Výpočet čisté mzdy 2012
Ještě doporučujeme:
Nezaměstnanost: míst je málo, může to změnit novela zákoníku práce?
Vyhlídky na získání práce ve 4. čtvrtletí jsou podle zaměstnavatelů nadále nejisté. Platí to pro jak pro Čechy, tak pro Moravu. Nejlépe na tom mají být podle firmy Manpower Praha a finanční sektor, nejhůře si povede oblast cestovního ruchu.
Kdo hledá zaměstnání, měl by se zajímat o práci ve finančnictví, sektoru dopravy a kupodivu i státní správě. Vyhnout by se měl naopak oblasti ubytování a stravování, zemědělství, stavebnictví, velkoobchodu či maloobchodu, kde chtějí zaměstnavatelé více propouštět než přijímat nové zaměstnance. Vyplývá to z tzv. čistého indexu trhu práce společnosti Manpower, který mapuje náladu zaměstnavatelů, tedy zda chtějí ponechat počet zaměstnanců stejný, nabírat je, nebo propouštět. Hodnota indexu se má snížit z +1 procenta ve 3. čtvrtletí na -2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.
Zaměstnavatelé, jejichž náladu index zachycuje, jsou tedy poměrně skeptičtí. Chtějí tedy více propouštět než přijímat nové pracovníky. Význam zmíněného indikátoru nelze přeceňovat, přesto nabízí zajímavé vodítko při hledání práce.
Červená pro Čechy a Česko, zelená pro Prahu
Hodnota indexu vychází z názorů reprezentativního vzorku 753 zaměstnavatelů, působících v ČR v deseti odvětvích či oborech, mezi nimiž existují rozdíly. Rozdílná je i, jak uvedla generální ředitelka Manpower ČR Jaroslava Rezlerová, situace v jednotlivých regionech. Nejpesimističtější jsou zaměstnavatelé v Čechách, kde se bude podle hodnoty indexu -8 procenta, spíše propouštět. Trochu lépe je na tom Morava, kde má tento indikátor hodnotu -4 procenta. Největšími optimisty jsou pražští zaměstnavatelé – v metropoli má hodnota indexu dosáhnout +8 procent.
Podle Rezlerové to nejspíš souvisí s očekávaným růstem počtu pracovních míst ve finančním sektoru, pojišťovnách, oboru nemovitostí a dalších služeb podnikům v Praze.
Čistý index trhu práce Manpower podle jednotlivých odvětví
| Odvětví | Čistý index trhu práce ve 4. čtvrtletí 2010 |
|---|---|
| Finance, pojištněí, nemovitosti a další služby podnikům | +7 procent |
| Doprava, skladování a komunikace | +3 procenta |
| Státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura | +3 procenta |
| Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody | +2 procenta |
| Těžba nerostných surovin | +1 procento |
| Zpracovatelský průmysl | 0 procent |
| Stavebnictví | -7 procent |
| Velkoobchod a maloobchod | -7 procent |
| Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov | -8 procent |
| Ubytování a stravování | -22 procent |
| Pramen: Manpower | |
Index Manpower je kladný ve 13 ze 17 sledovaných evropských zemí, většina si ale proti 3. čtvrtletí pohoršila. Zatím je předčasné spekulovat, nakolik může ke zvýšení zaměstnanosti v ČR přispět lepší situace v Německu. Velmi pozitivně vychází uvedený indikátor pro USA, Asii a Pacifik. Dá se ale z toho soudit, že je globální recese za námi?
Podle evropského statistického úřadu Eurostat pracují Češi 41,1 hodin, tedy nejdéle v EU. „Více se pracuje ve všech východoevropských zemích. V českých firmách možná i proto, že jsou někdy špatně řízeny, ve firmách se zahraničním majitelem zase přežívá kultura z 90. let. Nemyslím si ale, že je to proto, že zaměstnavatelé chtějí, aby stejné množství práce dělalo méně lidí. Zmíněná data mohou být navíc zkreslená. Vycházejí z toho, že po propuštění hodně lidí na dohodu mohl podíl práce na zaměstnance vzrůst,“ řekla Rezlerová.
Otazníky kolem zákoníku práce
Změní na tom něco chystané změny v zákoníku práce? Návrh změn, předložený ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem byl, jak uvedl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, stažen a má ho nahradit širší verze, kterou prosazuje premiér Petr Nečas. Tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová ale tvrdí, že jiný návrh zákoníku, než předložený tímto ministerstvem, není aktuální a změny v něm obsažené jsou koncipovány tak, aby začaly platit od 1. ledna 2011.
Zákoník práce má podle představ vlády zpružnit české pracovní právo, měl by také reagovat na změny v tarifním ohodnocení zaměstnanců veřejného sektoru. Zavadil ale tvrdí, že je dostatečně pružný již stávající zákoník práce. Argumentuje přitom materiálem Evropské unie, podle které je české pracovní právo sedmé nejpružnější v Unii. Problémem je ovšem zajištění jistot zaměstnanců.
Jediné, s čím se je třeba vypořádat, je námitka ústavního soudu. Odbory jsou podle Zavadila proti výpovědím bez udání důvodů. Souhlasí naopak s maximálně dvojím zřetězením smluv na dobu určitou, navrženou ministrem Drábkem, pokud bude jasné, na jak dlouho to může být. Odbory nyní vyčkají, jak tedy budou navrhované změny v zákoníku práce nakonec vypadat.
Pracovní agentury, jako je Manpower (logicky) kritizují kreativní nápad na nekonečné řetězení smluv na dobu určitou, který by je připravil o práci. „Pružnost zákoníku není na škodu. Nyní lze těžko propustit někoho, kdo opakovaně nepodává dobrý výkon, nebo je problematický. Jde ale i o to, aby byl zákon dobře napsán a nebyl zneužitelný,“ říká Rezlerová. Zavadil ovšem tvrdí, že již dnes lze pracovníkovi poslat vytýkací dopis a při dalším porušení povinností ho do 30 dnů propustit.
Rezlerová pokládá za zajímavý námět prodloužení dohody o provedení práce ze 100 na 200, nebo i 300 hodin ročně. Označila je za cestu, jak mohou například studenti získat určitou praxi. Zavadil je daleko skeptičtější a obává se, že stát takto může přijít o velké peníze. Jak dodává, „některé smlouvy jsou totiž uzavírány i na výdělky až 100 tisíc korun za hodinu.“
Větší pružnost by měla být vyvážena větší ochranou zaměstnanců. Rezlerové se nelíbí návrh, aby měli ti, kteří dají sami výpověď a skončili na úřadu práce, nižší podporu v nezaměstnanosti. Jde tedy o to, aby byly změny v zákoníku práce vyvážené. Když větší pružnost, tak také více ochrany pro zaměstnance.
