Reforma penzí podle ODS: nápad dobrý, ale...

Ve včerejším článku Důchod podle ODS? Kolik si naspoříš. jste si mohli přečíst recept naší nejsilnější opoziční strany na reformu penzijního systému. A tak jako návrhy ČSSD a US-DEU i tento kriticky zkoumali námi oslovení analytici. Jaký byl jejich verdit? 

Ondřej Schneider

Občanská demokratická strana "volí jistotu pro stáří", její recept na důchodovou reformu je ale ze všech parlamentních (i neparlamentních) stran nejradikálnější. ODS by zachovala jen zeštíhlený státní, průběžně financovaný pilíř, který by garantoval důchod zhruba v poloviční úrovni ve srovnání s dneškem. Všichni obyvatelé by dostávali stejný důchod, odpadlo by tedy administrativně náročné sledování mezd a výpočty důchodů.
Všechno ostatní by bylo dobrovolné pojištění na důchod, kdy by bylo na vůli jednotlivců zda a do jaké míry si na důchod uspoří nějaké prostředky. ODS by je k těmto dobrovolným úsporám povzbuzovala daňovými pobídkami.

Celý návrh ODS je krystalicky jasný a jeho případné uskutečnění by bylo z ekonomického hlediska nejefektivnější. V ekonomickém žargonu nabízí ODS tzv. "first-best solution", tj. řešení, které dosáhne největší efektivnosti, ovšem za předpokladu dodržení některých předpokladů. A jak už to tak v politice bývá, předpoklady jsou velmi silné, leckdy až nedosažitelné.

ODS například nijak neříká, co by dělala oněch 50 let, kdy by důchody pobírali lidé podle dnešních pravidel, ale do systému by již proudily peníze podle nového, sníženého systému. ODS totiž tvrdí, že nároky dnešních důchodců jsou "nedotknutelné" a že všichni starší 35 let si budou moci vybrat, zda zůstat ve starém systému, či zda přejít. Vzhledem k tomu, že "starý" systém představuje slušný transfer směrem k podprůměrně vydělávajícím, dá se očekávat, že podstatná část lidí by ve starém systému zůstala. Lidé s vyššími příjmy by však nepochybně neváhali, ze systému by se v maximální míře vyvázali a odváděli by do něj mnohem méně peněz než dnes.
Velmi pravděpodobně by tak vznikl vysoký "transformační" schodek. To samo o sobě není fatální, každá reforma se s tímto schodkem musí nějak vyrovnat. Třeba poklesem "nedotknutelných" důchodů stávajících penzistů, nebo prudkým zvyšováním věku pro odchod do důchodu. ODS o těchto opatřeních mluví jen v náznacích a nijak nekvantifikuje svoje představy.

Jak dopadla ČSSD a US-DEU?

Chcete vědět, jak naše odborná komise hodnotila plány penzijní reformy z dílny ČSSD a US-DEU? Čtěte články Reforma penzí podle ČSSD: pokrok, ale pomalý  a Reforma penzí podle US: více nohou, ale jedna zakrnělá.

Druhým problémem navrhované reformy ala ODS je její (ne)kredibilita. Naprosto nejdůležitějším předpokladem reformy je odhodlání nejen té příští, ale všech dalších vlád zachovat minimální úroveň důchodů ve státním průběžném pilíři. Jakmile by vláda někdy v budoucnosti podlehla pokušení a začala tyto minimální důchody zvyšovat, zdiskreditovala by tak celou reformu, neboť bychom se de facto dostali do dnešní situace. Je otázka, zda by jakákoliv česká vláda v budoucnosti byla schopná ustát prudký pokles důchodů v okamžiku, kdy se do důchodů začnou dostávat ročníky z již reformovaného systému. České vlády, včetně těch vedených ODS, se třásly, když důchody klesly o pár procent. Co budou dělat, až klesnou na polovinu?

Třetím problémem je implementace reformy na český kapitálový trh, který je všechno jen ne připravený a schopný nabízet dlouhodobě orientované produkty, které by uspokojily potřeby soukromých investic na stáří.
Návrh ODS je tak odvážnou konstrukcí, která však ve středoevropském prostoru, se silnou etatistickou tradicí a se silnou "poptávkou" po státních důchodech, nemá mnoho nadějí na úspěch pokud nebude doplněn o "second-best" prvky ve formě například povinného spoření na důchod.

Kateřina Havlíčková

Cíl je zřejmý - důchod formou paušální částky (flat rate) a k tomu individuální spoření. Tedy vlastně smíšený systém, což je zcela v pořádku.
Bude-li ovšem povinný pouze pro mladší 35 let a pro starší bude zvolena forma "vyvázání" ze současného systému, dojde zákonitě k tomu, že se vyvážou lidé s vyššími příjmy a nebude dostatek prostředků na vyplácení současných důchodů (teprve za 30 let půjde do důchodu první ročník, který bude zapojen kompletně). Bylo by lepší to řešit zapojením všech, od starších počínaje, a pokud bude mít někdo během transformačního období méně než podle současných pravidel, chybějící část dorovnat.
Diskutabilní je, jestli má být skutečně připojištění dobrovolné, nebo, alespoň zčásti, povinné. Dokonce i Američané, známí svým postojem "každý se má starat sám o sebe", počítají s povinným spořením (např. Martin Feldstein, profesor ekonomie na Harvardově universitě a prezident Národního úřadu pro ekonomický výzkum v článku The Case for Privatization), protože se nikdy nedá počítat s tím, že by si všichni spořili dobrovolně a znamenalo by to příliš mnoho chudých důchodců bez úspor.

Co ovšem v návrhu zcela chybí je, jak se chce ODS ke kýženému cíli dopracovat. Vymyslet si mohu cokoli bohulibého - vyšší důchody, dobrovolný přechod, snížení pojistného, zvyšování současných důchodů, plné zachování nároků - budiž. Musím být ale schopen říci JAK to udělám. Jak zajistím finanční prostředky na současné důchody, jestliže snížím pojistné. O kolik ho snížím. Spočítat, kolik to bude stát, jak rychle bude reforma postupovat, předložit analýzy, výpočty, varianty.
Bez toho nemá smysl cokoli navrhovat.

Pavel Kohout

Pozitivní stránky

• - Návrh ODS je zřejmě jediný, který počítá s výrazným snížením míry státního přerozdělování a který umožňuje maximální svobodu volby jednotlivce pokud jde o možnosti investování svých prostředků,
• - Příznivým rysem je i zvýšení zásluhovosti,
• - Návrh počítá s individuálními penzijními účty,
• - Návrh umožňuje volbu příslušníkům střední generace, zda chtějí přejít do nového systému anebo zůstat ve starém.

Negativní stránky

- Návrh není zpracován do dostatečně konkrétní podoby, chybí například koncepce kontroly průhlednosti a hospodaření fondů,
- Návrh neobsahuje žádné představy, jak reformovat systém dosavadních existujících penzijních fondů.

Jak se podle vás analytici se svým úkolem vyrovnali? Co si myslíte o jejich připomínkách?