Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak přežít (v) zaměstnání: Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

| rubrika: Seriál | 22. 5. 2014 | 3 komentáře
Jako by někdy nestačilo, že jsme v práci od nevidím do nevidím a nad výplatou zrovna nejásáme, ještě můžeme přijít k úhoně. Jaká jsou tedy naše práva, pokud nám zaměstnavatel způsobí škodu? Tak to se dozvíme v tomto díle našeho seriálu.
Jak přežít (v) zaměstnání: Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

Jistě. Je snazší (a levnější) problémům předcházet než je potom řešit. To ostatně respektuje i zákoník práce. Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně pracovat, aniž by jim hrozila újma na zdraví nebo na majetku, a vzniknou-li závady, je zaměstnavatel povinen je odstraňovat.  

Pokud přesto zaměstnanci vznikne při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi škoda, je za ni zaměstnavatel odpovědný. Pokud bychom váhali nad tím, kdy plníme pracovní úkoly a kdy jednáme v přímé souvislosti s nimi, odpověď najdeme v paragrafech 273 a 274 zákoníku práce.  

Zaměstnavatel odpovídá také za škodu, kterou zaměstnanci způsobí jeho kolegové – pokud jednají za zaměstnavatele a poruší právní povinností při plnění pracovních úkolů. A samozřejmě zaměstnavatel odpovídá za škodu, která vznikne, když sám poruší své právní povinnosti nebo úmyslně jedná proti dobrým mravům.

Propojeno!

Kdo má ženu učitelku, ten si občas přijde jako třeťák před tabulí. Kdo má doma advokáta, slýchá, že „námitka je nepřípustná“, a kdo si vzal letušku, ten se nediví, že mu místo pozdravu přeje příjemný let. Nemoc z povolání? Kdepak, síla zvyku. Ale co když nemoc z povolání propukne doopravdy?

Odpovědnost za škodu na věcech

Do práce si obvykle nepřinášíme pouze radost a očekávání, ale i některé osobní věci. Zákoník práce tady rozlišuje dva případy: škodu na věcech, které se do práce obvykle nosí, a na těch, které si do práce obvykle nebereme.

Pokud dojde ke škodě na věcech, které se do práce obvykle nosí a které jsme si odložili kvůli své práci na místě k tomu určeném nebo místě obvyklém, odpovídá zaměstnavatel za škodu na těchto věcech. Je ovšem třeba jednat: právo na náhradu škody zaniká, když se o ni nepřihlásíme nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy jsme se o škodě dozvěděli. Stejná lhůta pak platí i u věcí, které si do práce obvykle nenosíme a které zaměstnavatel nepřevzal do úschovy. Tady však zaměstnavatel odpovídá pouze do výše deseti tisíc korun, ledaže by škodu způsobil jiný zaměstnanec – pak by hradil zaměstnavatel škodu na této věci v plné výši (stejně jako by hradil škodu v případě, kdy by věc do úschovy převzal).

Pokud bude muset zaměstnavatel zaměstnanci škodu uhradit, bude hradit skutečnou škodu, a to zpravidla v penězích, pokud vše nenapravil uvedením v předešlý stav. Poměrně může však zaměstnavatel svou odpovědnost omezit, pokud se o vznik škody přičinil i poškozený zaměstnanec.

Pracovní úraz a nemoc z povolání

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci také za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pracovní úraz blíže definuje § 380 zákoníku práce, obtížnější je to však už s nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou dány výčtem ve zvláštním seznamu. Jako nemoc z povolání se neodškodňují jen nemoci zařazené aktuálně na tomto seznamu, ale i nemoc vzniklá v době do tří let od jejího zařazení na seznam. Zaměstnanci, který byl nemocí z povolání postižen, odpovídá za nemoc z povolání zaměstnavatel, u kterého naposled pracoval předtím, než mu nemoc z povolání zjistili – pokud se na jeho pracovišti mohla daná choroba vyvinout či rozvinout.

 Zaměstnavatel se své odpovědnosti nezprostí, pokud bude pouze prokazovat, že k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání došlo i přesto, že dodržel předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Musí prokázat, že k nim došlo z důvodů, které uvádí zákoník práce v paragrafu 367. Zcela se tak zaměstnavatel zprostí své odpovědnosti, pokud si zaměstnanec přivodil pracovní úraz v opilosti nebo zaviněným porušením bezpečnostních předpisů. Částečně se zaměstnavatel své odpovědnosti zprostí, pokud například zaměstnanec jednal lehkomyslně, nebo v případě kdy opilost zaměstnance nebyla jedinou příčinou vzniku škody. Zaměstnavatel se ale v žádném případě odpovědnosti nezprostí, pokud zaměstnanec odvracel hrozící škodu nebo nebezpečí pro život nebo zdraví, které sám úmyslně nevyvolal.

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má právo na náhradu za:

  • ztrátu na výdělku,
  • bolest a ztížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
  • věcnou škodu.

Kalkulačka nemocenské

Kalkulačka invalidního důchodu

Invalidní důchod 2014

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

V případě náhrady za ztrátu na výdělku rozlišuje zákoník práce dva případy. Tím prvním je náhrada po dobu pracovní neschopnosti. V tomto případě nám bude zaměstnavatel hradit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (bere se v úvahu předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance příznivější) a nemocenskou. Po skončení pracovní neschopnosti pak bude zaměstnavatel hradit případný rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem nebo nemocí a aktuálním výdělkem s připočtením případného invalidního důchodu. Pokud zaměstnanec vyvine zvýšené úsilí, aby i přes svůj hendikep dosáhl lepších výdělků, nemá to vliv na náhrady ze strany zaměstnavatele. Pokud si však zaměstnanec může sám za to, že nedosahuje výdělků jako jiní zaměstnanci téhož zaměstnavatele, považuje se za výdělek pro výpočet výše náhrady výdělek těchto zaměstnanců. V případě, že se zaměstnanec ocitne na pracáku, považuje se pak za jeho výdělek minimální mzda. Zaměstnavatel má dále možnost řešit nastalou situaci tak, že zajistí zaměstnanci vhodnou práci. Pokud by této možnosti zaměstnanec bez vážných důvodů nevyužil, bude se za dosahovaný výdělek považovat ten, kterého by zaměstnanec dosáhl, kdyby tuto práci nastoupil.

Zaměstnavatel musí náhradu za ztrátu na výdělku platit pravidelně jednou měsíčně až do dovršení 65 let věku zaměstnance nebo do doby, než mu je přiznán starobní důchod. Určité odchylky pak pro pracovní poměr na dobu určitou a pro dohodu o pracovní činnosti stanoví § 361 zákoníku práce. Pokud se poměry poškozeného změní, mohou se zaměstnavatel i zaměstnanec domáhat změny v úpravě svých práv a povinností.

Anketa

Už vám v práci něco zašantročili, zničili, znehodnotili?

Náhrady v případě smrti zaměstnance

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:

  • náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení,
  • náhradu přiměřených nákladů na pohřeb,
  • náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
  • jednorázové odškodnění pozůstalých,
  • náhradu věcné škody.

Zaměstnavatel je povinen pravidelně jednou měsíčně poskytovat náhradu na výživu těch pozůstalých, kterým zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat a to tak dlouho, dokud by tuto výživu zaměstnanec poskytoval, nejdéle však do doby, kdy by zemřelý dosáhl věku 65 let. V případě, že je zde pouze jedna vyživovaná osoba, přísluší jí 50 procent průměrného výdělku zaměstnance, v případě více pozůstalých pak činí náhrada 80 procent průměrného výdělku zaměstnance. Výši plnění zaměstnavatele ovlivňuje i výše důchodu, která se pozůstalým poskytuje a která se od nároku odečítá, oproti tomu se nepřihlíží k výdělkům pozůstalých.

Jednorázové odškodné pak činí nejméně 240 000 korun pro pozůstalého manžela a rovněž pro nezaopatřené dítě. Pokud žili se zemřelým v jedné domácnosti i jeho rodiče, přísluší jim jednorázové odškodné v úhrnné výši nejméně 240 000 korun – stejnou částku dostane i jeden rodič v případě, že žil se zaměstnancem v jedné domácnosti sám. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Diskuze

27. 9. 2014 | 21:10 | zdenek555

Nemohu najít tvůj mail, ozvi se znovu a napiš přímo adresu mailu Zdeněk více

27. 9. 2014 | 20:55 | petr kalousek

mám stejnou zkušenost můj spor po úrazu, který jsem si nezavinila sama-firma hrubě porušila bezpečnost práce,jsem částečně invalidní, rovněž mi nikdo neplatí náhrady, plnili po začátku, nikdo se o mne nezajímal, když zjistili...více

8. 6. 2014 | 16:43 | Zdenek555

Můj spor s bývalým zaměstnavatelem se táhne od roku 2002,kdy jsem byl propuštěn pro údajnou nadbytečnost, přes to, že zaměst. věděl o tom, že trpím nemocí z povolání a bude mi vystavena lékařská dokumentace. Po propuštění,...více

Čtenáři také navštívili

15. 5. 2014 |  | 4 komentáře

Jak přežít (v) zaměstnání: Bezpečnost a ochrana zdraví

Naše doba sice zkratkám nepřeje tolik jako doba „lidové demokracie“ a „reálného socialismu“, pořád jsou ale mezi námi takové zkratky, se kterými se musel potkat snad každý. Kromě zkratek názvů politických...

20. 1. 2014 |  | 4 komentáře

Kalkulačky: Invalidní, vdovský a sirotčí důchod v roce 2014

Peníze.cz pokračují v sérii článků o novinkách v roce 2014. Přinášíme další porci nových a renovovaných kalkulaček. Tentokrát si můžete jednoduše a přehledně vypočítat, jak vysoký dostanete v roce 2014...

7. 1. 2014 |  | 10 komentářů

Nové kalkulačky: Náhrada mzdy a nemocenská. I pro OSVČ

Když skončíte na neschopence, bude vám od ledna 2014 zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy pouze čtrnáct dní, nikoli tři týdny, jak jsme byli zvyklí ještě v roce 2013. To je nejdůležitější z novinek, které... celý článek

9. 8. 2012 |  | 20 komentářů

Ztráta nemocenského, pokuta 20 tisíc, vyhazov. Co čeká nemocné, kteří pilně nemarodí?

Někdo si na boj s nemocí vezme dovolenou. Jsou ale pořád i tací, kteří si nechají vypsat neschopenku. Dovolenkáři se můžou léčit třeba na plovárně, když jim to pomůže, ti druzí ale musí dodržovat předepsaný...

16. 7. 2012 |  | 3 komentáře

Kde se dá taky pořídit pracovní úraz: meeting, služební cesta, oběd, home office...

Když se řekne pracovní úraz, většinou si představíme dělníka padajícího z lešení... Ano, většina pracovních úrazů má co do činění se stavebnictvím nebo dopravou, doba se ale změnila. Žádnou výjimkou nejsou...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Disponibilní důchod domácností, OTC trh, Veřejné výdaje na zboží a služby, kreditní karta viva, moneta money bank, diners club pure, bonusy, banky, on-line kreditní kartu, interview, centrální adresa, nemocniční léčba, kakao, rodičovský příspěvek, martin vogl, Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, koeficienty, pilotní emise

2J55120, 2J53537, 2J55120, 2J53537, 4AP7070

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK