Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění I.

Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění I.
Kapitálové životní pojištění... Produkt, o kterém slýcháme dnes a denně, produkt jež někteří opěvují a jiní zavrhují. Připravili jsme pro vás unikátní seriál, který si dává ambiciózní cíl: v několika článcích pochopitelně a nezkresleně popsat KŽP a dát odpověď na nejčastější otázky týkající se tohoto typu produktu.

O kapitálovém životní pojištění (KŽP) má naprostá většina klientů (včetně těch potencionálních) chybnou představu. Pokusme se tedy tyto omyly vyvrátit.

Přestože na první pohled existuje nepřeberně mnoho druhů životního pojištění, lze každý z nich zařadit do jedné z pěti skupin. Ty jsou i se svými základními charakteristikami popsány v následující tabulce.

Pět základních skupin životního pojištění
Název pojištění Zaručená částka při dožití
Kapitálové pojištění ANO (jednorázová částka)
Důchodové pojištění ANO (důchod)
Rizikové pojištění ANO (rovna 0)
Univerzální pojištění NE, je ale zaručeno zhodnocení
Investiční pojištění NE, plnění je vázáno na podílovou jednotku

KŽP podle výše uvedeného dělení je životní pojištění, u kterého je ve smlouvě garantována pojistná částka pro případ dožití ve formě jednorázového plnění. Důchodové pojištění se ve většině vlastností chová jako KŽP, přesto si z několika důvodů zaslouží být popsáno odděleně. Hlavním a nejdůležitějším důvodem je varianta s doživotním důchodem. Vzhledem k prodlužující se průměrné době života došlo k výraznému omezení nabídky důchodového pojištění na pojistném trhu. Ostatní typy produktů se chovají odlišně. U rizikového pojištění není při dožití se sjednaného konce vyplacena žádná částka (resp. je nulová), u univerzálního a investičního pojištění není ve smlouvě pojistná částka pro případ dožití garantována.

Co je tedy KŽP?

Seriál o životním pojištění
Připravili jsme pro vás sérii článků, která vám vysvětlí veškerou problematiku týkající se kapitálového životního pojištění. Postupně si přečtete si texty o:
  • druzích KŽP,
  • rezervě a odbytném u KŽP,
  • podílech na zisku u KŽP,
  • výpočtu ceny KŽP,
  • v závěrečném dílu zodpovíme vaše dotazy, využijte proto diskusních fór u jednotlivých článků.

Při popisu KŽP si zřejmě nevystačíme s předchozím intuitivním vymezením KŽP, je třeba se opřít o přesnější definici.
KŽP je smlouva mezi klientem (tzv. pojistníkem) a pojišťovnou (tzv. pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku v případě pojistné události (smrt nebo dožití, pojistná částka se může lišit pro obě události) a klient se zavazuje za tuto službu pravidelně platit úhradu. (Naopak z pohledu práv pojišťovna má právo na pojistné a klient na pojistné plnění dohodnuté v pojistné smlouvě.)

Tato definice platí pro každé kapitálové pojištění, u naprosté většiny produktů nalezneme ještě další ujednání (nejsou však nezbytná). Mezi nejčastější patří:

  • Právo pojistníka na odbytné, podíl na zisku, navýšení pojistné ochrany bez zkoumání zdravotního stavu,
  • Právo pojistitele na údaje o zdravotním stavu pojištěného, právo neplnit (resp. krátit plnění) ve vyjmenovaných případech

Nejčastější mýlky o KŽP

Přes jednoduchost definice dochází u klientů k nepochopení jejího významu. Právě rozborem těchto omylů lze vysvětlit podstatu kapitálového pojištění.

  1. Spoření versus pojištění
    Největší omyl vzniká zaměňováním KŽP za spoření. Tento omyl je bohužel podporován reklamou ("Takové lepší spoření", "Spoření s Filipem", ...). Pojem spoření je všeobecně rezervován pro určitý typ bankovního produktu. Klient pravidelně ukládá určitou částku, banka tuto částku připisuje na individuální účet klienta, připisuje na účet úroky a výši účtu snižuje o poplatky. Aktuální hodnota účtu je tedy rovna do té doby zaplaceným platbám navýšeným o čistý připsaný úrok a poníženým o stržené poplatky. Klient má právo měnit výši i frekvenci platby.
    Produkt KŽP, jak vyplývá z definice, je ale zcela odlišný. Klient požaduje po pojišťovně službu – vyplatit jím určeným osobám určitou částku při určité události. Za tuto službu pojišťovna požaduje úplatu – tzv. pojistné, které musí klient platit ve sjednané výši a frekvenci. Je pouze na pojišťovně, jak vysoké pojistné stanoví a jak s přijatým pojistným poté naloží. Pojišťovna samozřejmě s pojistným hospodaří tak, aby (v rámci celého kmene a při určité pravděpodobnosti) měla v každém okamžiku peníze na pokrytí vyplácených pojistných událostí a úhradu svých nákladů. Z tohoto důvodu si pojišťovna interně tvoří tzv. rezervu. (Výpočtu a popisu rezervy bude věnován samostatný díl seriálu.) Rezerva je majetkem pojišťovny, nejedná se o peníze, které by nějakým způsobem patřily klientovi.

  2. Garance
    Druhý častý omyl spočívá v garantovaném zhodnocení. Pojišťovna při své kalkulaci pojistného počítá s tím, že bude schopna v době trvání pojištění zhodnotit své finanční prostředky (tj. rezervu). Toto zhodnocení se nazývá technická úroková míra (TÚM) a název přesně odpovídá jejímu použití (při pojistně-technických výpočtech pojišťovny), pro klienta nemá žádný přímý vztah k pojistnému nebo pojistné částce. Nenazývá se "garantované zhodnocení", protože není garantovaným zhodnocením pro klienta, ačkoliv je tímto způsobem některými agenty prezentována.
    KŽP ale nabízí klientovi garanci ve formě pojistné částky uvedené ve smlouvě. Pojišťovna se zavázala vyplatit tuto částku bez ohledu na to, k jakým změnám dojde během trvání pojištění. V případě nepříznivého vývoje nákladů (růst inflace), úmrtnosti a kalkulovaného zhodnocení (pokles výnosů na kapitálovém trhu) musí pojišťovna dostát svým závazkům a vyplatit sjednanou částku.
    Pokud by klient chtěl posoudit kapitálové pojištění pouze z hlediska „spoření“, je možné vypočítat efektivní úrok (přesněji vnitřní míru výnosnosti, IRR) pomocí základních vzorců pojistné matematiky a dvou vstupních parametrů – pojistného a garantované pojistné částky pro případ dožití. Tato IRR je vzhledem k nákladům a rizikovému pojistnému ve většině případů nižší než TÚM, ale existují i taková pojištění, kde je vyšší (viz další díl seriálu).

  3. Odbytné (odkupné)
    Pojistník se zavázal platit pojistné. Pokud svůj závazek přestane platit, nemá ani pojišťovna povinnost dostát svým závazkům a smlouva tak po dané lhůtě (např. 6 měsíců) zaniká. Pojišťovna má vytvořenu rezervu na pojistné plnění, protože však smlouva zanikla, nemůže dojít k pojistné události a rezerva může být zrušena (odborně rozpuštěna). Část této rezervy (např. 95 %) vyplatí pojistníkovi. Výpočtu rezervy a odbytného se vrátíme v dalším díle. Způsob určení odkupného musí být klientovi sdělen ještě před uzavřením smlouvy (viz článek Jak pojišťovny (ne)dodržují informační povinnost).

  4. Podíl na zisku (bonus, profitsharing)
    Kromě garantované pojistné částky je ve většině pojistných smluv zaručeno právo pojistníka na podíl na zisku. Pokud pojišťovna hospodaří lépe než očekávala při počátečním výpočtu pojistného, o část svého zisku se podělí s klienty. Podílu na zisku bude věnován samostatný díl, na tomto místě zdůrazněme, že o způsob výpočtu podílu na zisku je další z informací povinně dostupné klientovi před uzavřením smlouvy.

  5. (Ne)průhlednost
    KŽP je někdy označováno za tzv. černou skříňku. Klient není informován , kolik z pojistného jde na spoření, kolik na riziko a jakou část tvoří náklady. Jsou možné dva pohledy (a oba správné):
    • Celé pojistné jde na náklady. Pro pojišťovnu je nákladem vyplacená provize, plat zaměstnancům, pronájem prostor stejně jako výplata pojistného plnění. Celé pojistné je úplata za poskytovanou službu (viz odstavec Spoření versus pojištění). KŽP není "individuálním účtem" tak jako investiční nebo univerzální pojištění,. V jejich případě je pojistné připsáno na pomyslný účet klienta a teprve z něj jsou strhávány přesně definované poplatky a rizikové pojistné. KŽP je ale svou konstrukcí odlišný produkt.
    • Pojistné placené klientem označme jako brutto (hrubé) pojistné. Pomocí pojistných vzorců lze brutto pojistné rozložit na dvě části – tzv. netto (ryzí) pojistné a nákladovou přirážku. V netto pojistném se skrývá celá část pojistného potřebného na výplatu pojistných plnění (smrt a dožití), nákladová přirážka je určena k pokrytí všech nákladů pojišťovny.
      Výpočet netto pojistného pro libovolný typ kapitálového pojištění je schopen provést každý zdatnější student střední školy a rozdílem od brutto pojistného získá i nákladovou přirážku. Větší teorie se skrývá v otázce, proč je nákladová přirážka určena právě v té nebo jiné výši. Na otázku odpovíme v některém z dalších dílů seriálu.

Příště si popíšeme nejčastější druhy kapitálového pojištění, jejich vlastnosti a vzájemné rozdíly.

Měli jste o kapitálovém pojištění jinou představu? Znáte ještě jaký další omyl spojený s KŽP? Zůstala nějaká vaše otázka ohledně základní definice KŽP nezodpovězena?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 12. 2004 17:05, Antonín B.

Tož jiná. Souhlas. Však dvojím cenám je neradno se vyhýbat. Je to realita, během pár měsíců to bude dokonce i samozřejmost. Zdravím.

Reagovat

 

+46
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 08. 12. 2004 13:56)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

10. 12. 2004 15:20, Fredy

A ty skromnější si nechávají jen 30% :-)

Reagovat

 

-16
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (PSafranek 10. 12. 2004 08:30)

Další příspěvky v diskuzi (24 komentářů)

22. 12. 2004 | 5:35 | Fredy

To zpochybňování si musíte odvodit sám a hlavně to přijde v dalších dílech. více

10. 12. 2004 | 15:20 | Fredy

A ty skromnější si nechávají jen 30% :-) více

10. 12. 2004 | 8:30 | PSafranek

Souhlas. Zprostředkovatelské firmy dělí provize získané z pojišťoven většinou v poměru 40:60 (majitel:síť). Když je síť víceúrovňová (MLM), tak se těch 60% dále přerozděluje v síti. Není výjimkou, že ten, kdo pojistku fakticky...více

10. 12. 2004 | 8:29 | PSafranek

Souhlas. Zprostředkovatelské firmy dělí provize získané z pojišťoven většinou v poměru 40:60 (majitel:síť). Když je síť víceúrovňová (MLM), tak se těch 60% dále přerozděluje v síti. Není výjimkou, že ten, kdo pojistku fakticky...více

10. 12. 2004 | 6:16 | Ferdy

Většina pojišťoven. Pokud pracujete v nějaké poradenské společnosti na bázi mlm, tak tu odměnu musíte rozpočítat do celé sítě. Velký díl si nechávají samozřejmě majitelé společnosti. Proto ji také zakládali. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Subvence, Minimální základ daně, Hrubý výnos, sleva, banky, vodafone, fintech, eet, obchodní společnost, internetové oddělení, portál, pricing, osobní menu, Albert Humphrey, úřad státní sociální podpory, sankční poplatky, Amortizace, doba vyřízení

1SN9140, 1SN9141, 4Z35122, 5M65853, 5M65853

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK