Češi mají většinu svých úspor na běžných účtech a v několika málo finančních produktech se státní podporou. O další finanční instrumenty se ale nezajímají. Čím to je, že jsou ve vztahu ke svým penězům tak pasivní?
V zásadě to vyplývá ze dvou věcí. Lidé se hodně bojí. Mají strach, že je někdo podvede, takže si peníze raději nechávají v bance, nebo je mají dokonce doma pod polštářem. Druhou skupinu pak tvoří ti, co holdují konzumu, úvěrům a půjčkám a zadlužují se. Kvůli splátkám nemají šanci přemýšlet o tom, že by si něco spořili.
Proč k tomu ale dochází?
Jde o finanční gramotnost. Lidé by si měli spočítat, co by si za dva roky mohli koupit, kdyby výši splátky ukládali stranou. Takhle si jen půjčí za nesmyslných podmínek a koupenou věc přeplatí o spoustu peněz.
Takže spíše než konzervativní jsou mnozí Češi ve vztahu k financím nevzdělaní?
Bohužel je to tak. Nejde o to, že by se báli jít do nějakého rizika. Rizika totiž vidí úplně jinde, než opravdu jsou. Nebojí se nakupovat akcie kvůli tomu, že by mohly klesnout na ceně třeba o třicet procent. Mají strach z toho, že jejich peníze někdo ukradne nebo vytuneluje. To, že mohou naletět, se může stát, ale rozhodně se to netýká oblasti podílových fondů, která je regulovaná tak přísně a tak dlouho, že něco takového nehrozí.
Pochopili už lidé, že se při zajišťování na stáří nemůžou spoléhat na stát a měli by vzít situaci do vlastních rukou?
To se nedá říci takhle paušálně. V průměru je to určitě lepší než dříve, mnohem více lidí o tomto problému přemýšlí. Na druhou stranu pořád existují tací, kteří si říkají, že se důchodu nedožijí, tak proč tedy spořit. Nebo mají strach, že budou spořit a někdo jim úspory ukradne. Další zase tvrdí, že mají sotva na nájem, tak nemají z čeho ukládat. Tyhle tři skupiny pak na všechno rezignují. To je ovšem velká chyba. Aby člověk zlepšil svou finanční situaci ve stáří, tak musí se šetřením začít včas a ukládat pravidelně. Všichni si navíc myslí, že investování je o velkých penězích, ale můžete šetřit třeba už pět set nebo tisíc korun měsíčně.
Hodně lidí si ale nemůže dovolit ani to.
Je pravda, že spousta rodin má sjednané finanční produkty, které jsou podporované státem skrze daňové úlevy a podpory, takže chápu, že když mají třeba troje stavební spoření a k tomu ještě penzijka a chtějí maximálně využít možnost státního příspěvku, tak jim už moc peněz nezůstane. Problém je v tom, že uspořené peníze pak utratí v lepším případě za rekonstrukci bytu a v tom horším za exotickou dovolenou.
Jak se zajistit na důchod, nejpopulárnější články z poslední doby:
Jak se díváte na důchodovou reformu? Má smysl zavádět druhý pilíř důchodového systému, ve kterém by si lidé mohli spořit?
Je dobře, že taková možnost existuje a že se o ní mluví. Pro spoustu lidí tím trochu padá argument, že si to nemůžou dovolit. Stát dá stranou tři procenta z toho, co stejně odvádíme a člověk si k tomu přidá další dvě procenta ze svého, to si může opravdu dovolit každý. Problém je v tom, že lidé spoléhají na to, že se o ně stát postará, to ale není pravda.
A co argumenty, že se druhý pilíř vyplatí pouze bohatým lidem a těm, kteří nevydělávají tolik, nenabízí lepší příjmy, než by měli z investic do soukromého sektoru?
To je sice pravda, avšak existuje tu jeden velký otazník. I samotní tvůrci reformy a odborníci připouštějí, že to takhle bude jen v případě, že stát bude schopen vyplácet důchody stejným způsobem jako v současné době. A to není vůbec jisté. Domnívám se, že se účast v druhém pilíři vyplatí komukoliv bez ohledu na to, jaké má příjmy.
Jak by se mělo lišit portfolio mladých, lidí středního věku a těch, kterým se již blíží odchod do důchodu?
Čím mladší jste a čím delší máte investiční horizont pro svoje zajištění na důchod, tím můžou být vaše investice dynamičtější a rizikovější. Samozřejmě záleží na dalších faktorech jako třeba na tom, že se člověk bojí sám sebe a není si jistý, že při agresivnějším investování na dlouhodobý horizont nezačne panikařit a nebude chtít prodávat se ztrátou. Pak je lepší volit něco méně rizikového.
Jak se odlišují čeští investoři od ostatních investorů ve světě?
Český investor se nijak zásadně neliší. V Americe lidé vědí více o podnikání a akciích, takže v nich mají také více peněz. Chyby ale dělají úplně stejné.
Co tím myslíte?
Problém je v určité chamtivosti investorů a honbě za velkými zisky. Když se daří a je doba růstu, tak jsou v euforii a chtějí pořád nakupovat, když jdou naopak jejich investice dolů a dochází k větším výkyvům, tak zase panikaří a realizují ztráty, což je to nejhorší, co můžou udělat. Něco podobného jsme v poslední době mohli vidět u investic do zlata, kde určitá bublina kolem této komodity žene lidi slepě do nakupování.
Spousta lidí si ale řekne, že raději investovat nebude, než aby riskovali výkyvy trhu.
Ti, co mají peníze jen na účtu, si neuvědomují riziko inflace. V posledních deseti letech je tu míra inflace poměrně nízká, takže lidé nemají pocit, že jejich peníze ztrácejí na hodnotě. Vezměte si ale, že by byla inflace kolem sedmi procent po dobu čtyř let, to už na svých úsporách výrazně pocítíte.
Vaše společnost se zaměřuje na investice, které mají klientům v budoucnu pokrýt různé životní situace, jako je například studium dětí, nákup nemovitosti či zajištění na stáří. Co vás k tomu vede?
Když se podíváte na analýzy České národní banky, tak zjistíte, že kolem 50 procent Čechů nemá žádné finanční rezervy, což je opravdu alarmující. Nemyslím si, že tolik lidí má tak malé příjmy, že si nemůžou dovolit dávat něco stranou a myslet na budoucnost.
Čím to tedy je?
V dnešní době se bere za normální, že každý vlastní automobil, moderní mobil, že se každé léto jezdí na dovolenou k moři, že si kupujeme drahé spotřebiče a značkové oblečení, které nutně nepotřebujeme. Potom dochází k osobním bankrotům, protože si lidé na všechny tyhle věci berou půjčky, které nejsou schopni splácet.
Měl by stát ale občany chránit větší regulací spotřebitelských úvěrů a půjček, když se do těchto dluhových problémů v podstatě dostávají vlastní hloupostí? Neměl by se spíše klást důraz na celkovou osvětu?
Tady se zase vracíme k otázce finanční gramotnosti. Ve škole by se mělo probírat a vysvětlovat, co to je složené úročení, jak si spočítat splátku u úvěru. Lidé si pak neuvědomují, do jakých problémů se dostávají zbytečnými půjčkami. To je ale problém, který se nezmění během pár let, to je bohužel záležitost až dalších generací.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 3. 2012 0:45, Petr
Tady se člověk pobaví bankrot tunely akcie apod. to je sranda no pokud chci opravdu vydělat tak rozhodně né na úrokách nebo kampeličkování apod. jsem sice nevyučenej ,ale rozum mám rozhodně větší než žvanilové a tuneláři ,kupte si třeba zlato nebo stříbro a za 30 let rozhodně dostanete tolik kolik bude reálná hodnota jiného platidla ,nikdo vám neřekne kolik bude co stát ani čím se bude platit ,ale kov bude mít cenu i za desetisíce let pokud tu budou žít ještě lidé ,kov měl hodnotu i před naším letopočtem.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 11. 2011 19:42, chk
nesmysl. prodluzuje se vek doziti, stejne tak se prodluzuje odchod do duchodu. to jen vase levicacka predstava zkresluje realitu do podoby kapitalistickych vykoristovatelu chudaku pracujicich, kteri drou na ty majitele tovaren!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.