Penzijní připojištění by mělo pomáhat lidem po odchodu do penze tím, že jim každý měsíc přidá něco ke státnímu důchodu. Jenže zatím je skutečnost jiná. Přes 95 % účastníků inkasuje po skončení připojištění jednorázové vyrovnání a nikoli pravidelnou penzi. Státní příspěvek a daňové úlevy sice pomohly k tomu, že je využívá 3,8 milionu aktivních účastníků. Ti na účtech za třináct let trvání nashromáždili celkem 150 miliard korun, tedy v průměru každý pouze necelých 40 000 korun.
Průměrná úložka nedosahuje ani 500 korun, což se nepodařilo příliš zlepšit ani po zavedení vyšších výhod pro firmy, které zaměstnancům na připojištění přispívají. Obecně zhodnoceno: přímá státní podpora tomuto produktu nejsou účelně vynaložené peníze.
Výnos = problém
| Zaplaťte dluhy "za poradce" |
| Penzijní fondy před sebou tlačí téměř 4 miliardy korun, skrytých v účetnictví pod krycím názvem "náklady příštích období". Jde o akviziční výdaje, které z části pocházejí ještě z počátků zavádění produktu, ale další se nabalily i během posledních let. Všechny fondy přetahují klienty jiných fondů a přímo programově to pro ně dělají finanční poradci - za každého přivedeného klienta totiž dostanou zhruba 2 000 korun. Nyní penzijní fondy chtějí, aby tuto částku někdo zaplatil, ale protože stát se k tomu nemá, navrhují, aby to zaplatili klienti. V průměru to bude 1 000 korun na každého, což zhruba odpovídá výnosům za jeden rok. |
Zásadní problém tkví v investiční strategii, která musí být stejná pro celý fond, a tedy pro všechny klienty. Musí být proto silně konzervativní. Nemůže mladším účastníkům s delším investičním horizontem zvolit agresivnější strategii s důrazem na akcie, kterou by postupně měnil na konzervativnější a získané výnosy tak "zamykal".
Připojištění tak nemůže ani s dopingem státu konkurovat podílovým fondům životního cyklu. Navíc jsou výnosy z penzijního připojištění v okamžiku výplaty prostředků daněny.
Klesající efektivní výnos
Spořit do penzijních fondů po dlouhou dobu je investičně neúčelné. Ukazuje to následující propočet vycházející z měsíční úložky 500 korun a ročního výnosu 4 procenta.
| Efektivní výnos penzijního připojištění | ||||||
| Doba spoření | 5 let | 10 let | 15 let | 20 let | 30 let | 40 let |
| Vklady měsíční | 500 Kč | 500 Kč | 500 Kč | 500 Kč | 500 Kč | 500 Kč |
| Podpora měsíční | 150 Kč | 150 Kč | 150 Kč | 150 Kč | 150 Kč | 150 Kč |
| Vklady celkem | 30 000 Kč | 60 000 Kč | 90 000 Kč | 120 000 Kč | 180 000 Kč | 240 000 Kč |
| Podpora celkem | 9 000 Kč | 18 000 Kč | 27 000 Kč | 36 000 Kč | 54 000 Kč | 72 000 Kč |
| Výnosy | 4 094 Kč | 17 712 Kč | 42 959 Kč | 82 404 Kč | 217 132 Kč | 456 275 Kč |
| Daň | 614 Kč | 2 657 Kč | 6 444 Kč | 12 361 Kč | 32 570 Kč | 68 441 Kč |
| Naspořeno na konci | 42 480 Kč | 93 056 Kč | 153 515 Kč | 226 043 Kč | 418 562 Kč | 699 834 Kč |
| Efektivní úrok | 13,50% | 8,30% | 6,60% | 5,80% | 5,00% | 4,70% |
Výnosnost penzijního připojištění výrazně závisí na době spoření. Nejvyššího efektivního výnosu dosáhneme při investici na 5 let - přes 13 % ročně. Když spoříme 40 let, je ve fondu zhruba 700 000 Kč, průměrný roční výnos dosahuje 28 000 Kč a proti tomu je státní podpora 1 800 Kč za rok zcela zanedbatelná.
Při spoření 15 let, po jejichž uplynutí může klient požádat fond o výsluhovou penzi (jednorázovým vyrovnáním, nebo pravidelnou penzí), je roční efektivní úrok o 2,6 % vyšší, než je výnos portfolia penzijního fondu. Tento rozdíl je přínos státní podpory. Při spoření 30 až 40 let je ale efektivní úrok jen o 0,7 % až 1 % vyšší než samotný výnos portfolia - státní podpora je tedy skoro neznatelná.
Jak pomáhá stát
Dosud byla možnost odečtu 12 000 korun od základu daně z příjmů fyzických osob, což se vyplatilo účastníkům ve vyšších daňových skupinách. Od příštího roku budou všichni příjmy zdaňovat 15 %, takže maximální roční daňová úspora se sjednotí na 1 800 korun.
Celková situace se mění, platí-li na penzijní připojištění i zaměstnavatel. Jeho příspěvek na penzijní připojištění je pro klienta výhodnější, než kdyby mu firma o stejnou částku zvýšila mzdu. Neplatí se z něj totiž sociální a zdravotní pojištění a ani daň z příjmů, pokud příspěvek není vyšší než 5 % hrubé mzdy.
Zkrátka: do penzijního připojištění jedině se zaměstnavatelem, stejně však na co nejkratší dobu. Není-li to možné, pak rychle "využít" po patnácti letech výsluhovou penzi a investovat ji racionálněji.
Má penzijní připojištění v dnešní podobě budoucnost?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 10. 2007 7:27
Pane pokud chcete opravdu svoje dcery zajistit na stáří ,tak jim založte zahraniční otevřený podílový fond složený výhradně z akciového portfolia!!Ty možnosti tady v dnešní době jsou.Apokud budete pravidelně investovat do akciového fondu,nemůžete prodělat!!
Je to nejméně nákladný způsob jak si vytvořit finanční kapitál!!Pro člověka který se nevyzná v kapitálovém trhu.Přeji hodně štěstí a nashledanou Vedral
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 9. 2007 16:32
JÁ JSEM SI ZALOŽIL PENZIJNÍ POJIŠTĚNÍ V DOBĚ ZA URČITÝCH PODMÍNEK,KTERÉ BY MĚLY BÝT DODRŽENY.NÁZORY ,ŽE BYCH MĚL DOPLÁCET NA NOVÉ ČLENY JE ZCELA ABSURDNÍ.TO SAMÉ PLATÍ,ŽE BY SE MĚLO INVESTOVAT DO RIZIKOVÝCH AKCÍ.PROTO BY PRO TENTO PŘÍPAD MĚLO BÝT UMOŽNĚNO KLIENTŮM JEDNOSTRANNĚ ODSTOUPIT OD SMLOUVY ZA NEDODRŽENÍ PODMÍNEK PODEPSANÝCH VE SMLOUVĚ.SAMOZŘEJMĚ BEZ JAKÝHOLIV SANKCE.LIDÉ MAJÍ PENÍZE TĚŽCE NASPOŘENÉ A NEPOCHÁZEJÍ Z VTUNELOVANÝCH PODNIKŮ A PODOBNÝCH AKCÍ.
V diskuzi je celkem (46 komentářů) příspěvků.