Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zemětřesení v pojistných smlouvách

Zemětřesení v pojistných smlouvách
S Novým rokem přijdou významné změny v pojišťovnictví. Pojistné podmínky bude nutné číst ještě pozorněji, pojišťovny totiž do nich budou moci zakotvit ustanovení, umožňující jednostranně měnit pojistné u životních pojistek sjednaných po tomto datu. Nová úprava přináší i bič na zapomnětlivce.

S účinností od 1. ledna 2005 dojde k zásadní změně zvláštní právní úpravy soukromého pojištění. Nyní platí pro pojistné smlouvy jako zvláštní právní úprava Hlava patnáctá občanského zákoníku, 1. 1. 2005 nabude účinnosti samostatný zákon č. 37/2004Sb. o pojistné smlouvě coby zvláštní právní předpis. Ten se bude samozřejmě vztahovat až na smlouvy uzavřené po tomto datu, pojistné smlouvy uzavřené do 31. 12. 2004 se budou i nadále řídit jen občanským zákoníkem. Občanský zákoník také zůstává ve vztahu k soukromému pojištění nadále v platnosti jako obecný právní předpis, to znamená, že se jeho obecnými ustanoveními řídí vše, co není upraveno zákonem č. 37/2004Sb. nebo jiným zvláštním právním předpisem.

Protože nový zákon přináší v některých ohledech klíčové změny, je dobré se na ně podívat v době, kdy lze případně uzavřít pojistnou smlouvu ještě v režimu jen občanského zákoníku. Dovolím si postupně rozebrat významné změny oproti stávající právní úpravě, zejména pak ty, které mohou mít negativní dopad na klienta.
Vzhledem k tomu, že od každé smlouvy očekáváme určitou právní jistotu, tedy nemožnost druhé smluvní strany smlouvu jednostranně měnit, začnu tento seriál právě touto problematikou a prozatím vynechám poněkud nudnou "teorii", kam spadají například zcela nové pojmy, jako je obnosové a škodové pojištění, atd.

Změna výše pojistného

Občanský zákoník řeší otázku možné změny výše pojistného nepřímo, a to sice tak, že stanoví možnost obou smluvních stran (pojišťovny i klienta) pojistnou smlouvu vždy 6 týdnů před uplynutím pojistného období vypovědět. To v praxi znamená, že když máme například sjednáno pojištění domu s roční platbou pojistného a pojišťovna bude chtít změnit podmínky (například zvýšit pojistné), může smlouvu 6 týdnů před koncem období, na které máme zaplaceno, vypovědět a nabídnout nám pojištění za nových podmínek. Občanský zákoník však výslovně v § 800 odst. 4 zakazuje pojišťovně toto učinit u pojištění osob s výjimkou úrazového pojištění. Tato právní úprava se ukázala jako velmi výhodná pro klienty v nedávné době, kdy došlo k poměrně razantnímu snížení tzv. technické úrokové míry (TÚM) u rezervotvorného životního pojištění. Pojišťovny se díky této právní úpravě nemohou jednostranně zbavit pojistných smluv s technickou úrokovou mírou např. 5 %. Některé pojišťovny se sice snaží všemožně své klienty přemluvit ke "konverzi" na nové smlouvy s TÚM 2,4 % (viz články Výhodné nevýhodné pojistky, Česká pojišťovna: je potřeba měnit salon?), nicméně pokud klient nepodlehne a nepodepíše, nemůže pojišťovna nic dělat.

Nová právní úprava

Zákon o pojistné smlouvě je v tomto ohledu velmi záludný. V § 22 odst. 5 sice také zakazuje pojišťovně vypovědět smlouvu o životním pojištění, nicméně v § 13 odst. 3 stanoví: "Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak."

Z toho je zřejmé, že pojišťovny mohou od 1. 1. 2005 zakotvit do pojistných podmínek ustanovení, které jim umožní jednostranně měnit pojistné i u životních pojistek sjednaných po tomto datu! Nesmí tak sice učinit v důsledku toho, že klient zestárnul nebo onemocněl, nicméně klidně mohou měnit výši pojistného ze všech ostatních důvodů. Jedním z nich může být například výše zmíněná změna technické úrokové míry, jejíž snížení znamená u pojistek s garantovanou částkou pro dožití nebo garantovaným důchodem vždy zdražení pojistného.

Podmínkou samozřejmě je, že si tuto možnost předem ujednají v pojistných podmínkách. Je to první, nikoliv však poslední důvod, proč po 1. 1. 2005 číst pojistné podmínky opravdu pečlivě! Zákon 37/2004Sb dává i v mnoha dalších případech pojišťovnám možnost se od zákona odchýlit smluvními podmínkami. Velmi často se totiž v novém zákoně vyskytuje formulace "není-li dohodnuto jinak" nebo "pojistná smlouva může stanovit". Takzvaných kogentních ustanovení, tedy těch, která nelze změnit dohodou smluvních stran, obsahuje zákon relativně málo.

Bič na zapomnětlivce

Další významnou změnou nové právní úpravy oproti občanskému zákoníku představují důsledky včasného nezaplacení pojistného. Občanský zákoník sice nenutil pojišťovnu, aby klienta upomínala, nicméně garantoval klientovi 6měsíční lhůtu po splatnosti pojistného, kdy pojistná smlouva stále platila. Teprve uplynutím této lhůty smlouva zanikla. Zákon o pojistné smlouvě upravuje důsledky včasného nezaplacení pojistného v § 20 takto: "Nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit."

To znamená, že pojišťovna bude mít ze zákona možnost doručit klientovi upomínku a v té stanovit jen měsíční lhůtu pro úhradu dlužného pojistného. Jejím marným uplynutím pojistka zanikne.
V této souvislosti je třeba ovšem zmínit ještě jednu "záludnost", ta je zakotvena v § 18, který zavádí zcela nový institut "přerušení pojištění". Říká se v něm:

  1. Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi.
  2. Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
  3. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno.
  4. Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby.
  5. Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Záludný je odst. 2, ze kterého vyplývá, že pokud např. u pojištění domu zapomeneme zaplatit pojistné a pojišťovna nepošle upomínku (což není povinna udělat), pak dojde přímo ze zákona k přerušení pojištění uplynutím 2 měsíců ode dne splatnosti, to znamená, že pojišťovna sice nebude mít nárok na pojistné, ovšem dům nebude pojištěný. Opět platí "nebylo-li dohodnuto jinak", tedy opět nutnost podrobně číst pojistné podmínky.

Neuvážené uzavření pojistné smlouvy může být drahé

Pozitivum: právo odstoupit od smlouvy Zcela nově je definováno právo klienta odstoupit od pojistné smlouvy. To je dáno ustanovením § 23 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě, které umožňuje klientovi odstoupit od pojistné smlouvy: "jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění." Důsledkem odstoupení je zánik smlouvy od počátku a povinnost pojišťovny vrátit zaplacené pojistné, ovšem po odečtení "nákladů spojených se vznikem a správou soukromého pojištění". Je zřejmé, že důkazní břemeno v tomto případě nese klient. Dotazy musí být položeny písemně a před uzavřením smlouvy, neboť zákon používá formulaci "sjednávaného pojištění" nikoliv "sjednaného pojištění". Ptát se tedy až po uzavření smlouvy je z tohoto pohledu bezpředmětné. Sporná bude zřejmě i definice "nákladů spojených se vznikem a správou soukromého pojištění". Pokud by například pojišťovna vykázala a případný soud následně uznal provizi jako "náklad spojený se vznikem", klient by toho zpět mnoho nedostal….
 
 

Občanský zákoník dával pojišťovně i klientovi možnost každou pojistnou smlouvu vypovědět ve lhůtě 2 měsíců od sjednání, a to s osmidenní výpovědní lhůtou, jejímž uplynutím smlouva zanikla. Současně však v § 803 stanovil, že pojišťovna má nárok na pojistné do zániku pojištění. Pokud klient tedy například zaplatil roční pojistné na kapitálové životní pojištění (což může být dost vysoká částka) a do 2 měsíců smlouvu vypověděl, pojišťovna musela vrátit tzv. nespotřebované pojistné, mohla si tedy ponechat jen alikvotní část za dobu trvání pojistky.

Zákon o pojistné smlouvě je ovšem i v tomto záludný. Sice klientovi umožňuje totéž co občanský zákoník – tedy smlouvu ve lhůtě 2 měsíců od sjednání vypovědět s osmidenní výpovědní lhůtou, ovšem v § 13 odst. 1 stanoví: "Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak." To znamená, že zde je prostor pro to, aby si pojišťovna ponechala celé zaplacené pojistné, což je oproti stávající právní úpravě poměrně významná změna!

Toto ustanovení je vůbec velmi problematické, neboť pojistnou dobou zákon rozumí dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. Zákon přitom vůbec neřeší vypořádání již zaplaceného pojistného při výpovědi, teoreticky by si tedy pojišťovna mohla ponechat i celé jednorázově zaplacené pojistné. Zákonodárce vyřešil vypořádání již zaplaceného pojistného při odstoupení od smlouvy, v případě výpovědi na to ovšem zjevně zapomněl.
Občanský zákoník byl v tomto ohledu tedy podstatně dokonalejší, neboť pojišťovně přisuzoval právo na pojistné po dobu trvání pojištění, což má logiku i jednoznačný výklad. Nová právní úprava teoreticky umožňuje i takovou absurditu, jako je právo na pojistné poté, co smlouva zanikla výpovědí!

V příštím díle se podíváme na další novinky nové právní úpravy soukromého pojištění, mimo jiné na novou úpravu plnění ze životního pojištění, neboť zákon o pojistné smlouvě ve většině případů vyjímá toto plnění z dědického řízení podle občanského zákoníku i v případě, že není určena tzv. obmyšlená osoba.

Autor je finančním konzultantem.

Co si o novém zákonu o pojistné smlouvě myslíte? Jaká ustanovení se vám líbí a s jakými naopak nesouhlasíte?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 9. 2004 20:10, Jan

Jestliže zákon staboví v klíčových bodech že "nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak" pak je k ničemu a nepotřebujeme ho.

Reagovat

 

+43
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 12. 2004 10:45, namor

smrdíš

Reagovat

 

-6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Honza 30. 09. 2004 13:31)

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

20. 12. 2004 | 10:45 | namor

smrdíš více

12. 12. 2004 | 17:11 | Petr

Nevěnovat pojistkám pozornost, to není cesta.Pojistky se neuzavírají proto, aby měli pojišťováci provize, ale proto, abychom si zaplatili ochranu před riziky.Takže nezbývá, než se tím legislativním pralesem prosekávat a být...více

21. 10. 2004 | 21:06 | STEK

Vážený pane Šafránku, ve svém seriálu článků Jste poukázal na legalizaci DIKTÁTU pojišťoven vůči klientům. Domnívám se však, že pro "pouhé" čtenáře by bylo dalším přínosem zdůraznit - např. že v odst.(4)§13 citovaného zákona...více

2. 10. 2004 | 13:43 | MG

Proč toho poslance nejmenujetete, tedy pokud je Vaše informace správná? Rád bych věděl koho příště nevolit. více

1. 10. 2004 | 10:20 | bob

Díky. Teď jen vědět, komu ještě věřit, že nezakomponuje do smlouvy nějaké prasečinky. Mě napadá nejblíže Rakousko, ale zatím jsem to nesledoval. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Užitek, Home banking, Burzovní výbory, česká spořitelna, michal wantulok, daň z příjmů, restaurace, psd2, Verizon, volební kampaň, uspořené prostředky, R/R Ratio, korunoví investoři, práva exekutora, Jan Kratochvil, NYMEX, ekonomická situace, KOPM

4C40689, C00LPAD5, 1K111111, 4C40689, 8S76068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK