Zákoník práce nám jako zaměstnancům ukládá, abychom si počínali tak, aby z našeho jednání nevznikala škoda na majetku, zdraví nebo abychom se bezdůvodně neobohacovali. Pokud k tomu nemáme vytvořeny potřebné pracovní podmínky, musíme se obrátit na vedoucího zaměstnance. Vedoucího zaměstnance musíme také upozornit v případě, že hrozí vznik škody.
Pokud už ale došla věc tak daleko, že je třeba neodkladně zakročit, musí tak zaměstnanec učinit. Zakročit zaměstnanec nemusí, pokud mu v tom brání důležitá okolnost, nebo pokud by vystavil v nebezpečí sebe, ostatní zaměstnance nebo osoby blízké. Zaměstnanec, který se rozhodne zakročit proti hrozící škodě, nebo proti události ohrožující životy nebo zdraví, neodpovídá za škody, které tím zaměstnavateli způsobí, za podmínky, že nebezpečí sám úmyslně nevyvolal (z nedbalosti jej tedy vyvolat může), a pokud zaměstnancem podniknuté kroky byly přiměřené. V případě, že zaměstnanec při této akci utrpí věcnou škodu, nebo účelně vynaloží nějaké náklady, musí mu je zaměstnavatel nahradit. Kdyby ale zaměstnanec vědomě na hrozící škodu neupozornil vedoucího zaměstnance nebo v případě potřeby nezakročil, ačkoli tak učinit mohl, může po něm zaměstnavatel požadovat, aby se s ohledem na okolnosti případu podílel na náhradě škody.
Petr pracuje ve skladu. Jednoho dne vládne na pracovišti opět veselá nálada a Petr omylem uskladní právě došlou zásilku hořlavého materiálu blízko zdroje tepla. Po hodině začne ve skladu hořet. Při hašení vezme za své počítač na nedalekém stolku. Petr za tuto škodu na počítači neodpovídá. Odpovídá však za škodu, která vznikla požárem a to maximálně do výše 4,5 násobku svého průměrného výdělku (viz níže).
Pokud už se něco stalo, bude zaměstnanec odpovídat za škodu v případě, že ji způsobil zaviněným (tedy úmyslně nebo z nedbalosti) porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Kdybychom váhali nad tím, kdy plníme pracovní úkoly a kdy jednáme v přímé souvislosti s nimi, odpověď najdeme v paragrafech 273 a 274 zákoníku práce.
Naše zavinění jako zaměstnanců se však nepředpokládá, to prokazuje zaměstnavatel, s výjimkou případů odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Pokud však ke škodě přispěl porušením povinností i zaměstnavatel, odpovídáme v tom rozsahu, v jakém jsme se jako zaměstnanci podíleli na škodě my.
Zaměstnavatel, který přenechává zaměstnanci určité hodnoty, se kterými je zaměstnanec oprávněn disponovat (jako je hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu a jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu), může s tímto zaměstnancem uzavřít tzv. dohodu o odpovědnosti. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně a pouze s osobou, která nejpozději v den podpisu dohody dovršila osmnáct let věku.
Jak už jsme si řekli, odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách je jedním z případů, kdy zaměstnavatel nemusí prokazovat, že zaměstnanec škodu zavinil. To ale ještě neznamená, že by zaměstnanec odpovídal objektivně – tedy za výsledek a bez ohledu na zavinění. Zaměstnanec se tady své odpovědnosti zprostí, když se mu podaří prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zejména může zaměstnanec poukazovat na to, že zaměstnavatel zanedbal své povinnosti a v důsledku toho nemohl zaměstnanec se svěřenými hodnotami nakládat.
NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!
Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Zaměstnanec pak může písemně od dohody o odpovědnosti odstoupit v případě, že:
Další možnosti jsou zaměstnanci dány v případě, že jde o odpovědnost společnou. Tady může zaměstnanec odstoupit, pokud je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec, případně je ustaven jiný vedoucí nebo jeho zástupce.
Nedílnou součástí odpovědnosti za svěřené hodnoty je pochopitelně inventarizace. Tu je zaměstnavatel povinen provést při uzavření této dohody i při jejím zániku a dále také při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo pracoviště a při přeložení. V případě společné odpovědnosti se pak inventarizace řídí ještě některými dalšími pravidly uvedenými v § 254 odst. 2 a 3 zákoníku práce – tady je třeba upozornit především na to, že pokud by náš pracovní poměr skončil nebo bychom byli přeloženi nebo převedeni, musíme zaměstnavatele o provedení inventarizace požádat, jinak budeme odpovídat za schodek zjištěný při příští inventarizaci na našem bývalém pracovišti! Stejně tak pokud jsme zařazováni na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, a nepožádáme o inventarizaci, budeme odpovídat za schodek zjištěný při příští inventarizaci! Pořádek zkrátka dělá přátele…
Dohoda o odpovědnosti pak zaniká dnem, kdy bylo odstoupení zaměstnavateli doručeno, případně pozdějším dnem, pokud je tento v odstoupení uveden. Tato dohoda pak také pochopitelně zaniká s koncem pracovního poměru.
Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel. Náhrada má pak odpovídat výši škody, kterou zaměstnavatel utrpěl (vychází se z ceny věci v době poškození nebo ztráty), přičemž zaměstnanec může škodu nahradit jak uvedením v předešlý stav, tak v penězích. Náhrada škody se pak řídí následujícími pravidly:
V jiném případě došlo ke škodě ve skladu, kde pracuje Petr, tak, že Karel, který se zrovna pohádal se šéfem, správně uskladněný hořlavý materiál podpálí, protože chce, aby bylo ve skladu trochu „vzrůšo“. Petr dostane oheň brzy pod kontrolu, s tím mu pomáhá i Karel, který se tak trochu zděsil, co všechno napáchal, zatímco Tonda postává před skladem a dobře se baví. Petr neodpovídá za nic, Karel bude platit materiál a škodu, která vznikla požárem i tím, jak hasil a zaměstnavatel, který musel předat zakázku někomu jinému, protože tak rychle mu materiál znovu nedodají, po něm teď bude ještě chtít ušlý zisk. A Tondu přešel smích, protože zaměstnavatel teď zhusta dumá nad tím, kolik může chtít vzhledem k liknavému přístupu po něm. Na pomoc si zaměstnavatel vezme § 258 zákoníku práce a bude přihlížet k okolnostem, které Tondovi bránily v hašení (žádné nenachází), a k významu škody, kterou požárem zaměstnavatel utrpěl. Tondu trochu uklidňuje, že po něm zaměstnavatel může chtít maximálně trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku, ale stejně…
Kolik tedy bude zaměstnavatel po zaměstnanci chtít, to s ním musí projednat a konečnou výši náhrady mu písemně oznámit. O výši náhrady škody a způsobu její úhrady se může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout (podrobnosti upravuje § 264 zákoníku práce). Pokud by se celá věc dostala k soudu, může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných výši náhrady škody přiměřeně snížit.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 8. 2015 21:21, Afi
Jedna se o 4.5 nasobek hrube nebo ciste mzdy?
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.