Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Petr Ryska: Chci v lidech vzbudit hrdost na jejich čtvrť

| rubrika: Rozhovor | 25. 4. 2015
O pražských čtvrtích a zákoutích mluví s nakažlivým nadšením. Petr Ryska vás provede chudinskou kolonií uprostřed Prahy, honosnou Ořechovkou i historickým Novým Světem. Ukazuje metropoli jinak. Kam se v Praze odstěhovat, co ji hyzdí, proč se bojíme moderní architektury a proč jsou nové trasy metra matematický nesmysl?
Petr Ryska: Chci v lidech vzbudit hrdost na jejich čtvrť

Povoláním státní úředník, pracuje na Ředitelství silnic a dálnic. Studoval městkou dopravu, později ze záliby i cestovní ruch. Pěšky prochodil všech sto dvanáct pražských čtvrtí. Před dvěma lety založil blog Praha Neznámá a začal se o poklady odkrývané pod konvenční maskou metropole dělit. Z blogu se stal web. A z Petra Rysky průvodce-nadšenec, který po večerech a o nedělích ukazuje Pražanům tvář města z  nového úhlu. Mimořádný zájem vzbudily prohlídky chudinské kolonie na Slatinách, jak říká Petr Ryska – Ria de Janeira uprostřed Prahy. Informace nečerpá zdaleka jen z knih. Hlavně mluví s místními, poslouchá jejich příběhy.


Dva světy

Petr Ryska ve dvou světech: před moderním sportovním stadionem v Edenu (nahoře) a o pár minut a pár set metrů dál v kolonii Na Slatinách, která začala vznikat právě před sto lety a která patří k největším atrakcím mezi komentovanými procházkami Prahou, které Ryska na Praze Neznámé nabízí.

Obrázky zvětšíte kliknutím.

Kde se ve vás vzal zájem o neznámá zákoutí Prahy a jejich historii?

Jsem z Prahy 6, bydleli jsme na Petřinách, když jsem byl malý, chodili jsme s mámou na procházky. Vyprávěla, jací lidé tam asi žili… Dostal jsem se k tomu tak nějak prožitkově.

Jak místa prohlídek vybíráte a jak probíhá příprava?

Snažím se, aby se střídala, jednou historická část, pak chudinská kolonie, pak vilová čtvrť na Ořechovce. Už jsem o těch místech psal, znám je. Přesto příprava na každou trvá měsíc. U Nového Světa jsem hodně čerpal z literatury, i když i tam jsem komunikoval s místními, jedna starší dáma mě vzala dovnitř skrytého dvorku, kde mi ukázala starou studni a tajnou chodbu do kapucínského kláštera. V kolonii na Slatinách jsou starousedlíci hlavním zdrojem informací, tam je písemných podkladů minimum. Mají fotky, povídají, co slyšeli od rodičů… Nechci lidem číst suchý výčet dat, chci k tomu dodat prožitek.

Kterou z prohlídek máte nejradši?

Každá je jiná, rád je střídám. Chudinská kolonie Slatiny je zajímavá tím, že je to nejmíň probádaná oblast, je živá, pořád se mění. Něco vyhoří, něco přibyde. Navíc se často dostáváte do kontaktu s místními. Jedna zkušená průvodkyně mi říkala, že v Riu de Janeiru bylo nejdřív ohromné pozdvižení, když se začaly dělat prohlídky ve slumech. Pak se to stalo běžnou věcí. Myslím, že by prohlídky mohly být přínosem i pro Slatiny. Vejdou ve známost a třeba je pak nebudou chtít bourat nebo násilně likvidovat. Můžou jim tam zavést kanalizaci.

Na druhou stranu, z pohledu místních… Lidé se chodí dívat na jejich chudobu. To nemusí být příjemné.

Když tam chodíme na prohlídky, upozorňuju účastníky, aby nefotili lidi. Aby nefotili domky, když u nich někdo je. To všechno si uvědomuju, proto nechci na Slatiny chodit úplně často a dlouhodobě. Nechci ukazovat něčí chudobu, ukazuju lidem čtvrť jako takovou, s její historií a dynamikou. Je samozřejmé, že pro místní je to překvapující, na Slatiny dřív nikdo cizí nechodil, za první republiky tam dokonce sloužila domobrana, nikoho by mezi sebe nepustili. Mnoho místních prohlídky bere pozitivně, jsou na Slatiny hrdí. Někteří to ale samozřejmě nesou nelibě.

Zvažujete, že byste z průvodcovství udělal opravdové podnikání?

Určitě. Už nabízím spolupráci dalším průvodcům, protože sám poptávku po vycházkách nestačím pokrýt.

Myslíte, že by vás to mohlo živit? Konkurence průvodců je velká, v různých variacích…

Uvidíme. To ukáže trh. Byl bych rád, kdyby se to podařilo.

Spousta lidí, kteří v Praze žijí celý život, ji vůbec nezná. Vy jste ji prochodil celou. Kterou část máte nejradši?

Už Karel Čapek psal, že mnoho Pražáků zná Tatry jako svoje boty, ale daleko méně je těch, kteří prozkoumali Vackov nebo Butovice. Že třeba obyvatel Královských Vinohrad spíš zavítá do Alžíru než do Petrské čtvrti. To platí dodnes. Jsem z Prahy 6, kde byl odjakživa největší lokální patriotismus. Už ve škole jsme slýchali, že bydlíme v nejkrásnějším obvodě, odděleném zelení od zbytku Prahy. To samé se povídalo v rodinách – že je to něco výjimečného. Zpracovávat Prahu 6 je mimořádná radost. Vilové čtvrti, jako je Ořechovka, Hanspaulka, Baba, příroda v Šárce, rokle Housle v Lysolajích, nebo vesničky, jako je stará Liboc, kde je kostelíček na kopci… Když se díváte přes rybník, je to jako z Ladových obrázků. Pro průvodce lahůdka. Praha 6 je zkrátka standardně na vysoké úrovni. Ale největší překvapení vás zase čekají jinde.

Anketa

Jste lokálpatriot?

Zmíníte některá?

Třeba právě chudinská kolonie Slatiny. Nejkrásnější příroda je zase v Praze 9 v Hostavicích a Dolních Počernicích, kde jsou mokřady jako na Šumavě. Je tam krásná pískovna s ptactvem, staré stromy. U Bohnic je starý ústavní hřbitov pro choromyslné, skutečně tajuplné místo. Každý si musí hájit svou Prahu, já hájím Prahu 6, ale ať ostatní hájí svoji čtvrť a obvod, budu jen rád. Chtěl bych, aby Praha Neznámá přispěla k hrdosti na vlastní čtvrť, k lokálnímu patriotismu, který jsem zažil na Praze 6. Když jsem přijel 28. října na Babu, na každé vile vlála na prvorepublikové žerdi státní vlajka. Paradoxně, nejlepší vztah ke čtvrti mají lidé v  nejlepších částech Prahy a pak naopak v chudinské kolonii na Slatinách.

Zmínil jste mokřady jako tip pro milovníky přírody, co byste doporučil lidem, kteří mají rádi městský život a jeho ruch?

Třeba Karlín, ten ožil. Když se projdete po Křižíkově ulici, hned za sebou máte vynikající kavárnu, vinotéku, čajovnu. Když jsou stromy zelené, připadáte si jak na pařížském bulváru. V sobotu jsou tam farmářské trhy. Když se vydáte k tunelu, na rohu cítíte vůni steaků a hamburgerů. Venku před posezením hraje kapela. Karlín je veselý, žije. Pak samozřejmě Vinohrady. A bohémský Žižkov, hospody, kluby...

A nejlepší místo na žití v Praze?

Nechci se opakovat s Prahou 6. Ale já bych preferoval Nebušice, kde lidi bydlí v Šárce uprostřed přírody, můžou chodit na houby, a přitom jsou autobusem za pět minut na metru, v centru za čtvrt hodiny. Je to spojení výhod města a vesnice ještě přímo v městském rámci, ne v někde v zaměstských satelitech, které považuju za to nejhorší, co nás mohlo potkat. Ničí a hyzdí krajinu na třicet kilometrů od města, naprosto zbytečně. V Praze, dopravně mnohem blíž k centru, se dá najít tolik volných ploch a rezerv, že při troše dobrého urbanistického plánování by se to vyřešit dalo, i v dobrých přírodních prostředích. Lákavá k bydlení je i stará vilová čtvrť Bubeneč, odkud dojdete na Hradčanskou. Nebo bydlení na Hradebních baštách u Písecké brány, kousek od Letenských sadů. Nebo v Hostavicích, kde je nádherná příroda, jezdecké kluby, rybníky, lesy. A přitom tam jezdí příměstské linky vlaku. Kdo má rád městský život, proč nebydlet v Karlíně nebo na Vinohradech. Já bydlím na Proseku a nestěžuju si, jsem těsně u metra, mám tam starý Prosek, což je stará vesnička, vedle jsou prosecké skály, vinice, kde se koná vinobraní, bobová dráha, krásný park s kaskádami…

Co Prahu hyzdí?

Čtvrti, které byly poničené za socialismu tím, že do staré zástavby nevhodně vtěsnali paneláky. Nelíbí se mi mix v Modřanech a Horních Počernicích. To nejsou moc záživné čtvrti. Nebo čtvrti, kde jsou obrovské bloky sídlišť bez vyřešené dopravy. To se týká i Prahy 4. Líbí se mi třeba horní Smíchov, Malvazinky, ale už se mi nelíbí dole u Plzeňské. Říkám tomu pražský Bronx.

Demolice hotelu Praha...

... očima Michala Kašpárka

Představte si velikou zahradu v docházkové vzdálenosti od Pražského hradu, v tom parku školu. Ani by nemusela být ničím výjimečná, aby vás rozhořčilo, že místo ní má vyrůst z tun betonu hotel. Ze vstřícného pohledu minimálně naddimenzovaný. Z jiného úhlu, dost pochopitelného – megalomanský. Nepříjemná představa?

A teď to zkuste prohodit. Vykoupit a rozvalit horu betonu, takto hotel Prahu – i když je podle mnohých architektonicky zajímavá, podle některých i cenná – a postavit místo ní školu? 

Nechybí Praze moderní architektura? Jak by se vám líbla Kaplického knihovna na Letné?

Líbila by se mi moc. Máme Tančící dům z devadesátých let, ale to už je dávno. Každý se bojí vyčnívat. Staví se jen velice průměrné stavby, což je nebetyčná škoda. Když se začalo mluvit o Kaplického knihovně, každý vykřikoval, jaké by to bylo neštěstí. Přitom nám naprosto chybí jediná stavba 21. století, která by byla aspoň trošku nad evropským průměrem; a tohle by bylo, myslím, docela outstanding. Škoda také je, že se architektu Milunićovi [Vlado MIlunić je mimo jiné spoluator zmíněného Tančícího domu; pozn. red.] nepodařilo v Malešicích postavit sídliště podle italského města San Gimignano. Další promeškaná příležitost.

Narazil jste při bádání a poznávání Prahy na něco, co vás opravdu překvapilo?

Třeba staré Střešovičky – najdete tam uličku, která připomíná Zlatou uličku na Hradě, staré domky jsou vestavěné do pískovcových skal. Nebo vesnička Tejnka v Břevnově, díky úsilí místních obyvatel byla prohlášena památkovou oblastí a podařilo se ji uchránit před developery. Taky jsem myslel, že znám Malvazinky, ale když jsem je prozkoumával podrobněji, zjistil jsem, že kromě hlavní ulice Na Václavce, kde je známá secesní vila Helenka, je další krásná vila skrytá v ulici U Nikolajky. Nebo když přijedete do Malé Chuchle a zjistíte, že tam bývaly lázně. Najdete tam lázeňské barokní domy, naučnou stezku, pramen. Nebo když přijedete na Kazín, zjistíte, že máme v Praze trampskou osadu.

Miluj, ale prověřuj

Zkontrolujte si hospodaření obce

Podívejte se, jak se u vás hospodaří s obecním. Na regiony.penize.cz víme o vašem městě či vesnici úplně všechno. 

Vyhledat obec:

To vypadá, že Praha stačí člověku na celý život.

Přesně tak. Vždycky se mě ptají – co budeš dělat, až všechny ty články dopíšeš? A já říkám – to nedopíšu nikdy.

Co říkáte na nové trasy a stanice metra?

Trasa k nemocnici Motol je nesmysl. Stačí se podívat na mapu a vidíte, že jde zpětným chodem, že se vrací. Nikdy nebude využitá a nemá pokračování, skončila ve slepé uličce. Zpátky na letiště už se to nevyplatí. A kam jinam? Na Zličín? Tam už metro je. Metro potřebuje zázemí se sto tisíci obyvateli, aby se vytížilo. Může uvézt přes padesát tisíc lidí za hodinu. To se v nemocnici neotočí ani za dva týdny, včetně zaměstnanců a ambulantních pacientů, i kdyby byla největší na světě.

A trasa metra na Petřiny?

Totéž, na Petřinách, kde bydlelo při založení ubohých čtrnáct tisíc obyvatel, dnes počet ještě klesl… Navíc je tam hodně starých lidí, kteří nejezdí nikam. A taky dost movitých, kteří metrem nejezdí. Připadá mi komické zabývat se tím, že někde ve Veleslavíně chybí eskalátor. Je to chybička, ale zanedbatelný problém ve srovnání s dvaceti miliardami za výstavbu a stamiliony za roční provoz zbytečné trasy metra. Nejlepší by snad bylo metro zastavit a ušetřit aspoň za provoz. Nechali tramvajovou dopravu, jak byla, takže na Petřiny jezdí prázdná jednička a osmnáctka. K tomu po dvou minutách metro. Neznám jediné město na světě, které by si tohle dovolilo. Řešit, jestli chybí stříška nad vchodem, je pak směšné. Chytat koruny, když vám utíkají miliony. Připadá mi, že se dneska nikdo nezabývá dopravním inženýrstvím, že by to opravdu propočítal. Stačí si vzít tužku a spočítat, že do jednoho vlaku metra se vejde zhruba čtrnáct set lidí a že vlaky můžou jezdit po devadesáti vteřinách, uvezou přes padesát tisíc lidí za hodinu….

Trasa se tam tedy vůbec neměla vést?

Absolutně ne. Máme daleko závažnější problémy. Třeba Praha 4 na jih od Kačerova, kde je sto tisíc obyvatel, kteří se denně tísní v autobusech, které jezdí asi po deseti vteřinách. Jsou tam zácpy, znečišťuje se životní prostředí. A lidi tím trpí. Jen proto, aby na Praze 6 jelo metro na Veleslavín a Bořislavku, kde jsou hlavně vilové čtvrti a skoro nikdo tam hromadnou dopravou nejezdí.

Co chystáte v Praze Neznámé teď?

Teď se soustředím hlavně na Ořechovku. V plánu mám vycházky po staré Hostivaři a Babě. Pak chystám staré Butovice, Prokopské údolí, výhledově i Hanspaulku. V létě bych rád udělal tematickou vycházku do Hostavic. Nebo mezi Dubčí a Uhříněvsí, kde je jeden z největších pražských rybníků, Podlesák, kde se koupal i TGM. V létě plánuju nabízet speciální výlety, třeba půldenní. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+63
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Čtenáři také navštívili

29. 6. 2015 |  | 2 komentáře

Slatiny. Slum v srdci Prahy

„Před válkou se do vašeho rajonu odvažovali policisté jen na koních, a vždy ve dvou!“ hřímá od tabule učitel Igor Hnízdo. My jdeme po svých, bez uniformy, bez koně. Vyzbrojeni krabičkou cigaret v kapse....

19. 2. 2015 |  | 31 komentářů

Pražákům zlevní MHD o tisícovku ročně. Málo! Ať jezdí zadarmo

Ano, jsem Pražák a nechci živit auto. Všude jezdím emhádéčkem, které za mě z víc než tří čtvrtin už teď platí Praha. Děkuju tedy všem Spolupražákům, kteří (by) do socky v životě nesedli, a mají tedy oprávněný...

17. 1. 2015 |  | 12 komentářů

Rektor VŠUP: Tahle ekonomika nemá na tolik studentů

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru...

19. 9. 2014 |  | 9 komentářů

Su pragocentrista

Moraváci můžou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, než je úspěšná Praha, nemají.

11. 4. 2014 |  | 8 komentářů

Šetřte si vztek a zamávejte Praze

Kellnerova škola je Dejvicím i společnosti prospěšnější než papalášský hotel. Proč to tolik lidí odmítá vidět?

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Odúročitel, Banka, Zpětný leasing, zaměstnanecké benefity, karel havlíček, náhrada mzdy, dědická smlouva, vít samek, převod podílu, rodinná politika, gender pay gap, úvěrové skóre, Komora daňových poradců, C-Quadrat Balanced, GE Capital, Robert Buckland, počítačové firmy, přímá demokracie

3B17121, 2SC5155, 7A10950, 1AR5103, 1M111111

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK