Elektronické evidenci tržeb se asi nevyhneme. Co kdybychom na ní nehledali hned to špatné, ale zkusili se podívat, jestli může podnikatelům nějak pomoci?
S povinností evidovat elektronicky všechny transakce získají podnikatelé dokonalý přehled o tom, co a v jakém množství prodávají. Je například opravdu hodně malých restaurací, bister a kaváren, které netuší, jaké položky z jejich nabídky jsou nejvíce ziskové a jestli na některých dokonce neprodělávají.
Znamená to tedy, že EET podnikatelům de facto pomůže optimalizovat jejich byznys a zisky?
Pokud budou díky EET mít konečně všechno, co zákazníkům prodávají, zaznamenané v odpovídajícím softwaru – a to budou, stát je přinutí – bude pro jejich účetní snadné identifikovat nejziskovější a nejztrátovější položky. Ty ztrátové by měli podnikatelé ze své nabídky buď vyřadit, nebo přecenit.
Právě gastronomie je hodně specifický obor podnikání, i pokud jde o cenotvorbu…
Významná část podnikatelů v gastronomii stále neumí správně kalkulovat cenu, za jakou zboží zákazníkovi prodávají. Kromě surovin vstupuje do kalkulace také energie, nájem či práce zaměstnanců. Pokud jsou marže podnikatelů nízké, musí zajistit prodej ohromného množství zboží. Pokud se jim to nepodaří, zkrachují.
Krachy podnikatelů rovnají se ztráty pracovních míst, více nezaměstnaných, růst nákladů na sociální dávky…
Ano, to pravděpodobně bude odvrácená strana EET. Část podnikatelů prostě zkrachuje a nedá se čekat, že oni sami nebo jejich zaměstnanci hned najdou novou práci. Ti půjdou na úřad práce a budou pobírat například podporu v nezaměstnanosti, stát za ně bude platit zdravotní a sociální pojištění…
Jiní restauratéři zase tvrdí, že jim EET živnost neohrozí…
Pokud přistoupíme k EET konstruktivně, bude snadné z evidovaných tržeb vyčíst, na čem se nejvíc vydělává, co naopak prodělává, a to vyřadit. Ve výsledku tedy podnikatelé v gastronomii mohou navýšit zisky.
A pak jsou restaurace, které už dnes využívají elektronické kasy, které jim evidují jednak prodeje, ale často dokonce i nakoupené suroviny či kalkulace nákladů u jednotlivých položek na jídelním lístku. Pro ty zavedené EET neznamená riziko, protože jejich náklady vzrostou minimálně.
EET ale bude znamenat růst nákladů a ve svém důsledku může některé podnikatele, především ty menší, položit?
Zavedením elektronické evidence vrostou náklady drobných podnikatelů a živnostníků o dvacet až třicet tisíc korun ročně. Pro velké firmy to pochopitelně není problém. Pro malé živnostníky to může být zátěž, možná i příslovečná poslední kapka.
Byrokracie je u nás obecně taková, že místo zjednodušování podnikání a motivace lidí k podnikání, demotivuje, bere chuť podnikat. Evidence tržeb tedy na jednu stranu zvýší příjmy rozpočtu z daní, ale současně i výdaje na sociální dávky – je otázka, jak příznivý ten poměr bude. I když to nakonec vyjde pozitivně pro státní rozpočet, je tu těžko vyčíslitelné negativum v podobě ztráty motivace k podnikání.
Takže jde spíš o demotivaci než o náklady?
Dopad bude mít EET především na menší a malé živnostníky a společnosti ve smyslu nákladů na pořízení patřičných pokladen a tiskáren pro tisk pokladních dokladů a kvalitní internet. Především u těch, kteří dnes pracují systémem tužka–papír nebo na principu jednoduché pokladny lze odhadnout náklady kolem 1000–2500 korun měsíčně v případě leasingu pokladního systému a platby za internet.
Něco také stojí (i čas jsou peníze) pravidelné aktualizace příslušného softwaru, nákup tonerů, papírů, údržba – řekněme pět až deset tisíc za rok. Dá se k tomu přičíst i případné školení zaměstnanců, podle velikosti firmy – náklady můžou u větších firem šplhat do desítek tisíc ročně.
Další náklady lze očekávat na úhradu účetním kancelářím – problematika DPH se značně zkomplikuje, bude častější dotazování ze strany správců daně, a to i v případě, kdy chyba není na straně podnikatele, ale na straně jeho dodavatele. Účetní kanceláře stráví víc času při zpracování dokladů, při jejich dohledávání, odpovídáním na výzvy finančního úřadu. Tento čas budou samozřejmě fakturovat klientovi. Náklady můžeme odhadnout od 500 korun na měsíc, reálně to ale bude spíš víc, v extrémním případě i tisíce měsíčně.
Finanční správa bude muset podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové přijmout zhruba tři sta specializovaných kontrolorů. Může nějak nedostatek lidí negativně ovlivnit zavádění EET?
Už nyní se například při boji proti karuselovým obchodům projevuje negativně nedostatek lidí. Do Prahy finanční správa pravidelně povolává na pomoc kontrolory například se severních Čech. Tito lidé pracují za malý plat a v Praze například kontrolují firmy, kterým se na účtech točí desítky milionů měsíčně. Často se nevyznají v oborech společností, které mají kontrolovat, a v důsledku pak firmy zatěžují často nesmyslnými podezřeními na krácení daně, vyžadují často zbytečné a neopodstatněné doklady a zatěžují neúměrně jak samotné firmy, tak jejich účetní a daňové poradce. Například našemu klientovi takto zadrželi DPH v řádech milionů a zkoumali, zda si oprávněně nárokoval odpočet DPH u vodného a stočného. Obávám se, že se zavedením EET moc těchto úředníků ještě vzroste; kombinace s nízkým platem pak může svádět ke korupčnímu jednání.
Pokud si to tedy shrneme, o kolik podnikatelům vzrostou náklady spojené se zavedením EET?
U těch provozů, které budou muset elektronickou kasu pořídit, odhaduji jednorázové náklady na dvacet až třicet tisíc korun. U obou skupin pak stoupnou náklady na účetní, kteří nejen budou zpracovávat podrobnější doklady, ale mohou čelit častějším dotazům ze strany finanční správy. Tato dodatečná položka by neměla překročit deset tisíc korun za rok.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 2. 2016 19:25, Jiří
Až bude i u mé řemeslné činnosti EET povinné, tak si s tím nemusím lámat hlavu. Zjistil jsem totiž, že pokud budu za práce přijímat platby od zákazníků pouze převodem na účet, tak se na mě žádné EET nevztahuje a nemusím si s tím lámat hlavu. 99 procent plateb od zákazníků přijímám už teď převodem na můj ůčet a vyžadovat platbu převodem i od zbytku zákazníků tedy nebude problém, je jich jen pouhé 1 procento. Až tedy i na mě přijde povinnost EET, tak se tím vůbec nemusím zabývat. Samozřejmě je rozdíl když fakturuji jako řemeslník třeba 15 krát za rok anebo když fakturuje třeba provozovatel restaurace 100 krát denně. Ani v tom ale nevidím problém, i hospodský může tedy nalévat štamgastům s platbou do 14 dnů převodem na účet a takto se vyhnout povinnosti EET, záleží na každém jak si to zařídí. I já dostávám peníze převodem na účet se splatností 14 dní za svou práci a nevidím jediný důvod, proč by i hostinský nemohl přijímat platbu převodem na účet se splatností 14 dnů. Jsem tedy rád že nemusím EET vůbec řešit a ani nějaká hlášení na FÚ mě nemusí trápit, nejsem totiž plátce DPH.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 3. 2016 15:51, rob
Jiri, tak nechod do hospod ty risko.
V diskuzi je celkem (65 komentářů) příspěvků.