Výlohy spojené se sociálním pojištěním jsou důležitou součástí nákladů na pracovní sílu ve všech zemích, které nově vstoupily do Evropské unie. Stejně tak jsou podstatným prvkem zaměstnaneckých nákladů v dřívější patnáctce. Mohou být jedním z faktorů, které potlačují ekonomický růst v Evropě. A právě v této oblasti drží Česká republika spolu se Slovenskem primát. Jejich sazby, tedy procento, které ze mzdy odvádějí zaměstnanec a zaměstnavatel společně do státní pokladny, jsou nejvyšší mezi všemi nově přistoupivšími zeměmi EU.
Z deseti nových států EU naopak vyčnívají směrem dolů Kypr a Malta. Oba ostrovy mají podstatně nižší sazby pojištění než zbylé země. Velké rozdíly ale existují také mezi státy z bývalé patnáctky: tak například v Irsku činí sazba sociálního pojištění 16,75 %, zatímco ve Francii je to celých 63 %.
| Sazby pojistného v nových zemích EU | |||
| Sazba, kterou platí zaměstnavatel | Sazba, kterou platí zaměstnanec | Celkem | |
| Slovensko |
35,2* |
13,4* |
48,6 |
| Česká republika |
35 |
12,5 |
47,5 |
| Maďarsko |
29 |
12,5** |
41,5 |
|
Polsko |
22,72 |
18,71 |
41,43 |
| Slovinsko |
16,10 |
22,1 |
38,2 |
| Estonsko |
33 |
3,5 |
36,5 |
|
Litva |
31 |
3 |
34 |
| Lotyšsko |
24,09 |
9 |
33,09 |
| Malta |
10*** |
10*** |
20 |
|
Kypr |
6,3* |
6,3* |
12,6 |
| Vysvětlivky: * Podléhá limitu ** Z toho 4 % bez limitu, 8,5 % s limitem na 5307000 HUF ročního příjmu v roce 2004 *** Horní limit MTL 12,90 | |||
Ve většině členských států EU hradí sociální pojištění společně zaměstnavatel i zaměstnanec. Větší díl však obvykle leží na bedrech zaměstnavatele, výjimku tvoří například Slovinsko, kde je situace opačná.
Na rozdíl od vysokého sociálního pojištění, ve zdanění fyzických osob je ČR průměrná. Sazby daně z příjmu fyzických osob se v nových členských zemích EU také liší, začínají na 19 % u Slovenska a stoupají až na 50% hranici u Slovinska. V porovnání s ostatními státy se Česká republika se svou 32% sazbou pohybuje kolem středu, zaujímá šesté místo. Uvedené sazby daně z příjmu se v porovnání s ostatními členskými státy příliš neliší.
| Sazby daně nových členských zemích | |
| Země | Sazba (%) |
| Slovinsko |
50 |
| Polsko |
40 |
| Maďarsko |
38 |
| Malta |
35 |
| Litva |
33 |
| ČR |
32 |
| Kypr |
30 |
| Estonsko |
26 |
| Lotyšsko |
25 |
| Slovensko |
19 |
| Zdroj dat: KPMG | |
Co si myslíte o tom, že má ČR vysoké sociální pojištění? Co z toho podle vás vyplývá? A jak hodnotíte naše "umístění" v oblasti zdanění fyzických osob?
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 5. 2004 9:18, Pavel
Asi by bylo lepší uvádět podíl sociálního pojištění na mzdových nákladech a ne jako procento z hrubé mzdy. Pokud totiž část pojištění platí zaměstnavatel (a tedy není součástí hrubé mzdy), pak je hrubá mzda jen hausnumero, které nemá žádnou vypovídací hodnotu. Pokud se ta tabulka přepočte trochu objektivněji vzorečkem (Z + P)/(100 + Z) * 100, kde Z je část hrazená zaměstnavatelem a P část hrazená zaměstanancem, pak se například prohodí pořadí Maďarska s Polskem a Litvy s Lotyšskem. Samozřejmě, do jmenovatele toho zlomku by s měly připočíst i ostatní položky hrazené zaměstnavatelem, ale ty v tabulce uvedeny nejsou.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.