Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Šéf Jiří Hlavatý: Pravomoc chce každý, s odpovědností je to horší

| rubrika: Rozhovor | 15. 11. 2014
Jiří Hlavatý se necítí být podnikatelem. A přece se stal podnikatelem roku. Sám sebe vidí jako šéfa – asi není náhoda, že témuž slovu dával kdysi dávno přednost před všemi ostatními Tomáš Baťa. Jaký je příběh člověka, který dokázal postavit na nohy firmu na pokraji zhroucení a vybudovat z ní prosperující podnik?
Šéf Jiří Hlavatý: Pravomoc chce každý, s odpovědností je to horší

Než se letos v březnu získal titul Podnikatel roku 2013, znali Jiřího Hlavatého, majitele tradiční královédvorské textilky Juta, jen povolaní. Od té doby se objevil na titulní stránce Forbesu, poskytl nespočet rozhovorů a stal se ztělesněním tradice a oddanosti firmě, do které nejdříve nastoupil jako dělník, z něhož postupně se vypracoval na vedoucího prodeje, aby byl po pádu komunismu svými kolegy zvolen do jejího čela a nakonec se stal i jejím majitelem.

Náš rozhovor se uskutečnil během dvaceti minut po jeho vystoupení na Dni podnikatelů – konferenci, jejímž hlavním cílem bylo dodat méně zkušeným „kolegům“ odvahu a chuť splnit si své cíle. „Kdo podniká pro peníze, nemá šanci uspět. Svou firmu a lidi, kterým dáváte práci, musíte milovat, vážit si jich, pracovat s nimi a respektovat jejich potřeby,“ řekl mi mimo jiné Jiří Hlavatý. O tom, že nejde jen o prázdná slova, svědčí i to, že byl s přehledem zvolen do Senátu za Trutnov a okolí. Splnění snu o prodloužených víkendech se tedy nejspíš zase odkládá...


Jiří Hlavatý a Juta

Jiří Hlavatý

Jiří Hlavatý (1948) nastoupil do Juty, tenkrát státního podniku, jako strojní inženýr v roce 1972. Začínal jako dělník a přes pozice technologa a vedoucího prodejního oddělení se propracoval až na židli generálního ředitele, tím se stal v roce 1989. Pod jeho vedením se Juta transformovala v největší českou textilku , jejíž obrat se v letošním roce přiblíží sedmi miliardám korun.

Juta vyrábí široký sortiment výrobků z polypropylenu a polyetylenu pro stavebnictví a zemědělství a umělé trávníky pro sport. Víc než 80 procent produkce je určeno pro export do 65 zemí světa. Juta má čtrnáct závodů, přes dva tisíce zaměstnanců a dceřiné společnosti ve Spojeném Království, v Nizozemsku, Německu, Libanonu  a na Slovensku .

Ve firmě pracujete už čtyřicet let, strávil jste tam celý svůj profesní život, to je poměrně neobvyklé. Co pro vás znamená tradice?

Pro mě je tradice zodpovědnost. Zodpovědnost za něco, co vybudovala minulá generace. Naše firma vznikla před 150 lety, tehdejší továrníci začali budovat textilní průmysl a další generace na to navázaly. Cítím zodpovědnost pokračovat v tom, co někdo začal přede mnou a nedovolit, aby se mávnutím proutku zničilo to, na čem lidé přede mnou celý život pracovali, čemu ho zasvětili a co milovali.

Připadáte si jako pan továrník?

Předně, jako pana továrníka mě označují média. Já sám si tak nepřipadám. Nepřipadám si ani jako pan podnikatel. Sám sebe vnímám prostě jako ředitele, jako šéfa. Být šéfem pak znamená stát v čele všech zaměstnanců. Ti musí vidět a cítit, že šéf dělá všechno s nimi, pak jsou spokojení a pracují stejně jako šéf. Továrník nebo i podnikatel je podle mě člověk, který se hlavně stará o to, aby firma generovala zisk. Já za svou prací nevidím jenom zisk, ale hlavně starost o to, aby firma fungovala, rozvíjela se, byla respektovaná a lidi měli práci.

Manažeři ve vaší firmě si nejdřív musí „projít kolečko“, vyzkoušet si například práci ve výrobě. Kolik z nich tento proces nezvládne?

Velká většina ho zvládne. Praxe je taková, že smlouvu dostávají nejprve na šest měsíců. Během nich ten člověk vstoupí do pracovního kolektivu, který si ho otestuje. Zjistí se, jestli zafungovala chemie, jestli si s těmi lidmi dokáže vycházet vstříc a podobně. Je to vlastně takové předtestování.

Hodně dbáte na to, aby lidé ve firmě byli vzdělaní, aby znali kontext toho, co dělají, kam se vaše zboží vyváží. Zkrátka neberete své zaměstnance jen jako výrobní jednotky. Jak byste popsal svého ideálního zaměstnance, jaké by měl mít vlastnosti?

Nejdůležitější pro mě je, aby uměl vycházet s lidmi. Já klidně oželím odbornost, ale neoželím lidské vlastnosti. Ostatně odbornost se dá naučit, pokud je vůle a chuť. Lidský přístup člověk prostě má, nebo nemá – to se naučit nedá. Co se týká profesních dovedností, tam záleží na tom, v jaké oblasti člověk pracuje. Pokud někdo pracuje v prodeji, musí být určitě velice komunikativní, musí opravdu rád cestovat, mít v oblibě pracovní obědy nebo večeře. To není vlastní každému. V prodeji je strohost a čistá logika, typická pro ekonomy, spíš na škodu.

„Historie zná jen málo úspěšných podnikatelů, kteří za sebou nechali světlou stopu v politice. Oba světy vyžadují odlišné schopnosti,“ psal Michal Kašpárek ve svém komentáři. Ještě před volebními úspěchy Babišova ANO. Máme snad teď před očima nějaké živoucí výjimky?

Často říkáte, že mzdy v Česku by měly být vyšší. Zároveň ale preferujete, aby velkou část mzdy tvořily odměny. Je to tak?

Odměňování dělím podle pracovního zařazení na oblast manažerů prodeje a na oblast ostatních, včetně ředitelů závodů. V minulých letech jsem se hodně natrápil s bonusy a prémiemi. Když máte čtrnáct ředitelů, musíte neustále řešit, zda splnili své cíle, zda tam byly nějaké neovlivnitelné faktory jako sucho, záplavy, dlouhá zima, havárie na strojích a podobně. Tak jsem si řekl, že ředitelé dostanou fixní plat a tím to pro mě končí. Samozřejmě, pokud se bude firmě dařit, je možné, aby dostali třeba o deset procent vyšší roční odměny. Nechci mít takové ředitele závodů, které budu muset dále hodnotit. Řešit zda mají využití strojů 80 nebo 85 procent. Chci mít takové ředitele, které jsem si sám vybral, jsem s nimi všeobecně spokojený, a když se stane, že z nějakých důvodů nemohou dodržet například limity náhradních dílů, není důvod je za to hned trestat. Kdybych je měl krácením mzdy trestat, to bych je měl rovnou odvolat. U prodejních manažerů je to jinak. Řekl bych, že o dost tvrdší. Ti mají plat nastavený tak, že 60 procent tvoří fixní část a 40 procent se odvíjí od tržeb a také od toho, zda jsou zaplacené všechny faktury. Jsou to jen oni, kdo ve firmě odpovídá za platby zákazníků v termínu.

V Česku se obecně tvrdí, že najít opravdu kvalitního zaměstnance třeba technického zaměření je velký problém. Jaký je váš pocit, dají se u nás najít opravdu kvalitní lidé?

Jsem stoprocentně přesvědčený, že ano. Je to jenom o čase a trpělivosti. Ani my jsme v minulosti nebyli tak trpěliví a na řadu pozic přijímali lidi, kteří nesplňovali naše představy. Chtěli jsme mít hlavně obsazené místo. Teď jsme se přesvědčili, že když budeme vytrvalí, dáme tomu čas, tak tu správnou osobu vždycky najdeme. U technických pracovníků jde o to, aby jejich platy byly na úrovni bankéřů, právníků nebo poradců. Až toho dosáhneme, nebudou všechny technicky zaměřené vysoké školy, a že jich v Česku máme, stíhat. Lidi si většinou vybírají školy kvůli vidině vysokých budoucích platů. To je problém, protože vyšší vzdělání je u nás motivováno penězi, a ne tím, aby produkovalo lepší lidi.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Vás snad peníze nemotivují?

Pracovně ano. Chci, abychom vydělávali peníze. Hlavně ale proto, abychom mohli dál investovat, udrželi pracovní místa a krok s  konkurencí. Proto musíme neustále modernizovat, hledat nové výrobky a inovovat.

A v osobní rovině? Pro hodně lidí jsou peníze způsob, jak si splnit nějaký sen. Třeba si pořídit drahé auto…

Já sním hlavně o tom, abych měl víc času, celý pracovní život sním o tom, jak s ním líp hospodařit. Na sedm dní v týdnu mi ale pořád připadá osm dní práce. Do budoucna mám ale plán – nechat si alespoň někdy volný pátek nebo pondělí a udělat si prodloužený víkend.

Vyrábíte technické textilní materiály, nenapadlo vás vrhnout se i do oděvního průmyslu?

Nenapadlo. Mě baví to, co děláme. Protože čím déle něco děláte, tím víc tomu rozumíte. Zároveň si také daleko víc uvědomujete nedostatky v celé firmě. Oděvnictví mě neláká, protože mu nerozumím. Ovšem kdyby se objevil nějaký profesionál, který má opravdu velké zkušenosti s výrobou a prodejem v oděvním průmyslu, tak by mě mohl získat na svoji stranu.

Co vlastně podnikatele, pragmatického člověka, motivuje ke kandidatuře do Senátu, kde se často hodiny a hodiny debatuje naprosto neefektivně?

O senátorech a všeobecně o politicích se tady nehovoří příliš kladně. Stejně tak o podnikatelích. Já si myslím, že podnikatelé jsou daleko čestnější, než jak je popisují média. Věřím, že i v Senátu najdu kolegy, kteří mě něčím obohatí, kteří rozšíří mé obzory. To je pro mě výzva. Dokázat, že tu všechno není tak špatné, jak nám média předkládají. Neefektivit se nebojím, zvládnul jsem je ve firmě, zvládnu je i v Senátu. Ostatně vyjádřit a vysvětlit své myšlenky stručně ve dvou větách, to je přece umění.

Anketa

Co si myslíte o bohatých podnikatelích v politice?

Jak dokážete skloubit své pracovní povinnosti s novou politickou drahou? Nebude jedno utlačovat druhé?

Odpověď je jednoduchá: Přijďte se mě zeptat za rok, to už budu vědět víc , zatím to jsou jen moje odhady. Samozřejmě si myslím, že dokážu skloubit pracovní povinnosti a funkci senátora, jinak bych do politiky nešel, ale jak říkám – ukáže to čas. S „vytvářením prostoru“ pro senátní činnost jsem už začal. 

Mluvilo se o tom, že řešíte nástupnictví ve firmě. Teď když jste se dostal do Senátu, je to asi velmi aktuální.

Téma, které mně není úplně nejpříjemnější, protože mně neustále připomíná můj věk – a to není moc lichotivé. Ale začínám si zvykat. Předání firmy není lehká záležitost, já si ale říkám, že když jsem zvládnul svůj profesní život, došel jsem tam, kde jsem teď, tak vyřešit nástupnictví zvládnu také. Chtěl bych někoho z firmy. Ukázat lidem, že to jde, motivovat je. Nejde jen o organizační přípravu firmy, ale také o předání pravomocí a hlavně o zodpovědnost. Zatímco po pravomocích touží skoro všichni, po zodpovědnosti už ne. A tam se to bude lámat.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+24
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Čtenáři také navštívili

30. 8. 2014 |  | 2 komentáře

Od tramvaje k vibrátoru: Cesta designerky Anny Marešové

Uznání odborníků sklidila už za svůj projekt Tramvaj pro Prahu. Mediálně známá ale začala být až díky vítězství v Národní ceně za studentský design s kolekcí erotických pomůcek Whoop de doo. I když mohla...

23. 8. 2014 |

Michal Šmída: V Česku chybí opravdová podnikatelská ikona

„Pořád je tu patrný takový ten negativní postoj ke slovu podnikatel. Je to přežitek z devadesátých let. Mladí lidé tu ale nejsou tolik motivovaní k tomu, aby po vysoké škole zkusili něco svého a nešli...

9. 8. 2014 |  | 13 komentářů

Vladimír Dlouhý: Čeští podnikatelé ztrácejí dynamiku

„Nemůžeme do nekonečna nadávat na ten ošklivý stát, který pořád něco mění a komplikuje život byrokratickým molochem. Čeští podnikatelé ztratili dynamiku a schopnost včas zareagovat na nastalý vývoj. Dalším...

23. 8. 2013 |  | 9 komentářů

Nečekejte na Baťu. Úspěšní byznysmeni politiku nespasí

Historie zná jen málo úspěšných podnikatelů, kteří za sebou nechali světlou stopu v politice. Oba světy vyžadují odlišné schopnosti.

10. 8. 2012 |  | 3 komentáře

Očima expertů: Můžeme si mezi podnikateli a finančníky někoho vážit?

Osobnosti hledají osobnosti. Pavel Kohout, Tomio Okamura, Patrik Nacher a další moudré hlavy vybírají z českých i světových finančníků a podnikatelů toho, z koho bychom si měli brát příklad! A nejčastěji...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

dovolená, mzda, daně, náhrada mzdy, zákon o daních z příjmů, roznáška, právní normy, spořicí cyklus, typový štítek, cena času, cestovní příkaz, tábor, Federal Express, internetové sázení, pivovar, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, srovnání cestovního pojištění, povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

2A32474, 2A32474, 4L41538, 3T36619, 3T36615

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK