Pro investiční společnostWorld Investment Opportunities (WIOF) je charakteristickým znakem takzvaný outsourcing portfolio manažerů. Nemá „své“ portfolio manažery, pro řízení jednotlivých fondů najímá externí. Vychází se z předpokladu, že v týmu jedné investiční společnosti se nikdy nesejdou nejlepší portfolio manažeři na všechny části trhu. Proto je výhodnější největší talenty ve svém oboru aktivně vyhledávat a svěřovat jim fondydo externí správy.
Předpokladem úspěchu outsourcingu portfolio manažerů je umět dobře zhodnotit kvalitu portfolio manažera fondu. Ve WIOF má tuto činnost na starosti Fernand Schoppig, O metodě hodnocení kvality portfolio manažerů poskytl rozhovor časopisu Fond Shop.
Vaším úkolem je vybírat externí portfolio manažery pro investiční společnost World Investment Opportunities Funds (WIOF). Vybíráte primárně jedince nebo investiční společnosti?
Fernand Schoppig:Mým úkolem není vybírat externího manažera, rozhodnutí o tom, kdo bude řídit který fond, je plně v kompetenci představenstva WIOF. Rolí FS Associates je – na základě zadání od promotéra WIOF, švýcarské banky Julius Baer – vyhledávat potenciální manažery, vyhodnocovat činnost stávajících a dávat doporučení představenstvu WIOF.
Primárně se dívám na společnosti. Předpokládám, že společnosti v rámci své politiky dovedou přijímat nebo vychovávat kvalitní portfolio manažery. Zaměřit se pouze na konkrétní lidi by znamenalo vyšší riziko, přeci jenom jednotlivec je „zranitelnější“ než celá společnost. Samozřejmě existují výjimky, hvězdní manažeři, kteří dlouhodobě vykazují vysokou profesní zdatnost, která se zpravidla projeví nadprůměrnou výkonností. V takových případech stojí za to jednotlivce následovat do společností, pro které pracují. Pro tyto osobnosti platí v obráceném slova smyslu to, co bylo řečeno výše o společnostech – lze předpokládat, ze špičkový jednotlivec nepůjde pracovat pro špatnou firmu. Příkladem následování jednotlivce může být Marios Demetriades, osvědčený manažer řecko-kyperského fondu. Nedávno změnil zaměstnání, přešel ze skupiny Laiki do velké řecké banky Piraeus. Mým doporučením je následovat ho a pověřit řízením fondu jeho nového zaměstnavatele.
Hodnotit kvalitu manažera fondu je velmi obtížné. Někteří statistici říkají, že v podstatě nemožné. Jaké hlavní kritéria během hodnocení používáte?
Ano, posuzovat kvalitu fondového manažera je složitý proces, podobně jako analyzovat potenciál a budoucí výkonnost jednotlivých trhů nebo akciových titulů. Přesto existuje metodika, kterou v FS Asociates dodržujeme a pomocí které dokážeme posoudit kvalitu toho kterého manažera. Due dilligence (podrobné prozkoumání, pozn. red.) zahrnuje čtyři oblasti. První oblastí je výkonnost. Posuzujeme výkonnosti za 2, 3 a 5 let, srovnáváme výkonnosti vůči benchmarku, konkurenci a srovnatelné třídě aktiv, sledujeme konzistentnost výkonnosti. Druhou oblastí jsou lidé. Posuzujeme profesní znalosti, zkušenosti a dosažené výsledky jednotlivých lidí, s klíčovými osobami vedeme hloubkové rozhovory. Třetí oblastí jsou procesy. Sledujeme celý investiční procesod fáze analýzy, pres výběr titulů po rozhodování o tom, které konkrétní papíry budou nakoupeny nebo naopak vypuštěny z portfolia, klademe otázky typu kolik lidí dělá finální rozhodnutí, existuje investiční výbor a kdo v něm je, jak často se schází, existuje nad ním nějaká supervize. Čtvrtou oblastí je firma jako taková. Jaká je její reputace, jaká je schopnost řídit portfolio, jaké má znalosti a faktickou přítomnost na konkrétním trhu.
Můžete podrobněji popsat analytickou část vaší práce? Jaké vstupy do výpočtů používáte, co z nich počítáte a jaké jsou výstupy? Co všechno dokážete vyčíst z čísel a jak interpretujete výsledky?
Jak bylo řečeno výše, analýza čísel je jen jedním ze čtyř elementů celého procesu. Samozřejmě na čísla je nutné se dívat relativně a především hodnotit konzistentnost výkonnosti. To znamená, jestli je manažer schopen kvalitně pracovat ve všech fázích vývoje trhu. Existuje například řada manažerů, kteří dokáží perfektně využít fáze růstu, ale ve fázích poklesu trhu neumějí dostatečně rychle a kvalitně reagovat a jejich výsledky jsou ve srovnání s konkurencí a benchmarkem tristní. Pochopitelně se díváme na jednotlivé parametry jako třeba alfa ve srovnání s tracking error (odchylka od benchmarku, pozn. red.) nebo Sharpe ratio (ukazatel, který dává do poměru výkonnost a volatilitu, pozn. red.). Také nás zajímá, odkud manažer generuje výkonnost – jestli díky vývoji celého trhu nebo některých sektorů nebo jednotlivých titulů.
Jaké jsou důvody pro výměnu portfolio manažera, kterého jste před tím doporučil? Dochází k výměnám často?
Možnost svobodné volby a změny manažera je jednou z velkých výhod nezávislosti WIOF, ale také velkou odpovědností. Fondový manažer je nahrazován tak často, jak je potřeba a zároveň co možná nejméně. Nahrazení manažera fondu je velkým zásahem, a proto není možné přistupovat k takovému kroku každý měsíc. Aby manažer dokázal, že je na správném místě, musí – samozřejmě pokud neudělá nějakou absolutně fatální chybu nebo řízení fondunení závislé na jednom konkrétním člověku, který může odejit – se mu ponechat prostor alespoň 3 až 5 let. Pokud ovšem konzistentně nedodává to, co je od něj očekáváno, je nutné se s ním rozloučit. A spokojenost s řízením fondu není jenom o výkonnosti. Manažer musí také dostatečně komunikovat a poskytovat pro fond servis v podobě reportů a podpůrných materiálů.
V poměrně nedávné době jsme například změnili manažera amerického akciového fondu– z velké nadnárodní korporace jsme pověřili řízením menší, ale kvalitnější společnost. V tomto případě se nakupilo několik kritických faktorů. Výkonnost byla dlouhodobě neuspokojivá, navíc ze společnosti odešel klíčový člověk, management nebyl ochoten problémy řešit a poklesla také úroveň servisu. Pro WIOF nebylo akceptovatelné spolupracovat dále a manažer byl nahrazen jiným.
Fondy WIOF jsou často řízeny místními portfolio manažery. Jsou při výběru nějak zvýhodňováni?
Řízení fondu specialisty na dané oblasti je jednou z klíčových výhod WIOFu. Proces výběru nijak lokální manažery nezvýhodňuje, ale v drtivé většině případů jsou právě lokální manažeři tou nejkvalitnější volbou a automaticky nejlépe vyhoví výše zmíněným čtyřem kritériím.
Používáte stejná kritéria výběru pro rozvinuté i rozvíjející se trhy nebo se liší?
Proces výběru je stejný pro rozvinuté i rozvíjející se trhy. Rozdíly se někdy projeví v detailech. Například díky krátké historii některých rozvíjejících se trhůnení možné posuzovat výkonnosti na delším období. Na některých nových trzích chybí benchmarky nebo je menší konkurence fondových manažerů. Due dilligence samotná a její výsledky jsou ale v podstatě stejné pro všechny trhy, nezávisle na jejich vyspělosti.
Některé investiční společnosti v poslední době horečně zakládají fondy na tzv. hraniční trhy (frontier markets). Rizika na těchto trzích jsou dosti odlišná od rizik na vyspělých (developed) i rozvíjejících se (emerging) trzích. Jak vybíráte portfolio manažery pro hraniční trhy?
WIOF investujedo několika hraničních (frontier) trhů, například Kypr. Stejně jako v předchozí otázce, proces výběru je stejný pro všechny trhy. Někdy se najdou odlišnosti v detailech.
Nedávno byl otevřen fond WIOF Pakistan Opportunities. Pákistán je také považován za hraniční trh. Jako nejvhodnější manažer byla vybrána bankaHabib. Jedná se o pákistánskou banku, která je ale z historicko-politických důvodů umístěna v Curychu ve Švýcarsku. Tým řízení fondu zastřešuje Angličan, fondový manažer je Pákistánec, který momentálně žije ve Švýcarsku. Manažer využívá dva poradce, místní experty žijící přímo v Pákistánu. Banka Habib tak dodává, kromě prokazatelných schopností fond řídit, i záruky západního stylu řízení v kombinaci s hlubokými lokálními znalostmi.
Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 14/2008.
Kterým portfolio managerům věříte nejvíce vy a proč? Podělte se o zkušenosti.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
