Jan Kalvoda: Nemocná česká byrokracie lže v přímém přenosu

Prostřednictvím vaší advokátní kanceláře podala pojišťovna Generali žalobu na stát kvůli poškození dobrého jména. Jakými výroky měl stát pojišťovnu poškodit?

V podstatě jde o dva druhy výroků. Jedním z nich jsou výroky představitelů Ministerstva pro místní rozvoj v tom smyslu, že pojišťovna Generali neplní své zákonné povinnosti, když plně neodškodňuje klienty zkrachovalých cestovních kanceláří bez ohledu na sjednaný pojistný limit. K těmto vyjádřením by se dala zařadit i slova zástupců ministerstva, že Generali krátila pojistné plnění. Další aktivitou, kterou státní složky zásadně poškozují společnost Generali, jsou vyslovené výzvy klientům cestovních kanceláří, aby proti ní podávali žaloby. Něco takového je ve světě skutečně jen málo vídaný jev a nebál bych se to označit za nekalosoutěžní jednání.

Abyste byli v obraze

Nedostatečně pojištěné cestovky: Generali vs. stát

U pojišťovny Generali byla pojištěna cestovní kancelář, která později zkrachovala. Jak se ukázalo, zaplatila si pojištění, které zdaleka nedokázalo pokrýt nároky jejích klientů. Ministerstvo pro místní rozvoj má za to, že pojišťovna musí nároky klientů krýt v plné výši. Pojišťovna tvrdí, že její povinností je vyplatit jen to, co si cestovka skutečně pojistila.

Peníze.cz o sporu i o problematice pojištění cestovních kanceláří informovaly v několika článcích:

• Zájezd za sto tisíc: po krachu cestovky pojišťovna vyplatí pět!
• Nedostatečně pojištěné cestovky: I v příští sezóně asi nebude na koho se spolehnout

Postup pojišťovny Generali však nekritizuje jen ministerstvo, ale i zástupci asociací cestovních kanceláří. Zvláště viceprezident Asociace cestovních kanceláří České republiky Jan Papež se v médiích do Generali poměrně tvrdě pouští. Plánujete i v této věci nějaké právní kroky?

Generali by nějaké to tvrdé vyjádření jistě snesla. Něco jiného je ale vyjádření nepravdivé, což je bohužel případ výroků pana Papeže. Připravujeme proto podklady pro podání žaloby jak proti panu Papežovi osobně, tak proti jeho asociaci.

Vyskytla se v minulosti v zahraničí nějaká podobná kauza?

V devadesátých letech probíhal v Rakousku soudní spor mezi poškozenými klienty zkrachovalé cestovní kanceláře a státem. Rakousko bylo tehdy vázáno stejnou evropskou směrnicí z roku 1990 jako Česká republika a mělo i velmi podobný model zajištění nároků klientů cestovních kanceláří. Hranice pojistného limitu byla jako dnes u nás stanovena procentem z obratu v předchozím období. Rakouský soud rozhodl o tom, že stát nedostatečně implementoval evropskou směrnici do národního právního řádu. Samozřejmě nechci zjednodušovat do té míry, že bych tvrdil, že český soud automaticky rozhodne stejně jako ten rakouský. Ale platí, že i na základě této obdobné kauzy čerpáme určité procesní sebevědomí.

Podle vás je tedy pro poškozené klienty jedinou cestou, jak dostat peníze zpět, žalovat stát?

Já si myslím, že ano. Ještě před Generali oslovilo naši advokátní kancelář sdružení kolem webu Krachycestovek.cz s prosbou o právní rozbor a stanovisko k této situaci. Už tehdy jsme tvrdili, že stát v tomto případě neplní jednu ze svých základních rolí, a nevypadá to, že by v dohledné době měl. Jen neustále mlží kolem novely zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Anketa

Když jedete s cestovkou, bojíte se, že krachne?

To by mě nenapadloJezdím jen s kvalitouBojím se, že neodjedem nebo se nepůjde vrátit, ne o penízeBojím se, že přijdu o penízeNejedu s cestovkou

Takže ve sporu se státem zastupujete i samotné klienty zkrachovalých cestovních kanceláří?

Ano. Několik klientů podalo naším prostřednictvím ministerstvu výzvu, která je nutná pro další dovozování odpovědnosti za nesprávný úřední postup. Stát má nyní šest měsíců na reakci.

Jak dosáhnout toho, aby se v budoucnu klienti cestovních kanceláří nedostávali do situace, že i když si koupí zájezd u pojištěné cestovní kanceláře, tak nedostanou v případě jejího krachu zpět všechny peníze?

Podle mého názoru je jedinou cestou, jak tomu zabránit, skutečně adekvátní, a nikoliv alibistická novela zákona. Každý rok se totiž opakuje stejný scénář, kdy ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že se už dokončuje novela, která těmto nepříjemným situacím konečně zamezí. Už jen to je ale přece důkazem, že si je stát vědom, že zákon není ve stavu těmto situacím zabránit.

Jaká konkrétní opatření by měla podle vás novela obsahovat?

Sát chce po pojišťovnách, aby platily poškozeným klientům zkrachovalých cestovek i mimo své smluvní povinnosti. Pak by se totiž nemusel o nic starat. Ve skutečnosti by se dalo nejhoršímu zabránit jen na základě pojistné matematiky. Na Ministerstvu pro místní rozvoj by měli být odborníci, kteří dokážou empiricky dovodit z konkrétních příkladů krachů cestovek v posledních deseti letech, kolik peněz chybělo na vyplacení klientů a jaká pevná částka by měla být adekvátní pro spodní limit pojistného plnění.

V aktuální podobě projednávané novely příslušného zákona je spodní limit pojistného plnění stanoven částkou čtyři miliony korun. S vámi zmiňovaným krokem se tedy už počítá. Jenže schválení novely je zatím v nedohlednu...

Podle mých informací nejsou pravdivá vyjádření zástupců ministerstva, že novelu už projednává Legislativní rada vlády. Ta ji totiž údajně vrátila zpět předkladateli k přepracování. Obávám se, že sliby, že už tato letní sezóna bude pokryta bezpečnější právní úpravou, jsou iluzorní a nereálné.

Čím to je, že se novela už několikátý rok po sobě odkládá?

Je to už zhruba patnáct let, kdy poprvé došlo k tomu, že klienti zkrachovalé cestovní kanceláře, která přitom byla pojištěna, nedostali zpět všechny své peníze. Stát ale stále nedokázal vytvořit takový zákon, který by dokázal spotřebitele ochránit. Zdá se, že úředníci poměrně nemocné české byrokracie jsou ochotni lhát v přímém přenosu a tvrdit, že černá je ve skutečnosti bílá. Jde o typický příklad toho, jak se stát vzdává odpovědnosti za problémy, které nedostatečnou legislativou způsobil. Bohužel nejde o zas tak výjimečný případ.

Můžete jmenovat nějaké další konkrétní příklady, kdy se stát odpovědnosti za nedostatečnou legislativu zbavuje?

Podobných případů je skutečně tolik, že skoro mizí v paměti. Strašně dlouho se v této zemi hraje politická hra, že na nějaký problém není legislativa. Vzpomínám si třeba na období zhruba deset až dvanáct let zpátky, kdy nastaly orgie politického alibismu při řešení problému úvěrových podvodů. Tehdy přišla legislativní smršť s tím, že je potřeba kodifikovat úvěrový podvod jako speciální skutkovou podstatu trestního zákona. Byl to samozřejmě naprostý nesmysl, protože úvěrové podvody se daly stíhat i podle základní skutkové podstaty obecného podvodu. Legislativa se zneužívá jen pro účely politických alibi. Stačí se podívat na to, v jak obrovském množství se u nás zákony novelizují. V tomhle jsme skutečně evropský unikát.

Propojeno

Permanentní parlamentní revoluce

Údernické nasazení zákonodárců popisuje na Peníze.cz advokátka Klára Samková. Živnostenský zákon, píše, se od roku 1991 do června 2010 novelizoval jednostodevětkrát. Kolikrát to bylo od června 2010, to jsme nepočítali – asi to nemá cenu:

• Klára Samková: České zákonodárství v permanentní revoluci

Jak tento stav napravit?

K tomu vede stejná cesta, jako k nápravě kvality veřejného politického života. Je potřeba zbavit se všudypřítomné korupce. Musí se konečně opravdu klást důraz na osobní odpovědnost, a to jak politickou, tak i právní. Bohužel se tu rozvinula perverzní hra, kdy jakýkoliv přistižený politický delikvent či korupčník vždycky vytáhne nějaké stanovisko v uvozovkách nezávislé a renomované právní kanceláře a tvrdí, že všechno bylo podle zákona. V posledních dnech se tímto argumentem bránil bývalý ministr Zemanovy vlády Karel Březina, který je stíhaný pro podvod. Něco takového je skutečně ubohé. Dokud se tyto poměry nezmění, tak se naše politická scéna nedostane ze dna, na kterém se nachází.

Nic ale příliš nenasvědčuje tomu, že by měli zákonodárci větší zájem na tomto stavu něco měnit.

To, o čem se bavíme, je jeden z příznaků hluboké politické krize. Asi k tomu budou potřeba jiní zákonodárci, ale také jiný způsob jejich motivace. Politika se zkrátka musí změnit.

K politické scéně se ještě dostaneme. Pojďme ale nejdřív ke kauze společnosti Diag Human, kterou zastupujete v arbitráži proti České republice. Rakouský i francouzský odvolací soud zastavil exekuční řízení proti České republice, které firma Diag Human iniciovala. Jak budete nyní postupovat?

Členských států newyorské úmluvy je přes sto čtyřicet a společnosti Diag Human stačí, když dosáhne úspěchu v jednom z nich. Informace o výsledku odvolacích soudů optimisticky šíří český stát. Tyto informace jsou samozřejmě pravdivé, jen v nich ale chybí dodatek, že jak francouzský, tak i rakouský nejvyšší soud přijaly naše dovolání proti těmto zamítavým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že podobná dovolání jsou přijímána velmi zřídka, tak jsem přesvědčen o tom, že v těchto zemích nakonec dojde ke zrušení zamítavého rozhodnutí proti Diag Human.

Proč s Diag Human volíte cestu exekučních řízení v zahraničí?

Je to výsledek tří roků naprosto protiprávních postupů české exekutivy a velmi podivných rozsudků českých soudů, které nás přesvědčily o tom, že fungující právní stát je této zemi ještě na hony vzdálen.

V pokračování rozhovoru se dočtete o tom, jak je to se zmrazenými švýcarskými konty z kauzy Mostecká uhelná společnost, na které si dělá nárok Diag Human. Řeč bude i o příčinách nevěrohodnosti českého soudnictví. Jan Kalvoda také zavzpomíná na své působení v politice v devadesátých letech a na spolupráci s Václavem Klausem. Dozvíte se například, v čem se dnešní politická scéna odlišuje od té tehdejší a proč by měl Václav Klaus za obžalobu z velezrady senátorům poděkovat.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem