Povodně? Desetkrát dražší pojistka ochrání zlomek věcí

Věra Tůmová | rubrika: Aktuálně.cz | 7. 7. 2013
Pojišťovny už sečetly škody po letošních povodních. Je jasné, že cena pojistek v záplavových zónách opět výrazně poroste. Někde dokonce desetinásobně. Krýt přitom budou méně škod.
Povodně? Desetkrát dražší pojistka ochrání zlomek věcí

Až desetinásobně vyšší pojistku proti povodňovým škodám platí firmy z areálu Janka Radotín v porovnání se situací před rokem 2002. Naopak limit pojistného krytí je výrazně nižší. Podobné zdražení teď znovu čeká na domácnosti i firmy z oblastí zaplavených červnovou povodní. Pokud s nimi ovšem pojišťovny vůbec budou chtít uzavřít smlouvu. Například zmíněný radotínský areál nechtěla po velké vodě před deseti lety pojistit ani jedna lokální pojišťovna. Do „nepojistitelné“ čtvrté záplavové zóny dosud patřila až tři procenta objektů v České republice. Podle odhadů z pojišťoven se nyní jejich podíl zvedne na čtyři až pět procent.

Zdražování zatím pojišťovny oficiálně potvrzovat nechtějí. Jediným jejich zástupcem, který otevřeně připustil, že se zdražovat určitě bude, a to v průměru o 20 až 30 procent, byl generální ředitel České podnikatelské pojišťovny Jaroslav Besperát.

Pokračuje i další zpřesňování povodňových map. „V poslední době probíhá zpřesňování také vertikálně, aby se braly do úvahy i objekty, které se sice nacházejí nedaleko vody, ale na dvacet metrů vysokém svahu,“ říká například mluvčí pojišťovny Allianz Dagmar Koutská.

Levně, nebo úplně bez pojistky

Mít dům v ulici Na staré Cidlině až donedávna nikomu nepřišlo divné. Ale více jak stoletá voda zaplavila letos v červnu i tuto část Nového Bydžova. Řeka Cidlina se tam po desítkách let „vrátila“ do svého původního koryta. Řada místních o tom, kudy dříve tekla řeka, nevěděla a rizika povodní se zde nebáli, protože nebyli přece přímo u řeky. Pojištění nemovitosti tak neměli buď vůbec, nebo jen na malou sumu. A podobné to je i na jiných místech v Česku, kde s vodou příliš nepočítali.

„Bydlíme tu přes čtyřicet let a nikdy tu voda nebyla. Platili jsme si proto jen minimální pojistné, a i to jsem chtěla v roce 2002 zrušit. Přišlo mi zbytečné platit i těch 181 korun na dům a 300 korun na domácnost ročně,“ vzpomíná unaveným hlasem šedesátnice Marie z Vestce na Nymbursku. Naštěstí to neudělala. V lednu 2003 se rozvodnila řeka a ke všemu voda ještě rychle zamrzla. Zničila jim tenkrát všechno vybavení domu. Z pojišťovny přišlo asi jen sto tisíc korun, protože pojistka byla stará a sjednaná na minimum. Tehdy ještě s pojišťovnou vyjednával vše Mariin manžel, který před pár lety zemřel. Teď už musí zařizovat paní Marie vše sama a přiznává, že toho je na ní moc.

Místní říčka Mrlina ji totiž vyhnala z domova i v roce 2006 a letos. Voda zaplavila celé přízemí rodinného domku po mamince, kde bydlí s dcerou a vnoučaty. Téměř vše, co tam v pěti obytných místnostech zůstalo, je zničené. Ani tentokrát si toho rodina z pojistky příliš nepořídí, i když po minulých povodních uzavřela novou a lépe nastavenou. Za roční částku přes 3200 korun jsou sice pojištěni na dva miliony korun proti riziku povodně, ale jen té z vodovodního řádu. Živel, který přijde z řeky, pojišťovna prý vůbec nechtěla pojistit. Nakonec se rodině podařilo vyjednat výjimku a domluvit alespoň stotisícový limit na riziko povodně z řeky.

Jak to dopadne po letošním červnu, paní Marie netuší. Jedinou jistotu, kterou v tuto chvíli má, je nekonečná práce s úklidem a opravou domku.

Vyšší pojištění, nižší limity

Složitá vyjednávání o proplacení škody a nové výši pojištění čekají po letošních povodních také firmy. Příkladem je už zmíněný radotínský areál, kde působí dvě majetkově propojené společnosti Janka Engineering a Lloyd Coils Europe.

Před povodněmi v roce 2002 měla každá z firem pojistné krytí 200 milionů korun, společně za to platily pojistné zhruba půl milionu ročně. Celková výše škod se vyšplhala na 400 milionů, takže krytí postačilo. „Výplata záloh probíhala docela svižně, s doplacením celé částky měly ale lokální pojišťovny trochu problém a u zbývajících třiceti procent už některé věci platit nechtěly,“ vzpomíná jednatel společností Filip Eisenreich.

„Vyloučily nám například některé specifické náklady. My tehdy potřebovali stroje vyčistit důkladně a tak, abychom se na ně mohli stoprocentně spoléhat. Lokální pojišťovny nám doporučili na čištění jen nejlevnější místní firmy, protože z jejich pohledu to mělo stačit,“ líčí Eisenreich. Firma se přesto raději rozhodla pro rakouskou společnost, která patří k nejlepším v regionu. Náklady na opravy tak byly desetinásobně vyšší, ale naštěstí je zaplatily zahraniční pojišťovny.

Po velké vodě se zásadně změnila nejen cena, ale i nastavení pojistek. „Krátce po povodních nás nechtěla pojistit ani jedna lokální pojišťovna a vyjednávání bylo opravdu náročné,“ vzpomíná Eisenreich.

„Nakonec se nám sice podařilo pojištění sjednat, ale na každou společnost nám razantně snížili pojistné limity. Z původního limitu 200 milionů jsme měli pojistku pouze na 45 či 50 milionů korun, zato pojistné se zvýšilo desetinásobně - celkem na pět milionů,“ vypočítává Eisenreich. Žádná z pojišťoven nechce nést riziko sama, takže jej jistí více subjektů.

Současně se tehdy firmě zvýšila i klasická spoluúčast z řádu desetitisícových částek na jeden milion. To ovšem nebylo jen z rozhodnutí pojišťovny. Souviselo to s interní strategií firmy, která nechtěla platit zbytečné náklady za vysoké sazby pojistného a rozhodla se sama pro vyšší spoluúčast, aby získala nižší pojistné.

Vyjednávání probíhala i v dalších letech a díky nim měla společnost před letošními povodněmi již téměř srovnatelné pojistné krytí jako před rokem 2002. Každoročním navyšováním pojistných limitů se dostala na celkových 380 milionů korun za obě firmy. Rozdíl v pojistném ale zůstal desetinásobný.

Letošní komunikace s pojišťovnami o vyplacení záloh zatím probíhá podle Eisenreicha bez problémů a korektně. „Do pojistného limitu 380 milionů korun bychom se s letošními škodami měli bez problémů vejít, protože škody jsou podle našich odhadů ve výši asi sto milionů korun na jednu společnost a padesát či šedesát milionů korun na druhou. Ale jsme teprve na začátku. Ta největší jednání probíhají na konci výplat za škody,“ říká Eisenreich.

„Povodeň v Radotíně byla letos výrazně menší než před jedenácti lety. Tehdy jsme měli v halách skoro tři metry vody, teď to byl zhruba metr,“ dodává.

Země čtyř zón

Předchozí obří povodně v roce 2002 uspíšily tvorbu povodňových map. Území České republiky rozdělují na čtyři povodňové zóny: První představuje zanedbatelné nebezpečí (mimo dosah vody), druhá nízké nebezpečí (území takzvaného maximálního rozlivu), třetí střední nebezpečí (oblast zasažená padesátiletou vodou) a čtvrtá pak vysoké nebezpečí (ohrožené i dvacetiletou vodou).

Rozdíl v ceně připojištění na riziko povodní pro nemovitosti ležící v první a ve třetí zóně je několikanásobný. Například majitel rodinného domu v hodnotě 1,7 milionu korun s vnitřním vybavením za 450 tisíc korun zaplatí u Kooperativy v nejlevnější variantě v první zóně 1957 korun, ve druhé 2898 korun a ve třetí 3933 korun. Podobný poměr vykazují ceny pojištění také v České pojišťovně. V Allianz se navýšení pojistného u rizikovějších oblastí pohybuje na úrovni 25 procent.

„Dříve se vycházelo z historické zkušenosti v dané lokalitě podle informace od klientů, které byly v praxi velmi nespolehlivé. Zavedení povodňových map tak vneslo jednotný pohled napříč trhem,“ říká Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa. Ještě před červnovými povodněmi pokračovalo zpřesňování a vylepšování dat, zohledňující například i zatopení, které nevzniká rozvodněním řek (přívalové deště).

„Zpřesnění povodňových map v poslední době probíhá také vertikálně, aby se braly do úvahy i objekty, které se sice nacházejí nedaleko vody, ale na dvacet metrů vysokém svahu,“ doplňuje Dagmar Koutská z pojišťovny Allianz.

V současnosti je ve čtvrté záplavové zóně hodnoceno 3,3 procenta objektů. Podle nových záplavových map se ale toto číslo zvedne. „Podle našich předběžných výpočtů by nově mělo jít o 4,2 až pět procent všech objektů. Finální číslo je závislé na způsobu zohlednění protipovodňových opatření, kde zejména současná povodeň bude významným indikátorem,“ dodává Svobodová.

Kdo se chce z kategorie „nepojistitelných“ objektů dostat, musí splnit řadu technických kritérií a uspět pak při posouzení expertem z pojišťovny. To jde pochopitelně snadněji u nových domů, kde se už s povodní předem počítá. Rizikové části domu pak mívají například speciální konstrukci a nejsou určené k obývání. Využívají se pak třeba jako parkovací stání či úložné prostory.

Pokračování článku najdete na webu Aktuálně.cz

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Daňových kontrol ubývá, ale vyberou víc. Jak na sebe poštvat berňák?

30. 6. 2013 | Petr Kučera | 1 komentář

Daňových kontrol ubývá, ale vyberou víc. Jak na sebe poštvat berňák?

Daňových kontrol ubývá, ale vyberou víc. Jak na sebe poštvat berňák?

Česko předběhlo druhou zemi staré EU. Nový žebříček HDP

23. 6. 2013 | Tereza Mynářová | 7 komentářů

 Česko předběhlo druhou zemi staré EU. Nový žebříček HDP

Česká republika byla podle hrubého domácího produktu na obyvatele v loňském roce sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších dat Eurostatu.

Soud: Peníze v největší záložně zůstanou zablokované

16. 6. 2013 | Jiří Hovorka, Petr Kučera | 12 komentářů

Soud: Peníze v největší záložně zůstanou zablokované

Členové největší tuzemské kampeličky Metropolitní spořitelní družstvo se zatím ke svým vkladům nedostanou. Vrchní soud v Praze totiž zamítl tři z pěti stížností zástupců záložny na... celý článek

Faktury za energie budou přehlednější, přikáže úřad

9. 6. 2013 | Kateřina Vokurková | 7 komentářů

Faktury za energie budou přehlednější, přikáže úřad

Mnoho nepřehledných kolonek, nesrozumitelné a příliš odborné informace o spotřebách energií? Takové faktury mají už od příštího roku skončit.

60 let od peněžní reformy: Proč komunisti vzali lidem peníze?

2. 6. 2013 | Tereza Mynářová | 29 komentářů

60 let od peněžní reformy: Proč komunisti vzali lidem peníze?

Kvůli čemu se komunistická vláda rozhodla provést k 1. červnu 1953 měnovou reformu? Hlavní příčinou nebyl obrovský přebytek peněz ani hrozba rostoucích cen, i když to oficiální prameny... celý článek

Partners Financial Services