Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Úchylné otázky při přijímacích pohovorech?

Úchylné otázky při přijímacích pohovorech?
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí není důvod, aby se zaměstnavatel uchazeče o práci ptal na jeho věk, vyznání, počet dětí, sexuální orientaci apod. Takové dotazy považuje za "úchylné". Není spíše úchylný tento zákaz "diskriminačních otázek"?

Vladimír Hrubý, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí, se v článku Zákaz diskriminace není úchylka dopouští celé řady pozoruhodných výroků:

Je zarážející, když někteří "odborníci" považují naopak zákaz diskriminačních otázek za úchylný a varují, že takový zákaz diskriminaci zvýší. Vždyť přece není důvod, aby se ptal například vedoucí prodejny budoucí prodavačky, jestli věří v Boha, ředitel školy budoucí nastupující učitelky, zda je vegetariánka, šéf dopravního podniku, jestli nový řidič autobusu není homosexuál nebo ředitel nějakého podniku, kolik dětí má nová účetní, o kolik let je starší její manžel a zda má hodnou tchyni. Zaměstnavatel by měl pokládat při přijímacím pohovoru pouze logické, nikoliv úchylné dotazy. (...) Zaměstnavatelé si prostě musí zvyknout, že je mají zajímat jen profesní kvality a že do soukromí jejich zaměstnanců jim nic není.

Nepochybně se mohou vyskytnout takoví zaměstnavatelé, kteří pokládají při přijímacím pohovoru otázky skutečně úchylné (typu: "Slečno, vy máte rozkošnou postavičku a tak kráááásně voníte. Mohu se zeptat, jaký parfém používáte a jaké jsou vaše míry?"). Pokud uchazeč/ka narazí na takového zaměstnavatele, pak nejlepší, co může udělat, je rychle za sebou prásknout dveřmi a včas varovat eventuální další zájemce o práci u této firmy. Jestliže se zaměstnavatel projevil jako "úchyl" již při prvém pohovoru, může si dotyčný uchazeč navíc gratulovat, že si díky tomu ušetřil čas a nervy oproti situaci, kdyby se tento negativní zaměstnavatelův rys projevil až po několika měsících práce ve firmě.

Věk, víra apod.

Je však nutně něco úchylného na tom, když zaměstnavatel kupř. bere při přijímacím pohovoru v úvahu věk uchazeče? Co když chce dosavadní mladý pracovní tým doplnit zkušeností stáří? Co když naopak chce dosavadní věkově pokročilý pracovní kolektiv doplnit mladým absolventem, kterého si chce vychovat k obrazu svému? Co když se zaměstnavateli lépe spolupracuje a komunikuje s jeho vrstevníky, nebo naopak z téhož důvodu dává přednost lidem výrazně starším či výrazně mladším, než je on?

Je něco inherentně úchylného na tom, když např. silně nábožensky založený člověk preferuje spolupráci s věřícími svého vyznání před ateisty? Je něco úchylného na tom, když vedení církevní nadace odmítne zaměstnat kupř. osobu žijící v nesezdaném soužití (v "konkubinátu"), protože to považují za "hřích"?

Náklady na zaměstnance nese zaměstnavatel

Zaměstnavatel má veškerou motivaci klást uchazečům takové otázky, které mu co nejlépe pomohou odhadnout spolehlivost, kvalifikaci a schopnosti, resp. předpokládanou produktivitu práce budoucího zaměstnance. Koneckonců, pokud se v tomto směru zmýlí, je to pro něj spojeno leckdy s vysokými náklady a ztrátu nese vždy on. Situace se tedy jeví tak, že firmy jsou nesporně v lepší pozici posoudit, jaký typ informací o budoucím zaměstnanci potřebují ke správnému rozhodnutí a jaké kvality by měl zaměstnanec splňovat, než nějaký úředník, který si pohodlně žije ve své kanceláři z peněz daňových poplatníků. Pokud se Hrubému zdá, že si podnikatelé v tomto směru nepočínají dostatečně efektivně a racionálně, nechť začne podnikat a stane se svými inovacemi a vynalézavostí vzorem pro ostatní.

Vladimír Hrubý by si zkrátka měl zvyknout na to, že preference lidí jsou vysoce heterogenní a že pojem "profesní kvality" je subjektivní a podstatně širší, než se on domnívá (pokud kupř. zaměstnavatel z nějakého důvodu nemůže uchazeče vystát již při pohovoru, pak takovému člověku by nepomohl ani fakt, že je jeho jméno ověnčeno věhlasnými akademickými tituly zepředu i zezadu...)

Psáno pro stránky Liberálního institutu.

Jaké otázky by se měly a naopak neměly na pohovorech podle vás objevovat? Setkali jste se s nějakými "úchylnými dotazy"? Co by vás zajímalo o vašem zaměstnanci?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 6. 2005 8:40, Jarmila

Pane XYZ, já jsem v té družině několik let pracovala a řadu nešvarů jsem kritizovala, bohužel neúspěšně, všechno naráželo na všudypřítomnou a nesmyslnou byrokracii. Takže vím velice dobře, o čem píšu. Každý rok se vyplňovaly výchovně-vzdělávací plány, u každé hodiny jste musel mít rozepsán cíl, kterého chcete dosáhnout. Napsat tam, že úkolem hodiny je relaxace dětí, aby si odpočaly, se prostě nedalo. Tak se jedno psalo po papírech a jiné se ve skutečnosti dělalo. Psát ve škole školní úkoly měly děti zakázané, prý je to úkolem rodiny, aby dohlédla na přípravu dětí do školy. Jenže kdy, když některé děti odcházely ze družiny v 17.00 a ještě neměly napsané úkoly a máma chvátala, aby rodině připravila večeři dřív než na osmou večer? Někteří lidé holt mají takovou pracovní dobu, kdy se dětem tak věnovat nemohou, protože jsou např. dopoledne doma, ale pracují odpoledne a někdy i večer (pracovníci v restauracích, supermarketech a jiní). Nakonec i pro vychovatelky bylo jednodušší mít děti ve třídě a kreslit než s nimi jít na hřiště, kde se děti mohly zranit a vychovatelku by čekalo vyplňování tisíce papírů, co, jak, proč, jak se tomu dalo nebo nedalo zabránit, poučení pro příště atd. Já jsem naopak patřila k těm pracovníkům ve školství, kteří museli děti posílat domů, mně tam chodily samy, protože naše programy byly zajímavé a přitažlivé. Byla jsem přesně ten typ, co na papír jedno psal a jiné dělal, naštěstí to nikdo nekontroloval a děti věděly, že na celé škole dělám zajímavou činnost jen já a že se o tom radši mluvit nebude, aby nás někdo nenutil zůstávat ve třídě a kreslit. My jsme prostě vypadli ze školy a nikoho nezajímalo, kde jsme ani co děláme. Děti dodržovaly takovou kázeň, že byste se divil. Právě kvůli jejich dobrovolné kázni jsme mohli dělat spoustu zajímavých věcí, protože jsme nemuseli ztrácet čas nějakým počítáním, dohledem, vysvětlováním nebo rozčilováním se nad nekázní. A to jsem mívala ve skupině i 30 dětí, 10 družinových, ostatní chodily samy. U mně se totiž cítily jako dospělí. Ale o tom ta debata není.

Reagovat

 

+27
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (xyz 15. 06. 2005 23:47)

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

16. 6. 2005 | 9:02 | Shaddow

Pokud si chci otevřít čínskou restauraci, asi se budu svých zaměstnanců ptát na jejich národnost. Pokud budu chtít provozovat cyklistickou kurýrní službu, asi se budu ptát na věk a kondici. Pokud chci otevřít sálón mistrů...více

16. 6. 2005 | 8:40 | Jarmila

Pane XYZ, já jsem v té družině několik let pracovala a řadu nešvarů jsem kritizovala, bohužel neúspěšně, všechno naráželo na všudypřítomnou a nesmyslnou byrokracii. Takže vím velice dobře, o čem píšu. Každý rok se vyplňovaly...více

15. 6. 2005 | 23:47 | xyz

Nějak mě připadá, že o družinách nic nevíte a protiřečíte si. Pokud by v družině nebyla ta minimálně středoškolská síla, nemá se dítko koho odborného zeptat na úkoly nebo se poradit. Totéž zájmově vzdělávací činnost. Není...více

15. 6. 2005 | 15:35 | SocPredator

Konečně rozumný názor více

15. 6. 2005 | 15:04 | Jarmila

Jenže v obcích do 20.000 obyvatel konkurenci neuděláte, tam jsou rádi, když školku udrží v provozu. Krajských měst je pár a Praha jen jedna. Problém je především organizační. Školkám a školním družinám se za socialismu...více

Oblíbená témata

diskriminace, dotazy, firma, podnik, pohovor, práce

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Koncepce, Protekcionismus, Management, doplňkové penzijní spoření, příspěvek zaměstnavatele, daň z příjmů, aleš poklop, penzijní připojištění, Úvěrové riziko, cizí správa, Google, příjem, spořitelna, obsílka, formulace, režijní jízdenky, představenstvo HPH, podnikatelské konto maxi

7T40858, 2U22710, 3AX7428, 2U22710, 3M35819

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK