Výběr vhodné pojišťovny

Výběru vhodné pojišťovny a výběru optimálního životního pojištění je nutno věnovat maximální pozornost. A to vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o produkt, který nás bude provázet po velkou část našeho života a na rozdíl např. od penzijního připojištění nelze pojišťovnu jednoduše změnit. Můžeme samozřejmě pojistku vypovědět a sjednat si novou, ale to není ekonomicky příliš vhodné, protože po uzavření pojistné smlouvy se od zaplaceného pojistného odečítají náklady na uzavření této pojistky.

Postup při výběru nejvhodnější pojistky

Postup výběru nejvhodnější pojistky a pojišťovny lze shrnout do několika základních kroků:

1. Stanovení základních rizik, na něž se má pojistná smlouva vztahovat.
2. Stanovení, která připojištění mají být součástí pojistné smlouvy.
3. Stanovení odpovídající pojistné částky k jednotlivým složkám pojištění.
4. Stanovení doby, po kterou chci být pojištěn, resp. doby trvání jednotlivých složek.
5. Stanovení, zda a jaké jsou speciální požadavky na pojistku.
6. Vybrat pojišťovny, které mají ve své nabídce pojistný produkt, jenž odpovídá zadaným kritériím.
7. Stanovení ceny, kterou jsem ochoten za pojistnou ochranu zaplatit.
8. Korekce vybraných rizik vzhledem k ceně pojistného a výběr nejvhodnější pojistky a pojišťovny.
9. Sjednání si pojistné smlouvy.

Stanovení základních rizik

Základní rizika u životního pojištění jsou dvě, a to:

1. riziko smrti,
2. riziko dožití.

Riziko smrt

Riziko smrti je primárně základním rizikem, proti kterému se pojištěný chce chránit, přesněji proti jeho dopadům na jeho okolí, tedy na rodinu, na jeho nejbližší. Pod pojmem riziko smrti je chápána jakákoli smrt, ať již nastane úrazem, nemocí nebo stářím organismu. Na krytí tohoto rizika se používají všechny tři základní druhy životních pojištění, tedy pojištění pro případ smrti, dočasné pojištění pro případ smrti a kapitálové životní pojištění.

Riziko dožití

Pojem riziko je v tomto případě trochu zavádějící, protože pod pojmem riziko je obvykle chápána jakákoli nepříznivá událost. A dožití se určitého, předem stanoveného věku, jistě není nepříznivou událostí. Obecně je pod pojmem riziko dožití chápána snaha vytvořit dostatečnou finanční rezervu do budoucna. Na krytí tohoto rizika se používá pouze jeden druh životního pojištění, a to kapitálové životní pojištění.

Stanovení případných připojištění

Součástí některých životních pojištění mohou být takzvaná připojištění. Ta mohou zvyšovat ochranu proti základním rizikům a/nebo se vztahují na rizika, na která se základní složka nevztahuje. Více zde.

Stanovení odpovídající pojistné částky k jednotlivým složkám pojištění

Pokud již víme, proti jakým rizikům chceme být chráněni, musíme ještě stanovit, jak vysoká je pravděpodobnost, že tato rizika nastanou, a jaké ekonomické problémy s sebou přinesou. A tomu poté odpovídají výše pojistných částek.

Co to znamená konkrétně? Jako příklad si uveďme mladého podnikatele, s ročním čistým příjmem 250 000 Kč. Na rozjezd svého podnikání si vypůjčil od banky 1 000 000 Kč s dobou splatnosti 10 let. Ručí majetkem své firmy. Dalších 1 000 000 Kč si vypůjčil formou hypotečního úvěru s dobou splatnosti 30 let na rekonstrukci rodinného domu, kterým zároveň ručí, po svých prarodičích. Ten po nich zdědil a v současné době v něm bydlí se svou rodinou. Jeho paní je na mateřské dovolené s jejich prvním dítětem. Jak vysoké jsou měsíčně jeho závazky? Splátka komerčního úvěru je zhruba při úroku 14,5% p.a. 12 260 Kč a splátka hypotečního úvěru je při úrokové míře 8,4% p.a. 7 618 Kč. Celkové měsíční závazky jsou tedy 19 878 Kč, což je 238 536 Kč ročně.

Podívejme se co by se stalo, kdyby pojištěný zemřel. Mateřská činí zhruba 2 300 Kč. Ale výše životního minima, včetně nákladů na domácnost, je v tomto případě 5 850 Kč. Rozdíl mezi mateřskými dávkami a životním minimem by doplatila okresní správa sociálního zabezpečení. Ale tato částka stačí reálně právě na obživu a na pokrytí nákladů na domácnost. Vzhledem k tomu, že by nebyly finanční prostředky na splácení půjček, banky by musely přistoupit ke svému uspokojení pomocí zástav. To by znamenalo prodej hmotného i nehmotného majetku firmy a v případě hypotečního úvěru k prodeji domu, ve kterém rodina bydlí!

Jak vysoká by tedy měla být pojistná částka pro případ smrti? Prostým součtem dojdeme k částce 2 000 000 Kč. Ale opravdu takto vysoká pojistná částka bude postačovat? Určitě ne! Proč? Jednou věcí jsou přímé závazky, jako jsou například půjčky, a druhou věcí nepřímé závazky. V tomto případě se hlavně jedná o běžné, stálé výdaje rodiny. Proto musíme ještě stanovit skutečné měsíční náklady rodiny na obživu a na domácnost a na stálé výdaje. Tyto výdaje obvykle nelze okamžitě snížit a musí se utlumovat postupně. Pojistná částka by proto měla být zvýšena ještě asi o šesti až dvacetičtyřnásobek těchto nákladů. A teprve nyní máme pojistnou částku odpovídající závazkům pojištěného. Při stanovení výše pojistných částek u ostatních rizik postupujeme obdobně.

Stanovení doby, po kterou chci být pojištěn, resp. doby trvání jednotlivých složek

Nyní známe rizika i výše pojistných částek. Dalším krokem je stanovit délku trvání jednotlivých složek pojištění. Z jakého důvodu? Protože, výše závazků pojištěného se v čase mění. A zároveň by se měly měnit výše pojistných částek. Jinak hrozí riziko, že pojištěný bude podpojištěný, tedy pojistné plnění nepokryje jeho závazky, nebo bude přepojištěn. Pokud je přepojištěn, dá se říci, že platí pojištění zbytečně, spotřebovává své finanční prostředky, které jsou obvykle omezené, místo toho, aby je použil na splnění jiných cílů, například na financování svého bydlení.

1. Kapitálové životní pojištění s dobou trvání do 60 let pojištění. Jeho účelem je krýt v případě smrti pojištěného běžné výdaje rodiny po dobu tří let.
2. Zvýšení pojistné částky formou dočasného rizikového životního pojištění se snižující se pojistnou částkou po dobu 30 let. Smyslem tohoto pojištění je krýt zvýšené závazky, které vznikly čerpáním hypotečního úvěru.
3. Zvýšení pojistné částky opět formou dočasného rizikového životního pojištění se snižující se pojistnou částkou, a to po dobu 10 let. Účelem je krýt zvýšené závazky, které vznikly čerpáním komerčního úvěru poskytnutého bankou na podnikatelský záměr pojištěného.
4. Splacení komerční půjčky. Tím se sníží závazky pojištěného. Rizikové životní pojištění uzavřené na krytí těchto závazků z tohoto důvodu ztrácí své opodstatnění a je zrušeno.
5. Splacení hypotečního úvěru. Opět se sníží přímé závazky pojištěného. A ze stejného důvodu jako v minulém bodu je toto pojištění zrušeno.
6. Nadále zůstává v platnosti pouze kapitálové životní pojištění na krytí nepřímých závazků a jako tvorba finančních prostředků do budoucna.

Stanovení, zda a jaké jsou speciální požadavky na pojistku

Pokud hovoříme o speciálních požadavcích na pojistku, obvykle se jedná o propojení životního pojištění s jiným finančním produktem. A to s penzijním připojištěním, stavebním spořením nebo hypotečním úvěrem.

Výběr pojišťoven, jež mají ve své nabídce pojistný produkty odpovídající zadaným kritériím

Nyní vybereme takové pojistné produkty, které svými parametry, pojistnými podmínkami, možnými připojištěními a také všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními podmínkami nejvíce odpovídají našim požadavkům. Tyto všeobecné pojistné podmínky a smluvní ujednání je povinna pojišťovna, prostřednictvím svého zástupce, a to ať dealera nebo poradce, povinna poskytnout k prostudování ještě před podpisem návrhu pojistky nebo pojistné smlouvy. Častou chybou je neprostudování si právě všeobecných pojistných podmínek a smluvních ujednání. Z tohoto důvodu nejčastěji dochází k nedorozuměním mezi pojištěným a pojišťovnou.

Jako příklad lze uvést karenční lhůty u připojištění denních dávek při pracovní neschopnosti. Smluvní ujednání k tomu připojištění u některých pojišťoven stanovují, že z pojistné smlouvy lze plnit v tomto případě nejdříve po šesti měsících od uzavření pojistné smlouvy. Pokud se stane pojištěný například za tři měsíce práce neschopným a neseznámil se s těmito smluvními ujednáními, bude po pojišťovně požadovat pojistné plnění. To samozřejmě nedostane. V této situaci se pojištěný bude cítit pojišťovnou podveden. Ale na čí straně se stala chyba? Zřejmě na obou. Pojištěný se měl seznámit se všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními ujednáními. A také dealer nebo poradce, který smlouvu uzavíral, měl klienta na tuto lhůtu upozornit.

Stanovení ceny, kterou jsem ochoten za pojistnou ochranu zaplatit

V sedmém kroku stanovíme, zda navrhovaná výše pojistného odpovídá našim finančním možnostem. Z hlediska udržení pojistné ochrany i v budoucnu a z důvodu přílišného odčerpávání finančních prostředků nelze akceptovat měsíční pojistné, které přesahuje 10% měsíčního příjmu. A i tato hranice je již krajním mezí. Je potřeba si uvědomit, že pojistné lze kdykoli zvýšit a tím popřípadě zvýšit i pojistnou ochranu. Ale snížit ji obvykle lze nejdříve po třech až po pěti letech od vzniku pojistné smlouvy! Tyto a další podmínky jsou stanoveno právě ve všeobecných pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven a ty jsou součástí pojistné smlouvy.

Korekce vybraných rizik vzhledem k ceně pojistného a výběr nejvhodnější pojistky a pojišťovny

Předposledním úkolem při výběru nejvhodnější pojistné smlouvy je provést korekci zadávacích podmínek a selekci pojistných produktů.

Korekce

Jak provedeme korekci zadávacích podmínek? Jednoduše porovnáme pojistné s částkou, kterou jsme schopni a ochotni platit. Pokud je pojistné vyšší, než můžeme platit, nezbývá, než znovu projít rizika a výše pojistných částek a pokusit se je upravit, popřípadě i nějaká krytí rizik vypustit, a to tak, aby odpovídaly našim možnostem. Ale jak mám vědět, která rizika mohu vypustit a které pojistné částky snížit? To je jednoduché. Určíme, jaká rizika mají "katastrofické" následky. Které riziko má "nejkatastrofičtější" následky? Jednoznačně smrt. Toto riziko nelze v žádném případě vypustit a ani nelze příliš snižovat pojistnou částku. Které další riziko s sebou přináší největší problémy? Ano, správně, trvalé následky úrazu. Mohu krytí tohoto rizika vypustit? Pouze v krajním případě. Mohu snížit pojistnou částku? Opět pouze v krajním případě, a to proto, že trvalé následky jsou ekonomicky "větší pohromou" než když pojištěný zemře. Civilizační choroby. Rodiče i prarodiče jsou zdraví, pokud budu více sportovat a zdravě se stravovat, přestože jsem pod častým stresem, jsem schopen toto riziko částečně eliminovat. Tedy, pojistnou částku mohu u tohoto pojištění snížit. Denní odškodné v případě úrazu. Pokud budu s úrazem 14 dní doma, zřejmě to nebude až tak velký problém, budeme se sice muset uskrovnit, ale nějak to zvládneme. Pokud bych ale měl být v pracovní neschopnosti dlouhodobě, nebudu schopen dostát svým závazkům! Jak toto vyřešit? Nesnížím pojistnou částku ale změním den, od kterého je mi pojistné plnění vypláceno. Například místo od osmého dne až od devětadvacátého. A takto pokračujeme, dokud pojistné neodpovídá možnostem.

Selekce

V pojišťovnictví, stejně jako v bankovnictví, platí pravidlo, které říká: "pokud chci dosáhnout nejvyšší možné efektivity, musím nabídku porovnat s jinou nabídkou a rozhodnout se, která je pro mě výhodnější". Z tohoto vyplývá, že při výběru vhodného pojistného produktu je nutné mít na výběr z několika nabídek od různých pojišťoven. Pokud není toto pravidlo splněno, hrozí, že i když jsme správně určili zadávací podmínky, tedy rizika, výše pojistných částek a dobu trvání, přesto nakonec nebude zvolen nejvhodnější produkt. Díky tomu buď budeme platit vyšší pojistné, než je nezbytně nutné, a tím budeme odčerpávat zbytečně z našich omezených finančních zdrojů, nebo naopak bude výsledná pojistná ochrana nedostatečná.

Sjednání si pojistné smlouvy

Nyní, když víme, proti kterým rizikům budeme pojištění, na jak dlouho, za kolik peněz a souhlasíme s tím, zbývá učinit poslední krok. Podepsat návrh pojistné smlouvy.