Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Připravovaný zákon o úrazovém pojištění má mnoho kritiků

Připravovaný zákon o úrazovém pojištění má mnoho kritiků
Novela zákona počítá se změnou celého systému úrazového pojištění. Nebude již existovat pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale nová forma sociálního pojištění. Autor zákona, Ministerstvo práce a sociálních věcí, si za návrhem bezvýhradně stojí, ostatní jsou zásadně proti. Co je výhodnější pro poškozené zaměstnance?

V současnosti nesou odpovědnost za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnavatelé. Ti jsou ze zákona povinni pojistit se u jedné ze dvou  komerčních pojišťoven, které stanoví zákoník práce – u České pojišťovny (profil, názory) nebo pojišťovny Kooperativa (profil, názory). V případě, že dojde k pracovnímu úrazu, dostávají poškození zaměstnanci pojistné plnění od pojišťoven prostřednictvím svých zaměstnavatelů. Monopol dvou výše zmíněných pojišťoven kritizovala Evropská unie, podle ní tento systém nezajišťuje rovnost a odporuje pravidlům hospodářské soutěže.

Dvě varianty řešení

EU navrhla dvě varianty řešení. Buď na bázi komerční, tj. zahrnout do okruhu pojišťoven, u kterých se zaměstnavatelé pojišťují všechny pojišťovny. Nebo na bázi sociálního pojištění, což by znamenalo pojištění přenést do správy státní či veřejné instituce. Právě druhou variantu zvolilo při přípravě návrhu zákona i Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle informace náměstka ministra práce a sociálních věcí Jiřího Hofmana proběhne 18. ledna 2006 setkání zdravotního a sociálního výboru, na kterém MPSV předloží pozměňovací návrh na zvýšení jednorázového vyrovnání pro případ smrtelného úrazu a pozměňovací návrh na navýšení koeficientu pro výpočet dávky. Zákon o úrazovém pojištění je úzce spjat se zákonem o nemocenském pojištění a zákoníkem práce. Oba tyto zákony by měly vstoupit v platnost během roku 2007, na ně pak v roce 2008 naváže zákon o úrazovém pojištění. Původní termín účinnosti zákona o úrazovém pojištění byl naplánován na pololetí roku 2006, ale posun má zajistit, aby změna proběhla co nejlépe.

Jak by měl nový zákon fungovat?

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bude převedeno na stát a změní se na formu zákonného sociálního pojištění, podobného stávajícímu zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Odpovědnost za škodu způsobenou na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se tak přenese z oblasti pracovněprávní do systému sociálního zabezpečení. Agendu bude řídit Česká správa sociálního zabezpečení. ČSSZ bude zajišťovat výběr pojistného, výplatu dávek, povede jednotnou evidenci a bude také kontrolovat, zda zaměstnavatelé plní v této oblasti své povinnosti. Zaměstnavatelé jí budou odvádět pojistné ve stejné výši jako nyní odvádějí komerčním pojišťovnám, ale plánuje se i zavedení systému slev či přirážek k pojistnému, podle počtu úrazů a nemocí z povolání u jednotlivých zaměstnavatelů. Tento systém by je měl motivovat ke zvyšování bezpečnosti práce. Zákon také předpokládá, že 8 % vybraného pojistného vyčlení na úhradu poúrazové rehabilitace a 6 % z dávek vyplacených v předcházejícím roce věnuje na preventivní účely.

Náhrada za škodu se tedy změní v sociální dávku, která je ale obecně nižší. To by údajně mělo být zase motivací pro zaměstnance k co nejrychlejšímu návratu do pracovního procesu. Dále MPSV uvádí, že poskytovaná dávka už nebude vázána na částečný nebo plný invalidní důchod, na který zaměstnanci vznikl nárok na základě úrazu nebo nemoci z povolání. Což znamená, že na rozdíl od současnosti si lidé i k rentě budou moci přivydělávat bez toho, aby se jim výše dávky o tento "přivýdělek" snížila, jako je tomu dnes.

MPSV slibuje i úsporu nákladů na provoz a správu pojištění. Úrazové pojištění bude ČSSZ spravovat odděleně od ostatních druhů pojištění, tím se údajně sníží náklady. Ovšem zrovna tento argument moc logicky nezní, pokud si pojištění vyžádá samostatnou správu, bude naopak potřeba počet státních úředníků rozšířit. A navíc uplatnění nároku na odškodnění má být složitější – dnes stačí, aby úraz nahlásil zaměstnavatel, zatímco podle návrhu musí úraz hlásit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, lze tedy předpokládat i nárůst administrativy.

Vládou schválený systém úrazového pojištění zaměstnanců přebírá všechny dosavadní vyplácené renty od roku 1993 a garantuje, že se jejich výše oproti současnosti nezmění. Tyto renty nebudou podléhat přezkoumání zdravotního poškození pro účely úrazového pojištění po dobu 10 let (ochranná doba nároku). Efektivní úrazové pojištění bude vedle sociální úlohy plnit i úlohu preventivní a také rehabilitační (návrat poškozeného do pracovního procesu).

Komu se návrh nelíbí a proč

Návrh se neúspěšně pokusila zamítnout opozice, postavily se proti němu profesní svazy i zástupci zaměstnavatelů. Hlavně se ale nelíbí komerčním pojišťovnám. Sektor odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání je bezpochyby finančně atraktivní. V roce 2004 zaplatili zaměstnavatelé za úrazové pojištění cca 4,55 miliardy Kč, pojišťovny vyplatily "pouze" 2,6 miliardy Kč. Z vybraného pojistného si pak na režijní náklady pojišťovny ponechávají 13,5 %, zbytek odevzdávají státu. Několik miliard, které stát od roku 1992 na přebytcích vybral se "rozpustilo" ve státním rozpočtu.

Komerční pojišťovny jménem České asociace pojišťoven prosazují variantu, aby možnost sjednávat úrazové pojištění se zaměstnavateli byla zpřístupněna všem pojišťovnám na trhu, podobně jako to funguje u povinného ručení. ČAP ve svém prohlášení k  návrhu zákona o úrazovém pojištění uvedla, že komerční pojišťovny jsou schopné zabezpečit veškeré žádané služby v potřebné kvalitě a s lepším servisem, jak pro zaměstnavatele, tak pro poškozené zaměstnance, a to bez zvyšování cen pojistného.

V roce 2004 došlo v České republice ke 109 243 pracovním úrazům. Nevyhovující pracovní prostředí bylo příčinou 1 329 nemocí z povolání. O život přišlo v práci 187 lidí.
Zdroj: NZIS

Ani Hospodářská komora nepovažuje návrh zákona o úrazovém pojištění za šťastný. Podle jejich sdělení návrh zákona obsahuje řadu technických chyb, nejasností a nelogických ustanovení. Například neřeší rozsah úrazového pojištění u takových kategorií, jako jsou dobrovolní pomocníci ochranných a záchranných sborů. Jejich vyloučení za systému pojištění by mohlo být považováno za diskriminaci. Nepřijatelný pro podnikatele je také fakt, že systém vyžaduje stejnou výši plateb, ale pojistné plnění poškozeným se sníží.

Co konkrétně má změnit pro poškozené zaměstnance?

Změnou systému si pohorší příjemci opakovaných dávek. Příklady výpočtu úrazového příplatku zachycuje tabulka.

Úrazový příplatek podle současného a nového systému
Událost Hrubá měsíční mzda Současný systém Nový systém Rozdíl
Pracovní úraz s délkou pracovní neschopnosti 30 dnů 11 897 Kč 3 918 Kč náhrada v čistém 1 488 Kč dávka v čistém -2 430 Kč
Pracovní úraz s mírou poškození zdraví 50 % 16 920 Kč 6 665 Kč měsíčně v čistém 5 929 Kč měsíčně v čistém -736 Kč
Pracovní úraz s mírou poškození zdraví více než 65 % 20 367 Kč 10 266 Kč měsíčně v čistém 5 804 Kč měsíčně v čistém -4 462 Kč
Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Příklady hodnocení úrazů – míry poškození zdraví
Při úplné ztrátě nebo ztrátě funkčnosti:
paže nad loketní kloub – 65 %,
paže v zápěstním kloubu –  55  %,
palce u ruky – 20 %,
jiného prstu – 5 %,
dolní končetiny pod kolenní kloub – 50 %,
oka – 50 %,
sluchu na jedno ucho – 30 %.

Naopak s výrazně vyšší náhradou mohou počítat pozůstalí osob, které následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání zemřou. V případě, že zaměstnanec na následky pracovního úrazu zemře, dostane pozůstalý/á manžel/ka 117 383 Kč (dnes je to 50 000 Kč) a dítě pak 167 690 Kč (dnes 80 000 Kč). V pozměňovacím návrhu ze dne 18. 1. 2006 MPSV nově navrhuje zvýšení jednorázového vyrovnání pozůstalým dokonce na 240 000 Kč.

Co nás čeká v roce 2006?
Letos je před námi mnoho důležitých změn. Týkají se oblasti daní, také budeme moci začít využívat společné zdanění manželů, vzrostou sociálních dávky, zároveň ovšem i ceny energií atd. Připravili jsme pro vás sérii článků, ve kterých vám všechny významné změny přiblížíme a pomůžeme vám je co nejlépe využít. Neboli - Peníze 2006: s čím počítat a jak to spočítat.

Kterou z variant považujete za lepší vy? Aby úrazové pojištění spravoval stát, nebo komerční sféry? Nebo by snad systém měl zůstat v současné podobě?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 1. 2006 10:14, Jirka

Souhlasím. Jen u té poslední věty mne napadla taková (málo pravděpodobná) věc: Pokud to berou takhle, možná je šance, že se stát zbaví důchodového a zdravotního pojištění, neboť obojí je v jeho rukou ztrátové a v nejbližší budoucnosti bude ještě hůř. Úrazového pojištění se pak zbaví až poté co zjistí, že ČSSZ narozdíl od stávajících pojišťoven toho zisku nedosahuje, neboť nebude stíhat posuzovat jednotlivé pojistné události a bude proplácet i to, co by stávající pojišťovny neproplatily. Ty totiž nemají tak vyvinuté sociální cítění a jen tak něco nevyplatí.:-)

Reagovat

 

+81
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Kateřina 18. 01. 2006 00:39)

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

23. 1. 2006 | 8:03 | Jarmila

Jezevče, ochranu proti vzniku pracovních úrazů zajišťoval už Rakousko-Uherský stát v pol. 19. stol. Myslíte, že to bylo z lidumilnosti nebo že to způsobili komunisti? Chodili živnostenští inspektoři a kontrolovali. více

20. 1. 2006 | 9:44 | Jirka

Bohužel, skutečně o tom můžeme jen snít. Podívejte se na zdravotní pojištění a státní zdravotnictví. Tady už to vypadalo, jako ten případ, který jsem naznačil. Stát se začal zbavovat nemocnic (tedy alespoň ta centrální část...více

18. 1. 2006 | 17:13 | jezevec

Nebolelo to moc, spadnout až z Marsu? Kvuli čemu si asi myslíte jinýmu, že se to dělá? Snad kvůli podnikatelům nebo kvůli zaměstnancům????? SAMOZŘEJMĚ že se to dělá pro to, aby tisíce socánků, co již vědí že všeho dočasu,...více

18. 1. 2006 | 16:59 | jezevec

Nechápu proč by tohle měl vůbec zajišťovat stát, a ještě k tomu povinně. Každý se snad může připojistit jak chce a umí - a komu je líto té koruny denně, nedostane za pracovní úraz nic. Je to taxložitý? více

18. 1. 2006 | 11:58 | milca

Přiznám se, že bych chtěl podnikat v sektoru kde je monopol a /2 pojišťovny/ a ještě garantovaná výše úhrady nákladů ve výši 13,5% vybraného pojištění. Podnikate platí jak mourovatý a považuji současný systém za skrytou...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Strukturální nezaměstnanost, Měnové futures, Extrapolace, česká spořitelna, banky, bankovnictví, daňové úniky, fintech, nezávislí, zcizitel, podpora při rekvalifikaci, BankKlient, přehlednost formuláře, bavlna, URL adresa, účelové vázání, advokát, odborné stanoviko

3A30100, 1SP7998, 9A90000, 7U67866, 7U18766

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK