Dostat se zpět k věcem, které ukradli zloději, bývá velmi obtížné. Když už majitel na svůj majeteknarazí třeba v bazaru, zdaleka nemá vyhráno. Musí totiž jednoznačně dokázat, že jde o jeho předmět. Jestliže majitel nemá detailní fotografie či jiné dokumenty prokazující, že věc už vlastnil, patrně v bazaru, v aukční síni ani na policii nepořídí.
Snažit se dokázat vlastnictví prostřednictvím výrobních čísel se často nepovede, protože je zlodějibuď pozměnili, nebo zcela odstranili. Dokazování původního vlastnictví ovšem mohou usnadnit různé identifikační prvky a registrace takto označeného předmětu u autorizované instituce. Jedním z takových systémů, se kterým v tuzemsku spolupracuje i Policie ČR a Městská policie a uznávají jej i některé pojišťovny , je systém Krimistop. Ten v Česku existuje už zhruba čtyři roky. Policie systém zatím využívá hlavně při pátrání po odcizených předmětech. Pojišťovny klienty, kteří si tímto systémem chrání majetek, zatím zvýhodňují jen individuálně. Většina z oslovených pojišťoven jej však považuje do budoucna za velice zajímavý. Vyplatit se totiž může například u drahých jízdních kol, která se jinak zpravidla nedají pojistit na vyšší částky než 10 či 15 tisíc korun. Na vyšší sumy je s využitím tohoto systému pojišťuje například Česká podnikatelská pojišťovna. Výhodný by systém mohl případně být i pro leasingové společnostia aukční síně.
Tento systém umožňuje označit a registrovat domácí zvířata, vybavení domácnosti, kanceláře nebo třeba galerie. Podle rozsahu označení se liší cena, množství a typ použitých identifikačních prvků. Umístění těchto prvků je snadné a ve většině případů je může provést majitelsám. To je výhodné i pro případnou identifikaci při ztrátě, protože jen původní majitel ví, kam všude prvky na předmětu umístil. Výjimečně je třeba jít kvůli instalaci prvků do smluvních center.
Zájemce o označení předmětů si musí koupit identifikační sadu ochranných prvků a jednotlivé věci pak zaregistrovat do Centrálního registru v systému. Sada s jedním čipem, evidenční a výstražnou samolepkou vyjde na 250 korun. Sada se dvěma mikročipy třeba pro lyže přijde na 375 korun.
Dražší sady většinou zahrnují kombinaci mikročipů s nátěrem obsahujícím mikrotečky (lak s miniaturními částicemi s kódem) a umožňují tak označení předmětu na mnoha místech. Využívají se pro závodní či dražší jízdní kola (sada stojí 685 Kč) nebo umělecké předměty. Identifikační sada pro auta se pohybuje od zhruba 1500 do 2500 korun a obsahuje i přípravky pro leptání kódu na sklo. Tomu, kdo potřebuje označit více předmětů, se většinou nevyplatí pořizovat samostatně sadu pro každý předmět. Výhodnější je sada pro domácnosta kancelář, která umožňuje označit až 40 předmětů pod jedním kódem. Do registru se pak zadává a popisuje každý předmět zvlášť.
Kdo nechce utrácet za čipy či mikrotečky, může si koupit pomocí SMS za 50 korun zápis svého předmětu do Centrálního registru. Vyplní u něj třeba výrobní číslo či další identifikační údaje. Zvyšuje tím šanci, že v případě, že tento předmět někdo najde, dostane ho zpět. Stejnou službu lze pořídit i za 30 korun zakoupením evidenční karty u smluvních prodejců. Tento způsob využívají podle specialisty Krimistopu Jaroslava Beneše nejčastěji lidé, kteří mají levnější typy mobilních telefonů či fotoaparátů. Vybranou věc jen zaevidují do registru a uvedou u ní výrobní číslo nebo takzvané IMEI číslo (u mobilních telefonů).
Podle Beneše se předměty označené čipy nebo mikrotečkami dají zaregistrovat až po ztrátě: „Někteří lidé totiž neradi uvádí kamkoli podrobnosti o věcech, které vlastní, zvláště pokud se jedná o dražší umělecké předměty, zbraně nebo třeba luxusní elektroniku. Těm vyhovuje registrace, až když danou věc postrádají.“ Problém může ale prý nastat, pokud majitelneví o ztraceném předmětu a do registru jej proto nenahlásí. Pokud si někdo chce jeho věc koupit v bazaru či na aukci z Centrálního registru se nedozví, že ji někdo hledá.
Zda je předmět vůbec v registru či zda je hledaný, může na internetových stránkách ověřovat kdokoli. Nedostane se však podle Beneše ke kontaktním údajům majitelů a nelze ani vyjet více informací o více předmětech najednou. Detailní vyhledávání má k dispozici prý jen policie a vybraní pracovníci registru. Vždy se ale přesně zaznamenává, kdo si co vyhledával, aby se zabránilo zneužití informací.
Systém plní kromě snadnějšího vyhledání a identifikace ukradeného předmětu ještě preventivní roli. Předměty a prostory s identifikačními prvky bývají viditelně označené výstražnými nálepkami, aby si jich zloději všimli a uvědomili si, že takový předmět bude pro ně třeba i neprodejný.
Má podle vás takovéto označování a registrace smysl? Znáte lepší systém? Podělte se o zkušenosti.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
