Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Byznysplán: Nebe na jazyku

| rubrika: Publicistika | 17. 12. 2015 | 13 komentářů
Police plné pestrobarevných skleniček. Každá ozdobená mašlí a bílým, rukou psaným nápisem. Sahám po červené. „Pracovně jí říkáme Horečka sobotní noci,“ povzbudí mě majitelka marmeládovny. Když později večer skleničku s provokativním příslibem – Jahoda, chilli a zázvor – otevřu, ponořím lžičku a ochutnám, ocitnu se na pár okamžiků v nebi. Takhle chutná slast.
Byznysplán: Nebe na jazyku

Hana Šindlerová vaří vášnivě ráda. Příběh její marmeládovny je příběhem ženy s obdivuhodnou životní vervou. Než se dotkla svého marmeládového nebe, prošla časy marasmu. Životní faul ale proměnila v příležitost.

Ke kořenům

Dětství. Zahrada. Babička s dědou. Šťávy, džemy, povidla, křížaly. Zavařovalo a zpracovávalo se všechno. „V létě všichni někde běhali, já musela česat rybíz.“ Tatínek jezdil jako technik po světě, Hanka s maminkou a sestrou ho doprovázely. Vyrostla z ní světoběžnice. Studovala zahraniční obchod, pracovala v cestovním ruchu, v cizině strávila dvacet let. Kde byla, nasávala chutě a vůně.

Usadila se v Německu. „Nejkrásnější životní období, jaké může žena prožívat. Měla jsem milujícího muže, tříletého syna, stavěli jsme dům a čekali holčičku,“ vzpomíná.

Píše se rok 2009 a přichází střih, který jednou provždy nově rozdá karty. „Můj muž mě ze dne na den vyměnil za mladší model.“ Hanka je v pátém měsíci. Vrací se do Prahy. Alimenty nechodí. Znova se začíná těžko. Životopisy rozesílá, kam se dá. Jako máma samoživitelka s malými dětmi všude slyší jen ne a ne. „Absolutně jsem nevěděla, co dělat. Nebýt podpory rodiny a přátel, nevím, jak by to dopadlo.“ Přes den je s dětmi v zápřahu, ale když večer byt utichne, připlíží se chmury.

Noci jí má rozsvítit marmeláda.

Naše byznysplány

Kluci z Ostravy nakoupili žehličky, najali ženy přikované k bytu a dětem a začali Pražanům nabízet prádlo žehlené s láskou.

Poprvé roztočil jojo, když mu bylo dvanáct. Ve dvaceti se stal mistrem Evropy. A začal se rodit byznysplán… Původně pankáčskou firmu zakládali s bráchou v pokojíčku. Loni prodali joja za dvacet milionů.

Narodila se v Saigonu. Praha jí připadala jako jiná galaxie. Přiletěla v patnácti. Neuměla jazyk, všichni tu vypadali jako exoti a v šatech místních velikostí plavala. Začala si oblečení přešívat, skládat jako lego. Až se jednoho dne v galaxii Praha narodila nová hvězda: módní značka La Femme MiMi.

Rok co rok v době jarní sklizně vyráží s batohem na zádech do čínských hor. Ochutnává čaje ze stoletých stromů. Nejlepší přiváží domů. Prodává je pak balené do dobrodružství: čajové předplatné Meetea od Tomáše Rajnocha každý měsíc překvapí.

Matko, proboha, co že chcete?

„Vrátila jsem se z ciziny zhýčkaná, co se týče kvality potravin. Syn právě přicházel na chuť džemům. Ale z nabídky českých supermarketů jsem byla zděšená.“ Když došly džemy od babičky, nezbylo než vařit vlastní.

Po nocích míchala ovoce a zavařovala. „Byla to pro mě terapie, vaření mi pomáhalo.“ Obdarovávala kamarádky a rodinu. Až padla památná věta – Měla bys to prodávat.

Tok událostí znovu mění směr.

„Potřebovala jsem jen týden od chvíle, kdy mi to kamarádka navrhla. Asi to byl pud sebezáchovy.“ Hanka se vypraví na farmářský trh na pražském náměstí Republiky. V kočáru naloženou dceru a marmeládu, za ruku vede syna. „Povídám manažerovi trhu, panu Koukolíčkovi: Dělám dobrou marmeládu, chtěla bych ji tady prodávat. A on: Matko, proboha, co že chcete? Nezapomenu, jak na mě koukal. Co s vámi mám dělat, přijďte příští úterý.“

Kdyby ji odmítl, možná žádné marmelády s příběhem – jak Hanka džemům ze své marmeládovny říká – nejsou. „Jenže on mi tu šanci dal.“ Na pilování byznysplánu není čas. Rychle navaří. Poprvé stojí na trhu a prodává. Džemům chybí etiketa. „Nic jsem o prodeji potravin nevěděla. Až postupně jsem se pravidly prokousávala.“ Tehdy se zrodila tradice ručních popisů. Hanka ji neopustila dodnes – uplynulo už pět let, měsíčně prodá tisíce skleniček opatřených etiketou i mezinárodními kódy, příchuť ale na každou dopíše úhledným rukopisem. „Je to forma výstupní kontroly, každá sklenička mi projde rukama.“ Navíc zákazníky rozmazlila. „Jednou jsem nechala nadepisovat skleničky někoho jiného a lidé to poznali. Říkali mi – to vám někdo napsal, že jo? A já byla úplně rudá, v rozpacích,“ směje se Hanka. Osobní přístup zkrátka dělá divy.

Ale nepředbíhejme v ději zbytečně rychle. Zpátky na start.

Od píky

Na farmářském trhu stojí denně, od rána do večera, děti hlídá kamarádka. Večer vaří. Končí kolem třetí ráno. S čerstvou várkou ráno spěchá na trh. Zájem zákazníků je okamžitý. A neutuchá. Hanka nabízí stoprocentně přírodní džemy ze sezónního ovoce – bez konzervantů, umělých aromat a chemických želírovacích přípravků, které do domácích zavařenin bez uzardění sype většina našich babiček. Usnadňují vaření, jenže na chuti se chemie podepíše. Hanka kyselinu citronovou nahrazuje čerstvě lisovanými citrony.

Přízeň zákazníků ji nabíjí energií k další práci. Kromě snídaňových klasik – jahodové, meruňkové, pomerančové – experimentuje, zkouší zajímavé kombinace. Znovu si vybavuje vůně dětství i cizích krajů, inspirace se vynořuje sama. V nabídce je angrešt se zeleným čajem, mango s malinou, hruška s mákem… Co si vzpomenete.

Anketa

Kupujete marmelády?

Mladá podnikatelka se rozkoukává, na trhu sbírá zkušenosti a první kontakty. Po půl roce si pronajímá kuchyňské studio za Prahou, v Řitce. Smí tam vařit, ale ne skladovat.

„Z bytu se stal odštěpný závod. V dětském pokojíčku sklad číslo jedna. V obýváku sklad číslo dva. V kuchyni se balilo, vázalo.“ Dojíždění a pracovní nápor Hanku vyčerpávají. Přichází kolaps. V nemocnici stráví několik týdnů. Dost času srovnat si priority. Něco se musí změnit. „Tenkrát jsem si vysnila marmeládovnu, přímo v Praze.“

Cesta k uskutečnění snu vedla přes nespočet peripetií. Hanka si bere úvěr, najde prostor v Praze na Letné – bývalá restaurace zkolaudovaná na teplou i studenou kuchyni. Po složení kauce se ukazuje, že restaurant fungoval načerno, prostor je zkolaudovaný jako kancelář. Přestavba, rekolaudace a byrokratické zápasy stojí hodně sil. Mezitím se pořád vaří marmeláda. Děti nechtějí o džemech ani slyšet, nepomáhají ani palačinky k snídani, mají jasno: marmeláda jim bere mámu.

Hanka vydržela. A vyplatilo se. Dneska je syn ve třetí třídě, pomáhá vymýšlet nové příchuti. Když děti přijdou do obchodu a vidí v regálech jejich marmeládu, jsou na mámu pyšní. „Miluju atmosféru nedělní snídaně. Čerstvé pečivo, máslíčko… Pokud jde o marmelády, tak děti rozmazluju. Můžou si otevřít, jakou chtějí. Degustují a zkoušejí,“ usmívá se Hanka.

Bez dechu

Sedíme v útulné marmeládovně, u dřevěného stolu, všude kolem vyskládané zavařeniny. Jako prodejna nefunguje, ale venku je zvoneček, kdo cinkne, může pro pár skleniček zajít. Hanka mluví o vaření, jídle a marmeládách s takovým zaujetím, že člověk ztrácí obranyschopnost: sbíhají se mi chutě. Vedle v kuchyni v kastrolech zatím bublají čerstvé várky džemů. Vyrábí se tu výhradně ručně.

Podzim je obdobím šípkových, bezinkových, hruškových… „A také jablek. Lidé se na ně dívají přes prsty, protože v průmyslově vyráběných marmeládách se používají jako náhražky dražšího ovoce – všude ve složení najdete jablka, mrkev nebo řepu. A mně je jablek líto. Takže děláme jablkový džem s vanilkou, se šafránem, s růžovým pepřem… A jsou skvělé.“ Týdně v marmeládovně zpracují tisíce kilogramů ovoce. Jen citronů, které nahrazují chemické želírovací prostředky s kyselinou citronovou, padne dvě stě kilo. Jako doplňkový sortiment nabízejí nakládané sýry, pesta, salsy, čatní, zavařované okurky.

„Jsme rodinný podnik s několika brigádníky, celkem asi desetičlenný tým,“ vypočítává majitelka marmeládovny. V létě džemy vaří hlavně ze sezónního ovoce od místních farmářů, v zimě Hanka sahá i po exotice. „Chuti zákazníků se mění s ročním obdobím. V létě chtějí všichni jahodovou, malinovou, v zimě rádi zkusí ananas nebo mango.“ A Hančina srdcovka? Angrešt. „Angreštová marmeláda je výrazná, lidé ji milují, nebo nenávidí, nic mezi tím. Můj favorit.“

Hlavním prodejním místem zůstávají farmářské trhy. Dalším jsou obchůdky s delikatesami a kvalitními potravinami, rozeseté po republice. Třešničkou na dortu jsou hotely, restaurace a kavárny, které Hančiny džemy servírují hostům.

Jednoho dne v marmeládovně zadrnčí telefon. „Představte si, vařím – a volá mi manažer hotelu Four Seasons! S grácií se mě ptá, jestli bych byla ochotná přijít prezentovat své marmelády. Rozbušilo se mi srdce. A pak, když jsem tam stála a přede mnou řada šéfcukrářů, šéfkuchařů a michelinský Luca de Astis, skoro jsem nedýchala. Začali ochutnávat. Nejdřív přivoní, pomalu vychutnávají… A pak přišlo: Vau. Krásný pocit.“ Od té doby do hotelu Four Seasons dodává džemy pravidelně.

Spolupracuje také s hotelem InterContinental. „Pan Miroslav Kubec, šéfkuchař, je skvělý člověk, s ohromným lidským přístupem. Jednou jsem si nebyla jistá kombinací sýru a marmelády, zvedla telefon a on říká – samozřejmě, paní Šindlerová, uděláme degustaci, přijedu. Takový profesionál, zaměstnaný tolika jinými věcmi, si udělá čas, sedí se mnou v marmeládovně, ochutnává, radí, a navíc chválí. To je pohlazení.“

Posnídat můžete Hančinu marmeládu také v pražské kavárně Café-Café.

Popis jednoho podnikatelského zápasu vznikl pro listopadové číslo časopisu Finmag. V témž čísle najdete mimo jiné rozhovor s podnikatelem a filantropem Daliborem Dědkem, rozhovor s Janem Mühlfeitem, který se vypracoval na evropského prezidenta firmy Microsoft, nebo třeba fotoreportáž z urbexových výprav za zánikem.
A připravujeme pro vás nové číslo. Časopis můžete předplácet po kliknutí na obrázek – ideální dárek.

Větrné mlýny

Podniku se daří. Za prvních devět měsíců letošního roku obrat vyskočil na tři miliony korun. Prodej stoupl oproti loňsku o třetinu a roste dál. Hančiny džemy už pronikly i na slovenské a německé pulty, první vzorky právě připluly do New Yorku. „Ale zbohatnout na marmeládách? Těžko říct. Když porovnáte, co tomu dáte a co ekonomicky získáte, nevím, jestli je to vyrovnané. Ale mě má práce baví, dělám ji s láskou a workoholismus mi nevadí,“ uvažuje Hanka.

S obchodníky je to věčný zápas. „Prodávám s nízkou marží. Ale obchodníci, kterým dodáváme, mají tabulkovou marži 49 až 51 procent, níž nepůjdou.“ Tlačí na Hanku, aby cenu srazila. „Když výrobce tvrdí, že má džem s 80 procenty ovoce bez konzervantů za třicet korun, nevěřím. To já nedokážu, vařila bych se ztrátou. Je to boj s větrnými mlýny, často narážím. Proto si myslím, že asi nikdy nezbohatnu, že zůstanu u malovýroby, u farmářských trhů a malých obchůdků. Když chcete dál, převálcuje vás někdo, kdo sice prezentuje kvalitní výrobek, ale já mu tu kvalitu nevěřím. Vždyť ve výrobě pracuju, vidím to denně.“

Sklenici džemu v její marmeládovně koupíte za sto až sto třicet korun. „Vím, že si to každý nemůže dovolit. Sama jsem s dětmi zažila finanční tíseň. Chci ale nabízet kvalitu, kterou si člověk dopřeje aspoň jednou za čas. Z kvality neslevím. K tomu mě prodejci nedonutí.“

Sny o budoucnosti? Hanka jich má spoustu. Druhou provozovnu marmeládovny otevře v příštích měsících. V hlavě se nezdolné ženě, která dokázala za dlouhých marmeládových nocí vstát jako fénix z popela, rodí ještě jeden tajný gastronomický plán. Prozradí mi ho, jen když slíbím, že si ho nechám pro sebe. Aspoň do doby, než na něj Hanka sežene kapitál. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+29
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 12. 2015 10:17, kodiak medvěd

Ta sympatická mladá dáma je zdatná nejen ve vaření marmelád, ale i v marketingu. Každopádně je to příjemné osvěžení vedle všech těch namachrovaných debilů s čerstvým MBA.

Reagovat

 

+11
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 12. 2015 18:36, jezevec

takže jsme se v podstatě shodli - žeano?
borůvky stojí třeba kilo/kilo, naopak jablka zase 5-10 kaček a dají se sehnat i za korunu, po metrákách a jako stálý odběratel srazíte ceny i na půlku. celkem se to srovná MAX na té dvacce, většina ovoce (a kupuju ho fakt dost) seženete v bednách za jednociferné kilogramové ceny. cukr je ještě levnější než dvacku. umělé pektiny asi nekupuje, podle spotřeby citrusů bych tipl že je sváří na přirozený pektin. vanilkový lusk? za dvacku jeden (vanilkove-lusky.cz), takže kousek je za pětikorunu. atd. podobně marginální bude spotřeba drahého koření - kilo ho stojí mnoho ale do receptury na kilo ho přijde špetka.
pokud máte náklady 40-50 korun v malém, autorka na tom bude daleko lépe, takže (po sražení DPH) má obchodní marži minimálně kolem 100%.
kdybych já si s byznysem s takovým vejvarem zařídil PR na www peníze, s proklikem přímo na prodejnu - možná bych přitom křičel hurá, ale určitě ne že se na tom nedá zbohatnout.

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 17. 12. 2015 15:51)

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

4. 7. 2016 | 19:07 | realista

Naco frfles, predaj kravy, zacni varit marmeladu a budes v baliku. A ak nebudes necuduj sa, zrejme budes robit tu istu chybu ako pri kravach. Hned prvu chybu co spravis bude tvoja ekonomicka uvaha, ktoru si predviedol (svari...více

18. 12. 2015 | 20:38 | eďa

Mě by hlavně zajímalo, jestli si bude také pořizovat na trh babišovu pokladnu, aby neokrádala stát o těch 12 mld, resp. babišovu pokladnu anebo celý trh pošle k šípku? více

17. 12. 2015 | 18:56 | Fredy

Samozřejmě že na tom něco vydělá, ale 100% to zdaleka není. Podívejte se na její stránky http://www.marmelady.info/ dost tam píše o tom, co jak dělá a hlavně z čeho. To nebudou asi bedny padavek někde na tržnici pochybného...více

17. 12. 2015 | 18:36 | jezevec

takže jsme se v podstatě shodli - žeano? borůvky stojí třeba kilo/kilo, naopak jablka zase 5-10 kaček a dají se sehnat i za korunu, po metrákách a jako stálý odběratel srazíte ceny i na půlku. celkem se to srovná MAX na...více

17. 12. 2015 | 15:51 | Fredy

Píšete:
....kilo marmelády od této paní, stojí průměrně pět set korun kilo - kilo ovoce nebo citronů stojí bratru dvacku, hodí se to do hrnce s trochu koření a svaří, nakydá do sklenic.....
Pokud si děláte sám džemy,...
více

Čtenáři také navštívili

31. 10. 2015 | ,  | 3 komentáře

Pivo z Pepíkovy garáže

Čechy už nebaví piva bez chuti. I proto zažíváme boom minipivovarů. Do jednoho z nich jsme se vypravili za sládkem Josefem Krýslem

23. 10. 2015 |  | 21 komentářů

Očima expertů: Kdo máš tlustý pas, nechoď mezi nás! Danit nezdravé potraviny?

Milujete sladké? Bič na vás! Rádi si pochutnáte na grilované klobáse, škvarkové placce nebo slaďoučkém koblížku? Odnaučí vás to daň z cukru a tuku. A když neodnaučí, aspoň bude víc peněz na vaše léčení....

14. 8. 2015 |  | 6 komentářů

Farmářský slon u vás v obýváku

Trh s farmářskými potravinami roste moc rychle na to, aby ho zvládli zásobovat jen drobní zemědělci. Kontrol je málo a podvody se dají snadno skrýt. Co s tím?

21. 3. 2015 |  | 5 komentářů

Královna suši Bára Rektorová: Dobře vařit není těžké, těžké je kvalitu prodat

„Při práci s majiteli restaurací mi došlo, že problém není, že by nevěděli, jak kvalitně vařit. Ani kvalitní zboží se ale samo neprodá, oni prodávat neumějí, a tak jim nezbývá než bojovat cenou. Kvalita...

22. 11. 2014 |  | 9 komentářů

Geniální chlebíčky sestry Michopulu

Propagátorka místního a kvalitního stravování. Organizátorka prvních farmářských trhů. Autorka populárních kuchařek. Gastroguru Hana Michopulu jde s kůží na trh. V centru Prahy otevřela bistro Sisters,...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Měnový koš, Analytická evidence, Odpisování v leasingu, bezúročné období, mkreditka, poplatek za vedení karty, cetelem, era kreditka, podpisový certifikát, vypořádání spoludědiců, žebříčky, pád, webové prezentace, ceny realit, jazykovka, KIS, Provident Financial, bagelman

3Z96638, 6U91722, 6U91724, 3U08227, 3U08225

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK