Do kdy si musíte vyčerpat zbytek dovolené? "Firma na mne tlačí, že si letošní volno musím vybrat už do konce října a na vánoce mi tak nic nezbude," píše například čtenář Martin K. Odpovědi na nejčastější otázky a nejasnosti najdete v tomto článku. Přestože nová pravidla převodu dovolené platí už od přes pět let, řada firem v nich stále ještě chybuje.
Připomeňme si, že termín dovolené podle zákoníku práce určuje vždy zaměstnavatel, byť by se tak v ideálním případě mělo stát po dohodě se zaměstnancem (či přímo na jeho návrh). Jestliže tedy firma trvá na tom, abyste si dovolenou vybrali co nejdříve, těžko to změníte - zvláště jde-li ještě o zbytek loňského volna.
Jestliže máte nevyčerpanou dovolenou za rok 2009, musíte ji povinně vyčerpat do konce letošního roku. Písemné rozhodnutí o konkrétním termínu jejího dočerpání přitom musí padnout už do konce října. Oproti tomu letošní dovolenou si stačí vyčerpat až v příštím roce. Není tedy pravda, že ji firma "nesmí" převádět.
Klíčovým datem pro vyčerpání loňské (nikoliv letošní!) dovolené je 31. říjen 2010. Stihnete-li tedy vyčerpat zbývající loňskou dovolenou ještě během letošního léta či nejpozději do konce října, pak se vás níže uvedená pravidla netýkají.
Jestliže zaměstnanec nevyčerpá zbytek dovolené do konce října, musí ji podle zákona nastoupit automaticky k následujícímu pracovnímu dni - tedy k 1. listopadu.
Povinné čerpání v takovém případě nastává přímo ze zákona, není tedy k němu nutný souhlas zaměstnance ani zaměstnavatele. I kdyby zaměstnanec nesouhlasil a chtěl na začátku listopadu dále pracovat, musí mu firma nařídit dovolenou a neumožnit mu výkon práce. Sankce za porušení zákoníku práce by pak totiž mohl nést i zaměstnavatel, který takovou práci (místo stanoveného volna) toleroval.
V nástupu povinné dovolené mohou zaměstnanci bránit pouze zákonem stanovené překážky v práci - typicky dočasná pracovní neschopnost nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené.
Pravidlo funguje také opačně: I kdyby firma zrovna na začátku listopadu nutně potřebovala, aby zaměstnanec pracoval, může to dotyčný ignorovat a s odkazem na svou zákonnou povinnost (vyčerpat zbytek dovolené od začátku listopadu) odjet na dovolenou.
Chcete-li tedy na začátku listopadu předejít zbytečným konfliktům nebo nečekanému volnu v době, kdy je pro vás zbytečné, měli byste na zmíněné pravidlo pamatovat s předstihem. Pokud už teď víte, že zrovna na začátku listopadu vám bude dovolená k ničemu, domluvte se s firmou na vyčerpání zbytku loňské dovolené v jiném termínu, třeba až v tradičně volnějším konci roku (typicky během Vánoc).
Automatickému nástupu dovolené (přímo ze zákona) k začátku listopadu lze tedy předejít tím, že si firma s pracovníkem písemně domluví do 31. října nástup dovolené tak, aby si ji zaměstnanec mohl vyčerpat v jiném termínu, nejpozději však do konce kalendářního roku 2010.
Zákoník práce však umožňuje dohodu jen ohledně konkrétního termínu čerpání. Nelze si platně sjednat (tedy ani kdyby obě strany souhlasily!), že se zaměstnanec svého zákonného nároku (povinnosti) vzdá, a to ani výměnou za finanční kompenzaci ze strany zaměstnavatele.
Ano, už slyším vaše reakce: Na papíře se můžeme formálně dohodnout na čerpání dovolené, ale ve skutečnosti zaměstnanec bude dál pracovat a dovolenou mu proplatíme "bokem". Takovému obcházení zákona pochopitelně nelze nikdy zabránit, zvláště pokud s ním zaměstnanec skutečně souhlasí. Dodejme však, že případná kontrola může zkoumat nejen samotné "papíry", ale také reálný stav. Nespokojí se tedy s vyčerpáním zbytku dovolené pouze podle předložených dokumentů, pokud například od jiných zaměstnanců získá důkazy, že jejich kolega ve skutečnosti místo volna normálně pracoval.
Zdůrazněme, že uvedené pravidlo ale platí jen pro loňskou dovolenou. Firmy často chybují právě v tom, že nutí zaměstnance k povinnému vyčerpání dovolené během letošního roku i přesto, že nejde o zbytek loňské, ale letošní dovolené. Správně přitom platí, že pro zbytek dovolené za rok 2010 je klíčovým datem až 31. říjen 2011, takže ji stačí vyčerpat do konce roku 2011.
Pokud si však firma z určitých důvodů přeje, aby zaměstnanec vyčerpal letošní dovolenou skutečně ještě letos, má na to právo. Vyplývá to ze zmíněného pravidla, že termín dovolené určuje zásadně zaměstnavatel, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance. Zákoník nicméně stanoví, že takovéto určení by mělo přihlížet nejen k "provozním důvodům" firmy, ale také k "oprávněným zájmům" pracovníka. Záleží tedy jen na firmě, zda dá přednost zachování dobrých vztahů s pracovníkem a nebude trvat na nuceném čerpání. Podrobnosti o výběru termínu dovolené jsme přinesli v samostatném článku.
Cílem novely zákoníku práce z roku 2004, která tuto novinku zavedla, bylo motivovat firmy i zaměstnance ke skutečnému čerpání celého rozsahu volna na zotavenou a regeneraci sil.
Ze stejného důvodu došlo k omezení dřívější možnosti, kdy si zaměstnanec mohl nevyčerpanou dovolenou nechat "proplatit". Současná právní úprava takovou možnost zakazuje.
Výjimkou je pouze ukončení pracovního poměru: Jestliže si zaměstnanec nestihne vyčerpat dovolenou a odchází z firmy dohodou či výpovědí (nerozhoduje, zda ji podal on, nebo zda ji obdržel od zaměstnavatele), je firma povinna proplatit mu nevyčerpané dny. Ovšem jen v případě, že po zaměstnanci nešlo "spravedlivě požadovat", aby si zbytek dovolené vyčerpal ještě do svého odchodu. Takovým případem je třeba zaškolování nového zaměstnance ze strany odcházejícího, nebo okamžité zrušení pracovního poměru (takzvaná výpověď na hodinu).
Co se stane s nevyčerpanou dovolenou, pokud nedojde k povinnému (automatickému) čerpání podle zákona, ani se nejedná o konec pracovního poměru? Jestliže ji zaměstnanec nevyčerpá do zákonem určeného termínu, tak mu nárok na ni zanikne. Tento fakt je pro zaměstnavatele zdánlivě příjemný, ovšem i jemu hrozí sankce, mezi něž patří pokuty za porušení pracovněprávních předpisů a dále pak povinnost nahradit pracovníkovi vzniklou škodu.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
