Jiří Švestka: Týden po instalaci LEDek v první obci přijela kontrola, jestli se jim nezasekl elektroměr

Brněnská firma Lamberga vyrábí LED svítidla pro veřejné osvětlení, průmyslové areály nebo obchodní centra. S jejím šéfem Jiřím Švestkou jsme si povídali o tom, jak se žije podnikatelům v Česku i jak může tuzemská firma uspět v zahraničí.
Jiří Švestka: Týden po instalaci LEDek v první obci přijela kontrola, jestli se jim nezasekl elektroměr

Řadu let jste se pohyboval ve stavebnictví, proč následně padla volba zrovna na LED osvětlení?

V polovině devadesátých let jsme s partnery založili architektonickou a projekční kancelář K4, která se mimo jiné zabývala projektováním průmyslových hal. Když pak v roce 2008 přišla krize, hledali jsme směr, kterým rozšířit služby. Volba nakonec padla snižování energetické náročnosti. V té době to byla téma, navíc jsme věděli, že máme už dopředu vazbu na řadu zákazníků, kterým jsme projektovali fabriky. Nejdřív jsme se chtěli věnovat pouze poradenské činnosti, ale zjistili jsme, že pro řadu lidí je velmi tenká hranice mezi dobrou radou zdarma a placenou službou. Došlo nám, že musíme mít v ruce technologii, na které ukážeme energetickou úsporu a realizujeme svou přidanou hodnotu. Hledali jsme různé směry a v té době do našeho zorného pole padl nástup LED osvětlení. Právě kolem roku 2008 totiž přestaly být LED diody pouhou signalizací a začaly se používat i ve světelné technice.

Jste jednou z mála firem, které vyvíjejí i vyrábějí v Česku. Proč jste stejně jako mnoho jiných společností nevolili levnější výrobu například v Číně?

Od začátku nám bylo jasné, že množstvím výroby nemůžete konkurovat zavedeným světovým firmám. Vsadili jsme proto na ultimativní kvalitu a servis. Pokud si zákazník koupí světlo od uvedených firem, dostane krabici, ale výrobek si musí nechat namontovat. Když se pak něco pokazí, sám zase musí světlo sundat a poslat na opravu. U nás si kromě samotného osvětlení koupí i instalaci a servis na sedm let – to je naše přidaná hodnota. Navíc se hodně pohybujeme ve veřejné správě, kde velmi dobře funguje osobní doporučení, a proto je pro nás velmi důležité, aby s námi měli zákazníci skutečně nejlepší zkušenosti. Pokud bychom vyráběli v Číně, jen těžko bychom to zajistili.

Počítali jste, o kolik je výroba v Česku dražší než v Číně?

Na relevantní studii nemáme zdroje, mnohdy nicméně stačí sledovat trh. Spolupracujeme s partnery, kteří byli z Číny na začátku nadšení. Postupem času ale řada z nich výrobu stahuje. Čína už navíc není zásadně levnější, a s ohledem na ekologické normy, které se tam aktuálně řeší, už ani nebude.

Souhlasíte s často opakovaným tvrzením, že by se Česko mělo zbavit nálepky levné montovny a soustředit se na projekty s vyšší přidanou hodnotou?

Zčásti. Řadu montoven jsme pomáhali stavět, a myslím, že v té době měly smysl. Jak se ukázalo, po montovnách k nám řada výrobců přesunula i svůj vývoj. Proto bych montovny nezatracoval ani dnes. Jen se musíme naučit správně pracovat s konkurenční výhodou, která nám z toho plyne. Zvát sem ale firmy jen pro to, aby svou výrobu přesunuly dál na východ, jakmile pro ně přestaneme být výhodní, je nesmysl.

A ještě jim k tomu přidat desetileté daňové prázdniny…

V tomhle si musí udělat jasno především politici. Myslel jsem si, že to měli spočítané, ale dnes už tomu moc nevěřím.

Jak se vám vlastně v Česku podniká?

Myslím, že většinu podnikatelů trápí malá flexibilita na trhu práce. Neustálé rozšiřování zaměstnaneckých jistot je sice líbivá politika, jenže firmám to komplikuje život. Když podnikatel potřebuje zaměstnat lidi, zaměstná je. Když pro ně ale práci nemá, měl by mít také možnost je flexibilně uvolňovat. Oponenti se samozřejmě budou ohánět tím, že je to lehce zneužitelné. Jenže zneužitelné je všechno a každý rozumný podnikatel, který chce něčeho dosáhnout, si svých lidí váží. Osobně jsem u svých lidí vždycky sázel na domluvu a korektní jednání. Proto se mi nelíbí, jak každý rok ministerstvo práce vymýšlí další a další nesmysly.

Když se ale podíváte na Německo, Francii či Holandsko, flexibilita pracovního trhu je tam ještě nižší než u nás…

Jenže Evropa se mění, osobně si myslím, že výrazné změny přijdou už letos. Řadě evropských států dojde, že to, co dosud nazývaly demokratickým socialismem, přerostlo do reálného socialismu. V Československu jsme ho měli, proto všichni víme, co to v praxi znamená – ztrátu výkonnosti a motivace lidí, nekonkurenceschopné firmy, neprodejné zboží a uměle vytvořenou zaměstnanost.

Vraťme se k vašemu byznysu. Věnujete se veřejnému osvětlení, světla primárně dodáváte obcím a městům. Bylo těžké dostat se k nim?

Na začátku šlo o mravenčí obchodní práci. Firmu jsme založili v roce 2010, první certifikovaný výrobek jsme měli v roce 2011, kdy velké firmy LED svítidla pro veřejné prostory ještě ani nedělaly. V prvním roce jsme objeli zhruba šest stovek měst a obcí a aktivně náš produkt nabízeli. Trh jsme de facto proráželi díky překvapení, že i LED dioda může svítit. Naštěstí se našlo pár osvícených starostů, kteří do toho šli. Naší úplně první obcí v Česku byly Václavovice. Vtipné je, že k nim několik týdnů po instalaci našeho veřejného osvětlení dorazila kontrola z energetické společnosti – mysleli si, že se jim zasekl elektroměr, protože mají nestandardně nízký odběr. Pak se všechno pomalu rozjíždělo, až jsme se dostali na Slovensko, kde se nám podařilo skočit do skutečně velkého byznysu. Například město Čadca je první ve střední Evropě, kde mají v celém městě pouze LED osvětlení.

Dokážete porovnat, na kolik přijde provoz vašich LEDek oproti klasickému osvětlení?

Když děláme návrh pro obec, musíme vycházet z určitých norem a předpisů. Za předpokladu, že i staré osvětlení těmto normám a předpisům odpovídalo, se obvykle dostaneme na 45 procent příkonu původního zdroje. Když máme možnost zvýšit sloupy nebo si pohrát s optikou, jsme schopní snížit energetickou náročnost až o 60 procent. To je ekonomické hledisko, zapomínat bychom ale neměli ani na ekologickou rovinu.

Průměrná doba životnosti sodíkové výbojky, která se běžně v mnoha městech používá, jsou čtyři roky. Po této době se dostane na úroveň, která je světelně nevyhovující. LEDky, které používáme my, mají životnost v průměru 120 tisíc hodin, takže víc než dvacet let nemusíte řešit výměnu zdroje. Když si vezmete třeba Brno, kde je zhruba 43 tisíc světelných bodů, během těch dvaceti let vyměníte nějakých dvě stě tisíc kusů výbojek – ekologicky nebezpečného odpadu, který nikdo není schopný kompletně zlikvidovat.

Co se s takovým odpadem děje, končí na skládkách?

Dnes je vybudovaný systém zpětného odběru – když prodáváme svítidlo, účtujeme zákazníkovi recyklační poplatek, který pak odvádíme organizaci, která se o zpětný odběr stará. Pořád jde ale o velký dopad na přírodu. Neustále se řeší, jestli se země otepluje nebo ochlazuje, ale že musíme během dvaceti let zrecyklovat dvě stě tisíc výbojek plných nějakých plynů, kovů a bůhví čeho dalšího, už nikdo tolik neřeší a jsou města, která si sodíkové výbojky pořád pořizují.

Dokážete si představit, že do pěti let budou ledkově svítit města jako Praha a Brno?

To je otázka spíš na reprezentaci měst, technicky to samozřejmě možné je. Podle našich zkušeností je návratnost investice do veřejného LED osvětlení kolem pěti až šesti let, díky úspoře energie a nákladů na údržbu. Na druhou stranu – některé části obou měst určitě obnovily osvětlení teprve nedávno, takže by byl nesmysl ho likvidovat.

Kolik vlastně jedna lampa stojí?

Kvalitní LED svítidla se pohybují od pěti tisíc do dvaceti tisíc korun. Konkrétně svítidla do měst stojí cca od pěti do cca dvanácti tisíc za kus, osvětlení třeba na dálnice se pak šplhá ke zmíněným dvaceti tisícům.

Jiří Švestka

Jiří Švestka

Výkonný ředitel, majoritní vlastník a spoluzakladatel společnosti Lamberga. Vystudoval pozemní stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně, vzdělání siprohluboval na City university v Londýně.

Na VUT také začínal jako odborný asistent,. od roku 1993 ale podniká. Byl společníkem a jednatelem firmě Mostarez projekce. V roce 1996 spoluzakládal společnosti K4, byl jejím jednatelem a později předsedou představenstva. V roce 2010 byl u založení společnosti Lamberga, dnes je jejím majoritním vlastníkem.

Lamberga má sídlo v Brně a výrobní závod v Uherském Broděmá zaměstnává 30 lidí.

Kromě Česka a Slovenska máte úspěch i v zahraničí. Jak se vám expanze za hranice podařila a kam konkrétně osvětlení dodáváte?

Firma našeho typu může v zahraničí uspět dvěma způsoby. Jednak díky dalším českým firmám, které mají v dané zemi úspěch v příbuzném oboru. To je případ Ekvádoru, kde spolupracujeme s firmou vyvážející technologie a komponenty pro energetiku. Další možností je spolupráce s vládní agenturou pro podporu obchodu CzechTrade. CzechTrade pro vás za mírný poplatek provede základní průzkum trhu. Najde firmy, které potenciálně přicházejí v úvahu jako vaši zákazníci, z nich si vyberete a oni jsou pak schopní je jménem CzechTrade oslovit a sjednat schůzku. Takhle jsme třeba navazovali spolupráci v Izraeli a Švédsku.

Kam byste chtěli osvětlení ještě dodávat?

Aktuálně se vydáváme ještě jedním směrem. Začali jsme vyrábět svítidla do veřejných prostorů – parků, náměstí a pěších zón. Jde o svítidla, kde důležitou roli hraje také design. V Česku je sice řada firem zabývajících se designovým osvětlením, všechny se ale zaměřují na interiér. My chceme jít podobnou cestou – nabízet osvětlení, kde je patrná idea českého skla – ale do exteriéru. Zatím jsme sice teprve na začátku a testujeme trh, ale věříme, že do budoucna by mohlo jít o náš hlavní vývozní artikl.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+65
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 2. 2017 8:30, Honza z Boudova

Myslím, že se moc neušetří, jelikož po zavedení výrobci proudu přijdou na to, že se méně odebírá a tak se bude opět zdražovat asi jako je to s vodou. Pletu se?

+9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Nejčastější chyby v daňovém přiznání. Neděláte je taky?

19. 3. 2024 | Petr Kučera

Nejčastější chyby v daňovém přiznání. Neděláte je taky?

Jaké chyby v přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle zkušeností pracovníků finančních úřadů a ohlasů čtenářů.

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ, Petr Kučera

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

Kdo musí podat daňové přiznání? Z jakých příjmů se platí daň? Kdy musí vyplnit přiznání i zaměstnanec a kdy se mu to vyplatí, přestože to není jeho povinnost? Tady je přehled.

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

26. 2. 2024 | Petr Kučera

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

Které novinky se týkají už příjmů za rok 2023 a které se naplno projeví až za rok? Jedinou zásadnější změnou v aktuálním daňovém přiznání je zvýšení limitu, od něhož vzniká povinnost... celý článek

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

19. 2. 2024 | Petr Kučera

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

Jaké slevy můžete využít v daňovém přiznání za rok 2023? Kolik dělá základní sleva na poplatníka nebo na dítě? Tady je aktuální návod.

Kdo teď dostane ošetřovné? Přehled a kalkulačka pro rok 2024

12. 2. 2024 | Gabriel Pleska | 2 komentáře

Kdo teď dostane ošetřovné? Přehled a kalkulačka pro rok 2024

Ošetřovné dostává člověk, který se musí starat o někoho jiného, takže nemůže vydělávat. Kdo na něj má nárok a jaké jsou podmínky? Tady je přehled pro rok 2024.

Partners Financial Services