Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Riziko povodně se dá nyní ověřit i z digitálních map

| rubrika: Jak na to | 14. 1. 2009 | 1 komentář
Riziko povodně se dá nyní ověřit i z digitálních map
Nově zveřejněné povodňové mapy mohou zjednodušit rozhodování těm, kdo se chystají stavět dům či kupovat nemovitost. Dozví se, jaké je riziko povodní, a tedy i o možnosti pojištění dané nemovitosti. Snáze se bude možné vyhnout nákupu nepojistitelného domu či stavbě v rizikové povodňové zóně.

Při výběru kupované nemovitosti by se mělo přihlížet k riziku, zda může být v budoucnu poškozena nějakým živlem. Patrně nejčastěji zvažovaným rizikem bývají v tomto ohledu povodně. Ne vždy má ale budoucí majitel nemovitosti k dispozici všechny údaje o rizikovosti oblasti. Nyní se jeho situace mění. Za zhruba šedesátikorunový poplatek (59 Kč) si bude moci na internetu zjistit, do jaké záplavové zóny jeho dům patří, a jaké je riziko, že nemovitost poškodí velká voda. Umožní mu to systém povodňových map, který na svých stránkách nyní zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP)ve spolupráci se společností Intermap Technologies.

Odkaz na aplikaci je přímo na úvodní stránce webu ČAP. Na první stránce se zájemce dozví základní informace o systému a o zpoplatnění služby přes prémiovou SMS a má možnost seznámit se i s metodologií. Stiskem tlačítka „Zjistit nebezpečí povodně“ se dostane do samostatného okna, ve kterém si může podle adresy či na základě označení polohy přímo v mapě vyhledat lokalitu a její nebezpečí výskytu povodně. Po určení místa je účastník systémem vyzván, aby poslal SMS ve speciálním tvaru na určené číslo. Následně obdrží kód, který vloží do okénka na poslední straně a systém vygeneruje ve formátu PDF zprávu o nebezpečí povodně pro danou lokalitu. Zpoplatnění služby souvisí s vysokými náklady na provoz aplikace a zajištění aktuálních dat pro její fungování. Systém je v rámci Evropy prý zcela ojedinělý a podobná aplikace zatím podle Marcely Kotyrové z ČAP funguje v EU jen v Rakousku.

Rozložení povodňových zón v ČR

Rozložení povodňových zón v ČR

Podle Kotyrové systém povodňových map budou patrně nejvíce využívat tři skupiny zájemců. Z občanů to budou ti, co hodlají kupovat či stavět nemovitost, z právnických osob pak realitní kanceláře, developeři a průmyslové podniky kvůli řízení rizika povodně a pro stanovení preventivních opatření k minimalizaci škod při případných povodních. Zástupcům veřejného sektoru to zase může pomáhat při tvorbě ekonomicky zdravého územního plánu.

Zpráva o nebezpečí povodně


Systém povodňových map vyhodnocuje nebezpečí výskytu povodní na celém území České republiky. Zhruba od roku 2003 jej využívají téměř všechny pojišťovny při vyhodnocování pojistných nebezpečí a kalkulaci cen u majetkového pojištění. Některé pojišťovny promítají údaj o rizikové zóně přímo do ceny pojistného, jiné upravují výši limitu ročního plnění nebo spoluúčasti v závislosti na zóně, případně požadují určitá opatření na zabezpečení majetku pro případ povodně. Systém díky použití různých metodik (Geomorfologický regresní model od světové zajišťovny SwissRe a další) umožňuje určit riziko nebezpečí povodně pro jakoukoli adresu v Česku.

Základem systému je digitální mapa, na níž jsou vyznačené povodňové zóny pro více než 620 vodních toků, tedy pro všechny významnější řeky, říčky a větší potoky. Pro 210 největších českých a moravských měst jsou zobrazeny i detailní plány měst (v měřítku 1:10000). Detaily na plánech měst umožňují dokonce rozlišit i jednotlivé ulice a stavby. Jako podkladová mapa je podle metodických informací na stránkách ČAP použit Atlas ČR 150 (měřítko 1:150 000), přičemž mapy pokrývají celé území České republiky. Rizikové zóny a detailní plány měst jsou tvořeny z přesnějších podkladů a s použitím jiných projekcí. Cílem celého projektu ale podle zástupců ČAP nebylo poskytnout detailní analýzu mikroreliéfu krajiny a případně rozlivu vody v případě povodní. Hlavním účelem bylo zajistit konzistentní informace o míře pojistného nebezpečí,a tedy o dostatečném a správném krytí katastrofických škod způsobených vodou.

Pokud někdo bude mít důkazy o tom, že v oblasti, kde stojí jeho nemovitost, se povodně nikdy nevyskytovaly, ačkoli systém povodňových map tvrdí opak, měl by se podle zástupců ČAP obrátit přímo na pojišťovnu. „Jednotlivé pojišťovny se nechovají k mapám rizika povodně jako k něčemu neměnnému. Předloží-li klient pojišťovně relevantní argumenty svědčící proti mapám v daném místě, pojišťovna je zpravidla akceptuje,“ shodují se zástupci ČAP.

Systém povodňových map vznikal původně pro potřeby členských pojišťoven ČAP, a to od roku 2001. Spouštěcím mechanismem pro přípravu takového systému byly nicméně už povodně na Moravě v roce 1997, které přinesly zcela neočekávané výše škod. Pojišťovny proto potřebovaly vytvořit nástroj na správu povodňových rizik. První takový produkt – mapa rizikových území záplav vznikl tedy na základě zkušeností z moravských povodní. Později byl rozšířen i o informace z povodní roku 2002 a zkušenosti s modelováním pravděpodobnostních zón záplav švýcarské zajišťovny SwissRe.

Největší povodně v Česku a pojistné škody

1997

Povodně v červenci roku 1997 postihly nejvíce Moravu a ve východní Čechy. Ke dni 30.9.1998 (tj. 14 měsíců po povodních) bylo hlášeno 117 tis. pojistných událostí v celkové výši škod 9,8 mld. Kč. Celkové škody způsobené povodněmi přesáhly 62,6 mld. Kč a došlo k 60 obětem na životech.

1998

V roce 1998 (také v červenci) postihly povodně z přívalových dešťů některé lokality na Rychnovsku ve východních Čechách. Celkový počet pojistných událostí byl odhadnut na 3670 a v hodnotě činil odhad pojistných plnění 570 mil. Kč. Celkové škody způsobené povodněmi představovaly 1,8 mld. Kč.

2000

Počátkem března 2000 postihly povodně severní a východní Čechy. Z 33 členů ČAP se tyto škody týkaly klientů 17 pojišťoven. Ke dni 31.3.2001 bylo nahlášeno 7846 pojistných událostí, celková odhadovaná pojistná plnění činila ke stejnému datu 2,1 mld. Kč.

2002

Odhady povodňových škod 17 členských pojišťoven ČAP ukazují, že tato povodeň přinesla klientům pojišťoven doposud největší škody. Poslední sledované údaje k 30. 6. 2004 hovořily o přibližně 81 tisících pojistných událostí, jimž odpovídají škody ve výši plnění 34,7 mld. Kč. Celkové škody na majetku byly odhadnuty na více než 73 mld. Kč.

2006

V tomto roce statistiky pojišťoven ukazují na 31 tis. hlášených pojistných událostí v důsledku povodní ve výši celkové škody 1,4 mld. Kč. Březnové povodně z toho představovaly 14 tis. nahlášených škod v odhadované hodnotě 0,8 mld. Kč.

Zdroj: ČAP

Který způsob ověřování povodňových zón považujete za nejvhodnější? Jakým způsobem zjišťuje rizikovost záplavy a povodně vy? Podělte se o názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-13
Ano
Ne

Diskuze

27. 2. 2009 | 10:53 | Intermap

Adresa portálu pro zjištění rizika výskytu povodně je riskportal.intermap.cz více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Asociace, Dokonalé trhy, Dividenda, fayn, elektronická evidence tržeb, neveřejná nabídka, ivnestice, spotřebitel, dluhopisy pro občany, velký investiční seriál, legislativní text, měřič spotřeby energie, jednorázové plnění, platební terminály, Asociace rozhodců, klinetské číslo, pomoc v hmotné nouzi, Cornhill Management

6C87423, 2T88064, 2S73032, 5L15971, 2T88064

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK