Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

David Miklas: 3D tisk Čínu rozhodně nepoloží

| rubrika: Rozhovor | 19. 10. 2013 | 2 komentáře
Znamená trojrozměrný tisk průmyslovou revoluci? V pokračování našeho rozhovoru říká apoštol 3D tisku v Česku David Miklas, že rozhodně ne v tom smyslu, že by 3D tiskárny nahradily výrobní linky. Řeč ale přijde také na technologické firmy v Česku obecně a na neochotu bank a neschopnost státu podporovat nadějné projekty…
David Miklas: 3D tisk Čínu rozhodně nepoloží

První díl rozhovoru: David Miklas: 3D tisk otvírá neuvěřitelné možnosti. Časem ho budeme využívat všichni

Americká banka Goldman Sachs označila trojrozměrný tisk za technologii, která by mohla způsobit „kreativní destrukci“ globálního rozměru. Prosadí se podle vás 3D tisk i v běžné průmyslové výrobě?

Někdo 3D tisk označuje za novou průmyslovou revoluci. Často se taky můžeme dočíst, že by tahle technologie mohla ekonomicky položit Čínu. Já si to ale nemyslím. Představy, že by 3D tisk nahradil sériovou výrobu, jsou totiž mylné. Stejnou věc, kterou vytisknete na 3D tiskárně za dvě hodiny a která vás vyjde zhruba na deset korun, uděláte v sériové výrobě dvacetkrát za minutu a bude to stát jen halíře. Já vidím budoucnost v 3D tiskárnách pro domácnosti, kreativní uživatele a firmy, které si na nich budou zkoušet své prototypy.

Kdy v běžných domácnostech nastane opravdový boom 3D tisku?

Ještě nějakou dobu bude trvat, než se na internetu vytvoří dostatečně velká databáze modelů, které lidi nebudou muset sami vytvářet, ale prostě si je jen stáhnou a vytisknou. Velký vliv bude mít také to, za jak dlouho se podaří srazit ceny tiskáren dolů. Cena kolem dvaceti tisíc korun už bude pro domácnosti mnohem zajímavější.

Takže si jednou budeme na internetu stahovat 3D modely stejně jako dnes třeba soubory s hudbou?

Určitě. Možnosti jsou vážně obrovské. Například automobilky už připravují, že si člověk bude moci stáhnout šablony nějakých malých dílů interiérů auta a pak si je doma v klidu vytiskne. Když se vám ulomí páčka od blinkru, tak s tím nemusíte jezdit do servisu, jen si to stáhnete u výrobce a vyjde vás to mnohem levněji. To samé platí ale i o autoservisu. Mechanik nebude muset dva týdny čekat, než mu přijdou díly z Ameriky, prostě je stáhne a vytiskne.

David Miklas

David Miklas

Vystudoval výpočetní techniku na ČVUT a v počátcích své podnikatelské kariéry se věnoval IT outsourcingu. Založil společnost DO-IT, se kterou se dostal do vědeckého inkubátoru InovaJET, který spadá pod ČVUT. V inkubátoru začal pracovat na projektu be3D.cz, pod kterým vyvíjí a prodává 3D tiskárny. V květnu 2013 představil menší tiskárnu DeeOrange a v listopadu představí na londýnském 3D veltrhu vetší model DeeRed, který bude určený pro průmyslové využití. V be3D.cz se chce věnovat přibližování 3D technologií běžným lidem a v budoucnu představit cenově dostupňujší model 3D tiskárny pro domácnosti.

Davida Miklase baví především jachting a hra na saxofon v kapele The Blues Brothers revival. Nepohrdne dobrým jídlem, kvalitním rumem a volný čas tráví nejraději s rodinou či v posilovně.

Jak často se musí ve vaší tiskárně vyměňovat náplň a kolik stojí?

Kilo materiálu vyjde zhruba na devět set korun. Modely jsou velmi lehké, takže se jich vytiskne opravdu hodně. Záleží na propracovanosti modelů a úrovni detailů, ale běžně kilo materiálu stačí na dva tři dny nepřetržitého provozu tiskárny.

A jak dlouho trvá vytisknutí modelu?

Záleží na tom, jaký model tisknete. Čím je větší a detailnější, tím to samozřejmě trvá déle. Náušnice si vytisknete za deset až dvacet minut. Složitější modely, jako například propracovaný plastový půllitr na pivo, můžou trvat třeba i čtyři hodiny. Když jsme tiskli jednu velkou designovou lampu, tak to trvalo skoro osm dnů. To byl ale úplný extrém.

Jak na projekt 3D tiskárny sháníte peníze? Podílí se na něm nějací investoři?

Máme za sebou skupinu investorů, kteří si koupili polovinu firmy. I tak jsem do toho ale musel dát hodně ze svého.

Kolik peněz jste do projektu zatím vložil?

V podstatě jsem do toho vložil celou fungující firmu, kterou jsem měl a která generovala slušné zisky. Odhaduji, že se vším všudy jsem do projektu investoval zhruba milion korun.

Kdy očekáváte, že se vám investice vrátí?

S investory jsme si to naplánovali tak, že do konce příštího roku bychom se měli přehoupnout do černých čísel.

Anketa

Chtěli byste doma 3D tiskárnu?

A kolik kusů tiskáren do té doby musíte prodat, abyste splnili plán?

Záleží na tom, jestli půjde o menší model DeeOrange, nebo o větší DeeRed. Předpokládám ale, že dohromady budeme muset prodat přibližně 850 kusů. Samotné tiskárny ale nejsou naším jediným příjmem, i když z nich samozřejmě budeme mít největší zisk.

Takže sázíte i na doplňkové služby.

Rozhodně. Našim cílem je usnadnit co největšímu počtu lidí přístup k 3D tisku. Kromě prodeje doplňkových produktů a služeb chceme pracovat také na obecné edukaci. Na stránkách jsme 10. října spustili komunitní síť, kde můžou majitelé tiskáren a fanoušci 3D tisku sdílet svoje zkušenosti. Kdo si chce vytisknout nějaký 3D model a nemá vlastní 3D tiskárnu, může si objednat tisk přímo u nás, nebo přes komunitní síť poptat vytištění u nějakého řadového majitele 3D tiskárny. Ten si tímto způsobem může vydělat a snížit náklady na provoz tiskárny.

Nemáte strach, že tato komunita nebude dost velká?

Nemám. Možná se to nezdá, ale 3D tiskáren je v tuhle chvíli v České republice už celkem dost. Odhadem zhruba 800 až 1000. V komunitě navíc nebudou jen majitelé našich tiskáren. Funguje tu pár dalších projektů a jsem pevně přesvědčený o tom, že to pro lidi bude stále atraktivnější téma.

Jak to vidíte s expanzí do zahraničí? Kam byste se se svými produkty rádi vydali?

Samozřejmě si uvědomujeme, že český trh není velikostně pro 3D tiskárny úplně ideální. Snažíme se proto budovat distribuční sítě i v zahraničí. Hodně si slibujeme od zahraničních veletrhů, kde si domlouváme obchodní partnery. Slovensko je samozřejmost, dále jednáme v Německu, ve Velké Británii, ve Francii a v Itálii. V listopadu budeme v Londýně představovat tiskárnu DeeRed na největším světovém veletrhu 3D tisku.

Cílíte tedy spíš na západní trhy?

Naší prioritou je Evropské unie. Když budeme mít pocit, že se v tomhle regionu už nemůžeme rozvíjet, tak zkusíme země BRICS. Následně bychom rádi zamířili i do Ameriky. Problém je ale v tom, že americký trh je v 3D tisku o dva roky napřed. Na druhou stranu tam ale jasně můžeme vidět, jakou budoucnost tahle oblast má. Lidé jsou v USA z 3D tisku opravdu nadšení, chodí z veletrhů s krabicemi v podpaží a těší se na to, jak si s tím doma budou hrát.

Stále se tady bavíme jen o 3D tisku z plastu. Spousta lidí ale tento materiál moc neuznává. Můžeme se v dohledné době dočkat toho, že se v domácnostech bude tisknout i z jiných, pevnějších materiálů?

Musíte si uvědomit, že plast je nejjednodušší na použití, nejrozšířenější a nejdostupnější. Z kovového prášku se podle mě v domácnostech nebude tisknout ještě tak deset patnáct let. Tisk z kovu totiž vyžaduje speciální podmínky. Tiskárna obsahuje výkonný laser, takže je nutné hodně dobré napájení. Tiskne se v ochranné atmosféře, ve které se používají inertní plyny, aby to neoxidovalo. Takže potřebujete bomby s plynem a odvětrávání. Celý přístroj je kvůli tomu navíc hodně velký, což není moc praktické. Tenhle způsob tisku je opravdu ještě hodně složitý. Pro domácnosti je to zatím hudba budoucnosti. Pomalu se ale začíná rozšiřovat tisk z fotopolymeru. Ani ten ale není žádná hračka. Mým cílem je umožnit co nejjednodušší 3D tisk pro co nejvíc lidí a tomu uzpůsobujeme i naše produkty.

Spousta lidí by 3D tiskárny ještě před pár lety považovala spíš za science fiction než za něco, co jim bude dost možná brzy ležet na pracovních stolech. Kam až se může tahle technologie v dohledné době dobrat?

Nedávno jsem četl zprávu o tom, že vědci vyvíjejí grafický program, který ovládáte pouze myslí a výsledný produkt si pak vytisknete. To už je pro mnoho lidí hodně divoká představa. NASA zase pracuje na 3D tiskárně, která by mohla fungovat i ve vesmíru. Pro posádku raketoplánu by to pak znamenalo obrovskou výhodu. Když by nastal nějaký problém, tak by si kosmonauti mohli vytisknout náhradní díl, který by jim scházel.

A teď otázka z jiného soudku. Jak se díváte na to, jakým způsobem u nás stát podporuje začínající technologické firmy?

Začínající technologické firmy to u nás nemají vůbec jednoduché. Sehnat dost peněz na vývoj je někdy nadlidský úkol. Poslední dobou se v médiích hodně mluvilo o tom, že zde brzy bude zřízen fond z Evropské unie a že se technologické firmy můžou těšit na zajímavé granty. Praxe je ale velice špatná. Fond měl fungovat už od května, ale do dneška nemá ani svého arbitra a peníze leží někde stranou na hromadě. Jestli je v tom nějaký záměr, můžeme jen spekulovat. S projekty jako Operační program podnikání a inovace a Operační program Praha-Konkurenceschopnost jsou také jenom tahanice. A když přijdete se svým byznysplánem do banky, tak se vám vysmějou.

Vy sám jste to v bance zkoušel?

Já jsem rozmýšlel opravdu hodně možností. Vydal jsem se i dvou bank. V obou mi řekli, že se jedná o jeden z nejlepších projektů, který v poslední době viděli, ale že peníze zajistit nedokážou. Důvod je jednoduchý. Nejste totiž schopný splácet peníze od prvního dne. Tím pádem jsou ale mimo hru všechny start-upy.

A jaké má tedy člověk jiné možnosti?

Buď si musíte najít investora a domluvit si s ním rozumné podmínky, nebo půjdete do nějakého venture kapitálového fondu, kde vás ale většinou totálně oškubou, a ještě chtějí nesmyslné ručení vaším osobním majetkem a tak podobně. Pro mě není problém vložit do projektu vlastní firmu, ale abych riskoval všechny věci, které mi zajišťují zázemí pro život, na to nikdy nepřistoupím.

Jak vůbec hodnotíte českou start-upovou scénu? Jde o plodné podnikatelské prostředí, nebo je to spíš jen nafouknutá bublina?

To je těžká otázka. Ať na ni odpovím jakkoli, naštvu spoustu lidí. (smích) Často to vypadá tak, že dva kluci rok sedí u počítače a dávají dohromady nějaký nefunkční projekt, který nemá šanci vůbec nic vydělat. Jindy se zase za start-up označují firmy, co mají už padesát zaměstnanců a generují obrovský zisk. Podle mě by měl opravdový start-upový projekt sice rychle růst, ale těch pár lidí, kteří na něm pracují, ještě nesmí mít peníze za každou cenu na prvním místě. Dopředu by je mělo hnát hlavně nadšení a chuť celou věc zdárně realizovat.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+12
Ano
Ne

Diskuze

20. 10. 2013 | 18:49 | eďa

Přesně tak. více

19. 10. 2013 | 12:55

taky si myslim, že trojrozněrnej tisk nemá šanci nahradit pásovou výrobu, ale je to fajn hračka :-) více

Čtenáři také navštívili

12. 10. 2013 |  | 12 komentářů

David Miklas: 3D tisk otvírá neuvěřitelné možnosti. Časem ho budeme využívat všichni

Můžou se 3D tiskárny brzy objevit v běžných českých domácnostech? Nalezne tato nová technologie praktické využití? A nejsou řeči o technické revoluci, kterou by měl prý 3D tisk přinést, zatím jen science...

16. 11. 2012 |  | 5 komentářů

Takhle vypadá nová průmyslová revoluce: tři převratné nástroje a šestnáct inspirativních projektů

Nejdřív počítače udělaly z každého pracovního stolu vydavatelství, teď i továrnu. Prohlédněte si, co všechno dovedou vyrobit (a prodat) chytří lidé s dobrými nápady.

22. 6. 2012 |  | 4 komentáře

My ty peníze musíme vyčerpat! Stát hledá „nový Apple“

Začínající podnikatelé prý nemají koho poprosit o investici. Vláda jim tedy dá miliardu a půl. Znovu ale řeší důsledek místo příčiny. Vy byste do „debilů ze Dne D“ svoje peníze vložili? Já ne.

5. 3. 2012 |  | 7 komentářů

Začínáme podnikat: Jdeme si pro peníze

V minulé kapitole jsme se snažili nahlédnout do ekonomické terminologie a naučit vás dívat se na podnikání jako na změť příjmů na jedné a výdajů na straně druhé. Ještě než se dostanete do krásného plusu,...

11. 3. 2011 |  | 5 komentářů

Místo rodinného fota banda trpaslíků: 3D tisk přichází!!

Zatím je trojrozměrný tisk technologií v plenkách. Začíná se ale už statečně batolit. Váš spotřebitelský život může v budoucnosti změnit podobně, jako to před lety udělal internet a on-line obchody. Počkejte...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Opatrnostní zůstatky, Absolutní verze teorie parity kupní síly, Restituce, radim krejčí, valuty, multiměnová karta, devizy, dolar, herbalife, union pacific, diamanty, DP, občanská poradna, ING Český fond peněžního trhu, ladislav šincl, Jan Sadil, sponzoring, spořicí účet

5B02646, 5B02638, 5B02645, 5B02647, 5B02640

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK