Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Studium s půjčkou od státu možná už za dva roky

Studium s půjčkou od státu možná už za dva roky
Čeští vysokoškoláci by už za dva roky mohli dostávat od státu bezmála tři tisíce korun měsíčně. Počítá s tím systém grantů a půjček na studium, který chce zavést ministerstvo školství.

„Rodina, která má více dětí, nemůže často všem hradit náklady na studium. Proto chci ještě do konce roku předložit sněmovně systém půjček, studijních grantů a spoření na studium,“ říká ministr školství Ondřej Liška.

Nyní se řada lidí z chudších na vysokou školu ani nehlásí, protože by na studiích neměli z čeho žít. Vytváří se tak sociální bariéra, za kterou Česko kritizuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Podle této organizace jsme na jednom z posledních míst v prostupnosti vzdělání. To chceme změnit,“ řekl šéf analytického odboru na ministerstvu školství Petr Matějů. „Je nejvyšší čas. Bankovní půjčky na studium jsou vysoce úročené (12 až 15 %) a pro mladého člověka, který zakládá rodinu a chce si vzít třeba půjčku na byt, je to finanční zátěž, která mu bude komplikovat život,“ dodává tajemník Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

Jaké změny čekají vysokoškoláky?

  • od roku 2010 by mohl dostávat od státu půjčku 2000 Kč měsíčně
  • každý student by měl nárok na grant ve výši 890 Kč měsíčně
  • doba trvání nároku na půjčku by se rovnala předepsané délce studia + jeden rok
  • nárok na půjčky a granty by měli studenti veřejných i soukromých vysokých škol
  • splácet půjčku by měl student v době, kdy se jeho příjem bude rovnat průměrnému příjmu v ČR
  • studenti si budou moci přivydělávat maximálně 5000 Kč měsíčně

Rektor Technické univerzity v Liberci Vojtěch Konopa je přesvědčen, že navrhované půjčky, granty a sociální i prospěchová stipendia zcela jistě umožní studovat daleko většímu počtu uchazečů. „Pokud sečteme všechny benefity, dostaneme se k částce zhruba 5000 korun měsíčně, což jsou například na naší škole měsíční výdaje studenta. Má to však háček: škola z těchto peněz nebude mít nic. Proto jsem pro provázání půjček a školného, což by zvýšilo motivaci studentů i pedagogů a napomohlo i modernizaci výzkumných pracovišť na školách,“ dodává Konopa.

S jeho názorem souhlasí i Matějů. „Nejsme tak bohatá ekonomika, aby lidem studium hradil jenom stát, jako je to třeba ve Skandinávii. Školné by mohlo finančně přilepšit hlavně humanitním oborům, které kvůli nízkým nákladům na výuku dostávají od státu méně peněz než obory technické, a několik tisíc za každého studenta by humanitním školám výrazně navýšilo rozpočet.“

V Bílé knize terciárního vzdělání, která se má stát základem nového vysokoškolského zákona, je na financování studentů i škol kladen velký důraz. „Každý student bude mít nárok na základní studijní grant (ZSG). Jeho výše bude stejná po celou standardní délku studia, bez ohledu na typ studijního programu na veřejných i soukromých vysokých školách,“ vysvětluje Simona Weidnerová z Institutu sociálních a ekonomických analýz (ISEA). Finanční prostředky na ZSG by vláda získala rozpočtově neutrálním převedením různých forem současné nepřímé podpory rodičům. „Jako motivaci k včasnému dokončování studia zakotvuje Bílá kniha i mechanismus postupného překlápění ZSG do tzv. zvláštní půjčky, pokud by student překročil standardní délku studia,“ dodává tisková mluvčí MŠMT Blanka Javorová.

Každý student bude mít nárok na základní studijní půjčku (ZSP), a to ve všech typech programů, ve všech formách (prezenční, kombinované, distanční) včetně studentů soukromých vysokých škol. ZSP by měla mít dvě části - ZSP na životní náklady a ZSP na úhradu školného. Strop ZSP na životní náklady by měl být odvozen od oficiálního životního minima a maximum roční a celkové výše půjčky by se od jistého věku mělo snižovat. Doba trvání nároku na ZSP na životní náklady by měla být omezena na dobu standardní délky studia plus jeden rok.

S plošnými finančními podporami však nesouhlasí většina studentů veřejných vysokých škol. „Nevidím důvod, proč by měly dostávat půjčky i studenti soukromých vysokých škol. Jejich rodiče mají tolik peněz, že jim mohou platit desetitisícové školné, a co by se tady ušetřilo, o to by se mohly zvýšit studijní půjčky pro nás,“ tvrdí Kamila Jandová z Masarykovy univerzity v Brně.

Vojtěch Konopa oponuje: „Jsem pro stejná pravidla hry, to ale znamená zavedení stejného normativu na obou typech škol.“

Anketa

Měl by stát poskytovat vysokoškolákům půjčky?

Na knihy, jídlo, stravu či bydlení už dnes vysokoškoláci v průměru platí 6500 korun měsíčně. Podle návrhu by mohli získat půjčku dva tisíce korun. Za třicet měsíců studia, což odpovídá tříletému bakalářskému studiu, by tak vysokoškolák dlužil státu 60 tisíc korun. Splácet by je začal ve chvíli, kdy začne vydělávat víc než osm tisíc korun měsíčně.

„Splácení se zastaví ve chvíli, kdy absolventi budou na mateřské dovolené nebo v nevýhodné finanční situaci. Také úroky by měly být nižší než tržní. O jejich výši se teprve diskutuje s ministerstvem financí,“ vysvětluje ministr Liška.

Dluh by za studenta mohl splatit i budoucí zaměstnavatel a odečíst si ho z daní. Za veřejně prospěšné profese, například za učitele, by část dluhu splácel i stát. Na vzdělání by si student mohl podle návrhu s podporou státu také dopředu výhodně spořit. Stát by mu mohl přispívat 15 procenty z částky, kterou si ukládá.

Navíc by každý vysokoškolák měsíčně dostával na ruku grant 890 korun. Tuto částku si nyní mohou rodiče dítěte odečíst z daně. Pokud by se však student na škole „poflakoval“, grant by se stal půjčkou. Totéž by platilo pro sociální stipendia. To by mělo studenty motivovat, aby školu v termínu dokončili.

Měli by studenti na veřejných vysokých školách platit školné? Pomohlo by to rozšíření vysokoškolského vzdělání? Podělte se o názor.

 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 5. 2008 11:44, Radan

Myslím, že školné nastavené v rozumné míře by se platit mělo. Jednak by odpadli flákači, škola by si mohla dovolit zaplatit vysoce kvalifikované pedagogy. Otázkou je, podle jakých kritérií by se určovala výše školného? typ školy, obor, místo atd. Ví už na to dneska někdo odpověď?

Reagovat

 

+39
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 5. 2008 22:18, Radmila

Za učitele to bude muset platit stát, protože učitelé jsou nejchudší z nejchudších vysokoškoláků. A jejich mimovyučovací práce přibývá a stoupá agerevita a neukázněnost dětí. Samotní rodiče často nevědí, co se svými potomky dělat a jak je vychovávat! Takže pokud stát studentům pedagogických fakult neslíbí, že jejich dluhy valnou měrou smaže on sám - mohou začít pedagogické fakulty zavírat své budovy. (Takže stát to už teď raději začíná slibovat...)
Ale i tak - je spousta lidí , kteří nemají zájem topit se už od mládí v dluzích - protože vědí , že toto je cesta do pekel a k novodobému otroctví: Otroctví dluhů a závislosti na zaměstnavateli: Pokud smaže mé dluhy, jsem jeho vazal. A s tím, jak se zhršuje sociální situace rodin s dětmi - to dnes nějaká tisícovka (pastelkovné) nezachrání ani omylem.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

16. 5. 2008 | 9:37 | xx

Se zavedením školného na státních VŠ nesouhlasím, neboť podle mého názoru se tím nic nevyřeší. Přestože školné nyní není, tak studim na VŠ stojí rodiny nemalé peníze - kolej, menza, doprava, skripty, pomůcky atd. Takže chudší...více

15. 5. 2008 | 22:23 | Radmila

Tak je vidět, že tito mají peněz dost - a i když si budou platit, nic se na tom nezmění...Je určité procento lidí, kteří dělat prostě nebudou...Ale my se přece neřídíme jimi, ne? Nebo se to snad dělá kvůli nim? A proto si...více

15. 5. 2008 | 22:18 | Radmila

Za učitele to bude muset platit stát, protože učitelé jsou nejchudší z nejchudších vysokoškoláků. A jejich mimovyučovací práce přibývá a stoupá agerevita a neukázněnost dětí. Samotní rodiče často nevědí, co se svými potomky...více

15. 5. 2008 | 20:17 | Nox

A bude to pak mozne vubec nekdy splatit? Kolik bude muset ten vysokoskolak brat, aby zaplatil statisice za studium, miliony za bydleni, k tomu uroky a poplatky bankam, zajisteni vlastniho duchodu, atd. více

15. 5. 2008 | 11:57 | kantor

Jsem pro zavedení školného s propracovaným systémem splácení půjček. Přednáším jako externista na UK v Praze a minimálně polovině posluchačů bych "napařil" pěknou částku. Například ve 3.ročníku jsou někteří studenti, kteří...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dobrovolná nezaměstnanost, Deflátor, Rovnováha firmy, monte dei paschi di siena, podnikání, eet, evropská unie, euro, wood & company, růst inflace, KBC, peněžitá podpora v mateřství, IVG Immobilien, Roman Mentlík, DEZA, BBC, Spotřební úvěr, autorské honoráře

6C31210, 3A07436, 5J67363, 2T78760, 6C31210

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK