Myslete dopředu

Nechat se udolat prodejcem pojistek k uzavření zbytečné pojistky může znamenat zbytečně vyhozené peníze. Pokud totiž brzy poté, co zaschne inkoust na pojišťovací smlouvě dospějete k závěru, že pojistku nepotřebujete nebo na ni nemáte, je nejlepší nechat změnit její podmínky (pokud to jde, bývá někdy možné snížit pojistné či placení pojistného dočasně přerušit) nebo ji úplně zrušit. Tato varianta však s sebou nese často nemilé důsledky. V prvním roce nedostanete z již zaplaceného pojistného zpět většinou nic a v dalších počátečních letech jde o pouhé zlomky z již zaplacených peněz.

Za vše mohou náklady

Důvodů, proč je tzv. odbytné v prvních letech nulové či velmi nízké v poměru k již zaplacené částce, je podle pojišťoven několik. Hlavním důvodem jsou počáteční náklady spojené s pojistkou, které jsou běžně rozpočítány do celé doby pojištění (v každé platbě pojistného z nich zaplatíte malý kousek). Tento fakt se projeví především ve skutečnosti, že u pojistek, které byly uzavřeny na krátkou dobu (pět až deset let), bývá odbytné v prvních letech vyšší než u pojistek na delší dobu (dvacet a více let). U těch prvních je totiž v měsíční platbě vyšší podíl počátečních nákladů, a tak vám jich při neplánovaném zrušení pojistky zbude k úhradě méně. Jedním z těchto nákladů je i provize dealera za získání klienta. Ta se sice může mezi jednotlivými pojišťovnami významně lišit, nicméně představitel jedné prodejní sítě nám potvrdil, že za pojistku, kde se klient zaváže platit tisíc korun měsíčně, dostane dealer v průměru sedm tisíc korun. Nicméně v případě, že pojistku v prvních letech zrušíte, musí dealer část či celou provizi vrátit (aspoň nějaká útěcha pro klienta, který podlehl).
Dalším důvodem nízkého odbytného je pojištění – kapitálová životní pojistka totiž vytváří rezervy, které dostanete v případě dožití, ale pojišťovny současně musejí vytvářet rezervy i pro případ, že byste zemřeli a pojistnou částku by bylo nutné okamžitě vyplatit. Odbytné tak musí být ještě dále sníženo o pojistné na riziko vaší smrti.

Tisíce nebo nic, stejně je to málo

Kolik by asi činilo odbytné si můžete zjistit v následující tabulce. Údaje za jednotlivé pojišťovny jsou pro různé typy pojistek, tudíž nejsou přímo srovnatelné. Nabízejí však příležitost vidět vývoj odbytného v prvních dvou letech v závislosti na době, na kterou se pojistka sjednává. Ze čtyřicetileté pojistky u ČSOB pojišťovny (profil, názory) tak ani po dvou letech nedostanete nic (počáteční náklady totiž byly rozpočítány na 40 let, teď jsou vám však strženy okamžitě), naopak z desetileté pojistky u ING (profil, názory) dostanete něco zpět již po prvním roce.

Nenechte se zmanipulovat

Jednoznačný závěr tak zní: přemýšlet, přemýšlet a přemýšlet. Pokud "svému" pojišťovákovi budete opakovat, že si to musíte promyslet (poradit se s manželkou, strýcem, vnukem...), asi mu nezbude, než vám nějaký čas nechat. Během něj si dobře promyslete, jestli pojistku vůbec potřebujete – je na vás někdo závislý kdybyste umřel, zůstaly by po vás dluhy? Pokud alespoň na jednu z otázek odpovíte ano, pak má životní pojistka smysl. Určitě by ale svou výší měla odpovídat významu situace proti které se jistíte. Případné plnění by tedy mělo pokrýt vaše dluhy nebo umožnit případným pozůstalým další existenci na relativně podobné úrovni, jakou mají teď. Výše pojistky (a tím i výše pojistného) by tak měla přibližně odpovídat těmto situacím.
Pokud vás prodejce tlačí do vyšší (bude mít vyšší provizi) či nižší (aby se vyhnut například nutnosti zkoumání zdravotního stavu klienta), asi bude něco v nepořádku. V tom případě zpozorněte a nejlépe se s prodejcem takové pojistky už ani nebavte. Získali byste totiž produkt, který buďto nepotřebujete a nebo by vám moc nepomohl. A navíc, když byste se jej chtěli zbavit, přinesl by jen další ztráty.

Koupili byste si životní pojistku od dealera? Rušili jste někdy nějaký pojistný produkt? Jak to dopadlo? Podělte se o své zkušenosti a názory s ostatními.