Na co si dát pozor při výběru zajištěného fondu

Češi jsou opatrní a neradi riskují. Tak komentují investiční chování českých občanů finanční analytici. I proto slyší na nabídky bank a investičních společností, které jim při investicích do zajištěných fondů slibují, že o vložené peníze nepřijdou. A když se bude finančním trhům dařit, získají klienti i slušný výnos. Jenže orientovat se ve složitých parametrech těchto produktů může být pro drobného investora často poměrně složité.

Největší problém je velká nabídka těchto fondů a různé systémy stanovení jejich konečného výnosu. (Více si přečtete v článku Zajištěné fondy: loterie, které laici musí jen věřit ) Některé fondy počítají výnos jako průměr měsíčních hodnot oproti počáteční hodnotě, pro výnos jiných fondů je důležitý „jen“ poslední měsíc.

K zajištěným fondům se zájemci mohou dostat dvojím způsobem. Jednak v takzvaném upisovacím období, které zpravidla trvá dva až tři měsíce před vznikem fondu. Jednak lze fond koupit i po tomto období, nicméně to bývá často podstatně dražší.

Vstupní poplatek v upisovacím období je obvykle nižší, ČSOB ho má stanovený na dvě procenta v době, kdy fond vzniká, a tři procenta, pokud je již fond vytvořený. Dramatičtější rozdíl nastavil ČP Invest, který v upisovacím období po klientech žádný vstupní poplatek nechce, po tomto období poplatek vystřelí na osm procent. „Po ukončení úpisu se totiž kupuje z celkových peněz přesné množství dluhopisů a rizikové složky – s malým množstvím peněz po úpisu je těžko takto umístíte na trh,“ vysvětluje Martin Viktora, proč jsou vstupní poplatky v období úpisu menší než poté. V České spořitelně po upisovacím období zajištěné fondy nakoupit nelze.

Poplatky zpravidla platí i investor, který se rozhodne stáhnout peníze z fondu před uplynutím doby, na kterou je vytvořen. Snaží se tím vyhnout nákladným operacím s malými částkami. Před uplynutím doby životnosti fondu není také zajištěné vrácení investované částky, jelikož investiční společnost majetek fondu zajišťuje nákupem dluhopisů , jejichž cena před splatností kolísá.

Různou politiku volí investiční společnosti i u poplatků za obhospodařování. „Poplatek za správu fondu není. Důvodem je to, že aktiva, sloužící k zajištění fondu jsou spravována hromadně,“ tvrdí Irena Zatloukalová, mluvčí ČSOB. Jinak je to u ČP Invest. „Manažerský poplatek je nutností, protože i s existencí zajištěného fondu jsou spojeny náklady. Musíte zaplatit experta, který fond navrhne, něco stojí pravidelné oceňování majetku, zákonná ohlašovací povinnost fondu,“ tvrdí Viktora.

V souvislosti s náklady spojenými s předčasným vystoupením z fondu by si měl každý investor rozmyslet, na jak dlouhou dobu může uložené peníze postrádat. Zajištěné fondy se nabízejí nejčastěji od tří do šesti let.

Kromě různých typů výpočtu výnosu zajištěné fondy slibují maximální výnos a často i minimální výnos. Investiční společnosti uvádí tyto výnosy za celou dobu životnosti fondu. Například poslední zajištěný fond České spořitelny nabídl minimální výnos 15 procent a maximální 25 procent v průběhu pěti let. Minimální roční výnos bez poplatků je tedy 2,83 procenta, maximální 4,56 procenta. Na termínovaném vkladovém účtu České spořitelny se zůstatkem do sto tisíc uložených na čtyři roky může klient získat roční úrok 3,2 procenta, po odečtení patnáctiprocentní srážkové daně se majetek zvětší ročně o 2,72 procenta, tedy zhruba stejně, kolik představuje minimální výnos zajištěného fondu po odečtení vstupního poplatku.

U investičního zaměření fondu je také vhodné rozmyslet si, zda investovat do určitého sektoru, například energie, pivo , nebo zda spíše investorovi vyhovuje, že akcie jsou z různých odvětví. „Investice do konkrétního sektoru může být vhodná pro toho, kdo očekává jeho růst a dá se říci, že díky úzkému zaměření je daleko rizikovější,“ tvrdí Tomáš Vejrych, analytik Conseq. „Z podstaty zajištěného fondu ale rizikovější neznamená prodělečná. Se zajištěným fondem má ke dni splatnosti klient svůj vklad minimálně zajištěn,“ upozorňuje Zatloukalová. Rizikovější tedy znamená, že je větší pravděpodobnost, že výnos bude nulový. Investování do diverzifikovanějšího portfolia by teoreticky mělo mít větší šanci, že docílí alespoň nějakého výnosu , jelikož některé akcie mohou mít slabší období, jiné lepší. Pokud jsou akcie jen z jednoho sektoru, je pravděpodobnější, že se budou pohybovat stejným směrem. Totéž se může stát u akcií z jedné země.

„Investor by se měl rozhodovat také podle kvality emitenta a jeho pozice na trhu a podle měny produktu, klient by neměl podstupovat měnové riziko,“ jmenuje další podstatné kroky rozhodování Vejrych. I když je zajištění prováděno formou kvalitních dluhových cenných papírů, tak krach společnosti by mohl znamenat, že bude potřeba tyto papíry prodat se ztrátou před splatností. V případě, že fond neinvestuje do českých cenných papírů , by si měl investor zjistit, zda fond opravdu měnové riziko zajišťuje, jelikož by pak investor mohl být překvapen, co s penězi změna směnných kurzů udělala.

Podle čeho vybíráte zajištěné fondy vy? Podělte se o názor.