Co dělat, aby vás zaměstnavatel nezruinoval

Natankovat benzín do auta, které jezdí na naftu, je jednoduché. Přesvědčila se o tom už dvacítka zaměstnanců jedné menší pražské firmy. Čistý štít prý má jen ředitel a účetní, která nemá řidičský průkaz. Výsledek byl vždycky stejný. Auto muselo do servisu na revizi motoru a do firmy přišla faktura na několik desítek tisíc korun. Tuto částku každý viník zaplatil ze svého.

Nemusí jít pouze o drahé auto, aby se zaměstnanec dostal do finančních problémů. Stačí třeba notebook politý kávou nebo rozšlápnutý mobilní telefon a zaměstnavatel může chtít po zaměstnanci náhradu škody. Ne však do neomezené výše. Zákoník práce (§ 172 a §175) stanovuje maximální výši částky, kterou může firma po pracovníkovi požadovat, na 4,5násobek měsíčního hrubého příjmu. Při dnešním průměrném dvacetisícovém platu to je až devadesát tisíc korun.

V určitých případech, kdy zaměstnanec například podepsal dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené věci či peníze, může firma chtít nahradit škodu celou.

Mýlí se však ten, kdo předpokládá, že jej ochrání pojištění odpovědnosti, které má sjednané třeba s pojištěním domácnosti nebo nemovitosti. Toto pojištění odpovědnosti na škody v běžném občanském životě se na škody vůči zaměstnavateli zpravidla nevztahuje, a tak si ho musí každý pořídit samostatně.

Pojištění odpovědnosti se vyplatí lidem, kteří při práci používají drahé přístroje a zařízení včetně firemního auta, nebo osobám, které mohou svou duševní činností způsobit firmě škodu. Před sjednáním pojistky je dobré si zjistit, jestli pojištění za své pracovníky už nesjednal zaměstnavatel. Pokud ne, lze pořídit pojištění snadno na pobočce pojišťovny. Zaměstnanec ani nepotřebuje speciální podklady. Roční pojištění přijde na několik set korun. Cenu pojistky ovlivňuje rizikovost povolání, regionální působnost pojištění (ČR či Evropa), zvolený limit pojistného plnění a míra spoluúčasti. Na výši pojistného naopak nemá vliv to, jak často dotyčný škodu způsobí.

Klíč, podle kterého pojišťovny určují, zda je profese riziková, se mezi pojišťovnami liší. Někde je velmi podrobný, jinde naopak. Například v Hasičské vzájemné pojišťovně a ČSOB Pojišťovně mají základní rozdělení jen do dvou rizikových skupin, v Kooperativě a České pojišťovně mají skupiny tři (viz tabulka). Při sjednávání pojistky dále hraje roli také to, zda je zaměstnanec řidič a bude řídit firemní auto či nikoli. Řidiči z povolání patří do nejrizikovější skupiny, protože jejich škody na majetku zaměstnavatele bývají vysoké.

Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání bývá někdy součástí jiných pojistek (např. v Hasičské vzájemné pojišťovně, České pojišťovně). Nenabízejí ho však všechny tuzemské pojišťovny. Podle informací z České asociace pojišťoven by měli takovou pojistku sjednat v celkem jedenácti pojišťovnách.

V případě změny zaměstnavatele není zpravidla nutné měnit pojistku, pokud zaměstnanec nemění současně i pracovní pozici, která by ho zařadila do jiné rizikové skupiny. Pokud si někdo není jistý, kam řadí pojišťovna jeho nové pracovní místo, měl by si to pro jistotu v pojišťovně ověřit.

Pojištění se nevztahuje na všechny způsobené škody. Ten, kdo škodu v práci způsobil hrubou nedbalostí, opilostí či úmyslně, nemůže většinou počítat, že mu pojišťovna vyplatí pojistné plnění. Pojistné výluky by si také rozhodně měli přečíst ti, kteří pracují na letišti či v jiných dopravních provozech, protože pro ty platí speciální podmínky. Bez speciálního připojištění nejsou chráněni ani zaměstnanci na vysokozdvižných vozících či aktivní závodníci na dostizích či jiných sportovních akcích.

Komplikace mohou nastat i pojištěným bankovním úředníkům: „Pokud se například pokladnímu či směnárníkovi stane, že mu v pokladně chybějí peníze nebo přijme omylem falešné či neplatné bankovky, pak se jedná o schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování a na toto nebezpečí se naše pojištění nevztahuje. Totéž platí i při akceptaci falešné platební karty nebo falešného šeku,“ upozorňuje na výjimky Dagmar Koutská z odboru komunikace České pojišťovny.

Přehled pojistných výluk bývá u tohoto druhu pojištění mimořádně rozsáhlý, proto by si je měl pozorně přečíst každý ještě před podpisem smlouvy.

Pojistnou událost není třeba hlásit hned v okamžiku, kdy nastala. „Zaměstnanec by se měl obrátit na pojišťovnu až ve chvíli, kdy ho zaměstnavatel vyzve k úhradě způsobené škody,“ vysvětluje produkt manažerka Iva Tykvartová z ČSOB Pojišťovny a dále upřesňuje: „Pojišťovna teprve pak provede šetření pojistné události a nechá si od zaměstnance popsat, jak se vše odehrálo. Současně bude požadovat potvrzení, že zaměstnavatel požaduje úhradu škody. V případě pojistného plnění si strhává ještě patřičnou částku za spoluúčast pojištěného.“

Vyplatilo by se vám pojištění odpovědnosti zaměstnanců?