První tři dny nemoci zůstanou nadále neplacené. Vláda v pondělí nepodpořila návrh skupiny senátorů vedených Zdeňkem Škromachem (ČSSD) na zrušení takzvané karenční doby – tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Zatímco sociální demokraté ve vládě chtěli, aby kabinet návrh podpořil nebo přijal neutrální stanovisko, hnutí ANO a lidovci byli proti.
Lidé ale mají šanci na alespoň částečnou náhradu – přímo ze zákona by mohli mít nově nárok na několik dnů zdravotního volna, takzvaných sick days. Navrhuje to předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Zástupci zaměstnavatelů jsou k takovému řešení ochotnější než ke standardnímu proplácení prvních tří dnů nemoci, přestože k případné dohodě povede ještě dlouhá cesta.
Koaliční slib jako překážka
Opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Do koaliční smlouvy s ANO a KDU-ČSL se jej ale podařilo dostat jen s podmínkou – „pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě“. A právě zaměstnavatelské svazy tuto změnu odmítají. Od ledna 2009 totiž čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy a teprve poté dostává zaměstnanec klasické dávky z nemocenského pojištění od státu.
Na nutnost dohody s firmami už loni odkázali předsedové dalších dvou koaličních stran Andrej Babiš (ANO) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale zopakoval, že zrušení karenční doby je pro něj prioritou. „Není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu,“ zdůrazňuje Sobotka.
Škromach se nyní firmám pokusil vyjít vstříc tím, že by stát jako kompenzaci snížil povinné odvody na nemocenské pojištění. Sazba, kterou platí zaměstnavatelé, by klesla z dosavadních 2,3 na 2,1 procenta. Firmy by pak odváděly státu zhruba o 2,4 miliardy korun ročně méně než dosud.
Škromach připomíná, že od roku 2010 končí nemocenské pojištění v přebytku – loni dosáhl 3,2 miliardy korun. Úřad vlády ale v podkladech pro jednání kabinetu zdůraznil, že přebytek by kvůli nemocenské klesl natolik, že by pak nestačil pokrýt další chystané vládní záměry jako zavedení otcovské dovolené nebo rozšíření ošetřovného.
Ani snížení pojistného o dvě desetiny procentního bodu přitom není podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého dostačující. „S ohledem na finanční a personální dopady na firmy je to absurdní, nevyvážená kompenzace,“ říká. Členské firmy v průzkumu komory nejčastěji uvedly, že odpovídající by bylo snížení o 0,4 až 0,5 bodu. Ještě více by ale uvítaly, kdyby stát začal vyplácet nemocenskou dříve než 15. den pracovní neschopnosti. „V praxi by tak zaměstnavatel začal sice hradit již první den, ale nikoliv až do čtrnáctého dne včetně,“ dodává Dlouhý.
Zdravotní volno je schůdnější
Se snahou o alternativní řešení přišel šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák: Lidé by mohli přímo v zákoníku práce získat nárok až na pět dnů placeného zdravotního volna formou sick days. Návrh zatím nemá konkrétní podobu ohledně počtu dnů nebo případných kompenzací pro firmy. „Průběžně o tom jednáme se zaměstnavatelskými svazy, koncem května bychom snad mohli být konkrétnější,“ říká Sklenák.
Taková alternativa může být schůdnější, potvrdil i průzkum Hospodářské komory – dvě pětiny firem jsou ochotny nabídnout zaměstnancům tři dny, třetina pak jeden den. Už nyní jde o oblíbený benefit, který například podle Svazu průmyslu nabízí už více než pětina firem.
V čem jsou sick days pro firmy lepší, přestože zaměstnanec by nemusel – na rozdíl od klasické nemocenské – nosit potvrzení od lékaře? Společnosti by si mohly spočítat maximální možné náklady. I kdyby zákoník umožnil až pětidenní volno, firmy by věděly, že zaměstnanec vyčerpá maximálně těchto pět dnů za rok, zatímco při proplácení (každých) prvních tří dnů nemoci by si tyto tři dny mohl během roku vybírat opakovaně.
„Možný kompromis směřuje ke složitější kombinaci několika změn,“ naznačuje Sklenák. Mohlo by jít o zavedení sick days, vyšších dávek od státu při dlouhodobé pracovní neschopnosti a určité kompenzace pro zaměstnavatele.
„Povinné zavedení sick days není optimálním řešením, pro mnohé firmy by bylo svazující a finančně náročné,“ mírní naděje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Svaz nyní provádí průzkum, který zmapuje postoje zaměstnavatelů k možným variantám. „Dohodli jsme se s premiérem, že tripartita pak projedná návrhy, které z něho vzejdou,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.
Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové by kompenzace prvních tří dnů nemoci měla zůstat dobrovolná, může být nabízena jako zaměstnanecký benefit například na základě kolektivní smlouvy.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 4. 2016 16:50, LUPIČ
Jenom v tomto státě je něco takového možné, i Slováci a Pšonci to mají placené, grázlové a podvodníci jsou ti, kteří jsou proti tomuto návrhu :
Výše nemocenské u našich sousedů
Německo
Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platí zaměstnavatel mzdu výši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce. Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenská poskytována po dobu 78 týdnů během 3 let.
Rakousko
Po dobu 6 až 12 týdnů mají zaměstnanci nárok na nemocenskou výši 100 % od svého zaměstnavatele (záleží na délce zaměstnání). Následující 4 týdnů dostávají od svého zaměstnavatele 50 % své průměrné mzdy. Při delší nemoci dostává zaměstnanec již pouze nemocenské dávky od příslušné sociální instituce. Výše nemocenské vyplácené příslušnou sociální institucí činí 50% Maximální vyměřovací základ pro výpočet nemocenské činí 3 840 €. Maximálně je nemocenská vyplácena po dobu jednoho roku, ve stanovených případech může být prodloužena na 78 týdnů.
Slovensko
Výše nemocenské činí 25 % první tři dny nemoci, od 4. dne činí nemocenská 55 % z průměrného příjmu občana. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů. Nárok na nemocenské má občan, jestliže splnil během posledních dvou let podmínku účasti na nemocenském pojištění v délce 270 dní.
Polsko
Během prvních 33 kalendářních dní pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele mzdu ve výši 80 % z průměrné hrubé mzdy za uplynulých 12 měsíců. Následně je nemocenská vyplácená pověřenou sociální institucí, maximálně však do 182. dne nemoci.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 4. 2016 9:35, kodiak medvěd
A napadlo vás, že nemocenské pojištění funguje podle pojistné matematiky, jejímž základem je počet pravděpodobnosti, čili statistika, neboli, jak se dnes s oblibou říká, tvrdá data?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.