Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Snížení ratingu může Česko ročně připravit o pět i o dvacet miliard korun

| rubrika: Rozhovor | 28. 5. 2010 | 1 komentář
Snížení ratingu může Česko ročně připravit o pět i o dvacet miliard korun
Snížení ratingu o jeden stupeň může zvýšit výdaje státu na splácení dluhu za rok o tři až pět miliard korun. Kolik peněz navíc by musely kvůli nižšímu ratingu vynaložit banky či jednotlivé firmy nelze odhadnout, říká hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček.

Na nedávném Fóru Zlaté koruny jste varoval, že České republice hrozí snížení ratingu. Z čeho vaše varování vychází?

V posledních devíti měsících jsem hovořil s představiteli všech tří největších ratingových agentur, tedy Standard & Poor´s, Moody´s a Fitch. Česká republika podle nich přestála recesi lépe, než většina zemí ve střední Evropě, ale i mnozí členové eurozóny. Za její obrovskou výhodu považují stabilní finanční sektor, který nezasáhla finanční krize. Česku a Polsku velmi pomohly národní měny. Koruna podobně jako zlotý v nejdramatičtějších situacích oslabila a pomohla tak exportérům. Ratingové agentury ale těžko chápou, proč vlády neodstranily deficity veřejných rozpočtů v době silného růstu ekonomiky. A nevyřešily základní problémy fiskální politiky, jako reformu penzijního systému, sociálních výdajů a financování zdravotnictví.

Nevěří, že teď Česko dokáže deficity snížit?

Hodnotí to skepticky. Při očekávaném pomalejším růstu západoevropských ekonomik jsou také skeptičtí k představě sociální demokracie o velikosti růstu českého hrubého domácího produktu v nejbližších dvou letech. Pokud by po volbách vznikala dlouho a obtížně vláda, jako v roce 2006, a neměla silný mandát či jasný program, jak řešit veřejné finance, nebudou váhat a během několika měsíců sníží Česku rating. Nejjasněji se vyjádřila Moody´s, která byla nejrazantnější i při snížení ratingu Řecka, Portugalska či Španělska. Asi se poučila v případě Islandu.

Lze se snížení ratingu vyhnout?

Nejsem takový pesimista jako (bývalý premiér) Miloš Zeman, který tvrdí, že situace po volbách bude nejasná a rating se stejně sníží. Domnívám se, že jsou možné obě cesty. Když ratingové agentury uvidí evidentní snahu s rozpočtem něco zásadního udělat, počkají. To je pro ně jistota, že se nebude situace zhoršovat. Chovají se jako trhy.

Jak tedy podle vás dopadnou volby a co bude po nich?

Zatím to vypadá, že výsledky voleb přinesou velmi složité vyjednávání. Pokud bych soudil podle programů, má koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných v případě veřejných financí téměř totožné programy. Liší se razancí řešení. Ekonomický program KDU-ČSL mi není znám, sdílím ale pochybnosti agentury Fitch, pokud jde o snižování deficitu veřejných financí u ČSSD.

Nižší rating ČR by prodražil financování dluhu. Dá se odhadnout o kolik?

Velmi obtížně. Slyšel jsem o některých předběžných výpočtech ministerstva financí, podle nichž mohou náklady na financování veřejného dluhu krátkodobě stoupnout o tři až pět miliard korun za rok. Myslím, že je to reálný odhad. Je ale těžké říci, jak by to bylo v případě bank nebo firem, jimž by v návaznosti na nižší rating Česka také klesl rating, při financování v zahraničních měnách.

Někdo si může říci, co to je tři až pět miliard korun navíc…

Dluhová služba, tedy objem peněz na úhradu dluhů, zatím činí 70 miliard korun. Přesahuje tak mnohé rozpočtové kapitoly. Ještě před pěti lety stálo Česko splácení dluhů 10 až 12 miliard korun ročně. Málokdo si také uvědomuje, že výši dluhové služby drží v přijatelných mezích nízké úroky. Oněch 70 miliard dluhové služby představuje 45 procent deficitu státního rozpočtu.

Zatím jsme hovořili o snížení ratingu pro Česko o jeden stupeň. Co by se ale stalo, kdyby bylo razantnější, třeba o dva stupně?

Pak by nebylo třeba na úhradu dluhů místo pěti o deset miliard korun víc, ale také třeba dvacet miliard korun. Tam je pochopitelně reakce asymetrická. Podívejte se na Řecko. Před dvěma lety činily výnosy, za kterých byli zahraniční investoři ochotni kupovat řecké dluhopisy stejné jako u českých, 30 až 45 bazických bodů (0,30 - 0,45 procentního bodu) nad výnosem německých státních dluhopisů. Dnes činí tato riziková přirážka 700 bazických bodů (sedm procent), zatímco u Česka je asi 0,90 procenta nad výnosem německých dluhopisů. Když se tedy rating země rychle sníží, nebo když klesne z investičního do spekulativního pásma, je to pro státní dluhopisy, jimiž řada zemí financuje své potřeby, katastrofa.

Jak by se snížení ratingu projevilo v peněženkách lidí?

To se dá těžko odhadnout. Když ale stoupnou náklady země na splácení dluhu (dluhovou službu), nemá k dispozici peníze, které může využít jinak. Nesáhne na penze, nebo na peníze na sociální zabezpečení, bude ale o pět až deset miliard za rok méně investovat. Do školství, rekonstrukce nemocnic, nebo třeba výstavby dálnic. Vláda peníze sebere obvykle tam, kde vidí nejmenší odpor, a ne tam, kde jsou nejméně potřeba.

Přehled ratingu vybraných zemí

Ratingová agentura Moody´s Ratingová agentura Standard&Poor´s Ratingová agentura Fitch
Rating investičního stupně
AaaNěmecko, Rakousko, USA, Velká Británie AAANěmecko, Rakousko, USA, Velká BritánieNěmecko, Rakousko, USA, Velká Británie
Aa1IrskoAA+
Aa2Portugalsko, ItálieAAŠpanělsko, Irsko
Aa3AA-Itálie, Irsko, Portugalsko
A1ČR, SlovenskoA+Itálie, SlovenskoČR, Slovensko
A2PolskoAČR
A3ŘeckoA-Polsko, PortugalskoPolsko
Baa1MaďarskoBBB+
Baa2BBBMaďarsko
Baa3BBB-MaďarskoŘecko
Rating spekulativního stupně
Ba1BB+Řecko
Poznámka: jde o vybrané vyspělé a středoevropské země. Kromě nich najdete v tabulce jihoevropské země a Irsko, které mají nebo mohou mít podle investorů vážné potíže s úhradou dluhů. Moody´s proto avizovala možné výraznější snížení ratingu Řecka a Portugalska.
Pramen: ratingové agentury, ČNB
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

29. 5. 2010 | 10:39 | beta

No ono bychom se měli podívat na ty šmejdy, ratingové agentury. Za ten rating si nechají velmi dobře zaplatit a mají tolik drzosti,že hodnotí ty ostatní. Jak je možné, že řada firem (Lehman Brothers, islandské banky a řada...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Obchodní společnost, Ordinální užitek, Sběrný dluhopis, daň z příjmů, příspěvek zaměstnavatele, penzijní připojištění, daňové odpočty, státní podpora, měřič spotřeby energie, transformované fondy, Peter Šťastný, adaptační období, Petra Slunéčková, ukončení živnosti, Báze, leasingový trh, ražba, dotaz

XXXXXXX1, 3AP4930, 1E111111, 2P70862, 5A03707

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK