Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Začínáme podnikat: Sociální a zdravotní pojištění

| rubrika: Jak na to | 16. 1. 2012 | 6 komentářů
Nejen daněmi živ je erár. K základním povinnostem podnikatele platí také přispívání na sociální systém a systém veřejného zdravotního pojištění. Podívejme se na to, co všechno je třeba udělat a na co musíte myslet, abyste se hned za startovní čárou podnikatelské dráhy nestali neplatiči.
Začínáme podnikat: Sociální a zdravotní pojištění

Aktualizováno pro rok 2013

Povinnost registrovat se k platbě sociálního pojištění a zdravotního pojištění přitom mají osoby samostatně výdělečně činné a ty právnické osoby, které mají zaměstnance. Na oznámení mají osm dní ode dne, kdy zahájily podnikání – tedy pokud se jedná o fyzickou osobu –, ne od chvíle, kdy převzaly výpis z živnostenského rejstříku, ale kdy skutečně začaly vykonávat podnikatelskou činnost, a v případě společností ode dne, kdy přijaly prvního zaměstnance.

Trocha terminologie

Abychom se hned na počátku nezamotali do pojmů, které s příspěvky odváděnými do sociálního a zdravotního systému souvisejí, musíme si ty nejvýznamnější z nich ujasnit. Jak už pojmenování plateb napovídá, mají charakter pojištění, jsou tedy založeny na pravidelném placení příspěvků. Znalí ale vědí, že s komerčním pojištěním v podobě například majetkového pojištění u pojišťoven má tento princip pojištění společné jen málo – částka pojistného se nevypočítává z hodnoty rizika a předpokládaného čerpání, ale jedná se svým způsobem (podobně jako v případě daní) o poplatek za úspěch. Čím více vyděláte, tím více do obou systémů zaplatíte, a není přitom úplně jisté, že o to víc z něj také obdržíte (zvlášť když si zvyknete být samostatní a nenatahovat žebravé dlaně ke státu při každé sebemenší příležitosti). Jejich největší odlišností oproti komerčnímu pojištění je totiž jejich solidárnost (pracujících s nepracujícími, bohatých s chudými, zdravých s nemocnými) a povinnost.

Z balíku, který se vybere, financuje státní rozpočet v případě sociálního pojištění všechny myslitelné sociální dávky: důchody (starobní, invalidní, vdovské/vdovecké, sirotčí), podpory v nezaměstnanosti, dětské přídavky, příspěvky na bydlení a další. O tom, že se nejedná o žádné marginální částky, svědčí fakt, že příspěvky vybrané jen Českou správou sociálního zabezpečení tvoří podle této instituce zhruba třetinu českého státního rozpočtu. Pojistné zaplacené zdravotním pojišťovnám pak směřuje do systému veřejného zdravotního pojištění a pomáhá financovat zdravotní péči.

Vyměřovací základ

Pro výpočet plateb je důležitý termín vyměřovací základ. Ten je u OSVČ stanoven na 50 procent všech příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení nákladů vynaložených na dosažení těchto příjmů. U zaměstnanců činí vyměřovací základ souhrn všech příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Může tedy jít jak o peněžité, tak nepeněžité požitky, a do vyměřovacího základu je proto třeba započítat například i poskytnutí služebního automobilu ke služebním účelům. Do vyměřovacího základu se naopak nezahrnují např. náhrady škody, odstupné a odbytné, věrnostní přídavky horníkům, odměny a jednorázové sociální výpomoci.

Zaměstnavatelé si celkový vyměřovací základ pro potřeby odvedení pojištění vypočítají součtem vyměřovacích základů všech zaměstnanců.

Zákon stanovuje minimální a maximální platby pojistného, a to tak, že určuje minimální vyměřovací základ. V případě zaměstnanců je totožný s minimální měsíční mzdou, která je momentálně autoritativně nařízena na 8500 Kč (v srpnu 2013 se zvedla poprvé od roku 2007, o pět set korun). OSVČ mají minimální měsíční vyměřovací základ stanovený na 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem (pro rok 2013 to tedy je 12 942 Kč). Maximální roční vyměřovací základ pro obě kategorie činí 48násobek průměrné měsíční mzdy pro sociální pojištění. Původní strop vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění ve výši 72násobku průměrné měsíční mzdy byl na roky 2013 až 2015 zrušen. Nedosáhnou-li vaši zaměstnanci nebo vy jako OSVČ alespoň takového platu či zisku, jaký je stanoven v podobě minimálního vyměřovacího základu, vypočítává se pojistné z této nejnižší hranice. A naopak – přesáhnete-li maximální vyměřovací základ, víc už platit nemusíte.

Anketa

Co je zdravotní a sociální pojištění?

Plátci

Povinnost platit pojištění, ať už zdravotní, nebo sociální mají zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné i zaměstnanci. Nás budou zajímat první dvě kategorie – osoby samostatně výdělečně činné, tedy v pojetí této publikace fyzické osoby, jsou povinny odvádět pojistné, pokud svou činnost vykonávají jako hlavní, zaměstnavatelé v případech, kdy mají zaměstnance – to se tedy týká jak právnických osob, tak i osob fyzických, pokud někoho zaměstnávají.

Zaměstnancům se platby pojistného strhávají z výplaty každý měsíc, OSVČ platí zálohy vypočítané podle vyúčtování zaslaného pojišťovně a sociálce za předchozí rok. Pokud s podnikáním začínáte nebo pokud částka ve vyúčtování za minulý rok nedosáhla minimálního vyměřovacího základu, je třeba posílat na účet zdravotní pojišťovny každý měsíc alespoň 1748 Kč, na účet správy sociálního zabezpečení pak 1 890 Kč a v případě, že jste pojištěni dobrovolným nemocenským pojištěním, ještě dalších 115 Kč. (Všechny částky platí pro rok 2013.)

Sociální pojištění: tři složky

Jako sociální pojištění (pojistné na sociální zabezpečení) je souhrnně pojmenována skupina pojistného, která zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná, OSVČ se k němu přihlašují dobrovolně.

Sociální statistiky

V roce 2011 vybrala Česká správa sociálního zabezpečení na pojistném 357,462 miliardy korun. Na důchody ale vydala 359,098 miliardy a na dávky nemocenského pojištění 21,505 miliardy, takže byl celý systém v minusu.

Ve stejném roce bylo u ČSSZ důchodově pojištěno 5 039 978 „klientů“. Důchodců bylo 2 873 004 a počet vyplácených důchodů 3 501 402 v průměrné výši 10 552 Kč.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Sazby

Ze mzdy každého zaměstnance musíte jako zaměstnavatel strhnout 6,5 procenta z vyměřovacího základu. Tyto peníze jdou na důchodové pojištění. Vy jako zaměstnavatel jste povinni k tomu přihodit dalších 21,5 procenta na důchodové pojištění a 1,2 procenta jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. A pokud zaměstnáváte méně než 26 lidí, můžete se začátkem každého roku přihlásit k placení nemocenského pojištění s vyšší, 3,3procentní sazbou a od odváděného pojistného si pak budete moci odečítat polovinu nemocenských, které zaplatíte zaměstnancům za prvních 21 dní pracovní neschopnosti. Zaměstnáváte-li lidí víc nebo se ke zvýšené platbě nemocenského pojištění nepřihlásíte, budete platit 2,3 procenta, ale pak všechny nemocenské za první tři týdny zaplatíte ze svého, resp. z firemního. Suma sumárum tak jako zaměstnavatel zaplatíte za každého zaměstnance buď 25, nebo 26 procent navrch k jeho hrubé mzdě.

U zaměstnanců, kteří se účastní druhého důchodového pilíře (důchodového spoření) jsou výpočty ještě o něco komplikovanější. Zaměstnavatel za něj odvede svých 21,5 % vyměřovacího základu a z platu mu strhne na sociální pojištění 3,5 %. Tyto peníze pošle na správu sociálního zabezpečení. Tři procenta z vyměřovacího základu, určená u zaměstnanců neúčastnících se druhého důchodového pilíře na sociální pojištění, odvede zaměstnavatel prostřednictvím finančního úřadu na účet penzijní společnosti, ale ještě předtím k nim přidá 2 % z hrubé mzdy zaměstnance.

Přehled o zaplaceném pojistném předkládá zaměstnavatel každý měsíc na formuláři České správy sociálního zabezpečení.

OSVČ platí nemocenské pojištění, pokud se do tohoto systému dobrovolně přihlásí, ve výši 2,3 procenta. Důchodové pojištění si vypočítávají jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu (z toho 28 procent na důchodové pojištění a 1,2 procent na státní politiku zaměstnanosti).

Účastní-li se OSVČ druhého důchodového pilíře, odvede na sociální pojištění 26,2 % a ke třem procentním bodům, které do 29,2 % chybějí, přidá další 2 % z vyměřovacího základu a celých těchto 5 % z vyměřovacího základu pošle prostřednictvím finančního úřadu na účet zvolené penzijní společnosti.

Zdravotnické statistiky

Veřejné zdravotní pojištění, vybírané zdravotními pojišťovnami, pokrývalo v roce 2011 převážnou část výdajů na zdravotnictví, konkrétně 78,2 % (státní a územní rozpočty se na úhradách podílejí 5,8 % a soukromé výdaje dosahují 16 %).

U osmi zdravotních pojišťoven fungujících ke konci roku 2011 bylo evidováno cca 10 394 tisíc pojištěnců, z toho 60,4 % u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění podle předběžných údajů dosáhly 220 391 milionů Kč. Celkové výdaje tohoto systému činily 225 547 milionů Kč. Platba státu za nevýdělečné pojištěnce (za důchodce, děti, nezaměstnané a některé další skupiny obyvatelstva) v roce 2011 činila cca 52,7 miliard Kč.

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní pojištění

Systém veřejného zdravotního pojištění, do kterého jdou prostřednictvím zdravotních pojišťoven platby za zaměstnance a od osob samostatně výdělečně činných, pokrývá v České republice více než tři čtvrtiny celkových výdajů tuzemského zdravotnictví. Každý podnikatel musí být k platbě pojištění registrován u všech zdravotních pojišťoven, které si jako svou pojišťovnu zvolili jeho zaměstnanci. U těch pojišťoven, ve kterých není pojištěn žádný zaměstnanec, se neregistruje.

Sazby

Zaměstnancům zaměstnavatel odečte z jejich hrubé mzdy 4,5 % na zdravotní pojištění. Dalších 9 % z hrubé mzdy zaplatí sám zaměstnavatel. To se týká jak firem, tak podnikajících fyzických osob, které mají zaměstnance. Zdravotním pojišťovnám předkládá každý měsíc přehled o platbě zdravotního pojištění zaměstnavatele.

Samotná osoba samostatně výdělečně činná platí na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu.

Vedlejší činnost

Pokud podnikáte jako OSVČ a zároveň jste někde zaměstnáni, máte nárok na starobní nebo invalidní důchod, nárok na rodičovský příspěvek, osobně pečujete o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby nebo o osobu blízkou, máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské dávky v souvislosti s porodem a těhotenstvím nebo jste současně nezaopatřeným dítětem, pohlíží na vás zákon jako na podnikatele, který svou samostatnou činnost vykonává jako vedlejší. V takovém případě máte jisté úlevy – minimální vyměřovací základ je totiž o 60 procent nižší, než když je podnikání vaší hlavní činností. A od toho se odvíjejí zálohy na pojistné. Minimální vyměřovací základ se pak za ty měsíce, kdy za vás pojistné odváděl stát, neplatí vůbec.

Povinnosti

Ve vztahu ke správě sociálního zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám) ale nemáte jen povinnost registrační, která obnáší nahlášení zahájení činnosti (podnikání nebo zaměstnávání) do osmi dnů poté, co jste začali podnikat nebo přijali zaměstnance, ale také další úkoly. OSVČ musí jednou za rok vypočítat pojistné a uhradit případné nedoplatky, a to do 30 dnů od podání daňového přiznání na finanční úřad (tedy do konce března ti, kdo nemají daňového poradce, a do konce července ti, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce). Výpočet ji zároveň dovede k částce nového vyměřovacího základu, a tedy k nové výši záloh, které je třeba platit od dalšího měsíce.

Jako zaměstnavatel musíte měsíc co měsíc poslat jak na sociálku, tak do zdravotní pojišťovny kromě platby vybraného pojistného také přehled o platbě pojistného. Ten obsahuje součet vyměřovacích základů, úhrnnou výši pojistného a počet zaměstnanců (pro zdravotní pojišťovnu těch, kteří jsou u ní pojištěni). Jak platba, tak přehled by měly dojít do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který je pojistné odváděno. Stejnou lhůtu mají i OSVČ při platbě záloh. Opožděné platby se rozhodně nesetkají s pochopením a penále, které vás v takových případech čeká, má podobu 0,05 procenta úroku za každý den prodlení.

A jak na zaměstnavatele, tak na OSVČ se vztahuje oznamovací povinnost – jakmile dojde k nějaké změně v zaměstnávání či podnikání, je třeba do osmého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž změna nastala, to příslušné instituci oznámit.

Zaměstnavatelé pak mají ještě jednu, evidenční povinnost – jednou ročně, nejpozději 30. dubna, poslat na správu sociálního zabezpečení evidenční list důchodového pojištění, který vede pro každého zaměstnance a který obsahuje například dobu důchodového pojištění a vyměřovací základ konkrétního pracovníka.

Další povinnosti

Počítání daní a sociálního a zdravotního pojištění a jejich placení není jedinou povinností, kterou vůči úřadům jako podnikatel máte. Jsou nicméně tím nejvýznamnějším úkolem. Na některé z dalších se podíváme hned v následující kapitole.

Vývoj průměrné mzdy

Průměrná mzda v národním hospodářství vypočítaná Českým statistickým úřadem, od které se odvíjí výše minimálního vyměřovacího základu, se za poslední roky pochopitelně vyvíjela. Zatímco v roce 2005 byla 18 344 Kč, v roce 2007 přesáhla dvacetitisícovou hranici (20 957 Kč) a do roku 2013, kdy dosáhla výše 25 884 Kč, neustále rostla.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

1. 6. 2014 | 0:57 | louis vuitton replica shoes

http://www.rachelrenaemua.com/belt-sale/ replica louis vuitton http://www.shanibooks.com/louisvuittonofficialwebsite.htm entrecapitalist.com louis vuitton handbags sale cheap louis vuitton wallets online cheap louis...více

8. 5. 2014 | 14:29 | tiffany ring

cheap jerseys free shipping cheap discount nhl jerseys from china cheap low price nfl jerseys with free shipping cheap nhl jerseys wholesale authentic jerseys lindapindadesigns.com/cheap-au thentic-jerseys-c-6.html cheap...více

2. 5. 2014 | 21:44 | http://www.matrang.net/louisvuitton/

on the flip side, the actual {irs|internal revenue service|interest rates|rates|irs. i would say the brand's different watches correspond with bespoke workmanship experience and luxury of throws in addition to Royce business...více

28. 4. 2014 | 13:09 | buy cheap nfl jerseys

red bottom shoes maker red bottoms louboutin replica pumps oakley glasses frames cheap bunnyandbells.com free shipping online replica louboutin boots red bottom shoes legit cheap jordan 11 cheap red bottoms for...více

16. 1. 2012 | 15:41 | MoB

Myslím, že i u komečních pojištění je jejich podstatným znakem solidarita (třeba nevyloupených s vyloupenými, nevyplavených s vyplavenými aj.). Zase za každou cenu není třeba být "proti všem" :) jakkoliv sociální a zdravotní...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Eskont, Přímá investice, Nepřímá daň, petr mach, daň z příjmů, michal wantulok, česká spořitelna, fintech, Sb., soupis zboží, měnové, ukončení pracovního poměru, Roman Koděra, trh s nemovitostmi, dobročinný účel, plynovod, Martin Šubrt, Asociace pro kapitálový trh

3M71980, 3T80510, 3M71980, 3T80510, 3M71980

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK