Jedna z významných změn, kterou přináší nový občanský zákoník proti občanskému zákoníku dosavadnímu, se týká smluv uzavíraných adhezním způsobem. Těmito smlouvami rozumíme smlouvy, jejichž základní podobu neměla druhá (slabší) strana reálně možnost ovlivnit (typicky např. bankovní smlouvy, různé smluvní formuláře). Pokud se v takových smlouvách odkazuje na doložku, která není ve smlouvě přímo obsažena, je taková doložka platná pouze tehdy, „byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena, nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát“. Hrozba neplatnosti se ale týká i doložek, které jsou ve smlouvě obsaženy přímo – nový občanský zákoník totiž stanovuje určité ochranné limity. Pokud bude ve smlouvě obsažena doložka, „kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu“. Obrana pro „silnější stranu“? Psát smlouvy jednoznačně a srozumitelně. A případně myslet na to, aby se dalo prokázat, že taková doložka byla druhé straně před podpisem smlouvy dostatečně vysvětlena. Tato ustanovení týkající se smluv uzavíraných adhezním způsobem se vztahují na všechny právní vztahy, mezi podnikateli je však možné je vyloučit.
Seriál vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří GÜRLICH & Co., která na Peníze.cz zaštiťuje rovněž bezplatnou právní poradnu.
Dalším institutem, který současné občanské právo nezná, je institut lichvy, nový občanský zákoník se jí věnuje výslovně. Pojetí lichvy v novém kodexu vychází z pojetí tohoto institutu v trestním zákoníku. Lichvou tedy budeme i podle občanského zákoníku rozumět situaci, kdy jedna strana „zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru“. Hrubý nepoměr se posuzuje srovnáním hodnot vzájemného plnění a případně i s přihlédnutím k dalším okolnostem (např. k době trvání závazku). Smlouva uzavřená za výše uvedených („lichevních“) podmínek je neplatná. Neplatnosti se však nemůže dovolávat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání; předpokládá se určitý standard odbornosti a péče.
Doposud platná právní úprava neobsahuje komplexní úpravu úroků(z půjček, z prodlení atd.) – nový občanský zákoník přináší v tomto směru „nápravu“. Za povšimnutí stojí předně dvě ustanovení – limitace úroků z prodlení a úroky z úroků. Občanský zákoník nově obsahuje ustanovení, jehož podstatou je přimět věřitele, aby zbytečně neotálel s uplatněním práva na zaplacení dluhu. Dosud mohli věřitelé v podstatě bez omezení (samozřejmě s ohledem na běh promlčecí doby) vyčkávat s uplatněním práva u soudu a nechat tak narůstat úroky z prodlení. Nový občanský zákoník však stanovuje pravidlo pro ochranu dlužníka, a to hranici pro požadované úroky. Jestliže věřitel bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva, úroky můžou činit jen tolik co jistina. Další úroky mu náleží až od okamžiku, kdy věřitel své právo uplatnil u soudu.
Dále je v novém občanském zákoníku zakotveno ustanovení, které se týká úroků z úroků. Podle současné právní úpravy není možné úroky z úroků požadovat (s výjimkou ujednání, že se úrok stane součástí jistiny), nový občanský zákoník však poměrně překvapivě úroky z úroků umožňuje, pokud je tak mezi stranami výslovně ujednáno (postačí i ústní forma).
Závěrem se ještě zmíníme o velmi praktickém institutu závdavku, který nový občanský zákoník převzal ze zahraničí. Závdavek má tři hlavní funkce: důkazní, zajišťovací a sankční. Pokud je závdavek sjednán, musí být odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy, což má význam zejména u smluv uzavřených ústně. Závdavek má dále zajišťovací funkci, tedy slouží jako jistota, že bude dluh splněn. Pokud není následně závazek splněn z důvodu na straně toho, kdo závdavek dal, závdavek propadne ve prospěch druhé strany. Jestliže však nastane situace opačná, tedy závazek nebude splněn z důvodů na straně toho, kdo závdavek přijal, má tato strana povinnost vydat dvojnásobek toho, co přijala jako závdavek, nebo závazek splnit (popř. nahradit škodu, pokud již splnění závazku není možné). Obdobné řešení se uplatní i při odstoupení od smlouvy, pokud pro tyto případy nebylo ujednáno odstupné, považuje se závdavek za odstupné.
Nejspíš vám neuniklo, že nás čeká opravdový zlom v českém soukromém právu. K prvnímu lednu příštího roku začne být účinný nový občanský zákoník. Nahradí nejenom dosavadní, mnohokrát novelizovaný a záplatovaný občanský zákoník z roku 1964, ale také zákoník obchodní a řadu dalších předpisů. V novém seriálu vás seznámíme s nejdůležitějšími novinkami.
Nový občanský zákoník, účinný od prvního ledna příštího roku, přináší tolik změn, že se v našem novém seriálu můžeme zaměřit jen na ty nejdůležitější. Zejména pak budeme pozornost věnovat těm, kde se nový kodex od starého občanského zákoníku odlišuje výrazně, a institutům, které tato norma obsahuje zcela nově. Oblastí, kde se pravidla mění zásadně, je také uzavírání smluv.
I v tomto dílu procházky po nejdůležitějších změnách, které od roku 2014 přinese nový občanský zákoník, zůstaneme u tématu smluv. Věnovat se budeme změně obsahu smlouvy, obchodním podmínkám a jejich změnám a v neposlední řadě také neúměrnému zkrácení jedné ze smluvních stran.
V tomto pokračování pravidelného seriálu o novém občanském zákoníku se zaměříme na obecné úpravy závazků. Blíže se budeme věnovat smlouvám uzavíraným adhezním způsobem, institutu lichvy a závdavku a v neposlední řadě též úpravě úroků.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
