsudku je možné peníze vymáhat. Na druhou stranu zde stále dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Místo toho, aby se majetek vracel, tak s ním odsouzení za pomoci svých kompliců nakládají dál. Tomu bych chtěl učinit přítrž. Mělo by to být v zájmu i státních orgánů.

Není to ale pro akcionáře pořád stejná patová situace? K penězům mají asi stále hodně daleko…

To s vámi nesouhlasím. Právně je jasně řečeno a pravomocným rozsudkem potvrzeno, že Kožený s Vostrým páchali trestnou činnost velkého rozsahu. Zároveň byli odsouzeni k náhradě škody. Šlo o přelomovou záležitost. Tím pádem můžou akcionáři získat majetek formou podílu na likvidačním zůstatku. Proto se dnes zejména Boris Vostrý a jeho spolupracovníci snaží všemi možnými způsoby zabránit návratu majetku do Harvardského průmyslového holdingu.

Jak škodu soud v roce 2012 vyčíslil?

Škoda, kterou soud stanovil, se stále úročí. Teď už to dohromady bude přes patnáct miliard korun.

Dala by se dnes vůbec vyčíslit celková škoda, kterou tu Viktor Kožený a jeho společníci napáchali?

Je to určitě mnohonásobně víc než těch patnáct miliard. Stačí se podívat na podnik Československá námořní plavba, kde nezbyly žádné lodě ani peníze. A podobným způsobem vytunelovali Kožený s Vostrým řadu dalších společností. I Vrchní soud v Praze se vyjádřil v tom smyslu, že jejich trestná činnost byla v případě Harvardského průmyslového holdingu mnohem širší. Vzhledem k tomu, jak byla nastavená obžaloba, soud ale nemohl stanovenou škodu dál navyšovat.

HArvardský boxing na Peníze.cz


První kolo

Dušan Tříska, někdejší náměstek ministra financí, jeden z otců kuponové privatizace

Kožený měl přehled a svoje znalosti dokázal dobře uplatňovat v praxi. Klaus zuřil, když jsem Koženému povolil napsat na vizitku, že je poradce náměstka ministra financí. On byl ale jediný ze všech lidí kolem, kterému jsem mohl zavolat a zeptat se ho na nějaké praktické věci ohledně kolektivního investování, akciových společností a investičních fondů. V tomhle ohledu mi byl skutečně k něčemu, na rozdíl od jiných mudrlantů jako třeba Švejnar.

Druhé kolo

Karel Staněk, předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu, akciové společnosti v likvidaci:

O Koženém se rozhovořil Václav Klaus, v době privatizace ministr financí. „Odmítám, že by Kožený okradl Česko,“ řekl na konferenci 25 let svobodného podnikání. Přidal se Dušan Tříska, který o Koženém prohlásil: „Podle mě v Česku, alespoň kam dohlédnu, nikoho neokradl.“ Jde o skutečně pozoruhodné názory, naprosto popírající jednoznačnou skutečnost, že Viktor Kožený byl spolu s Borisem Vostrým odsouzen k náhradě škody způsobené Harvardskému průmyslovému holdingu i akcionářům této společnosti.

A pokud byste měl přece jen odhadnout alespoň nějaké číslo?

Škody zcela jistě přesáhly šedesát miliard korun.

Existuje reálná šance, že by byli akcionáři Harvardského průmyslového holdingu v dohledné době finančně odškodněni?

Reálnou šanci jim dává právě soudní rozhodnutí z roku 2012. Je tam vyčíslena škoda a víme, kam byl majetek vyveden. Něco je v trustech na Kypru. Část majetku je zablokována v Česku. Další peníze jsou v Lucembursku. Soudíme se i o majetek ve Spojených státech. Všechny tyhle procesy běží a můžou přinést akcionářům kýžené peníze. Naprosto tedy nesouhlasím s Karlem Staňkem, že jsem v pozici likvidátora ničeho nedosáhl.

Pojďme to vzít popořadě. O kolik peněz se soudíte na Kypru? A v jakém stavu je tam soudní proces?

Do kyperských trustů byly vyvedeny desítky milionů dolarů. Usilujeme o ovládnutí trustů, abychom mohli převést majetek zpět do Harvardského průmyslového holdingu a dosáhnout rozdělení mezi akcionáře formou likvidačního zůstatku. Tomu brání Tomáš Ševčík, který byl na neplatné valné hromadě v roce 2011 zvolen za člena dozorčí rady holdingu.

Na Kypru jste měli velké problémy s právním zastoupením. Jak je to možné?

Původně nás tam zastupoval právník Panayiotis Neocleous. V roce 2011 nás ale podvedl, stáhnul žalobu – a za krátkou dobu už z něj byl ředitel trustů, se kterými se soudíme. Dnes je tedy na druhé straně barikády a brání navrácení majetku do Harvardského průmyslového holdingu. To bohužel ukazuje, jak absurdní celá situace je. Samozřejmě jsme okamžitě změnili právní zastoupení a napadli stažení žaloby. Podařilo se nám také ovládnout společnost HPH Cayman, která trusty zakládala. To je teď naše cesta, jak se dostat k majetku kyperských trustů.

Může se však stát, a je to myslím i celkem pravděpodobné, že se vám sice soudní cestou podaří ovládnout kyperské trusty, ale žádné peníze v nich už nebudou…

Stát se to může, ale zase to bude další právní krok k získání majetku. Budeme vědět, kam bylo všechno převedeno a bude možné peníze dál dohledat. Kypr je vázaný mezinárodními smlouvami, které se týkají legalizace výnosů z trestné činnosti. Převod finančních prostředků tak můžeme vystopovat.

A co soud ve Spojených státech. I tam je to komplikované?

Ve Spojených státech jsme v první instanci neuspěli kvůli chování Karla Staňka, který zveřejnil na internetových stránkách interní poznámky soudkyně ze spisu, což nás velmi poškodilo. Vrchní odvolací soud státu New York nám dal ale zapravdu, takže soudní řízení běží dál.

Soudíte se tedy o peníze z prodeje luxusní chaty v Aspenu, která podle Koženého patřila jeho matce?

Ano, chata se prodala, ale Američané peníze na bankovním účtu zajistili kvůli podezření z praní špinavých peněz. Kožený tvrdí, že nemovitost nepatřila jemu, ale jeho matce. Ta u soudu prohlásila, že finanční prostředky na nákup chaty získala z dědictví po otci. Když jsme ale toto dědictví nechali prověřit, vyšlo najevo, že šlo o pár stovek tisíc korun. To je ve srovnání s dvaadvaceti miliony dolarů směšné.

A jaké soudní procesy teď probíhají v Česku?

V průběhu policejního šetření v roce 2001 bylo zajištěno 21,7 milionu dolarů. O peníze ale žádají i kyperské společnosti, které jsou pod vlivem Vostrého a Ševčíka. Soudíme se také o nemovitosti v Ohradní ulici v Praze v hodnotě několika desítek milionů korun. Proběhla už řada soudů, kde jsme zvítězili nad společností Victoria Security Printing, kterou zakládal Viktor Kožený. Nejvyšší soud ale letos v lednu po dvanácti letech sporu zcela nepochopitelně zrušil rozhodnutí soudů nižších instancí. A pomohl tak lidem kolem Koženého. Podali jsme proto ústavní stížnost.

V médiích se objevují zprávy o tom, že kauzu vytunelovaných Harvardských fondů začíná řešit také švýcarská justice. Jaké jsou vaše informace o vyšetřování ve Švýcarsku?

Informace mám, ale nechtěl bych o podrobnostech mluvit, protože bych tím zasahoval do vyšetřování.

Náš rozhovor je reakcí na komentář předsedy Harvardského průmyslového holdingu Karla Staňka, který jsme na našem webu publikovali. Vy ale jeho pozici v čele holdingu zpochybňujete…

Já tvrdím, že se předsedou společnosti nikdy nestal. A z hlediska neplatnosti všech usnesení dvou valných hromad to potvrdil i soud. Karel Staněk s námi do roku 2011 spolupracoval. Poté ale otočil o sto osmdesát stupňů a začal prosazovat zájmy odsouzeného Vostrého.

Proč?

To se musíte zeptat pana Staňka. Asi je to pro něho výhodné.

Jak dnes vypadají valné hromady Harvardského průmyslového holdingu? Kolik akcionářů na ně vlastně chodí?

Když se dřív konaly valné hromady, tak se všichni účastníci nemohli ani vejít do sálu. Dnes tam sedí dvanáct až dvacet lidí. Bohužel se na valných hromadách začaly objevovat plné moci mrtvých duší. S těmi pak byli navoleni do představenstva společnosti Karel Staněk i Tomáš Ševčík. Od roku 2011 nebyla platně svolaná žádná valná hromada. U každé z nich bylo hned několik důvodů, aby byly zneplatněny.

V médiích se stále mluví o necelém čtvrtmilionu akcionářů. Kolik z nich jsou jen drobní akcionáři a kolika jde naopak o velké peníze?

Dalo by se říct, že 242 tisíc akcionářů jsou drobní akcionáři z kuponové privatizace. Pak je tam šestnáct akcionářů, což jsou kyperské společnosti pod vlivem Vostrého a Koženého, které nabyly hlasovací práva podvodem. Ty drží dohromady 53 procent akcií společnosti. V tomto směru činím kroky k nápravě.

Na jedné z posledních valných hromad navrhovalo předsednictvo rozdělení společnosti odštěpením. Prý by tak byla větší šance vymáhat peníze po Koženém a Vostrém. Co by to v praxi znamenalo?

Je to něco nehorázného. Tento návrh padl na jedné z valných hromad, která byla sice soudem zneplatněna, jenže toto rozhodnutí ještě není pravomocné. Rozdělení společnosti odštěpením by v podstatě znamenalo konec likvidace. Akcionáři by tak ztratili nárok na likvidační zůstatek. Všechna soudní řízení, která vedeme, by tím byla ukončena. Pohledávky za Koženým a Vostrým by byly vyčleněny do samostatné společnosti. Ta by pravděpodobně hned skončila v insolvenci nebo v konkurzu a byla by později vymazána. Kožený s Vostrým by se tím zbavili povinnosti zaplatit náhradu škody, kterou jim určil soud.

Viktor žádá o pomoc

„Ajaj, pomůžete mi?“ vysypal Viktor Kožený poslední drobné na. Nešlo odmítnout. Nikoli pro naléhavou prosebnost v hlase i grimasu někdejšího miliardáře, na nějž je vydán mezinárodní zatykač, nýbrž proto, že šlo o úhradu – právě spořádaného – oběda.

Před třemi lety navštívil Viktora K. na Bahamách novinář Lukáš Kovanda. Jeho zpráva na Finmagu:

Anketa

Dostanou drobní akcionáři Harvardského průmyslového holdingu nějaké peníze?

Viktor Kožený je na Bahamách, Boris Vostrý v Belize. Věříte, že si svoje tresty někdy skutečně odpykají?

Svým způsobem je pro ně trest už to, že se musí skrývat. Nemůžou nikam jet, natož se vrátit zpátky domů.

„Ukrývat se“ v exotických destinacích by ale většina odsouzených kriminálníků brala všemi deseti. To přece není dostatečný trest.

Svět se postupně mění. A státy v boji proti kriminalitě stále víc spolupracují. Situace pro Koženého s Vostrým už není tak příznivá, jako bývala před deseti lety. Není vyloučeno, že na ně jednou dojde.

Jak si vysvětlujete to, že Václav Klaus a Dušan Tříska, dvě zásadní postavy kuponové privatizace, stále tvrdí, že Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl?

Nemyslím si, že by se Koženého přímo zastávali. Soudní řízení tu běželo přes deset let a nikdy do něho nezasáhli. Kdyby navíc řekli nebo připustili, že věděli, že Viktor Kožený tehdy páchal trestnou činnost, tak by je mohl soud také postihnout. Netvrdím, že by o nějaké trestné činnosti museli vědět. Navíc jsem nikde nečetl, že by zpochybňovali soudní rozhodnutí, kterým byli Vostrý s Koženým pravomocně odsouzeni. Tyto názory ale pro náš případ opravdu nejsou klíčové.

Dobře. Bez Václava Klause s Dušanem Třískou by ale žádná kuponová privatizace nebyla. A nebavili bychom se tady spolu ani o vytunelování Harvardských fondů…

To máte sice pravdu, hlavní problém ale nebyl v nich, ale v celém systému, který tohle umožnil. Pracovníci Státního zastupitelství ani policie bohužel v té době nedokázali včas tyto případy řešit.

Další z otců kuponové privatizace Tomáš Ježek tvrdí, že ze zákona o investičních společnostech byla naschvál vypuštěna jedna věta, což ve finále umožnilo tunelování ve velkém…

Ti, co vyváděli majetek z Harvardských fondů a společností, se vymkli zákonu o investičních společnostech, protože přetransformovali fondy na klasické akciové společnosti. Trestná činnost se páchala především až tam. V zákoně o investičních společnostech bych tedy hlavní problém nehledal.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+54
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Průběžný účet za likvidaci Harvardského holdingu: Zatím sto milionů

30. 5. 2015 | Karel Staněk | 5 komentářů

Průběžný účet za likvidaci Harvardského holdingu: Zatím sto milionů

Předseda představenstva likvidovaného Harvardského průmyslového holdingu reaguje na rozhovor s jeho likvidátorem Zdeňkem Častorálem.

Jak Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

16. 1. 2015 | Karel Staněk | 15 komentářů

Jak Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

Rozhovor s Dušanem Třískou, jedním z konstruktérů české kuponové privatizace nadzdvihl leckoho ze židle. Pan Karel Staněk je předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu,... celý článek

Dušan Tříska: Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

3. 1. 2015 | Ondřej Tůma | 23 komentářů

Dušan Tříska: Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

„Kdyby se Koženému povedlo zprivatizovat ázerbájdžánskou naftu – a nebyl od toho zas tak daleko –, tak by se nestal jen nejvlivnějším byznysmenem v Česku, ale v celé Evropě. Měl ovšem... celý článek

Dušan Tříska: Vyčítat Klausovi, že nezabránil tunelování, je nesmysl

27. 12. 2014 | Ondřej Tůma | 29 komentářů

Dušan Tříska: Vyčítat Klausovi, že nezabránil tunelování, je nesmysl

„Pro mě jako pro ekonoma to byl fascinující zážitek. Vyměnil bych pravou ruku za to, mít příležitost prožít privatizaci ještě jednou,“ říká v exkluzivním rozhovoru otec kuponové privatizace... celý článek

Kuponová privatizace: Pátrání po vašich akciích začíná

1. 10. 2014 | Martin Garnac | 25 komentářů

Kuponová privatizace: Pátrání po vašich akciích začíná

I kdyby se vám už nechtělo dělat archeologický průzkum po památkách z kuponové privatizace, zjistěte alespoň, během pár sekund a zdarma, jestli existuje váš původní účet ze Střediska... celý článek

Partners Financial Services