Nejsem žádný expert na politický marketing, ale mám pocit, že Straně zelených se po dlouhé době podařila trefa. Zatímco se naši odboroví šéfové montují do politiky, vyfoukli jim zelení téma. Téma, které se dá snadno vysvětlit a které je nabité silnými příběhy. A funguje to – zelení jsou najednou vidět, což je pro partaj, kde předsedu znají jménem snad jen (snad alespoň!) její členové, nezvyklý úspěch.
O co jde?
V únoru proběhla maličká protestní akce zaměstnanců České pošty. Protestovali proti přetěžování zaměstnanců, a to zejména přetěžování nepoštovní prací. Pošta si totiž kromě přepravování a doručování zásilek přivydělává pestrou škálou nejrůznějších činnosti. Podstatnou část výdělků státního podniku tvoří zejména provize za prodej a zprostředkování nejrůznějších finančních produktů. Nabízet je mají nejen pracovníci na poštovních přepážkách, ale dokonce i doručovatelé mezi dveřmi. Podstatnou část pošťácké mzdy tvoří odměny spojené právě s úspěchy v tomto nabízení.
Jak to funguje, tedy přesněji jak to nefunguje, jsme psali už před dvěma roky:
A před čtyřmi roky vlastně taky:
Výmluvné titulky, ne? A nebyli jsme rozhodně sami, kdo podobné příběhy přinesl, jak potvrzuje ve zlomku vteřiny strýček Google. Něco tedy není v pořádku...
Hlavním heslem skrovné únorové demonstrace se stala tři slova: Pošťák není pojišťovák.
Ta věta je i mottem kampaně, se kterou teď objíždějí republiku zelení (pro přesnost: podporovali ale už únorový protest a téma pro ně není nové – aby snad čtenář nenabyl dojmu, že se věci chytili, až když se objevila v televizi). A státní podnik zažívá něco, na co nebyl zvyklý: obvyklá strategie tvař se, že sis ničeho nevšiml – pokud to nezabírá, něco slib – pokud to nestačí udělej nějaký drobný ústupek nezabírá. A příkaz strhávat z dopisů samolepky s heslem Pošťák není pojišťovák (vidíte ji taky nahoře na úvodním obrázku) – to je přesně to, po čem každý tvůrce veřejné kampaně baží: to je skandál a přiznání viny. I kdyby se to dělo na jediné poště s příliš horlivým vedoucím.
Doposud to mívalo vedení pošty poměrně jednoduché: v podniku existují velké odbory. Jejich vedení se vyznačuje především rozumným postojem. Zastánci rozumného postoje si uvědomují, že doba je zlá, že s sebou nese jisté obtíže pro zaměstnance, ale že Česká pošta má dravou konkurenci a mnoho povinností a že peníze se nějak vydělávat musí a že tedy když se letos přidá k platům nějaká stovka, všichni budeme tak nějak spokojeni, jsme přece dospělí lidé, kteří si navzájem nebudou dělat těžkosti, tady máte kolekci, milí kolegové a milé kolegyně. Zkrátka velké odbory jsou konformní s vedením podniku, kterému jen dělají stafáž. Neodborují. Nebudu ovšem tvrdit, že se jim leskne brada, to by zajisté byla spekulace.
A pak v podniku už několik let vznikají menší odborové organizace. Těm to pravé odhodlání bít se za lepší podmínky zaměstnanců nechybí. Chybí jim ovšem talent pro politickou práci – o čemž ostatně svědčí i to, že se za dobu své existence nedokázaly dohodnout a sjednotit.
A najednou je tu někdo, kdo téma zvedne, opráší a dokáže ukázat světu.
Mohla by to být taky jiná politická strana. Kdyby ovšem podnik zrovna neřídila – ten totiž patří do gesce ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD).
Vymeťte penězoměnce z poštovního chrámu!
Proč je to celé zajímavé právě teď? Právě teď totiž končí dlouhodobá smlouva s bankou, jak pošťáci říkají Poštovní spořitelně (nebo ČSOB, prašť jako uhoď). A bude se hledat nový alianční partner. Nápad, že by si pošta zažádala o licenci a bankovní služby nabízela sama pod vlastní značkou, už je passé.
Podle zelených by bylo nejlíp finanční služby na poštách vůbec nenabízet (pošta ovšem nabízí kromě Poštovní spořitelny i produkty jiných finančních institucí – pojistky, stavební spoření). Nabízejí deset možností, jak vydělat jinak případně jak ušetřit. Některé z nich ale už dávno fungují. Zelení například tvrdí, že by poště přivedla klienty mobilní aplikace, která by je informovala o zásilce k vyzvednutí – k tomu dnes stačí, aby odesilatel napsal na podací lístek vaše telefonní číslo nebo mejl. A když tam napíše svůj, dozví se naopak, že už je zásilka u mě. Umí to i poštovní mobilní aplikace – ale tu jsem smazal, protože nepotřebuju mít totéž dvakrát. Rovněž jakési věrnostní karty, které zelení vynalézají, už existují (já ovšem tu svoji někde zatratil, při malém objemu odesílané pošty mi nějak nestálo za to mít ji na paměti). Místa, kde si budete moct vyzvednout balík 24 hodin denně, už taky existují a přibývá jich, tedy i v tomhle bodě objevují zelení Ameriku. A jestli se dá ušetřit elektrifikováním flotily… Nevím, pochybuju, ale budiž, třeba ano. Jenže na pokrytí výpadku po odstřihnutí takzvaných obstaravatelských služeb pro obchodní partnery by to asi stejně nestačilo. Navíc výrazně klesají i tržby za klasické poštovní služby – a není to jen vlivem konkurence, dopisy se prostě stávají minulostí (loni jich pošta přepravila téměř o desetinu méně než předloni) a růst počtu balíků a růst cen propad už nevyrovnává. Do roku 2014 se podnik držel v černých číslech, díky posledním drobným zbytkům někdejšího monopolu. Loni ho z oblasti pod nulou vytáhla až kompenzace za to, že musí poskytovat základní poštovní služby za garantované ceny i tam, kde je to vysoce ztrátové. Pošta sama ztrátu vyčíslila (velmi zhruba) na milion a sedm set tisíc, Český telekomunikační úřad jí ale tuhle sumu nepřiznal a kompenzaci o miliardu ořezal. Každopádně teď není vhodná doba k tomu, aby firma zahodila pár miliard výnosů ze zprostředkování finančních produktů.
Pošťák vážně není pojišťovák: Ten bere jiné prachy
Klíč k řešení téhle nerovnice se skrývá v hesle o pošťákovi, který není pojišťovákem. Baže není. Pojišťovací zprostředkovatelé a finanční poradci totiž berou provize, o jejichž výši se pošťákovi může jen zdát. A státní podnik zřejmě taky svým partnerům poskytuje v porovnání s běžnými poměry na trhu pořádnou slevu. Jinými slovy: pokud by firma do jednání o novém bankovním partnerovi dokázala nasadit dobré vyjednávače, mohla by za prodej finančních prostředků dostávat férovější peníze. A nemusila by jich prodat tolik. A mohla by jejich nabízení nechat na svých specialistech, ne k němu nutit doručovatele a lidi na přepážkách, kde se podávají balíky. Protože jak je všeobecně (mimo vedení pošty) známo, ono jim to stejně moc nejde. To, že pošťačka sama má tři účty, dvoje pojištění a stavebko, jen proto, aby splnila plán, a že ze stejného důvodu má tři účty, dvě pojistky a stavebko i veškerá širší rodina, to není obchodní úspěch.
Klíč je zkrátka v tom neprodávat svoje služby pod cenou.
Co si o tom myslíte vy? Je pošťák pojišťovák? Je dobrý pojišťovák? Má být pojišťovák? A bankéř? A jak podle vás Česká pošta funguje jako pošta? Já třeba jsem maximálně spokojený… Nabízejí vám na poště pojistky nebo účty? A doručovatelé? Neměl by se ten podnik prostě prodat? Nebo naopak plně zestátnit a udělat z pošt poštovní úřady, které by dělaly jen doručování a elektronické služby pro komunikaci státu s občany? Víte, kolik stojí známka? A jak se vám pozdává role Strany zelených? Napište do komentářů pod článkem, za zvlášť pěkný nebo zajímavý příspěvek do diskuze pošleme knížku z nakladatelství Grada.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
14. 8. 2016 18:54 | kodiak medvěd
12. 8. 2016 8:58 | Ella
Já sama jdu na poštu jen pokud nemám jinou možnost a možností doručení zásilek je naštěstí dost.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
12. 8. 2016 8:18
Takže zásadně služby zjednodušit, zredukovat a pak nalézt partnera.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2016 23:56 | poštovní trafikantka
11. 8. 2016 21:36 | Radek
11. 8. 2016 20:03 | Mišan
11. 8. 2016 16:18 | Milan
11. 8. 2016 14:51 | LM
11. 8. 2016 13:49
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2016 13:29 | Pošťák Rybka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2016 12:48 | HonzaV
Nic proti pošťákům, p. Rybko, i když řada z nich má značné rezervy. Já sám bych to za těch podmínek dělat nechtěl. Nenavážím se do zaměstnanců, ale do systému. I když už za Rakouska se říkalo "wer nichts machen will und kann, geht zur Post und Eisenbahn" (smajlík mrkající jedním okem systém nepovolí).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2016 11:51 | OH
11. 8. 2016 11:23 | Pošťák Rybka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2016 11:20
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 8. 2016 11:12 | D
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Zobrazit všech 17 komentářů