Zaplatí hurikány v USA ve svém pojistném i Češi?

Smutným pravidlem se stává, že zářijová "rendezvous" zajišťoven na největším mezinárodním shromáždění zajistitelů v Monte Carlu připadají na dobu krizí. V roce 2001 jeho účastníci v televizi sledovali hororové obrázky řítícího se Světového obchodního centra v New Yorku, loňské zasedání zase "zpestřily" devastující hurikány na Floridě a na rok letošní připadla historicky nejničivější Katrina, za nedlouho následovaná Ritou. "Jsem v odvětví zajištění již 30 let, ale nikdy jsem nic horšího neviděl," pronesl na zasedání  o Katrině např. Paul Markey, předseda velkého pojišťovacího makléře Aon, sídlícího na Bermudách.

Celkové škody, které Katrina a Rita napáchaly, ještě chvíli nebudeme znát. Společnost RMS, která se zabývá modelováním katastrof, je odhaduje na 40 až 60 miliard dolarů. Kdyby jejich odhad byl správný, Katrina by se stala nejdražší přírodní katastrofou, které pojišťovny kdy čelily (viz tabulku).

"Pořádný balík" zaplatí zajišťovny, které za primární pojistitele přebírají velkou část katastrofických škod (více v článku Zajištění: jistota na druhou… a na třetí). Jisté je jedno. Ve srovnání skutečných škod s modely, které předpovídají možný dopad katastrof, se v souvislosti s posledními hurikány ukazuje, že jedním z nejslabších článků celého procesu analýzy rizika je právě oblast modelování. Publikované odhady před tím, než se hurikán přehnal nad New Orleans a skutečné škody po katastrofě se totiž od sebe značně liší.

"Většina modelů například vůbec nepředpokládala, že dojde nejen ke škodám způsobeným samotným hurikánem, ale že se také zároveň protrhne přehrada," vysvětluje Bohdan Minol, vrchní ředitel úseku zajištění České pojišťovny (profil, názory). Podle názorů, které zazněly v Monte Carlu, žádný z těchto modelů nedokáže komplexně určit, jak velký bude počet lidských obětí, jak velkou škodu napáchá stojící voda, jaké škody budou generovány z přerušení provozu, jaké budou náklady na odstranění sutin nebo jaký bude ekonomický dopad ekologických škod atd.
Dosud používané modely jsou totiž relativně statické, založené pouze na historických údajích, zkoumají omezený počet vlivů a veličin a vycházejí z výsledků měření, jejichž kvalita je často velmi nesourodá a vztahují se k poměrně krátkému časovému období. Potřeba co nejpřesnějšího mapování rizika prostřednictvím modelů bude generovat další vysoké náklady na jejich vývoj a následné využití v praxi. I tyto investice povedou ve svém důsledku ke zdražení zajištění, resp. pojištění.
To ale samozřejmě není hlavní důvod zdražení, kterému se v brzké době asi nevyhneme. Podívejme se na hlavní příčinu.

Zajišťovny budou chtít víc, zaplatíme to všichni

Jak velké škody tedy zajišťovny nakonec zaplatí, se zatím neví. Zajišťovna Swiss Re, světová dvojka na zajišťovacím trhu, v polovině září zvýšila odhad svých ztrát způsobených Katrinou z 500 miliónů dolarů na 1,2 miliardy dolarů, jinými slovy na 7 % hodnoty majetku akcionářů.
Menší zajišťovny na tom budou jsou ještě hůř. Např. bermudská Montpelier Re očekává ztráty ve výši 675 miliónů dolarů, které se rovnají 46 % hodnoty majetku akcionářů. Alea, další zajišťovna z Bermud, měla problémy již před Katrinou, Standard & Poor's tak snížila její rating.

Zdaleka ale Alea není jediná, kdo má problémy. V průběhu jednání v Monte Carlu Standard and Poor´s zveřejnila seznam deseti zajišťoven, které umístila na takzvaném "credit watch" s negativním výhledem do budoucna. To se samozřejmě může brzy projevit ve snížení jejich ratingu, který je v oblasti zajištění velmi kritickým a citlivým ukazatelem a který může z dlouhodobého hlediska zcela zásadním způsobem ovlivnit schopnost úspěšného fungování zajišťovny na trhu.

Co čeká pojistný trh a pojistné sazby v následujícím období?

Ve svém důsledku tak Katrina a Rita mohou mít značný dopad také na evropský, tedy i náš, pojistný trh. "Z jednoduché úvahy lze vyvodit, že pokud zajišťovny zaplatí pojišťovnám velký podíl na těchto škodách, budou uvažovat o navýšení zajistných sazeb i v příštím období, aby tak své ztráty kompenzovaly," tvrdí Bohdan Minol. Toho jsme ostatně byli svědky i po našich povodních v letech 1997 a 2002.

Vzhledem k tomu, že zajišťovny působí celosvětově, promítne se tato skutečnost i na český trh. Protože Katrina odčerpá značnou část prostředků ze světového zajišťovacího trhu, nepřímo tak ovlivní klienty pojišťoven nejen v USA, ale všude po světě. Pojistné sazby se zvýší, a je jedno, jestli jde o české povinné ručení nebo o americké pojištění domácnosti proti přírodním katastrofám. (Evropanům se tento vývoj asi nebude moc zamlouvat, není divu. Za poslední roky pojistné plnění za asi 75 % škod světových přírodních katastrof šlo do USA, Američané na svých pojistkách ale zaplatili jen 50 %).

Z dlouhodobého hlediska se patrně dočkáme nejenom úpravy parametrů zajistných programů, ale s největší pravděpodobností dojde i ke změně struktury zajistného trhu. Pokud dojde k celosvětovému zdražení zajištění, což se předpokládá, skutečnost se odrazí i v nárůstu cen přímého pojištění. Jaká bude reakce zajistného trhu se dozvíme už koncem října po jednání zajišťoven v Baden-Badenu.

Očekáváte zdražení pojistného i v ČR? Jak se trh se zajištěním bude podle vás dál vyvíjet? Budeme v budoucnu stále častěji čelit ještě větším katastrofám?