Jan Šuráň: Minipivovary jsou dobrý byznys

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 1. 6. 2013 | 3 komentáře
„Když na to máte peníze, tak je to rozhodně lepší, než mít všechno v bance nebo investovat do fondů. V Česku má navíc pořád zvuk, když o sobě člověk může říct, že je majitel pivovaru,“ říká ve druhé části rozhovoru pro Peníze.cz Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Jan Šuráň: Minipivovary jsou dobrý byznys

První díl rozhovoru najdete zde: Jan Šuráň: České pivo je lepší než dřív

Souhlasíte s tvrzením, že jedno pivo denně je zdravé?

Já to mám dokonce analyticky ověřené. Spousta lékařů vám navíc potvrdí, že konzumace jednoho až dvou piv denně přináší značné zdravotní výhody. Pivo přispívá k lepšímu trávení a k lepší srdeční činnosti. Člověk k tomu ale samozřejmě nesmí přistupovat skandinávským způsobem, kdy si ty dvě piva za každý den vybere v pátek večer. My bychom byli opravdu rádi, kdyby si to lidé vzali za své a nepili nějak nárazově ve velkém množství, ale pravidelně s mírou. Pivovarský průmysl by se navíc zbavil letních špiček a zimních propadů, takže by výroba piva byla plynulejší a výsledný produkt ještě kvalitnější.

Jak velký je rozdíl mezi spotřebou piva v zimě a v létě?

U nás je to až třicet procent. Leden a únor bývají nejhorší měsíce, protože lidi po Vánocích nemají peníze. Je to taky období, kdy se hodně pijou teplé alkoholické nápoje. Navíc tady není ani moc turistů. V létě se pak najednou začne pít pivo o sto šest, takže velkým pivovarům vyskočí spotřeba o dvacet až třicet procent. U pražských pivovarů je to trošku jinak, protože se město vylidní, všichni odjedou na dovolenou a spotřeba klesá.

Jan Šuráň

Jan Šuráň

Kdyby nebyly porodnice, narodil se v pivovaře. Takhle musíme říct, že jeho první cesta vedla z porodnice do pivovaru. Pivo studoval na střední i vysoké škole – na střední průmyslové škole technologické a fakultě potravinářských a biochemických technologií VŠCHT. Po škole – s roční přestávkou na sládkování v Krušovicích – třináct roků ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském.

V roce 1992 u zrodu firmy PIVO Praha, která pomáhá vařit pivo: velkým pomáhá s technologiemi, malým prostě postaví mini- či pikopivovar na klíč.

Vzpomenete si, kdy jste se poprvé v životě napil piva? Mně dal ochutnat děda, když mi bylo šest, a musím říct, že mi to moc nechutnalo.

Přesně si asi nevzpomenu. S rodiči jsme ale bydleli v bývalém pivovaru a táta měl pivo hodně rád, takže jsem ho určitě taky ochutnal už jako malé dítě. Cíleně jsem ho však začal ochutnávat až na sladovnickém učňáku.

Bral jste to tak, že je vám pivo v životě souzeno?

Asi jo. Je pravda, že moje první cesta z porodnice vedla do pivovaru. V tomhle prostředí jsem už zůstal celý život.

A kdy jste se rozhodl, že chcete pivu zasvětit i svou kariéru?

Zásadní životní rozhodnutí člověk často udělá tak, že o něm ani neví. Když jsem ve čtrnácti letech končil v devítce na základce, tak jsem se rozhodl, že se už nikdy nechci učit a biflovat, takže nepůjdu ani na střední ani na gympl, ale na učňák. Poblíž ale byla jen strojárna a tam se mi nechtělo. Přes ulici bydlel sládek uherskobrodského pivovaru a tátovi jednou v hospodě nabídnul, ať jdu na učení k nim. Tak jsem šel nakonec na učňák do Uherského Brodu. Po roce mi ale došlo, jaká to byla blbost, tak jsem se přihlásil na potravinářskou průmyslovku v Praze. Pak jsem si ještě studium protáhnul na Vysoké škole chemicko-technologické. Diplomku jsem psal ve Výzkumném ústavu pivovarském, kde mi pak nabídli, abych už zůstal. Tam jsem pak působil dalších deset let. Od toho původního rozhodnutí, že se už nikdy nebude učit, jsem v podstatě až doteď s učením nepřestal.

Působil jste také jako sládek v pivovaru Krušovice. Jak vzpomínáte na tuhle zkušenost?

Bylo to hodně podnětné. Přiznám se, že jsem asi nebyl úplně nejlepší sládek. Trochu mi chyběly zkušenosti a kontakty. Tehdy to bylo totiž hodně o improvizování. Celkově mi to ale dalo hrozně moc. Poznal jsem, jak to chodí v takhle velké fabrice, jaké tam jsou zákonitosti. To jsem pak využil po revoluci, kdy jsme s několika kolegy založili vlastní formu a začali dělat inženýring a poradenství pro pivovary.

Proč jste se pustil do vlastního podnikání?

V devadesátém roce jsem se z Krušovic vrátil do Výzkumného ústavu pivovarského, kde jsem dělal v technologickém úseku. Začátek devadesátých let byl hodně divoký a to se týkalo i samotného ústavu. Nikdo moc nevěděl, jak to vlastně bude dál. My jsme ještě s třemi kolegy vymýšleli, jak by se to dalo všechno oživit. Nakonec jsme šli za ředitelem a navrhli mu, že bychom založili firmu, která by v podstatě byla dceřinou společností výzkumáku a sháněla by celému podniku kšefty. Vedení se to ale nelíbilo a bylo nám řečeno, že než abychom parazitovali na jménu výzkumáku, tak ať radši odejdeme. To nás samozřejmě naštvalo, tak jsme šli. Brzy to tedy bude třiadvacet let, co máme vlastní firmu PIVO Praha.

Jak se za ta dlouhá léta změnila činnost vaší společnosti?

Změnila se hodně. Ze začátku to bylo klasické poradenství a inženýring. To znamená, že jsme dělali menší projekty a rekonstrukce pivovarů. Pak jsme začali dělat první minipivovary, na kterých jsme spolupracovali s jednou strojírenskou fabrikou. Postupně jsme je začali stavět i po světě. Potom jsme si otevřeli první hospodu jako „referenzplatz“, kde mohli lidé ochutnávat naše piva. Po dalších sedmi letech jsme si řekli, že je fajn, že máme hospodu, ale že se musíme posunout dál. Tak jsme otevřeli druhou, kde nabízíme točená piva ostatních minipivovarů, ale taky přes 250 druhů lahvových piv. Časem nám ale přestalo stačit i to, tak jsme loni zprovoznili Břevnovský klášterní pivovar, kde vyrábíme pivo, kterým zásobujeme další restaurace.

Propojeno

Lahváč doma u televize místo půllitru v hospodě, pivní speciály, pivo v petlahvích, regionální pivovary, levné pivo z Polska –

Každoročně tu vzniká přes dvacet nových minipivovarů. Co stojí za tímto nárůstem? Je to opravdu tak dobrý byznys?

Rozhodně to není špatný byznys. Když na to má někdo peníze, tak je to rozhodně lepší, než mít všechno v bance nebo investovat do nějakých fondů. V Česku má navíc pořád ještě zvuk, když o sobě člověk může říct, že je majitel pivovaru.

Jací lidé si dnes zakládají minipivovary?

Většinou jde o lidi, kteří hodně vydělali v jiných oborech, a chtějí se pustit do něčeho nového. Někdo jim sice může vyčítat, že k pivu nemají až tak velký vztah, hlavní ale je, když to pivo vaří dobře. A to se takřka vždy děje.

Za jedno pivo z minipivovaru zákazník zaplatí přes čtyřicet korun. Nemáte strach, že když by si lidé museli ještě víc utáhnout opasky, tak můžou ztratit zájem o dražší prémiová piva? Nebo si podle vás minipivovary svou cílovou skupinu vždy najdou?

Já si myslím, že se cílová skupina vždycky najde. Vezměte si navíc, jak to v době krize funguje u luxusního zboží. Tenhle segment jde neustále nahoru. Ti, co na to mají, tak si to prostě koupí krize nekrize. A s pivem to bude stejné. Alespoň my jsme tedy žádnou krizi nepocítili.

Anketa

Máte svoji oblíbenou značku piva?

Když si chce někdo postavit vlastní minipivovar, kolik peněz k tomu bude potřebovat?

Zařízení pivovaru, který má smysl, to znamená, že za rok vyprodukuje zhruba osm set až tisíc hektolitrů piva, stojí kolem pěti milionů. K tomu ale musíte připočíst ještě stavební úpravy. Pokud nemáte restauraci, která je u minipivovaru nezbytná, tak ještě počítejte s dalšími nemalými náklady. Když to tedy sečteme u člověka, který začíná na zelené louce, tak zařízení pivovaru, vhodná nemovitost a úprava restaurace vyjdou zhruba na pětadvacet milionů. 

Jaký vztah mají lidé z minipivovarů a zástupci velkých pivovarů? Panuje mezi nimi velká rivalita?

Ani moc ne. Minipivovary zatím představují jen jeden a půl procenta trhu, takže těm velkým opravdu moc nekonkurují. Čím je ale štveme, je to, že jim bereme mediální prostor. Minipivovary jsou teď mediálně vděčné téma, což vlastně dokazuje i tenhle rozhovor. Velké pivovary mají naopak celá PR oddělení, která je stojí hodně peněz.

Myslíte si, že počet minipivovarů bude i nadále růst stejným tempem?

Minipivovary budou určitě ještě přibývat. Trh v České republice ještě není nasycený. V tuhle chvíli jich je tu zhruba sto pětasedmdesát. Já si myslím, že se to zastaví někde u počtu dvě stě padesát. To je zhruba strop. Pro lidi to časem už nebude taková atrakce. Dobře vedeným minipivovarům se ale bude dařit i potom. Přístup Čechů k pivu se totiž jen tak nezmění.

Líbilo se vám čtení o minipivovarech? Vyzkoušejte pivní minikvíz!

Kolik litrů piva se v Česku ročně vypije na hlavu?

Kolik procent alkoholu má nejsilnější české pivo?

Kolik procent českých mužů se hlásí k pití piva?

Kolik procent českých žen přiznává pití piva?

Kdo je autorem věty „Pivo je důkazem toho, že Bůh nás miluje a chce, abychom byli šťastní.“?

Český ležák vzniká za pomoci kvašení...

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+57
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Jan Šuráň: České pivo je lepší než dřív

25. 5. 2013 | Ondřej Tůma | 21 komentářů

Jan Šuráň: České pivo je lepší než dřív

S prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů Janem Šuráněm jsme si povídali o tom, kvůli čemu v Česku klesá spotřeba piva, jak se liší dnešní ležáky od těch před třiceti lety a... celý článek

Když se nedá věřit už ani té flašce

28. 9. 2012 | Michal Kašpárek | 3 komentáře

Když se nedá věřit už ani té flašce

V Česku funguje úplný opak znalostní ekonomiky. Jsme mistři ve vydělávání na tom, že víme něco, co ten druhý neví. Třeba že rum není rum.

Svět českých pivařů se mění

16. 12. 2011 | Ondřej Tůma | 6 komentářů

Svět českých pivařů se mění

Lahváč doma u televize místo půllitru v hospodě, pivní speciály, pivo v petlahvích, regionální pivovary, levné pivo z Polska – svět českých pivařů se pomalu, ale jistě mění.

Igráčkovy návraty

27. 11. 2011 | redakce Peníze.CZ

Igráčkovy návraty

To je pořád řečí o tom, jak jsme finančně nevzdělaní. A kdo proti tomu něco dělá? Jak to, že ještě večerníček nevaroval před riskantními investicemi pořadem Jak krteček o kalhotky přišel?... celý článek

Aleš Tůma: Recept na dluhy? Hospodská ekonomie!

7. 3. 2011 | Aleš Tůma | 10 komentářů

Aleš Tůma: Recept na dluhy? Hospodská ekonomie!

Všechny státní dluhy jsou vymyšlené a odporují zákonu o zachování hmoty a energie. Nejde o nic jiného než o promyšlenou neoliberální propagandu a konspiraci mocných bankovních domů.... celý článek

Partners Financial Services