Drobní investoři sice tvrdí, že je pro ně při investování důležitý výnos, ve skutečnosti se tak ale většinou nechovají. Četné zahraniční studie, které popisují chování klientů penzijních fondů, ukázaly, že dlouhodobí investoři se zaměřují více na minimalizaci možných ztrát, než na maximalizaci výnosů. S podobným závěrem přišel i nedávný průzkum, který si objednala ČSOB. Skoro polovina dotázaných preferuje stabilní výnos, který nemusí být příliš vysoký. Důležitá je jistota.
Někdy se tento rozpor vysvětluje malou finanční gramotností. Z průzkumu pro ČSOB vyplývá, že Češi jsou finančně nevzdělaní a jsou rádi, že poznají rozdíl mezi termínovaným a spořícím účtem. Skoro dvě třetiny lidí se neorientuje v jednotlivých nabídkách finančních institucí. Jenže americké studie mezi klienty penzijní fondůzjistily, že na finanční gramotnosti a dostatku důležitých informací nezáleží. Při výběru investičního fondu hrály tyto faktory jen omezenou roli. Navíc v okamžiku, kdy si měli vybírat z mnoha nabídek, velmi často si vybrali nevhodnou investiční variantu.
S finanční gramotností ovšem souvisí skutečnost, že Češi ve velkém nechávají peníze ležet na neúročených běžných účtech. Více než polovina dotázaných v průzkumu pro ČSOB uvedla, že má na běžném účtě minimálně pětinu všech svých peněz. Dohromady mají Češi na těchto účtech 670 miliard korun. Dobrou zprávou alespoň je, že 80 procent Čechů má spořící účet, který nabízí lepší úročení než běžný účet.
Do podílových fondůinvestuje zhruba desetina Čechů. Pro většinu z nich je důležitý výnos investice, na druhé místo kladou riziko, které s uložením peněz souvisí, a na třetím místě je likvidita, neboli jak rychle se k investovaným penězům mohou dostat. Podle průzkumu pro ČSOB by lidé nejčastěji investovali do podílových fondů, kdyby roční výnos byl 5 až 10 procent. Téměř pětinu by ovšem k investování přiměl jen příslib vyššího než desetiprocentního zhodnocení.
Vtip je v tom, že drobní investoři sice sní o vysokých výnosech, nicméně když přijde na lámání chleba, nakonec stejně sáhnou k jistějšímu, ale méně výnosnému uložení peněz. A to i při dlouhodobém investování, kde by maximalizace výnosu byla pochopitelná. Například v USA klienti penzijních fondů považují za příliš rizikový penzijní plán navázaný na akcie. Tento průzkum přitom pochází z doby před nynější recesí. Čtyři z deseti investorů dávali přednost garantované úrovni minimální penze, místo aby za cenu vyššího rizika se snažili dosáhnout na vyšší penzi.
Běžně investoři při dlouhodobém investování upínají pozornost na omezení krátkodobých rizik místo volby výnosného portfolia do budoucnosti. To potvrzuje i Klaus Glaser, investiční specialista Raiffeisen Capital Management (RCM): „Pro investice do akcií doporučujeme investorům minimálně desetiletý investiční horizont. Klienti tuto radu přijmou, ale často po dvou letech, kdy se akciím nedaří, nakonec stejně z investice vycouvají.“ Tím se ale poškozují.
Výdrž je přitom extrémně důležitá. Podle studie, kterou si RCM nechala zpracovat u vídeňského ekonomického institutu WIFO, se v průměru riziko poklesu hodnoty investice do akcií vytrácí po 11 letech. Nicméně s devadesátiprocentní pravděpodobností se může stát, že investor bude vydělávat až po 26 letech. Se stejnou pravděpodobností se ovšem může dočkat pravidelného ročního výnosu přesahujícího deset procent.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
