Nejvýhodnější a administrativně nejjednodušší formou přivýdělku pro zaměstnance je brigáda na dohodu o provedení práce, když měsíční odměna nepřesáhne deset tisíc korun. Z výdělku totiž není třeba odvádět zdravotní pojištění a sociální pojištění. Variant je ale samozřejmě víc. Předně si můžete najít druhé zaměstnání – na plný nebo zkrácený úvazek.
Mám málo: Chci druhý úvazek
Fakt, že jste zaměstnáni na plný úvazek, neznamená, že si nemůžete další zaměstnání přibrat. Jestli to zvládnete, klidně můžete pracovat na dva plné úvazky naráz. Dva úvazky dokonce teoreticky můžete mít u jednoho zaměstnavatele – s podmínkou, že nemají oba pracovní poměry stejnou náplň práce a že se nejedná o stejný druh činnosti. Pak byste se totiž dostali do křížku s ustanoveními o rozsahu práce přesčas:
Až vám u pohovoru nabídnou hrubou mzdu, vy asi budete chtít vědět, kolik vám z těch peněz opravdu zůstane v kapse. Ví a poví to kalkulačka čisté mzdy.
Když si přiberete úvazek u jiného zaměstnavatele a půjde o činnost, která je shodná s činností původního zaměstnavatele, budete potřebovat jeho písemné dobrozdání. V reálu samozřejmě záleží, nakolik budete schopni obě práce skloubit. Můžete třeba pracovat jako kuchařka ve školní jídelně od sedmi do tří a po odpoledních a večerech kroutit druhý úvazek v restauraci.
Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů v běžné výši za vás budou odvádět zaměstnavatelé nezávisle z obou výdělků. Daňové slevy a zvýhodnění nicméně smíte uplatňovat pouze u jednoho z nich.
Nezávisle také budete z obou pracovních poměrů čerpat dávky nemocenského pojištění. I když se přirozeně může stát, že budete uznáni práce neschopnými jen u jedné z činností, pak budete čerpat nemocenskou pouze z tohoto zaměstnání.
Samostatně se u každého pracovního poměru posuzuje také nárok na dovolenou, délka výpovědní lhůty nebo nárok na odstupné.
Zaměstnanec si přivydělává na dohodu o provedení práce
Dohodu o provedení práce (DPP) může člověk, který už jedno klasické zaměstnání má, ročně uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pro každého smí pracovat na dohodu maximálně tři sta hodin za rok. Za práci musí dostávat aspoň minimální mzdu, tedy padesát pět korun hrubého na hodinu (od ledna 2016 se minimální mzda zvyšuje na 58,70 koruny za hodinu).
Pokud měsíční odměna z DPP nepřesáhne deset tisíc, nemusíte z ní hradit zdravotní pojištění ani sociální pojištění. To samé platí, pokud pracujete na dohodu pro víc zaměstnavatelů naráz a žádný z příjmů není vyšší než deset tisíc korun.
Další možnost: uzavřete víc dohod o provedení práce s jedním zaměstnavatelem. V takovém případě se měsíční odměny od něj sčítají. Jakmile součet převýší deset tisíc měsíčně, bude se z nich zdravotní i sociální pojištění platit v běžné výši: na sociální pojištění poputuje šest a půl procenta z hrubé odměny, za zdravotní čtyři a půl procenta.
Pokud jde o daň z příjmů, záleží… Když součet měsíčních odměn z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne deset tisíc, máte dvě možnosti. Když u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani, odečte vám z hrubého výdělku patnáctiprocentní srážkovou daň. Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat.
Když prohlášení k dani u zaměstnavatele podepíšete – a každý měsíc to lze udělat pouze u jednoho zaměstnavatele – srazí vám z výdělku patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Pokud už jste ovšem daňové slevy neuplatnili u jiného zaměstnavatele, což je při přivýdělku k běžnému zaměstnání nanejvýš pravděpodobné.
Patnáctiprocentní zálohovou daň zaměstnavatel strhne i v případě, že měsíční odměna převýší limit deseti tisíc korun. Počítat se ale bude ze superhrubé mzdy – což je hrubá mzda navýšená o platby sociálního a zdravotního pojištění, které za vás navrch odvádí zaměstnavatel (na sociálním pojištění dvacet pět procent z hrubé mzdy, na zdravotním pojištění devět procent – obojí ještě nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec). Podobně jako u odměn do deseti tisíc pak záleží, jestli u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani. Pokud ano, budete moct uplatnit daňové slevy. Jestli je ale uplatňujete už v jiném zaměstnání, znovu to nepůjde.
Když člověk během roku pracuje pro víc zaměstnavatelů naráz, musí začátkem dalšího roku podat daňové přiznání. Když pracujete pro jediného zaměstnavatele nebo postupně pro několik zaměstnavatelů, může za vás daně vyřídit poslední z nich prostřednictvím ročního zúčtování.
Zajímá vás, kolik z dohody o provedení práce celkem ukrojí povinné odvody? Zeptejte se naší kalkulačky.
Zaměstnanec si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti
K zaměstnání si můžete přivydělat také brigádou na bázi dohody o pracovní činnosti (DPČ). Výše minimální mzdy je stejná jako u dohody o provedení práce.
Roční rozsah hodin odpracovaných pro jednoho zaměstnavatele není omezený, týdenní rozsah práce ale nesmí v průměru přesáhnout polovinu pracovní doby (tedy 20 hodin) za celou platnost dohody, nanejvýš ale za 52 týdnů.
Když si na DPČ vyděláte míň než dva a půl tisíce měsíčně, nedovádíte z výdělku zdravotní pojištění ani sociální pojištění. V ostatních případech pojistné odvádíte: na sociální pojištění šest a půl procenta z hrubého výdělku, na zdravotní čtyři a půl procenta.
Když uzavřete s jedním zaměstnavatelem několik DPČ, měsíční odměny se sčítají. Jakmile součet dosáhne limitu dva a půl tisíce, pojištění se platí z každé z odměn.
Příjmy z dohody o pracovní činnosti se daní jako příjmy z pracovního poměru. Zaměstnavatel odvede patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vypočtenou ze superhrubé mzdy. Když u něj za daný měsíc podepíšete prohlášení k dani, uplatní daňové slevy, přinejmenším základní slevu na poplatníka. Pokud daňové slevy a zvýhodnění uplatňujete už v zaměstnání, možnost aplikovat je na výdělek z DPČ padá.
Zaměstnanec podniká
Když začnete vedle zaměstnání podnikat, bude se vaše podnikání považováno za vedlejší činnost – pokud ho za vedlejší činnost prohlásíte (při zahájení činnosti a pak v každoročně podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok).
V prvním roce nebudete muset z příjmů z podnikání odvádět zálohy na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pojistné doplatíte až zpětně po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu – podle toho, kolik jste v podnikání v přechozím roce reálně vydělali.
Když roční příjem po odečtení výdajů nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2015 dosahuje 63 865 korun, sociální pojištění za daný rok neplatíte vůbec, a v dalším roce zase nemusíte hradit zálohy – pojištění případně doplatíte až po podání dalšího přehledu sociálce. Když podnikáte jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje na 5322 korun za každý měsíc podnikání. Když zmíněnou rozhodnou částku překročíte, budete v dalším roce platit zálohy vypočtené v přehledu, ne však míň než minimální zálohu pro vedlejší činnost, která v roce 2015 dělá 777 korun.
Pojistné na zdravotní pojištění při vedlejší činnosti zaplatíte vždy za celý rok až po podání přehledu o příjmech a výdajích - podle skutečně dosaženého zisku. Neplatí pro vás minimální vyměřovací základ a minimální výše záloh jako pro člověka, který podniká v rámci hlavní činnosti.
Pozor si na zdravotní a sociální pojištění dejte v případě, že skončíte v zaměstnání. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a musíte zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v přehledu (alespoň však v minimální výši stanovené pro OSVČ).
Podrobněji o placení zdravotního a sociálního pojištění:
Daňovému přiznání se při podnikání v rámci vedlejší činnosti na začátku následujícího roku nevyhnete. S jedinou výjimkou: přiznání nemusíte podávat, když vaše příjmy z podnikání při zaměstnání nepřesáhnou za rok šest tisíc korun.
V daňovém přiznání jinak budete moct stejně jako ostatní podnikatelé uplatnit daňové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani – jen pozor na to, že slevy lze uplatnit pouze jednou, tedy nikoli zvlášť v zaměstnání i podnikání. Pokud vaše zisky z podnikání nedosahují vysokých částek, je možné, že výsledná daň po uplatnění odpočtů bude nulová.
A ještě jedno upozornění: jestli chcete začít podnikat v oboru, ve kterém působí i váš zaměstnavatel, budete od něj potřebovat písemný souhlas.
Příležitostné příjmy: bez papírování, bez daní
Přivydělávat si můžete také příležitostnými činnostmi. Když příjmy (pozor, nikoli zisky – tedy příjmy snížené o výdaje) z nich nepřesáhnou třicet tisíc ročně, nemusíte je nikde hlásit ani danit. Musí jít ale o činnost, které se věnujete jen výjimečně, nárazově, nepravidelně. Třeba si přivyděláte sekáním trávy nebo jako fotograf na svatbě známých.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 11. 2015 7:33, Fredy
Dobrý článek, ale jen v úvodu je zásadní omyl. Cituji:
....Nejvýhodnější a administrativně nejjednodušší formou přivýdělku pro zaměstnance je brigáda na dohodu o provedení práce, když měsíční odměna nepřesáhne deset tisíc korun.....
Za nejvýhodnější a administrativně nejjednodušší forma přivýdělku vždy byla, je a bude, čím dál častěji, - práce načerno .... :-)
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.