Před týdnem jsme stručně a přehledně sepsali, jakými pravidly se musí řídit zaměstnanec, pokud chce skončit s prací.
Dnes se zaměříme na opačnou situaci: šéf se chce zbavit vás.
Na úvod jen nutné připomenutí snad banální skutečnosti: ať už končíte ve zkušebce, dostáváte výpověď nebo se se zaměstnavatelem dohodnete, ukončení pracovního poměru musí být vždycky písemné, jinak je neplatné.
Dohoda i okamžité zrušení
Pokud s vámi šéf dál nepočítá, může pracovní poměr ukončit několika způsoby. Nejsnadněji, bez udávání důvodů, se pracovní poměr ruší ve zkušební době. Když dostanete padáka ve zkušebce, skončíte prakticky ze dne na den. Vyhodit na hodinu vás zaměstnavatel může, i když máte zkušební dobou za sebou. Musí k tomu ale mít jeden z důvodů uvedených v zákoníku práce. Konkrétně, pokud jste pravomocně odsouzení pro úmyslný trestný čin a čeká vás pobyt ve vězení delší než jeden rok nebo pokud míříte za mříže na dobu delší než šest měsíců za úmyslné spáchání trestného činu při plnění pracovních úkolů.
S okamžitým propuštěním musíte počítat i v případě, kdy zvlášť hrubým způsobem porušíte povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů.
Vedle toho se může zaměstnavatel, stejně jako vy, pokusit ukončit pracovní poměr dohodou. Jaké podmínky pro odchod si spolu vyjednáte, záleží čistě na vás a šéfovi. Pokud ale s dohodou souhlasit nebudete, nemůže vás do ní šéf nijak nutit. Na řadu pak ale pravděpodobně přijde výpověď.
Výpověď od šéfa musí být vždy odůvodněná
Zatímco každý zaměstnanec může s prací skončit bez vysvětlování, když chce dát šéf padáka jemu, musí mít pro vyhazov takzvaný výpovědní důvod. Konkrétní výpovědní důvody vymezuje zákoník práce. Dostat můžete:
- výpověď z organizačních důvodů
- výpověď ze zdravotních důvodů
- výpověď z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků
- výpověď kvůli porušení pracovních povinností
Organizačními důvody se myslí případy, kdy se firma nebo její část ruší, případně přemisťuje. Do této kategorie ale spadá i takzvaná výpověď pro nadbytečnost. Podle zákoníku práce se zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách. Platí, že výpověď pro nadbytečnost je platná a oprávněná tehdy, pokud zaměstnavatel rozhodne o organizační změně a následně ji provede a mezi touto změnou a vaší nadbytečností je přímá souvislost.
Konkrétní příklady, kdy má zaměstnavatel na výpověď pro nadbytečnost právo a kdy ne, včetně komentářů právníka, najdete v našem článku.
Vyhazovu se ale můžete dočkat i kvůli zdraví. Konkrétně, pokud lékař rozhodne, že nemůžete dál vykonávat dosavadní práci kvůli nemoci z povolání, pracovnímu úrazu nebo že jste pro danou práci dlouhodobě zdravotně nezpůsobilí. Další důvod k vyhazovu se týká vašich předpokladů pro výkon sjednané práce, například vzdělání, složení předepsané zkoušky a podobně. Jestliže předpoklady ani požadavky nesplňujete, může se s vámi šéf rozloučit.
Stejně tak, jestliže v práci dosahujete neuspokojivých výsledků. Zaměstnavatel vás na to musí nicméně upozornit – písemně vyzvat k odstranění nedostatků. Na vás pak je nedostatky v přiměřené době odstranit. Výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky je neplatná, pokud jste během 12 měsíců před vyhazovem upozornění od šéfa nedostali.
Konečně posledním výpovědním důvodem je porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, tedy pracovních povinností. Pokud je porušíte zvlášť hrubým způsobem, letíte na hodinu. Pro výpověď pak stačí závažné porušení nebo soustavné méně závažné porušování – například opakované pozdní příchody nebo naopak brzké odchody z práce. V posledním případě ale platí, že vás zaměstnavatel musí během posledních šesti měsíců upozornit, že se dopouštíte prohřešků, kvůli kterým by mohla následovat výpověď.
I když odcházíte z práce nedobrovolně, musíte dodržet výpovědní dobu – minimálně dva měsíce, pokud jste nebyli dohodnuti na delší. Nezapomeňte, že pokud byste do práce jednoduše přestali chodit, muže po vás zaměstnavatel žádat náhradu škody, jestliže mu kvůli vaší absenci nějaká vznikne.
Ochranná doba: Kdy máte práci jistou
Existují ale výjimky z pravidla, kdy ani výše uvedené důvody pro výpověď nestačí. Jde o takzvanou ochrannou dobu, během které je vyhazov neplatný. Ochranná doba se na zaměstnance, respektive zaměstnankyně, vztahuje během těhotenství, mateřské dovolené a čerpání rodičovské dovolené. Pokud například dostanete výpověď a pár dní poté zjistíte, že jste těhotná, zaměstnavatel musí výpověď zrušit. Samozřejmě se může stát, že otěhotníte během výpovědní lhůty. V takovém případě se výpovědní lhůta přeruší a znovu začne běžet až po skončení ochranné doby.
Před výpovědí jste chránění i po dobu dočasné pracovní neschopnosti, ale jen za předpokladu, že jste si nemoc nebo úraz nepřivodili úmyslně nebo pod vlivem drog či alkoholu. Pozor si dejte také na dodržování režimu dočasně práce neschopného – pokud ho porušíte zvlášť hrubým způsobem, má zaměstnavatel právo vás vyhodit. Podrobnosti v článku:
Pokud onemocníte až v momentě, kdy vám běží výpovědní lhůta, platí stejná pravidla jako pro těhotenství – výpovědní doba znovu běží až v momentě, kdy skončí ochranná doba. Se zaměstnavatelem si můžete nicméně dohodnout, že o její prodloužení nestojíte. Ochranná doba se vztahuje také na zaměstnance pracující v noci, kteří se na základě lékařského posudku stanou pro noční práci dočasně zdravotně nezpůsobilí. Padáka nemůžete dostat, ani když vás odvolají na vojenské cvičení nebo jste plně a dlouhodobě uvolnění pro výkon veřejné funkce – poslance, senátora, obecního nebo krajského zastupitele.
Výše uvedené pravidla ale neplatí tak úplně – jestliže se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje, ochranná doba vám nepomůže, pokud nejste těhotná, na mateřské nebo na rodičovské. Ani rodiče ale nemůžou být docela v klidu. Před výpovědí z organizačních důvodů jsou chráněni jen po dobu, po kterou má žena právo čerpat mateřskou dovolenou.
Odstupné: Kdy máte nárok a kolik dostanete
Když dostanete výpověď z organizačních důvodů, měli byste dostat odstupné. Jak vysoké bude, zaleží na době, kterou jste u zaměstnavatele odpracovali. Konkrétně:
- 1× průměrný měsíční výdělek, pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok
- 2× průměrný měsíční výdělek, pokud pracovní poměr trval víc než rok, ale méně než dva roky
- 3× průměrný měsíční výdělek, pokud pracovní poměr trval déle než dva roky
Jestliže byl důvodem vaší výpovědi pracovní úraz nebo nemoc z povolání, měli byste dostat nejméně dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. Na odstupné naopak nemáte nárok, pokud vás vyhodí kvůli porušení pracovních povinností nebo kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům.
Stejná pravidla platí při rozvázání pracovního poměru dohodou, samozřejmě v ní ale musí být uvedené výše zmíněné důvody, při kterých vzniká nárok na odstupné.
Výpověď a podpora v nezaměstnanosti
Jestliže dostanete vyhazov z práce a během výpovědní lhůty si nenajdete jinou, můžete se přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a samozřejmě požádat o podporu v nezaměstnanosti. Kromě potřebné doby pojištění – alespoň 12 měsíců během předchozích dvou roků, ale musíte splnit i další podmínky. Jednou z nich je, že vás během uplynulých šesti měsíců nevyhodili z práce pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností nebo kvůli nedodržení léčebného režimu dočasně práce neschopného.
Kdo zároveň s výpovědí dostal odstupné, bude si muset na podporu v nezaměstnanosti chvíli počkat. Jestliže vám náleží odstupné ve výši dvou měsíčních výdělků, můžete čerpat podporu až třetí měsíc, co jste v evidenci. Délka podpůrčí doby se nicméně nijak nekrátí.
Kdy jít po skončení práce na pracovní úřad a jak si říct o podporu v nezaměstnanosti?
A rovnou si v boxu vpravo můžete na kalkulačce podpory v nezaměstnanosti spočítat, kolik vám dají.
Sdílejte článek, než ho smažem