Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere?

Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere?
Česká vláda si hýčká velké investory, zejména pak ty zahraniční, a na jejich cestě na naše území zametá i ta nejmenší smítka. Naopak drobným českým podnikatelům hází klacky pod nohy. Jak jinak by šel interpretovat fakt, že ČR loni získala historicky nejvyšší počet velkých investičních projektů, zatímco počet českých podnikatelů již dva roky klesá? Přečtěte si naši analýzu.

Počet investičních projektů, které Česká republika získala v roce 2005, je historicky nejvyšší. "V investicích s vysokou přidanou hodnotou, o které je v mezinárodním měřítku největší boj, jsme si udrželi vysokou úspěšnost. Stejně jako v roce 2004 se nám i vloni podařilo zprostředkovat 39 nových projektů," říká Tomáš Hruda, generální ředitel agentury CzechInvest.

Na jedné straně čteme, jak je Česká republika v mezinárodním honu za tzv. FDI (přímými zahraničními investicemi, angl. Foreign direct investments) velice úspěšná - v následující mapě publikované v prosincovém BusinessWeeku například porovnejte počty obyvatel a hodnoty FDI v jednotlivých zemích. Na druhou stranu ale již prakticky od znovuzavedení soukromého podnikání v českých zemích slýcháme, že to drobní podnikatelé u nás nemají vůbec jednoduché a již dva roky jsme svědkem jejich trvalého úbytku.

 


Upozornění: americký "billion" = česká miliarda
Zdroj: BusinessWeek z 12. prosince, str. 52

Podle Hrudy je celkový nárůst počtu projektů zprostředkovaných pomocí agentury CzechInvest pozitivním signálem o stavu českého podnikatelského prostředí.

Jaký signál ale vysílají následující fakta?

  • Od roku 2003 vzdalo podnikání skoro 90 tisíc OSVČ, jejich počet klesl z 998 520 na 910 829, jde tedy téměř o každého desátého.
  • Mezi lety 2002 a 2005 vzrostl počet ukončených registrací k dani z příjmů fyzických osob z 23 230 na 35 552 a zároveň klesl počet nových registraci ze 77 671 na 53 250 (více viz články Státem ohrožený druh? Živnostník a Likvidace živnostníků: realita, či bulvární propaganda?).
  • Podle databáze Creditinfo Firemní Monitor, údajně nejkomplexnější databáze českých firem dostupné na našem trhu, loni vzniklo 53 496 nových firem. Oproti roku 2004, kdy se jich zaregistrovalo 83 922, tak jde o více než třetinový propad. Současně je to nejnižší stav za posledních pět let.

Uveďme ještě data ČSÚ, ty trend úbytku podnikatelů jen podtrhují.

Počet podnikatelů podle ČSÚ
Čtvrtletí Počet podnikatelů Podíl podnikatelské sféry
na celkové zaměstnanosti
4Q/2003 814,9 tis. 17,20%
IQ/2004 804,2 tis. 17,20%
2Q/2004 792,9 tis. 16,90%
3Q/2004 790,1 tis. 16,70%
4Q/2004 779,0 tis. 16,50%
1Q/2005 767,3 tis. 16,30%
2Q/2005 768,6 tis. 16,20%
3Q/2005 758,2 tis. 15,80%
4Q/2005 bude doplněno 07. 02.2006
Zdroj: ČSÚ, výsledky podle výběrového šetření pracovních sil

Korelaci mezi daty nehledáme, ale rozhodně je zajímavé srovnání, jak se snižujícím počtem živnostníků rostou počty projektů zprostředkovaných CzechInvestem. Ten se během své existence, tj. od roku 1992, podílel na 605 investičních projektech v celkové hodnotě přes 460 miliard korun.

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Oznámené projekty celkem 2 7 6 5 5 16 24 62 57 56 65 146 154
Předpokládaná výše investice celkem (mil. CZK) 361 2 132 2 260 5 217 1 624 28 624 17 862 114 480 50 653 70 989 36 428 56 833 73 014

Pro upřesnění ale dodejme, že ne všechny firmy, kterým vláda přes agenturu CzechInvest pomáhá, jsou zahraniční. Zákon o vládních pobídkách domácím i zahraničním investorům stanovuje stejná práva a podmínky, nejvíce u nás ale tradičně investují firmy z Německa (27 %) a Japonska (20 %). Společnosti sídlící v České republice zaujímají s 11 % třetí pozici. Za normálních okolností musí podnik, aby získal pobídku, investovat nejméně 200 miliónů Kč (před novelou 350 miliónů Kč). Nabízí se logická otázka: Který český podnik nosí takové částky po kapsách? Žebříček za loňský rok vypadal následovně:

Investoři podle země původu, rok 2005 Počet firem
Belgie, Lucembursko 6
Česká republika 29,5
Finsko, Švédsko 3,5
Francie 6
Irsko a Velká Británie 9
Itálie, Španělsko 9
Japonsko 6
Nizozemsko 3
Německo 43
Kanada 1
Rakousko, Švýcarsko 10
Tchaj-wan 3
USA 21
Ostatní 4
Celkem 154
Zdroj: CzechInvest

Každopádně ale z hlediska celkového přílivu zahraničních investic, který sleduje ČNB, bude rok 2005 vyhodnocen také jako nejlepší anebo jeden z nejlepších. Za první tři čtvrtletí přiteklo do ČR 224 miliard korun. Přitom za celý rok 2004 to bylo pouze 115 miliard korun. "I kdyby příliv investic fakticky nepřekročil sumu 278 miliard korun z roku 2002, už za první tři čtvrtletí loňského roku jsme z hlediska mezinárodního srovnání dosáhli rekordu," říká René Samek, ředitel divize investic a aplikovaného výzkumu agentury CzechInvest. Je to dáno také tím, že si koruna vůči dolaru téměř o třetinu polepšila a globální výsledky zpracovávané podvýborem OSN se u jednotlivých států vyjadřují v dolarech.

Malý metr na velké, velký na malé

Neměří ale vláda malým a velkým různým metrem? Zdá se, že ano, a zvláště ta sociálně demokratická. Pobídky investorům začala nabízet nejdříve na základě přijetí vládního usnesení z dubna 1998, tímto krokem byly stanoveny základní podmínky pro investory. Žadatel o investiční pobídky musel investovat "na zelené louce" minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD pro umožnění udělení investičních pobídek i významným domácím investorům. (V současnosti jde o minimální investiční limit 50 - 100 mil. Kč podle regionu, viz sloupek níže). 1. května 2000 pak vstoupil v platnost Zákon o investičních pobídkách (č. 72/2000), Česká republika se tak stala prvním státem v regionu střední a východní Evropy, kde byl systém investičních pobídek určen zákonem. 

Počínaje rokem 2004 naproti tomu ale rozhodla zpřísnit daňové podmínky osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ),  největší změnou se stalo zavedení minimální daně z příjmů a zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro placení zdravotního a sociálního pojištění, přičemž výše všech těchto tří částek každým rokem stoupá. 
Velkou překážkou českého podnikání je také dlouhá doba potřebná na založení firmy. V nedávném hodnocení Světové banky se ČR ze 115 hodnocených zemí umístila až na 77. místě, české "s.r.óčko" totiž trvá založit v průměru až neuvěřitelných 40 dní.
Aktuálním "klackem pod nohy" jsou registrační pokladny, viz článek K čemu budou registrační pokladny?. Maloobchodníci a provozovatelé hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění musí za několik tisíc do konce roku pořídit pokladny s fiskální pamětí.

Vláda ve sice ve svém programovém prohlášení pyšní podporou drobných českých podnikatelů. Jinak to ale vypadá očima státu a jinak očima těch, kterým je určena. Tomuto tématu jsme se věnovali v článku Státem ohrožený druh? Živnostník

Do budoucna podnikatelům také hrozí vyplácet nemocenskou svým zaměstnancům prvních 14 dní, nyní ji vyplácí stát. Velkým firmám se může podařit snížit nemocnost například z 3,4 % na 1,4 %, avšak malé podnikatele s jedním dvěma zaměstnanci to může "položit".
Špatná vymahatelnost práva, nepřehledná legislativa a neustálý strach z pokut je dalším palčivým problémem pro malé podnikatele. Na ty drobné je navalováno stále víc a víc povinností a je téměř nemožné podnikat, aniž by zároveň něco neporušili.

Jaký smysl vůbec pobídky mají?

CzechInvest, agentura pro podporu podnikání a investic, je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Její fungování si tak ze svých daní hradíme my všichni.

Stát prostřednictvím CzechInvestu resp. různých vládních pobídek (viz sloupek na konci článku) láká investory k usídlení na našem území. Plní tak ušlechtilé cíle jako zvyšování zaměstnanosti ve strukturálně postižených krajích (jeden nezaměstnaný stojí státní pokladnu ročně zhruba 170 tisíc Kč). Díky těmto investicím by podle informací CzechInvestu mělo postupně vzniknout téměř 125 tisíc přímých pracovních míst. Zda se to ale naplní je diskutabilní a za jistý výsledek to určitě nelze považovat.

Podle analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané ekonomické indikátory ČR, kterou v únoru 2004 publikovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (a ještě v prosinci 2005 na ni odkazovalo, považujme ji tedy za "aktuální"), jsme ale zatím od 125 tisíc míst hodně daleko. Navíc jak je vidět, počet nezaměstnaných u nás i přes masivní podporu investorů roste:

Počet nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami a jejich vliv na nezaměstnanost
1999 2000 2001 2002 2003 2004* 2005*
Počet nových míst pobídkových firem 1 989 5 158 8 891 10 415 8 205 7 383 7 389
Počet nových míst kumulovaně 1 989 7 147 16 038 26 453 34 658 42 041 49 430
Počet nezaměstnaných 443 200 470 000 443 800 477 500 524 000 543 000 x
Míra registrované nezaměstnanosti 8,54 % 9,02 % 8,54 % 9,15 % 9,90 % 10,24 % x
Zdroj dat: MPO, ČSÚ
* předpoklad

Ani tato data nejsou jistá, pro roky 2004 a 2005 jde bohužel stále jen o odhad, který se může rychle změnit. Každý si jistě pamatuje "aféru Flextronics" nebo mu neunikly současné problémy LG.Philips Displays. Více o nich píšeme v příloze Když se Flextronics a LG.Philips Displays loučí, připomeňme si je proto jen pár větami.    

Investiční pobídky a podmínky pro jejich udělení

Investičními pobídkami se rozumí:

  • sleva na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově založené společnosti nebo pro již existující právnické osoby,
  • převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
  • hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (až do 200 000 Kč na zaměstnance),
  • hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (až do 35 % nákladů na školení),
  • převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu.
Podmínky pro udělení investičních pobídek:
1.   Investice musí být provedena do odvětví zpracovatelského průmyslu, buď do jednoho z high—tech odvětví, uvedených v zákoně nebo do jiného odvětví zpracovatelského průmyslu za předpokladu, že přinejmenším 50 % ceny výrobní linky budou tvořit náklady na pořízení strojního zařízení uvedeného ve vládou schváleném seznamu vyspělého (high—tech) strojního zařízení.
2.   Musí se jednat o zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změn výrobku nebo výrobního procesu.
3.   Investor musí investovat nejméně 200 miliónů Kč (před novelou 350 milionů Kč), v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti ČR je tento požadavek snížen na 150 miliónů Kč a v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti ČR je limit investice snížen na 100 mil. Kč.
4.   Investice nejméně ve výši 100 miliónů Kč (před novelou 145 mil. Kč), 50 mil. Kč v případě umístění investice v regionu s vysokou nezaměstnaností, musí být kryta z vlastního jmění.
5.   Investor musí pořídit strojní nařízení zařazené do kapitol 84, 85 a 90 celního sazebníku v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
6.   Navrhovaná výroba musí vyhovovat všem českým legislativním požadavkům na ochranu životního prostředí.

Flextronics získal spoustu masivních pobídek od vlády a města Brna, a to za závazek vytvořit do 5 let 3 000 nových pracovních míst. Investor však po dvou letech přesunul produkci do Maďarska.
V současné době má vážné existenční problémy druhá největší zahraniční investice u nás, firma LG.Philips Displays. Mateřská LG.Philips Displays Holding minulý týden oznámila, že už nebude podporovat několik svých ztrátových dceřiných firem, a požádala o ochranu před věřiteli. A přesto, že je matka v konkurzu, a skleněné televizní obrazovky, jejichž výrobou se LG.Philips Displays zabývá, mají s rostoucí oblibou LCD obrazovek před sebou jen několika málo let,  Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že má na zachování výroby v továrně plán. Továrna by tak mohla získat úvěr až 300 miliónů Kč. Jakoby již nedostala podpor až až... Více se dočtete zde.

Doplňme ještě vliv FDI na výstup české ekonomiky. Bohužel ani zde nedocházíme k jednoznačnému závěru o jejich přínosu. Jak v článku Příliš drahé investiční pobídky v Hospodářských novinách upozorňuje Pavel Kohout, analytik PPF, je ve většině zemí rozdíl mezi HDP a HNP malý, avšak nikoli v těch, které se vyznačují intenzivním přílivem zahraničních investic. Právě HDP je totiž ovlivněno výší FDI, zatímco v HNP obsaženy nejsou. HNP se u nás ale prakticky neměří a růst ekonomiky se udává jen jako růst tempa HDP. Kohout říká, že kdyby se použil ukazatel HNP, vyšlo by možná dokonce najevo, že skutečný růst české ekonomiky v letech 2000 - 2005 byl citelně pomalejší než růst HDP a že český HNP spíše stagnuje. "To by vysvětlovalo, proč investiční pobídky selhávají při snižování nezaměstnanosti," uzavírá Kohout.

Kdo zaplatí vládní pobídky?

Zahraniční pobídky pro někoho znamenají nezbytný prvek rozvoje naší ekonomiky, pro jiného narušování rovných tržních podmínek a konkurence. Zda považujete vládní politiku investičních pobídek za přínosnou, či nikoli, si zhodnoťte sami. Nicméně několik následujících řádků vám zřejmě bude připadat jako paradox. Nebo spíše absurditu?
Jak k podpoře zahraničních investorů přijdou čeští podnikatelé, z jejichž daní jsou tyto pobídky hrazeny? Nejenže těm malým, "nevýznamným", daňové prázdniny nikdo neodklepne, ale ještě musí i ze záporného hospodářského výsledku odvést minimální daň. Za tu pak stát nakoupí pozemek, vybaví jej infrastrukturou a za korunu "věnuje" zahraniční firmě. Nejčastěji a nejraději nějakému nadnárodnímu gigantovi s miliardovým ziskem. Ten se navrch bude dalších 10 let, pokud tedy u nás setrvá, těšit z daňových prázdnin a pokud bude mít nějaké problémy, může počítat s tím, že mu vláda z nesnází pomůže... 

Vliv investičních pobídek rozhodně není jednoznačný. Každopádně by ale stálo za zvážení použít prostředky, které se na ně vydávají, jinak a jednodušeji. Proč vláda nesníží daně všem podnikatelům? Nízké daně, jasná legislativa a malá administrativní náročnost podnikání by nejenže ulevila malým českým podnikům, ale zajisté přilákala i velké zahraniční firmy.  

Co si o podnikatelském prostředí v ČR myslíte vy? Jaký máte názor na vládní pobídky? Co si myslíte o podpoře drobných podnikatelů?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 12. 2006 11:25

Ano. Vláda postupuje tak jak je jí umožněno, momentálně volí nejracionálnější postup. Po nás potopa. Používat pojmy bohatý a chudý mě připadá příliš emotivní, nahradil bych je za označení úspěšný bankrotář a lidský zdroj. Stačí si vybrat. Na vysvětlenou židovská anekdota: Malý dlužník je otrokem věřitele a velký dlužník je otrokářem věřitele. Lehkost s jakou vláda, politici rozhodují je přímo úměrná jejich všehoschopnosti mimo veřejné funkce. Dříve ministr financí je ve vězení a další Bublava? Pěkný den Jiří Viliam Daubner

Reagovat

 

+50
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 2. 2006 13:31

Jak to tady všechno pročítám, děsím se, že se u nás nic moc nezměnilo. Pořád máme nahnáno a nějaké autority bez citu a vzdělání nám za naše peníze pořád strpčují život. Žít se tady slušně nedá, podnikat také a divím se, že si to všechno necháme líbit! Zahání nás do "úzkých" a vůbec se nestydí. Neuvědomují si, že oni jsou tady pro nás a ne my pro jejich blaho. Co připravíme našim dětem z půdu k žití? Nebo chcete, aby žili z ruky do huby, jak teď přinutili nás? Proč ta inteligence je pořád zalezlá někde v díře a nedovedou vystrčit hlavu a něco změnit? Jde to, jen se pořád něčeho bojíme a na něco ohlížíme! A jak se Ti politici suverénně z těch TV na nás šklebí! A vytváří dojem, že co nás je po čem? Co si to vůbec dovolujeme na něco se zeptat?

Reagovat

 

-20
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (32 komentářů)

3. 1. 2007 | 1:07 | JJ

je to tak... kdyz se bavim se zamestnanci a to nejen s nasimy tak mi ani neuveri ze zamestnavatel na ne ma mimo vyplatni pasek jeste dodatecne naklady... at zije demagogie a vysmivani se poctivim lidem kteri plati jak mourovati...více

3. 1. 2007 | 0:57 | JJ

Ono kdo taky v tomhle státě stojí o minimální plat když jako nezaměstnanej má kolkrát po odecteni cestovnich nakladu i vic a muze se doma valet u televize Tyto podniky mají naopak problém sehnat si zaměstanance... Jen by...více

19. 12. 2006 | 11:25

Ano. Vláda postupuje tak jak je jí umožněno, momentálně volí nejracionálnější postup. Po nás potopa. Používat pojmy bohatý a chudý mě připadá příliš emotivní, nahradil bych je za označení úspěšný bankrotář a lidský zdroj....více

9. 9. 2006 | 23:35

a mate i potrebnych 200 milionu? více

27. 3. 2006 | 16:40 | pavel

Kolik z toho bude místníh a kolik Poláků a Slováků? Tipuji, že místních bude měnšina...
Takže žádná sláva.
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Asociace, Dokonalé trhy, Dividenda, fayn, elektronická evidence tržeb, neveřejná nabídka, ivnestice, spotřebitel, dluhopisy pro občany, velký investiční seriál, legislativní text, měřič spotřeby energie, jednorázové plnění, platební terminály, Asociace rozhodců, klinetské číslo, pomoc v hmotné nouzi, Cornhill Management

6C87423, 2T88064, 2S73032, 5L15971, 2T88064

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK