„Aktuální studií společnosti GfK Czech jsme si chtěli věcně a nezávisle potvrdit, co jsme dosud jenom tušili – že pro mnoho obyvatel České republiky je soukromé zabezpečení na důchod prostřednictvím investičních fondů ještě stále velkou neznámou. Teď máme v rukou konkrétní fakta,“ říká Christa Bernbacherová z Raiffeisen Capital Management k důvodům, které vedly její společnost k zadání studie. „Ukázalo se, že příležitostí k osobnímu důchodovému zabezpečení prostřednictvím kapitálových trhů dosud využívají jenom asi dvě procenta obyvatel, kteří se rozhodli pro soukromé finanční zajištění. Z toho pro nás plyne jasný úkol, že se musíme ještě více snažit možnosti spoření ve fondech vysvětlovat a poukazovat na jeho výhody z hlediska dlouhodobého zabezpečení,“ dodává Bernbacherová.
Text vznikl ve spolupráci se serverem Finparáda, který zásobuje daty sekce Srovnání osobních účtů a Srovnání spořicích účtů na Peníze.cz.
Po výkyvech kapitálových trhů v posledních letech utrpěly podle Bernbacherové investiční fondy velké ztráty, zvlášť v porovnání s předcházejícími roky prudkého rozmachu, přesto si prý ve srovnání s jinými investičními nástroji udržely mnohé ze svých výhod. Vedle volby způsobu investování a transparentnosti se při pravidelném spoření ve fondech projevuje zejména efekt průměrných nákladů. Při vyšších kurzech získá investor méně podílů, při nižších kurzech naopak víc. Díky tomu vydělává na růstu hodnoty a dociluje výhodnější kupní ceny podílu. Podle Bernbacherové mají investiční fondy i další výhody: „Peníze jsou pevně vázány v systému. Investoři mohou pravidelné vklady přerušit nebo libovolně zvyšovat či snižovat. Navíc jsou náklady naprosto transparentní, což u jiných produktů nemusí být.“
Hlavní motivace pro soukromé důchodové zabezpečení je u těch, kteří ho považují za důležité (37 procent), klasická: na prvním místě je potřeba finančního zabezpečení (79 procent), následuje přesvědčení, že státem garantovaný důchod nebude dostatečný a nezajistí udržení životního standardu i ve stáří (15 procent). Dalších šest procent volí takové spoření, které stát podporuje státním příspěvkem – považují to prostě za výhodné.
„Klesá důvěra v to, že bude stát schopen garantovat důchody,“ potvrzuje vedoucí studie Gabriel Tkáč, konzultant pro finanční sektor společnosti GfK Czech. „Jasně roste tlak na to, aby se lidé o svůj důchod postarali sami.“ Až 30 procent lidí si podle průzkumů ale myslí, že jsou na důchodové zabezpečení ještě mladí, 24 procent zase říká, že nemá na spoření finanční prostředky, dalších 16 procent nevěří, že spoření skutečně povede k pravidelnému a bezpečnému vyplácení důchodu. 12 procent Čechů se o finanční produkty tohoto typu nezajímá, poněvadž prý vytvářet finanční rezervy na později nepotřebují.
„Pokud jde o výši požadovaného zajištění na důchod, mají Češi velmi vysoká očekávání, která jsou navíc často i nerealistická: 27 procent by totiž chtělo pobírat měsíční důchod ve stejné výši, jaký mají nyní měsíční plat,“ říká Tkáč. „Nicméně 66 procent oslovených si uvědomuje, že jim ke splnění tohoto vysokého cíle jejich stávající důchodové zabezpečení nebude stačit.“
Důchodové analýzy Jana Traxlera
Nejvyužívanějším produktem soukromého důchodového zabezpečení v Česku je pravidelné dobrovolné spoření v penzijních fondech (39 procent). 22 procent lidí sází na klasické životní pojištění, 14 procent má za tímto účelem vkladní knížku, šest procent volí investiční životní pojištění a pouhá dvě procenta lidí investují do investičních fondů. Ti, kteří by se rozhodli pro důchodové zabezpečení prostřednictvím investičních fondů, uvádějí jako hlavní motivaci daňové zvýhodnění (32 procent), bezpečnost investice (18 procent) a nižší náklady (6 procent). Pozitivně je vnímána také možnost dědit naspořenou částku.
O vytváření rezerv na penzi prostřednictvím investičních fondů říká Gabriel Tkáč: „Zásadní význam mají pro investory důvěra v profesionalitu a známost investiční společnosti nebo banky, která fondy nabízí. Jako nevýhodu při investování do fondů pak vnímají případná předem neodhadnutelná rizika a vlastní spíše omezené znalosti fungování kapitálových trhů.“ Co by od fondů chtěli respondenti průzkumu? Na prvních pěti místech uváděli splatnost a daňové zvýhodnění (po 87 procentech), flexibilita (86 procent), garantované výnosy (86 procent) a serióznost poskytovatele produktu (81 procent).
Společnost SmithNovak organizuje dne 23. května v pražském hotelu Yasmin setkání českých a slovenských zprostředkovatelů finančních služeb – Broker 2012.
Akce je určena pro ředitele zprostředkovatelských společností a ředitele externí distribuce a bude se zabývat novými výzvami a trendy, které vyplývají z regulace trhu.
„Nejoblíbenější formou spoření na důchod – bez ohledu na základní model – je pravidelné měsíční nebo čtvrtletní spoření menších částek. Následuje kombinace jednorázové investice a následných pravidelných vkladů,“ vysvětluje Tkáč. „Těmto požadavkům klientů mohou velmi dobře vyhovět plány pravidelného spoření ve fondech. Na důchod se mohou prostřednictvím pravidelného spoření ve fondech zabezpečit už od pravidelného vkladu 30 eur měsíčně. Důležité je ale pravidelné dlouhodobé spoření. Pak je totiž relativně jedno, jestli kurzy padají nebo rostou, protože se uplatňuje efekt průměrných nákladů,“ doplňuje Christa Bernbacherová.
Pokud jde o informace o finančních otázkách, jsou pro Čechy nejdůležitějšími zdroji internet a členové rodiny a známí. U všeobecných informací o spoření, investování a úvěrech je na prvním místě internet. Odpovědi na něm hledá 36 procent Čechů. Nejčastěji na něm lidé hledají i informace o investičních fondech. Jak ale upozorňuje vedoucí studie, má jen málokdo pocit, že má o investičních fondech dobré informace. Víc než polovina respondentů (57 procent) má za to, že je informována nedostatečně nebo o investičních fondech neví vůbec nic. Pouhá dvě procenta uvádějí, že jsou informováni velmi dobře, 11 procent se považuje za poměrně dobře informované.
Největší skupinu tvoří „neaktivní“ (30 procent). Je jim 30 až 50 let, jsou ženatí, resp. vdané, mají dobré vzdělání, disponují poměrně vysokým příjmem a žijí ve městech, ale i na venkově. Soukromé zabezpečení na důchod jakožto finanční zajištění považují za důležité. Mají nadprůměrně dobré informace o investičních fondech a podmínkou pro to, aby do nich investovali, je pro ně profesionální správa investic a důvěryhodný správce. Rizika investování do fondů považuje tato skupina za pouze obtížně odhadnutelná.
Skupina „nevěřící“ (22 procent) se rekrutuje spíš z menších měst. Tvoří ji převážně muži ve věku od 20 do 40 let s nadprůměrně vysokým vzděláním. Soukromé důchodové zabezpečení nepovažují za nijak důležité. Jejich informace o investičních fondech jsou velmi skromné, pokud vůbec nějaké mají. Mnozí z nich se finančním krytím svého stáří nezabývá. Část z nich si myslí, že je na spoření na důchod ještě příliš mladá, případně tvrdí, že na to nemají peníze. Další část je ke spoření na stáří vůbec skeptická.
Do skupiny s možným názvem „experti“ patří 19 procent respondentů. Jsou to muži starší 40 let, finančně zajištění, jsou ženatí, mají nejvyšší vzdělání a bydlí na venkově. Soukromé důchodové zabezpečení považují za velmi důležité, protože chtějí být finančně zajištěni i ve stáří a předpokládají, že jim na to státem vyplácený důchod nebude stačit. Pokud jde o investování do fondů, není třeba jim nic vysvětlovat. Vědí, jak fondy fungují a s jakými náklady jsou investice do nich spojeny. I v jejich případě je zcela zásadní podmínkou pro investování profesionální správa fondu zajišťovaná poskytovatelem, kterého znají a jemuž důvěřují.
Jinak je tomu u skupiny „bezstarostní“ (16 procent). Tu tvoří ženy a muži ve věku od 20 do 50 let, kteří žijí převážně ve městech. Mají podprůměrné vzdělání a důchodové zabezpečení je jim lhostejné. Mnoho z nich si myslí, že jsou na případné spoření ještě mladí, a momentálně nevidí důvod, proč by se měli finančně zajišťovat. O investičních fondech nejsou ve skutečnosti nijak dobře informováni, proto by pro ně byla profesionální správa zajišťovaná poskytovatelem, kterého znají a jemuž důvěřují, velmi důležitá, a to i s ohledem na případná rizika.
Nejmenší skupinu tvoří „ignoranti“ (13 procent). Nejčastěji k nim patří ženy 30 let, svobodné, s nízkým stupněm vzdělání a nízkým příjmem, které žijí ve městech. Soukromé důchodové zabezpečení považují za zcela nedůležité, navíc si myslí, že jsou na spoření ještě příliš mladé a kromě toho si ho ani nemůžou dovolit. O investování do fondů nemají žádné informace a dosud nepodnikají ani žádné jiné kroky k tomu, aby se zabezpečili na důchod.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 4. 2012 8:44
Diskuze by měla začít poněkud jinde.
První věc je nutné zvýšení finanční gramotnosti národa. Potom osobně považuji za nezbytné restartovat legislativu důchodové reformy tak, aby měla logiku i vzhledem k rozdělení rizik - t.j. mít k dispozici širší výběr konzervativních finančních produktů spoření na stáří (klidně i s účastí stavebních spořitelen)a ne jen tunel ve formě penzijních fondů.
Teprve poté, co si každý sám odpoví na otázku - jak mám zabezpečený základ prostředků na penzi ( t.j. "něco", co mi ve stáří bude poskytovat jistou rentu - a je jedno zda to bude nějaký finanční produkt), pak mohu uvažovat o investování do fondů.
Obracet tuto generacemi (bohužel zatím jen mimo ČR) ověřenou logiku směrem k investování veškerých volných finančních prostředků do investičních fondů považuji vůči obyvatelstvu za bezostyšný hazard s možnými fatálními následky.
Shrnuto - pokud má průměrný produktivně pracující Čech reálně k dispozici 500 - 700,-Kč ke spoření na stáří, tak by měl tyto prostředky vkládat někam, kde má smluvní jistotu, že jej něco konkrétního na konci ( a s doživotní rentou) čeká.
Nic proti investování nemám, ale teprve jako o nadstavbě můžeme uvažovat o tom, o čem hovoří článek, t.j. o investičních pokusech.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 4. 2012 7:26, iso
Exekutiva a zákonodárci žijí asi někde jinde nebo jsou slepí. Jsou prostě mimo mísu. My Češi pod exekutivami "dvacetileté politické sestavy, neměnné a finančně negramotné" NEMÁME JIŽ MOŽNOST ŠETŘIT NA DŮCHOD! Na Václavském náměstí lidé ČR řekli již DOST.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.