Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Zvýšit živnostníkům zdravotní a sociální pojištění?

| rubrika: Očima expertů | 22. 11. 2013 | 51 komentářů
Relativně nízké odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění jsou trnem v oku mnoha politiků. Jak se na věc dívají předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, zástupce odborů, ekonomové, finanční analytici a podnikatelé?
Očima expertů: Zvýšit živnostníkům zdravotní a sociální pojištění?

V posledních letech se stále častěji diskutuje o rozdílné daňové zátěži zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Podle studie ekonomů Libora Duška, Kláry Kalíškové a Daniela Münicha z akademického pracoviště CERGE-EI „čelí průměrný zaměstnanec daňové sazbě (součtu sazeb daně z příjmu a všech odvodů na sociální a zdravotní pojištění) 37,4 procenta, zatímco průměrný podnikatel 28,1 procenta.“ Na politické scéně se můžeme setkat s názory, že by si měl stát na živnostníky pořádně posvítit – třeba tím, že jim zvýší daň z příjmů, nebo alespoň odvody na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Velkou pozornost v této souvislosti získal především Jan Mládek, který letos v březnu na sjezdu ČSSD označil nešťastně živnostníky za parazity. I když se tehdejší stínový ministr financí posléze několikrát omluvil a svůj výrok označil za „mediálně neobratný“, živnostníci už tušili, na co se můžou těšit v případě výrazného volebního triumfu sociálních demokratů. Volební výsledek ČSSD ale nakonec nebyl moc přesvědčivý, takže si Jan Mládek a spol. možná brousili kosu předčasně.

Takzvaná pojištění

Daně v rouše beránčím

Sociální pojištění v roce 2013

Výše záloh platná pro každého konkrétního živnostníka či podnikatele se odvíjí od jeho zisku v uplynulém účetním období (čili za předešlý rok) – vyměřovací základ pro výpočet tvoří jeho polovina. Čili padesát procent vašeho příjmu z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje živnostníci uplatňují buď paušálem, nebo vyúčtováním skutečných nákladů. Sazba sociálního pojištění pak dosahuje 29,2 procent vyměřovacího základu. Minimální záloha je však 1890 korun.

Zdravotní pojištění v roce 2013

Také výše zdravotního pojištění se odvíjí od vašeho zisku. Ročně musíte zaplatit za zdravotní pojištění celkem 13,5 procenta z vyměřovacího základu, který je tvořen polovinou vašeho zisku (čili příjmu sníženého o výdaje). A stejnou logikou dojdeme i k výši měsíčních záloh. Pokud ovšem váš vyměřovací základ klesne pod minimální vyměřovací základ, budou pro vás automaticky platit minimální zálohy vypočtené z průměrné mzdy, pro letošní rok je minimální záloha 1748 korun.

Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?

Sazba sociálního (důchodového) pojištění je aktuálně 29,2 procenta z vyměřovacího daňového základu, v případě zdravotního pojištění je to 13,5 procenta. Poměrně nízké odvody se však odrazí v tom, na co budou mít živnostníci od státu v budoucnu nárok. Jde především o důchody: starobní penze živnostníků, kteří dnes platí minimální sociální pojistné, bude totiž velmi nízká. Někdo proto tvrdí, že by se v zájmu stabilnějšího důchodového systému měly živnostníkům odvody na sociální pojištění zvýšit. Jiní varují, že by to pro živnostníky znamenalo příliš velkou zátěž, a na jejich odvody by raději nasahali. Jak to bude dál, rozhodnou až jednání ČSSD, ANO a KDU-ČSL o příští vládní koalici. Když jsme se v předvolebním dotazníku ptali Andreje Babiše na to, zda by se mělo zdravotní a sociální pojištění OSVČ zvýšit, tak odpověděl celkem jednoznačně: „Ne, nejdříve musíme jasně říct, co živnostníci za tyto odvody dostávají. Dneska nemají jistotu, že půjdou do důchodu a na co mají ze zdravotního pojištění nárok.“

Jak se na tento problém dívají odborníci? Jsou podle nich dnes nastaveny odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění správně? A pokud by to bylo jen na nich, tak by odvody snížili, zvýšili nebo by je ponechali na stávající úrovni?

Jaroslav Šura

podnikatel a investor

Jaroslav Šura
+105
Líbí
Nelíbí

Živnostníci jsou solí země, nikoliv paraziti, jak jsme se dozvěděli od jistého nomenklaturního kádru. Odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění bych ponechal na stávajících hodnotách. Při zvýšení odvodů se část drobných živnostníků na živnost vykašle. Jestli některým politikům vadí, že zaměstnanci platí větší odvody, tak nechť se zasadí, aby i zaměstnanci platili méně. To by ale politici měli méně peněz k přerozdělování, to by se jim nehodilo. Také je potřeba vzít v úvahu, že když živnostník přijde o práci, tak mu stát nic nedá, na rozdíl od zaměstnance.  Co by ovšem státní byrokracie mohla a měla vylepšit, je výběr daní z příjmů. Mnozí živnostníci snad ani nevědí, že taková daň existuje.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-222
Líbí
Nelíbí

Samostatná výdělečná činnost vykonávaná za daňových (a pojistných) podmínek v České republice vytváří sociální dumping, v důsledku kterého se podnikatelé na trhu ocitají v nerovném postavení. Ti, kteří zaměstnávají zaměstnance v pracovněprávních vztazích, nesou výrazně vyšší zátěž jednotkových nákladů práce než ti, kteří pracují samostatně na živnostenský list. Tuto nerovnost, která narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž, je nezbytné postupnými kroky odstranit – jinak než zvyšováním sociálního a zdravotního pojištění to není možné. Tato cesta pomůže ozdravit hospodářskou soutěž, veřejné finance i penzijní nároky živnostníků samotných. Na nové politické garnituře je, zda budou při zvyšování postupovat např. o deset procent současné zátěže ročně nebo jinak.

Petr Mach

ekonom a politik

Petr Mach
-15
Líbí
Nelíbí

Většina živnostníků platí základní sazbu 1748 korun zdravotní pojištění a 1890 korun na důchodové pojištění. Je za to nárok na běžnou zdravotní péči a na nějaký důchod. Je to přiměřené. Zaměstnanci platí vysoké odvody dané procentem z příjmu a mají přitom nárok na stejnou zdravotní péči – je mi jich líto. Zaměstnanci by měli platit stejné částky jako živnostníci.

Michal Řičař

analytik Bisnode

Michal Řičař
+153
Líbí
Nelíbí

Podnikatelsky stabilní prostředí společně s příznivou daňovou politikou jsou klíčovou složkou zdravé ekonomiky. Vždyť malá a střední podnikatelská skupina je ta, která vytváří největší zaměstnanost a dynamický rozvoj trhu. Pružně reaguje na měnící se situace a stále hledá nové možnosti. Jedním z hlavních rizik podnikání je nejistota ohledně budoucího vývoje, která je však kompenzována nižšími odvody na sociální a zdravotní pojištění ve srovnání se zaměstnanci. Čili vzhledem k ustálenému systému bych do něj osobně příliš nezasahoval, pouze bych se zasazoval o maximální zjednodušení, transparentnost a dlouhodobou stabilitu. Výše daní nemusí být nutně na prvním místě, podívejme se například na severské země, kde je daňová kvóta vyšší než u nás, přesto jsou tyto státy a jejich obyvatelé bohatí a spokojení. Občané však musí vidět, že stát se nechová marnotratně, zajišťuje služby, které jsou žádoucí a pro soukromý sektor neefektivní, podnikatelům zajišťuje vhodnou platformu k jejich rozvoji a zaměstnancům jistoty. To jsou hlavní výzvy pro současnou a budoucí vládu.

Karel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+50
Líbí
Nelíbí

Z pohledu plátce to logicky svádí k odpovědi, že bych chtěl odvody nižší. Z pohledu ekonoma a nesobecky uvažujícího jedince ale chápu, že sociální systém je založen na principu solidarity a že snížení odvodů by v tuto chvíli ekonomika neutáhla. Proto jsem pro ponechání současných sazeb.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
+59
Líbí
Nelíbí

Anketa

Komu palec nahoru?

Nyní je systém plateb zmíněných pojištění – věcně však jde de facto jen o další daně – nastaven v neprospěch zaměstnanců. A někdy opravdu ve významné míře. Například živnostník věnující se řemeslné činnosti, jenž uplatní osmdesátiprocentní paušál, odvádí dokonce i s příjmem 70 000 korun hrubého měsíčně jen minimální platbu zdravotního pojištění. To se žádnému zaměstnanci nepoštěstí ani náhodou. Živnostníci nejsou „biti“ ani z důvodu relativně nízké platby sociálního pojištění. Při nízkém vyměřovacím základu pro platbu sociálního pojištění je důchod „solidárně“ navyšován tak, aby přesáhl částku odpovídající odvodům z doby ekonomicky aktivního života – za niž by si důchodce-exživnostník mnohdy nekoupil málem ani rohlík. Toto navýšení nehradí nikdo jiný než zaměstnanci – lépe řečeno, ti ze zaměstnanců s relativně vysokými příjmy. Přesto všechno bych stávající systém živnostnických odvodů ponechal. Minimálně v době ekonomického útlumu, jako je tato, by prioritou měla být stabilita podnikatelského prostředí. Jeho neustále změny jsou bohužel jednou z příčin, proč Česko v současnosti ekonomicky zaostává i za sousedními, dost dobře srovnatelnými zeměmi.  V době, jako je tato, bychom také měli vítat jakoukoli živnostnickou aktivitu. Pokud už něco měnit, pak snad jedině odvody zaměstnanců, a to směrem dolů. Tak, aby se přiblížily odvodům živnostnickým.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+22
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 11. 2013 16:07, MV

Dovolím si vložit příspěvek pana Resslera z diskuse na podobné téma, která tu probíhala v říjnu. Shrnul to dokonale, takže už to tady nebudu tapetovat.

.21. 10. 2013 21:28 | Boris Dressler

Naprostý nesmysl, porovnávat zaměstnance a OSVČ. Většinu života jsem byl zaměstnanec, vše mi kupovala firma, PC,kancelaářské potřeby,auto,benzín, elektřinu, topení,telefony a paušály, opravy. Poté jsem byl okolnostmi donucen, přejít na OSVČ. Dělám 2x tolik (soboty+neděle), bez ohledu na hodiny.Všichni mi hrozí vymáháním, případné škody. Dovolená (žádná (kdo by mi ji platil)), nemocenská (žádná (jenom musím platit, těm zaměstnaným), důchod (žádný (jenom musím platit), zodpovědnost (obrovská, ohrožující, celou mojí rodinu), náklady (všechny na mé triko), jsem placen stejnou částkou, ať mám náklady jakékoliv! Firmy, pro které dšlám, mi platí stejnou paušalní častku a klidně mě zavolají i dvakráte denně, nebo přijedu na hlavní část firmy cca30 Km, tam mě pošlou do jiného oddělení vzdáleného 80 Km (vždyť je to nic nestojí). Řeknete si, s tím bych praštil, ale co bych potom dělal? Na pracák nechci a firmy IT techniky berou jako OSVČ! Suma sumárům, nepolepšil jsem si, jen jsem přišel o nemocenskou, důchod, dovolenou a získal tisíce problémů s fakturací, přiznáním,gilotinou (ve formě finanční kompenzace) , pokud se někomu podaří shodit SW ve firmě. Od doby OSVČ mám mizerné spaní a rodinu skoro neznám. Jestli takto vypadá špatný parazit a zaměstnanec je ten dobrý, tak tu něco smrdí. To co zaměstnanec "platí navíc" je ve skutečnosti pouze daň pro zaměstnavatele, kterou musí platit, že zaměstnává lidi. Na pásce to má zaměstnanec, pouze aby věděl, co stojí zaměstnavatele!!
Reagovat | Citovat
Nahlásit nevhodný příspěvek

Reagovat

 

+20
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 11. 2013 7:03, Jana

A ve finále si jde živnostník na sociálku pro dávky hmotné nouze, které mu v celkovém součtu dají na korunu stejnou částku jako zaměstnanci s řádným důchodem. Jenom s tím rozdílem, že si to ten zaměstnanec jaksi průběžně odvedl. Zde by pomohlo, aby OSVČ neměl v důchodu na tyto dávky nárok a staral se již dříve.

Reagovat

 

-133
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Zdeněk 22. 11. 2013 04:49)

Další příspěvky v diskuzi (51 komentářů)

26. 1. 2014 | 0:07 | Vald

Začínal jsem podnikat po revoluci, pracoval jsem na firmě 20 let, dneska mám 70 zaměstnanců, kteří pracují místo mě a já se starám jen o koloběh peněz. Na dovolenou si zajedu kdy chci, finančně jsem zabezpečený a nějaké zvýšení...více

8. 1. 2014 | 14:32 | MUDr. Stehlík Josef

Přesně, i kdybyste nechtěl. Sestro, podejte mi ty kleště! více

8. 1. 2014 | 0:22 | Richard

Jsem živnostníkem a je velice pravděpodobné, že na pojistném odvádím více než 90% občanů tohoto státu, což znamená, že mám dostávat také více třeba zdravotní péče...? více

2. 1. 2014 | 23:10

Ruka je srdci. Vzhledem k podmínkám bank na úvěry jsem spíš nucen nedat do nákladů skoro nic, aby mě při žádání o úvěr neodmítli, jako protože málo vydělávám. Takže jsem vynechal internet, mobil nebo investice do výrobních...více

10. 12. 2013 | 12:15 | Honza

Kde jste přišla na to, že živnostník si jde na úřad pro dávku v hmotné nouzi? To bych nejprve musel živnost pozastavit a nahlásit se na úřad jako nezaměstnaný. Jinak na mě úřady hází bobka a akorát natahujou ruku. A nezajímá...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Poměr důchodu ke mzdě, Úrokové riziko, Průměrný produkt výrobního faktoru, lukáš kovanda, zákon o elektronické evidenci tržeb, česká spořitelna, petr mach, start-up, mastercard world, certifikace, řidič z povolání, UniCredit Dow Jones, výdaje státu, Essox, příspěvek na provoz motorového vozidla, terminály, dopis investorům, feudalismus

3AK6239, 7A00010, 2SP0010, 6S52775, 6S75383

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK