Penzijní fondy: deset svíček na dortu

První penzijní fondy obdržely licenci k poskytování penzijního připojištění se státním příspěvkem před deseti lety, tedy v roce 1994 a to na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. A jak už bylo řečeno, v té době to byl krok na bývalý východní blok nevídaný.

V uplynulých deseti letech vzniklo celkem 44 penzijních fondů. Nejvyšší koncentrace byla zaznamenána v letech 1997 – 2000. V letošním roce jich funguje celkem 12 a jsou reprezentovány 10 skupinami akcionářů. Největší část fondů zanikla v rámci fúzí s ostatními penzijními fondy. Tři zanikly bez účastníků a dva s plnou náhradou vložených prostředků. Zbylých pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vložených prostředků. Jednalo se ale jen o 0,5 % z vložených prostředků v roce 2003 a jen o pouhá 2 % z celkového počtu účastníků v roce 2003. Co čeká klienty v případě, kdy se fond dostane do potíží si můžete přečíst v článku Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

Struktura penzijních fondů

Český trh penzijního připojištění se od počátku své existence vyvíjel jako univerzální, to znamená, že umožnil vznik jak všeobecných, tak i zaměstnavatelských fondů. Převážná většina, konkrétně 90,9 %, jich je právě všeobecných a zbývajících necelých 9 % jsou fondy zaměstnavatelské.

O investicích do penzijního připojištění se dá jednoznačně říct, že jsou jedny z nejbezpečnějších. Důvodem je složení portfolia penzijních fondů. Ty totiž nemohou investovat do rizikovějších aktiv, neboť musí každoročně přinést svým střadatelům kladné zhodnocení. A tak největší část portfolia tvoří státem garantované cenné papíry – skoro tři čtvrtiny připadají na státní dluhopisy.

Složení portfolia penzijních fondů v procentním vyjádření

Celkový počet účastníků se od roku 1995 zvýšil více jak dvojnásobně a to na 2 662 000, což je téměř polovina občanů v produktivním věku. Zmírnění růstu trendu v loňském roce je dáno odchodem účastníků ze systému při získání nároku na doživotní penzi, resp. jednorázové vyrovnání. Kromě rostoucího počtu klientů se zvyšuje i podíl zaměstnavatelů, kteří přispívají svým zaměstnancům na důchod. K 31. 12. 2003 do tohoto doplňkového důchodového systému přispívali zaměstnavatelé již téměř každému čtvrtému účastníkovi.

Počet účastníků 

APF = Asociace penzijních fondů

Průměrný věk účastníků penzijního připojištění se pohybuje mezi 47 a 48 lety. Protože je všeobecnou snahou, aby penzijní připojištění nebylo jen pro starší, ale aby se na svůj důchod připravovali i mladí lidé, bude se v následujících letech tento průměr snižovat. Cílem Asociace penzijních fondů je snížit průměrný věk klienta minimálně na úroveň 40 let. V současnosti tvoří největší část lidé ve věku 50 – 59 a to necelých 30 %, tedy ti, kteří v nejbližší době půjdou do důchodu. Poměr mužů a žen účastnících se penzijního připojištění je vcelku vyrovnaný – 47,5 % tvoří muži a 52,5 % ženy.

Struktura účastníků penzijního připojištění

Stejně jako počet účastníků penzijního připojištění zvyšovala se v průběhu let i celková částka příspěvků. V roce 1995 to bylo něco přes 3 miliony, vloni už necelých 12, tedy čtyřnásobek. Pomalejším tempem roste celková roční suma státního příspěvku, z 1,1 milionu na necelé tři. Důvodem je fakt, že řada účastníků nepřispívá do systému takovou částkou, aby čerpali státní příspěvek v plné výši. Tempo růstu příspěvků účastníků přitom převyšuje tempo růstu státních příspěvků. Příčinou je, že část účastníků si spoří více než je nutné k získání maximálního státního příspěvku.

Vývoj příspěvků účastníků penzijního připojištění a státních příspěvků

Co se týká průměrných veličin, tak průměrný příspěvek účastníka činil v roce 1995 262 Kč, vloni už to bylo o 121 Kč více, tedy 383 Kč. Průměrný státní příspěvek se sice meziročně měnil, ale po deseti letech je víceméně stejný jako na začátku. V roce 2003 byla jeho výše 96 Kč. Průměrný příspěvek zaměstnavatele se od roku 2000, kdy byl novelizován zákon o penzijním připojištění, zvýšil o 80 Kč – z 307,4 na 387,5 Kč.

Celkový přehled o vývoji trhu s penzijním připojištěním přináší následující tabulka.  

Jste spokojení s vývojem penzijních fondů? Motivoval vás tento systém začít myslet na stáří a připravit se na něj?