Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak přežít (v) zaměstnání: Jak se soudit se zaměstnavatelem

| rubrika: Seriál | 12. 6. 2014
Ať se snažíme sebevíc, abychom zaměstnavatele přesvědčili o své pravdě, někdy to prostě nepomáhá. Pak nám nezbude než se soudit. U jakého soudu ale žalobu podat a jaké jsou opravné prostředky, pokud se nám rozsudek soudu prvního stupně nebude zdát správný? Více o tom v posledním díle našeho seriálu o pracovním právu.
Jak přežít (v) zaměstnání: Jak se soudit se zaměstnavatelem

Soudů je jako máku, těžko se v tom vyznat – který je ten pravý pro zaměstnance v pracovních sporech? Pracovní spory mají v popisu práce soudy okresní. Ze všech okresních soudů bychom si pak podle § 85 občanského soudního řádu měli vybrat ten, v jehož obvodu má zaměstnavatel (žalovaný) bydliště, případně pokud se jedná o právnickou osobu, soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo. To vůbec nemusí být v místě, kde pracujeme, dobře nám poslouží obchodní rejstřík.

Obdobně to platí i v případě, že se zaměstnavatel rozhodne žalovat nás – příslušný pak bude soud, v jehož obvodu máme jako žalovaní bydliště my. Další příslušné soudy pak určuje § 87 občanského soudního řádu. Žalobu je podle něj možné podat také u soudu, v jehož obvodu došlo ke škodě nebo v jehož obvodu se nachází organizační složka zaměstnavatele, které se spor týká. Zaměstnavatel nás může také žalovat u soudu, v jehož obvodu se nachází naše stálé pracoviště. 

Pokud budeme mít za to, že rozhodnutí okresního soudu je chybné, můžeme se odvolat k soudu krajskému, a to ve lhůtě 15 dní od doručení rozhodnutí. Pozor ale – odvolání se podává u toho soudu, proti jehož rozhodnutí se odvoláváte. Proti rozsudku krajského soudu je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu, tato možnost je ale v občanském soudním řádu omezena jen na některé případy, dovolání už není opravným prostředkem řádným, ale mimořádným. 

Za kolik?

Zastoupení před soudem není levná záležitost. Občanský soudní řád nám ale dává jako zaměstnancům možnost, abychom byli zastoupeni odborovou organizací, které jsme členem. Výjimka je v případě dovolání k Nejvyššímu soudu – tady je přípustné jen zastoupení advokátem.

Určitou možnost, jak zmenšit náklady na proces, nám pak dává § 138 občanského soudního řádu, který říká, že na základě návrhu můžeme být předsedou soudního senátu osvobozeni od soudních poplatků, odůvodňují-li to naše poměry a pokud je zřejmé, že si se soudem nechceme jen. Osvobozeni od soudních poplatků však můžeme být pouze výjimečně. Pokud jsou u nás ale dány předpoklady, abychom byli od soudních poplatků osvobozeni, může nám předseda soudního senátu na naši žádost ustanovit zástupce (v některých případech dokonce z řad advokátů), pokud je to nezbytně třeba k ochraně našich zájmů (§ 30 občanského soudního řádu).

Zaměstnání, nebo švarc?

Zákoník práce skrývá mnohá úskalí a někdy nám ten život možná i zbytečně komplikuje. Vkrádá se tedy otázka: „Stojí nám to opravdu za to řídit se zákoníkem práce?“ Nejeden zaměstnavatel nám totiž bude tvrdit, že to nemá smysl a lékem, který nám nabídne, bude účast na takzvaném švarcsystému (ve stručnosti jde o to, že pro zaměstnavatele sice pracujeme de facto jako zaměstnanci, ale pro úřady jsme samostatnými podnikateli, které si jiný podnikatel objednává k vyhotovení té či oné zakázky, od zaměstnavatele nedostáváme mzdu, ale fakturujeme mu sjednanou odměnu – kromě jiného tak oba můžeme radikálně ušetřit na odvodech na zdravotní a sociální pojištění).

Muž, který vstoupil do dějin podnikání

Podnikatel Švarc

Myslíte si, že se švarcsystému říká švarcsystém, protože se jedná o černotu? Samá voda. Jmenuje se podle svého vynálezce. Za toho je považovaný podnikatel Miroslav Švarc z Benešova. Na začátku 90. let přišel na způsob, jak ušetřit na zdravotním pojištění a sociálním pojištění, které musel měsíc co měsíc odvádět za své zaměstnance. Všechny do jednoho propustil, aby pro něj záhy začali pracovat na živnostenský list nebo dodavatelskou smlouvu. Stát se ale rozhodl, že mu jeho byznys zarazí, a roku 1992 „švarcsystém“ poprvé zakázal.

V takovém případě se nebudeme muset držet zákoníku práce. Ani my, ani zaměstnavatel. Ovšem zákoník je psaný především ve prospěch zaměstnance. Takže kdo bude na tomto kroku v konkrétním případě škodný, budeme nejspíše my. Nebudeme už automaticky chráněni proti výpovědi a nebude se na nás vztahovat odstupné, pokud si vezmeme dovolenou, nebudeme ji mít placenou, budeme moci zapomenout na úpravu minimální mzdy, příplatky za práci přesčas a ve svátek, překážky v práci, náhrady a v neposlední řadě přijdeme taky o limity naší odpovědnosti vůči zaměstnavateli. Jako „bonus“ pak dostaneme administrativní zátěž spojenou s podnikáním, jako je například daňové přiznání.

Anketa

Pracovali byste na švarcsystém?

Vypadá to jako kachna, kváká to jako kachna... Není to kachna?

Skutečnost, že se výše uvedené otázky nebudou řešit podle zákoníku práce, ještě automaticky neznamená, že se to „zaměstnavatele“ nebude týkat. V první řadě si můžeme obdobná pravidla sjednat ve smlouvě (třeba náhrady, výpověď smlouvy atd.) nebo se na případ, který by se jinak řešil podle zákoníku práce, budou vztahovat obecné normy občanského práva (např. odpovědnost „zaměstnavatele“ za škodu).

Úskalí má ale takovýto postup pro zaměstnavatele především s ohledem na § 555 nového občanského zákoníku, který říká, že se právní jednání posuzuje podle svého obsahu, a má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se právní jednání podle jeho pravé povahy. Jinými slovy: pokud švarcsystémák a jeho „zaměstnavatel“ dojdou před soud, ten bude vztah, který mezi nimi je, posuzovat podle toho, co je jeho obsahem, a ne podle toho, „jak se to tváří“. Využívat právní úpravu podnikání pro realizaci právních vztahů typicky zaměstnaneckých je zkrátka jako použít k mytí nádobí namísto běžného přípravku směs do ostřikovače.

Ve svém rozsudku ve věci 21 Cdo 2687/2012 se Nejvyšší soud vyjádřil v tom smyslu, že není rozhodné, jak je právní úkon označen, podstatné naopak je, jaký byl obsah projevu vůle účastníků. Není tedy důležité, jak byla smlouva nazvána, že v ní byl „zaměstnanec“ označen jako podnikatel pomocí IČ, nabízel své služby rovněž prostřednictvím internetové prezentace, účtoval své služby pomocí daňových dokladů a sám si platil zdravotní a sociální. Tyto okolnosti jsou pouze tzv. jevovou stránkou věci a musely dokonce být součástí předstíraného jednání, pokud mělo být předstíráno úspěšně. Naopak je třeba brát v úvahu např. to, zda byl mezi subjekty smlouvou založen vztah nadřízenosti a podřízenosti (charakteristický pro vztah zaměstnavatel–zaměstnanec), zda byla práce vykonávána podle pokynů jedné strany, zda byla předmětem smlouvy opakující se práce, kterou musela druhá strana konat osobně po předem sjednanou dobu, za předem stanovenou úplatu, dále zda byla docházka do místa výkonu sjednané činnosti evidována nebo jestli bylo poskytováno nějaké pracovní volno. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Čtenáři také navštívili

31. 3. 2014 |  | 2 komentáře

Jak přežít (v) zaměstnání: Převedení na jinou práci a přeložení

Jakou práci po nás může zaměstnavatel ještě požadovat a jakou už ne? A kde všude nám může přidělovat práci, aniž by se nás ptal? Odpovědi najdete v tomto díle našeho seriálu.

27. 1. 2014 |  | 12 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání: (Ne)dostáváme výpověď. Odstupné

V minulém díle našeho nového seriálu nás vyhazovali z práce. Nemilé. Dnes se podíváme na několik málo situací, kdy nás vyhodit nemůžou. A na odstupné, které nám případný vyhazov může aspoň trochu osladit....

13. 1. 2014 |  | 3 komentáře

Jak přežít (v) zaměstnání: Dáváme výpověď

Minulý týden jsme na Peníze.cz představili nový seriál věnovaný pracovnímu právu. Tedy zejména vztahům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Začali jsme trochu netradičně – prvním z článků o tom, jak se v...

15. 11. 2012 |  | 13 komentářů

Kontroly práce: Hon na švarcsystém se nekoná?

Začátkem roku ministerstvo práce ohlásilo drakonické pokuty za švarcsystém, a to pro „zaměstnané“ i „zaměstnavatele“, zvýšilo o stovky počty kontrolorů a média odtroubila začátek honu na švarcsystémáky....

7. 6. 2012 |  | 15 komentářů

Švarc, nebo švorc? Úspěchy boje proti švarcsystému. Co si o tom myslíte?

Nejhorší legislativní počin loňského roku – tak hodnotí podnikatelé zákaz švarcsystému. Tři čtvrtiny firem jsou pro jeho legalizaci. Ministr Drábek od ledna sliboval tvrdé kontroly. Polovina roku se blíží....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Přímé daně, Outsourcing, Stavební úvěr, pavel bělobrádek, zaměstnanecké benefity, nemoc, náhrada mzdy, lukáš kovanda, Asociace průvodců ČR, CSAM český, trhy, Vedlejší trh, rozhodce, vlk z wall street, lékárny, měsíční příspěvek, host, Magistrátu hlavního města Prahy

2P53243, 2SZ8284, 2SZ8280, 2SZ8280, 2SZ8284

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK