Pro české podnikatele jsou ve strukturálních fondech Evropské unie připraveny až do roku 2013 desítky miliard korun. I když čeští i evropští úředníci při tvorbě pravidel pro podávání žádostí slibovali zjednodušení celého procesu, stále může být zpracování žádosti pro malou firmu či samostatného podnikatele nadlidský úkol. Zkušenosti těch, kteří se celým papírováním úspěšně prokousali, ovšem ukazují, že to stálo za to.
„V podnikání je třeba mít i trochu štěstí. Náš rozvoj je výsledkem toho, že jsme byli úspěšní i v získávání dotací z fondů Evropské unie,“ říká bývalý učitel Vlastimil Sedláček, který začal podnikat v roce 1991 v oboru strojírenství. Jak dodává, mít dobré podnikatelské projekty ale nestačí. „Vždy chybí finanční zdroje. Dotace z evropských fondů je férový doping. Musíte do projektu investovat zpravidla padesát procent financí z vlastních zdrojů,“ poznamenává šéf úspěšné společnosti.
Sedláčkova strojírenská firma Seko Edm vsadila od začátku na vlastní vývoj a v roce 1997 se prosadila poprvé mezi výrobci parních turbin. Postupně navázala spolupráci s americkým výrobcem a s podporou z fondů Evropské unie, které se firmě opakovaně podařilo získat, začala vyrábět komponenty pro letecký průmysl. Dnes zaměstnává Vlastimil Sedláček více než sto lidí, jeho společnost se rozrůstá a expanduje na zahraničí trhy.
Podle odhadu Poštovní spořitelnyby mohlo využít evropské peníze na rozvoj firmy až 35 procent českých podnikatelů. Potíž ale je, že o tom nevědí nebo je podání žádosti o dotaci pro ně příliš složité a časově náročné. Kdo si na žádost o dotaci netroufá sám nebo chce ušetřit čas, obrací se proto nyní raději na specializované poradenské firmy, které mají s grantovým řízením větší zkušenosti.
Poradenské firmy často vznikají i jako dceřiné společnosti bank. Dokážou doporučit vhodný dotační program, vypracovat samotnou žádost a pomoci i s reportingem, kdy je schválený projekt odstartován a firma musí dokládat, zda se jí daří projektový záměr naplňovat. Za tyto poradenské služby se zpravidla platí „success fee“, tedy poplatek, který se účtuje až v případě úspěšného schválení dotace.
Nejčastějším důvodem zamítnutí žádostí o dotace, které se podnikatelé rozhodli podat sami, je nekvalitní projektový záměr. „Není dobře, pokud žadatel vytváří projekt uměle, jen aby peníze z EU získal. Každý projektový záměr musí být životaschopný i bez evropských peněz,“ upozorňuje Marek Roll z Poštovní spořitelny, která podnikatelům poskytuje poradenství v získávání dotací od září loňského roku. V žádostech podnikatelé chybují často i ve formálních náležitostech. Důvodem zamítnutí může být chybějící podpis v příslušné kolonce formuláře, nebo předložení prosté kopie dokladu místo kopie ověřené.
Specialisté na grantová řízení upozorňují i na to, že velkou pozornost je třeba věnovat přílohám. „Žadatel si musí ověřit, jaké přílohy se k žádosti dokládají, v jakém rozsahu a formě. Složitější přílohy je vždy třeba konzultovat s úředníky,“ doporučuje Barbora Hrdinová z brněnské poradenské firmy DRING Consulting. „Přílohy mohou často přinést vyšší bodové hodnocení projektu, a tedy vyšší konkurenceschopnost v boji o dotaci s dalšími projekty,“ říká Hana Trhoňová z České spořitelny, která pomáhá podnikatelům získávat dotace prostřednictvím dceřiné společnosti Raven EU.
Aktuální seznam vyhlášených programů zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím agentury pro podporu podnikání Czechinvest. Nejprve se podávají registrační žádosti (základní informace o projektu a finanční rating žadatele) a v druhé fázi úplné žádosti (kompletní projektová dokumentace). S žádostí nemůže ale nikdy uspět podnikatelský nováček, protože se dokládá minimálně dvouletá historie firmy.
O dotace se mohou podnikatelé ucházet od dubna například v programu Prosperita. Do 11. července 2008 budou přijímány také plné žádosti otevřeného programu ICT a strategické služby, který podporuje vývoj software či vytváření zákaznických center firem. A od 11. července se začínají přijímat plné žádosti o dotaci v programu Školící střediska.
Další finanční podporu mohou podnikatelé získat i v rámci vyhlášených regionálních operačních programů. Pro kraj Jihomoravský a Vysočinu například na projekty v oblasti cestovního ruchu, ve kterých bude sběr žádostí ukončen v červnu a červenci. „Každý region vyhlašuje operační programy jindy, proto je potřeba sledovat stránky Regionálních rad soudržnosti daného regionu,“ upozorňuje Barbora Hrdinová z DRING Consulting.
Je získávání dotací na rozvoj podnikání zbytečně složité? Podařilo se vám dotaci získat? Podělte se o zkušenosti.
Sdílejte článek, než ho smažem