Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Elektronická evidence tržeb: Koho se bude týkat a kolik bude stát

Ministerstvo financí si od zavedení on-line evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky, efektivnější výběr daní a narovnání tržního prostředí. Kolem projektu, který by měl zasáhnout až šest set tisíc podnikatelů a živnostníků, se ale vznáší řada otazníků.
Elektronická evidence tržeb: Koho se bude týkat a kolik bude stát

Podle odhadů Českého statistického úřadu přišel stát daňovými úniky jen za loňský rok o sto padesát miliard korun. Ministerstvo financí mluví o boji proti únikům jako o prioritě a jedním z hlavních opatření, které chystá, je elektronická evidence tržeb. Ta prý státní kase ročně přinese přes deset miliard korun navíc.

Andrej Babiš a jeho lidé se on-line evidencí tržeb inspirovali v Chorvatsku, kde systém zavedli v roce 2013. Návrh zákona by se měl dostat do Sněmovny začátkem dubna. Ostrý start se plánuje na 1. ledna 2016, i když už i ministr financí připouští, že se možná bude muset o pár měsíců odložit.

Chorvatsko – náš vzor

Ministerstvo financí při každé možné příležitosti opakuje, že on-line evidence tržeb vzniká po vzoru Chorvatska, kde podobný systém spustili v roce 2013. „V Chorvatsku došlo po zavedení systému elektronické evidence tržeb k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb u podnikatelů. Dle získaných dat v pohostinství vykázaly osoby samostatně výdělečně činné nárůst tržeb v průměru o cca 55 procent, v maloobchodě o 28 procent, například u advokátů byl vykázán nárůst tržeb ve sledovaném období o cca osm procent,“ stojí v materiálech ministerstva. Kritici ale varují, že na Balkáně se evidence tržeb týkala výrazně menšího počtu podnikatelů, než je v plánu u nás. Jistý prý není ani reálný přínos pro státní kasu, protože v Chorvatsku se daňový příjem zvýšil jen velmi nepatrně.

Jak to má fungovat

Podnikatelé a živnostníci, kteří za své zboží nebo služby přijímají hotové peníze, karetní platby nebo stravenky, budou muset záznam o těchto transakcích v reálném čase odesílat do centrálního úložiště finanční správy. Potřebovat k tomu budou elektronické zařízení (pokladna, počítač, notebook, tablet, chytrý telefon – technické požadavky ještě nejsou známé) propojené s tiskárnou účtenky, nainstalovaný pokladní software a připojení k internetu. Každá transakce odeslaná do úložiště dat bude obsahovat unikátní kód, systém finanční správy pak vygeneruje vlastní potvrzovací kód a zákazník pak má dostat vytištěnou účtenku s oběma kódy. Komunikace mezi přístrojem obchodníka a datovým úložištěm by měla trvat maximálně dvě vteřiny.

Pokud by například kvůli výpadku internetového spojení nebylo možné transakci evidovat on-line, může prodejce vydat účtenku bez potvrzovacího kódu státní správy, má ale povinnost odeslat údaje bezprostředně po obnovení spojení, nejpozději do dvou dnů od uskutečnění transakce.

„To, že s daty nebude manipulováno a zasahováno do jejich věrohodnosti, zajišťuje systém finanční správy, ve kterém jsou po obdržení uložena. On-line model umožňuje práci se získanými daty, které může finanční správa vyhodnotit dříve, než dojde k samotné kontrole subjektu, a podle obdržených informací si může vytipovat subjekty vhodné ke kontrole,“ vysvětluje ministerstvo ve svých materiálech. Kritici ale upozorňují, že stát s velkými databázemi nemá zatím dobré zkušenosti. Viz problémy s novým registrem vozidel a řidičů.

Měsíc růžového formuláře: Přiznáváme a platíme daně v roce 2015

My víme, že se daně mají platit. A nejen to. Víme také, jak vysoké, kdy, jak. A vy už máte hotové daňové přiznání? Žádnou paniku, s námi to zvládnete snadno. Máme čerstvé a přehledné informace:

Máme aktuální formuláře, včetně interaktivních:

Naše kalkulačky počítají za vás:

Sankce

Zastánci on-line systému evidence tržeb tvrdí, že je nezbytné nastavit takové sankce, které nepoctivé podnikatele dostatečně odradí a dají jasně najevo, že okrádat stát se nevyplácí. Kontroly a udělování postihů budou mít na starosti finanční a celní správa. Vedle blokové pokuty uložené na místě za méně závažné prohřešky a finančního postihu ve správním řízení se počítá i s tvrdšími postihy, například uzavřením provozovny nebo zákazem činnosti.

Kolik to bude podnikatele stát

Ministerstvo financí tvrdí, že zavedení systému nebude pro podnikatele drahé. Uvádí zkušenosti z Chorvatska: „Základní pokladnu pro nejmenší prodejce kompletně připravenou pro fiskalizaci tam lze pořídit zhruba od 5700 korun nebo lze pronajmout komplexní řešení, včetně datového připojení, od přibližně 500 korun měsíčně. Středně velcí prodejci můžou na trhu koupit řešení od 9000 korun,“ stojí v analýze, kterou letos v lednu ministerstvo zveřejnilo. K zařízením a jejich softwaru prý nebude nutná žádná certifikace ani pravidelná údržba certifikovanou servisní firmou. Každý si může vybrat sám, jaký přístroj a program bude využívat. Pro evidenci tržeb navíc údajně bude možné využívat velkou část stávajících pokladních zařízení.

Podle některých obchodníků ale na ministerstvu hrubě zjednodušují a některé náklady prostě od stolu nevidí. „Například náklady pro širokosortimentní prodejny potravin se bagatelizují. Spousta z nich dnes nemá pokladní systém, který bude schopný v rámci on-line evidence tržeb fungovat. Provozovatelé tak budou muset investovat do nových zařízení. A určitě jim nebudou stačit tablety, na těch se obchod vést nedá, takže půjde o sofistikovanější systémy. A obávám se, že jejich cena nebude rozhodně tak nízká, jak ministerstvo prezentuje,“ varuje zástupce Asociace českého tradičního obchodu Jiří Štorch. Zavedení nového systému evidence tržeb přinese výrazné náklady například také obchodům s ovocem a zeleninou nebo řeznictvím. Jejich pultové obchodní váhy jsou totiž přímo napojené na pokladny, a pokud nedokážou komunikovat on-line – prý se to týká velké části trhu – budou je muset obchodníci nahradit.

Náklady na zavedení a provoz nových systémů si ovšem obchodníci budou moci odečíst z daní – nakoupit je ovšem bude potřeba „tady a teď“. Pro kolik firem by to mohlo být problém, to se ovšem ukáže teprve tehdy, až ministerstvo přijde s konkrétnější vizí o tom, co skutečně bude stačit a co půjde zapojit. Hovoří se také o tom, že by živnostníci a menší a střední podniky mohli k zajištění potřebné techniky využívat evropské granty a dotační programy CzechInvestu. Žádné konkrétní informace ale opět nejsou k dispozici. „Ministerstvo financí k těmto možnostem v současnosti zjišťuje podrobnosti,“ odpověděla na náš dotaz mluvčí Generální finanční ředitelství Petra Petlachová.

Ministr jde po Vietnamcích

Když se poslanec Jan Zahradník ministra financí ptal, jestli má vypracovanou analýzu dopadů na živnostníky, Andrej Babiš v odpovědi poněkud překvapil:

„Když bude stále někdo mluvit o živnostnících, tak si mluvte o živnostnících. Žádných živnostníků se to vlastně netýká. Proč mluvíte o živnostnících? Jedná se o restaurace a maloobchod. Mimochodem o kamenné obchody. Také o Vietnamce, kteří, jak známo, neplatí daně. Takže proč mluvíte o živnostnících? Vůbec se jich to netýká. O čem mluvíte?“

Řekli o elektronické evidenci tržeb

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý

Zavedení elektronické evidence tržeb chápeme především jako pokus o narovnání konkurenčního prostředí, ve prospěch řádných podnikatelů, proti daňovým podvodníkům. Pokud tento základní cíl postupně nenaplní, nemá význam.

Radomil Bábek

předseda Asociace podnikatelů a manažerů

Radomil Bábek

Narovnání výběru daní je potřebné, ale elektronická evidence tržeb je zbytečná, ba nebezpečná. Ať dělají úřady, co mají dělat, ať stíhají skutečné delikventy a nezatěžují všechny podnikatele.

Andrej Babiš

ministr financí

Je to revoluční věc. Pokud chceme žít v transparentním daňovém prostředí, tak je elektronická evidence tržeb nesmírně důležitá. Buď budeme všichni podnikat za stejných podmínek, nebo se bude stát dál sdírat z kůže a nedopadneme to tady vůbec dobře.

Petr Mach

europoslanec

Petr Mach

Stát stejně nezajistí, aby obchodníci všechny tržby elektronicky evidovali. Vždycky bude možné přijmout peníze „na ruku“ bez dokladu. Je to zbytečný zákon, který bude boj proto daňovým únikům jen předstírat.

Stovky milionů bez veřejné zakázky

S vysokými náklady musí počítat také stát: bude zajišťovat chod systému, spravovat centrální úložiště dat a získané informace chce také analyzovat a využívat. „Prvotní náklady na zavedení evidence tržeb budou maximálně 317 milionů korun. Věřím ale, že se nám to podaří vytendrovat ještě levněji, třeba za 250 až 280 milionů. Výdaje na správu a provoz systému pak budou ročně zhruba dalších 250 milionů. Když to ale srovnám s tím, kolik by se díky tomu mělo vybrat navíc, tak nechápu, o čem se vůbec pochybuje,“ řekl ministr financí Andrej Babiš.

Systém na evidenci tržeb by měla podle plánů Ministerstva financí vytvořit sama státní správa, která chce víc než čtvrtmiliardový projekt zadat k vypracování speciálně zřízenému státnímu podniku. Okamžitě po zveřejnění tohoto záměru se ale na ministerstvo snesla vlna kritiky kvůli tomu, že se pokouší obcházet zákon o veřejných zakázkách. „Vzhledem k mimořádným nárokům na bezpečnost dat v rámci systému elektronické evidence tržeb a racionální snaze o maximální insourcing v rámci vlastních kapacit rezortu je v případě softwarového řešení projektu počítáno se státním podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb, který vznikne od ledna 2015 oddělením ze Státní tiskárny cenin, a to podle osvědčené praxe ze zahraničí. Například v Rakousku významné systémy pro daňovou správu, které obsahují důvěrné a citlivé informace, realizuje společnost vlastněná ministerstvem financí s názvem BRZ,“ reagovalo ve svém prohlášení Ministerstvo financí.

První na ráně: Hotely a restaurace

Pokud půjde všechno podle plánu ministerstva, bude do několika let do systému zapojena většina podnikatelů a živnostníků, kteří za své zboží nebo služby přijímají platby v hotovosti, debetními a kreditními kartami, případně stravenkami a dalšími poukázkami. „Při definici povinného subjektu bude základním parametrem definice poplatníka v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V návaznosti na tento zákon pak budou z evidence tržeb vyloučeny příjmy, které lze v intencích zákona označit jako příjem z příležitostných činností nebo příjem nepocházející z podnikatelské činnosti, například občasný odprodej služebních vozidel či výpočetní techniky zaměstnancům, poskytování symbolických předmětů v rámci charitativních sbírek a podobně,“ uvádí ve své analýze Ministerstvo financí. Standardnímu režimu evidence tržeb se vyhne i zboží v prodejních automatech a jízdenky v linkové dopravě.

Ministerstvo by chtělo do on-line evidence tržeb zapojovat podnikatele postupně. Začínat budou zřejmě už na začátku příštího roku osoby provozující restaurační a ubytovací služby. Jako určitou kompenzaci plánuje Andrej Babiš snížit restauracím DPH u potravin z jednadvaceti na patnáct procent. Ve druhé etapě přijde na řadu oblast maloobchodu a velkoobchodu. Následně, nejpozději však do tří let od spuštění systému, se budou zapojovat další skupiny podnikatelů. Prý na základě toho, v jakém rozsahu se podle dostupných studií v daných oborech krátí daně.

Určit by se podle všeho měly také profese, které se z režimu povinné evidence vyjmou. Hovoří se především o drobných živnostnících, kteří nejsou pro stát z hlediska daňového přínosu až tak atraktivní. Zároveň bude možné požádat o individuální výjimku, o které bude rozhodovat správce daně na krajské úrovni. Zástupci ministerstva si ale zatím pevně stojí za názorem, že výjimek by mělo být co nejméně. „Pokud má být elektronická evidence zavedena a má být efektivní, tak pro všechny a pouze s minimem výjimek. V opačném případě by to mohlo mít negativní dopad na rovnost podmínek podnikání,“ vysvětluje náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Anketa

Vybere se opravdu víc?

Kde se skrývá klíč k úspěchu?

Lidé z Ministerstva financí často zdůrazňují, že zavedení elektronické evidence tržeb musí proběhnout bez zbytečné zátěže podnikatelů a s minimálními náklady. Zároveň se musí Andreji Babišovi a spol. podařit přesvědčit veřejnost, že je tento systém přínosný opravdu pro celou společnost. Tím nejatraktivnějším by pro lidi na celé věci rozhodně neměla být účtenková loterie, o které se v souvislosti s on-line evidencí tržeb uvažuje. Stát by se také neměl snažit tlačit zákazníky k tomu, aby museli účtenky povinně přebírat, nebo je dokonce doma po určitou dobu uschovávat. A zbytečně tlačit na pilu by se nemělo ani s termínem spuštění systému, rozhodně se vyplatí nějakou dobu počkat a dotáhnout všechny detaily než zbytečně startovat s neotestovaným polotovarem. O úspěchu nebo nezdaru projektu nakonec stejně rozhodne to, jestli se ministerstvu podaří splnit, co proklamuje. Pokud náklady a komplikace podnikatelů nebudou příliš velké a na daních se skutečně vybere mnohem víc, nezbude kritikům příliš mnoho argumentačního střeliva.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+11
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 3. 2015 8:24, Ševčík

Budiž. Co mělo ale zásadně předcházet, jsou transparentní a veřejně přehledné všech výdajů státu, od tužky na radnici a platu vrátného po velké stavby. Nejde o to jen peníze získávat, jde především o to, s nimi účelně hospodařit. Daním od začátku podnikání v roce 89 každou korunu. k čemu mi to je, když z ni jako ovčan získám zpět haléře.

Reagovat

 

+105
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 3. 2015 7:52, Miroslav

Vodička napsal:
Je to veliké šílenství a drzost od ministerstva financí kontrolovat dnešní stokorunové podvody.....
Pane Vodička, je jedno jestli se jedná o pár drobných nebo o miliony. Nemám na mysli množství peněz. Každý kdo zatají nezdaněný příjem se dopouští podvodu. Sám jste to napsal. Ale podle vás to, že někdo okrádá stát o stokoruny je vlastně v pořádku. Nic se neděje. Asi se stále ještě mnoho lidí, včetně vás, řídí heslem: "Kdo nekrade okrádá rodinu".

Reagovat

 

-8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Vodička 17. 03. 2015 01:37)

Další příspěvky v diskuzi (37 komentářů)

27. 9. 2016 | 12:27 | sandram

Ja uz jsem objednala i pokladnu co mi zbyva uz se musim pripravit :) více

8. 4. 2016 | 14:39 | Frco

Ještě jsem neviděl, aby šly "náklady odepsat z daní". Vždy jsou to jen náklady (pokud jsou to výdaje nutné k zajištění a udržení příjmu) a ty se pouze odečítají z příjmu. více

17. 3. 2016 | 8:10 | Miro

Ale to je potom prachsprosta kradez. více

17. 3. 2016 | 8:03 | Miro

Tento udaj "všech výdajů státu" s takovymi detaily by byl tak velky a rozsahly, ze by stejne nebyl k nicemu, tudiz nesel prohlednout a prostudovat. A udaje v globalu take ne, protoze tam za to a to bylo utraceno 4 miliony...více

22. 2. 2016 | 20:59 | dj

Také patřím mezi ty poctivé blbce. Existencí své firmy odvádím měsíčně státu na dph, zdravotním,sociálním a ostatních daních 1,5 mil Kč. Sám si včetně odvodů nechávám 200 tis. Myslím si, že toto již není danění, ale vydírání....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Politický cyklus, Reálná výnosová míra, Výnosová křivka, eet, petra pospíšilová, daně, michal wantulok, elektronická evidence tržeb, plánované, úřady, peněžní fond, olga lamačková, roční výkonnost, chráněné pracovní místo, Jaroslav Krabec, retailové fondy, obcodník, pleny

4AL2601, 5C53548, 4AC9470, 3AF0043, 2SF2469

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK